Zprávy | Z archivu rubriky


Na nadcházejícím summitu NATO v Istanbulu česká delegace zřejmě nepodpoří případný návrh na zapojení Severoatlantické aliance do dění v Iráku. Vyplynulo to z úterního vyjádření premiéra Vladimíra Špidly. "Tