Zprávy | Z archivu rubriky


Sedm evropských zemí, včetně České republiky, vyjádřilo společné přání, aby v připravované evropské ústavě byla také zmínka o křesťanských kořenech Evropy. Návrh je obsažen v dopisu, který v pátek polské ministerstvo zahraničí předalo nynější předsednické zemi EU Irsku. Oznámil to ve Varšavě mluvčí polského ministerstva zahraničí Boguslaw Majewski. Upřesnil, že dopis podepsali představitelé Polska, Itálie, Litvy, Malty, Portugalska, Slovenska a České republiky.

Dopis vznikl z iniciativy Polska a Španělska, řekl ČTK mluvčí českého ministerstva zahraničí Vít Kolář. "My jsme se k němu připojili, protože to je v souladu s mandátem české vlády pro mezivládní konferenci," dodal. "Seznam signatářů dopisu není konečný. Věříme, že se přidají i další země," řekl agentuře PAP Majewski. Sedm signatářských států v dopise žádá od Irska, které nyní předsedá EU, aby tuto otázku zařadilo do programu připravované mezivládní konference.

Mluvčí irského ministerstva zahraničí Ciaran Madden ve čtvrtek agentuře AFP řekl, že jakmile Irsko dopis dostane, předloží otázku k posouzení na nejbližší schůzce šéfů diplomacií zemí EU. Nynější návrh úvodu evropské ústavy předpokládá pouze zmínku o inspiraci kulturními, náboženskými a humanistickými tradicemi Evropy.

Z 25 členských zemí Evropské unie konkrétní zmínku o křesťanských tradicích Evropy v úvodu dokumentu požadují zejména Itálie, Polsko, Španělsko, Portugalsko a Irsko, proti jsou především Francie, Belgie a severoevropské země unie. Pokud jde o stanovisko České republiky premiér Vladimír Špidla se ve čtvrteční diskusi o evropské ústavě v Senátu s mnohými senátory shodoval v tom, že tato zmínka není nutná, byť ji mají vládní vyjednávači prosazovat. Jejich případný neúspěch ale nebude důvodem pro odmítnutí ústavy.

Výroční cenou nadace Pangea Za úsilí o nápravu věcí lidských budou poctěni někdejší slovenská herečka a nynější diplomatka Magda Vášáryová a člen činohry Národního divadla v Praze a pedagog Radovan Lukavský. ČTK to oznámil místopředseda správní rady nadace Miroslav Hanuš. Slavnostní večer se uskuteční 13. června v pražském Divadle na Vinohradech.

Při rozhodování o laureátech ve 12. ročníku prestižních cen nadační rada přihlédla k tomu, že Magda Vášáryová úsilí o nápravu věcí lidských promítá do svého konání v různých rolích. "Byla skvělou herečkou i nositelkou myšlenek vzájemné občanské podpory. Svým přístupem ukazovala význam obyčejné laskavosti v mezilidských vztazích. Po vstupu do diplomatické služby vykonala mnoho pro vztahy mezi lidmi z různých zemích v regionu střední a východní Evropy," píše se mimo jiné v odůvodnění. Připomíná se v něm, že i nyní osobně podporuje řadu dobročinných projektů.

Radovan Lukavský převezme výroční cenu za celoživotní dílo, jímž přispěl k vysoké úrovni českého divadla, filmu a kultury vůbec. I jako pedagog uměleckých škol se zasloužil o kulturu české řeči a o zvláštní duchovní a mravní rozměr soudobého charakterního herectví. Svůj myšlenkový i umělecký odkaz vtělil do řady knih, zrcadlících jeho lidskou a hereckou zkušenost.

Cena nadace Pangea je vedle vynikajících profesních výkonů vázána i na etický přesah tvorby a kontinuitu občanských postojů laureáta. Těmi dosavadními byli například Jaroslav Foglar, Jiří Suchý, Otto Wichterle, Marta Kubišová, Zdeněk Svěrák, Jiří Hanzelka, Miroslav Zikmund, Václav Havel a Pavel Tigrid. V mezinárodní kategorii nadace podobně odměnila americkou folkovou zpěvačku Joan Baezovou, oceánografa Jacquesa-Yvese Cousteaua, režiséra Ingmara Bergmana, herce Ladislava Chudíka a legendu polské kinematografie Andrzeje Wajdu.

Nadace Pangea byla ustavena v roce 1991 při příležitosti 400. výročí narození Jana Amose Komenského, k jehož inspirujícímu reformátorskému odkazu se hlásí. Podněcuje a podporuje projekty přispívající k prohlubování obecné vzdělanosti, výchovné a vzdělávací programy a projekty směřující k ochraně kulturního dědictví. Výroční cenu uděluje od roku 1992, nominační výbor každoročně vybírá z pěti desítek kandidátů.

Zlínská Galerie Viva vystavuje kolekci 111 unikátně vyzdobených filmových klapek. Čeští a slovenští umělci je vytvořili pro Mezinárodní festival filmů pro děti a mládež, který ve Zlíně začne 30. května. Na závěr přehlídky, 4. června, pořadatelé filmové klapky vydraží a výtěžek věnují studentům zlínské Vyšší odborné školy filmové. Klapky, pojaté jako malby nebo plastiky, připravili umělci bez nároku na honorář. "Z nových jmen se zde objevuje práce výtvarníka Miloše Nesvadby nebo Zdenka Smetany, známého svým Rákosníčkem," řekl ČTK galerista Miloslav Daříček. Série se pyšní také dílem Ivy Hüttnerové, Kristiána Kodeta, Zdeňky Burgetové, Vlastimila Zábranského a zpěvačky Věry Martinové.

Dílo přesahující klasické rozměry filmové klapky stejně jako v minulých ročnících vytvořil malíř Libor Vojkůvka. Loni se jeho Múza stala absolutním vítězem, neboť se vydražila za nejvyšší částku 50.000 korun. Letos se o prvenství bude ucházet s dílem nazvaným Kocour klapka, myší lapka.

První výstava filmových klapek se ve Zlíně konala před sedmi lety. Téměř 190 autorů vytvořilo 586 děl, která se vydražila za více než 4,26 milionu korun. "Klapku, která byla vydražena za nejvyšší částku 71.000 korun, vytvořil v roce 2000 právě Libor Vojkůvka. Vojkůvkova díla také nejvíce přispěla k celkové vydražené částce. Jeho klapky se vydražily za 267.500 korun," upřesnil galerista. Loňská kolekce obsahovala 101 výtvarně zpracovaných filmových klapek. V závěrečné dražbě se prodalo 99. Výtěžek činil téměř 850.000 korun.

Nadějí pro budoucí Evropskou unii je její federální uspořádání podle švýcarského modelu, míní předseda Unie evropských federalistů Jo Leinen. Unie podle něj potřebuje kromě existujícího společného trhu a měny také společnou ekonomickou a sociální politiku a v určité míře i daňovou politiku. Leinen to uvedl v pátek v Praze na konferenci evropských federalistů. "Federalismus je pro Evropu nadějí. Nechceme centralizovaný systém řízení, ale uvědomujeme si také, s jakými potížemi se potýká systém, který je založený na spolupráci nezávislých států. Příkladem je Organizace spojených národů," řekl Leinen, německý sociální demokrat a místopředseda výboru pro ústavní záležitosti Evropského parlamentu.

Připravovanou evropskou ústavní smlouvu označil za dokument, který skýtá jedinečnou příležitost udělat krok do společného ekonomického k politickému seskupení. Evropská ústava by podle Leinena měla v prvé řadě odpovídat potřebám občanů, teprve v druhém sledu požadavkům států. Leinen byl spoluautorem projektu Konventu EU, který návrh euroústavy připravil.

Poslanec a lídr evropské kandidátky ČSSD Libor Rouček se označil také za federalistu. Podle něj ale evropská ústava musí být kompromisem mezi federalisty a euroskeptiky, aby mohla být ve všech členských státech přijata. "I když jsme eurooptimisté, měli bychom být také eurorealisty," uvedl na konferenci. Připomněl, že se proti ústavě v Česku vymezuje jak ODS, tak KSČM.

Čeští evropští federalisté v čele se senátorem Danielem Kroupou se podobně jako Leinen postavili proti výrokům prezidenta a čestného předsedy ODS Václava Klause, který varoval před nebezpečím unifikovaného evropského superstátu a zánikem národních celků. Podle federalistů byly právě uzavřené národní státy ve 20. století zdrojem válek a totalitních režimů. "Postup evropské integrace neznamená ohrožení, ale posílení demokracie a svobody," uvedli.

Konference Evropských federalistů pokračuje o víkendu debatou o přínosu evropské ústavy pro občany zemí EU a o tom, zda přinese výhody spíše velkým či malým národům. Konference se koná necelý měsíc před plánovaným schvalováním euroústavy. Státy unie se ale zatím nevypořádaly se všemi požadavky na text ústavní smlouvy. Není proto jasné, zda se červnový termín schvalování dodrží.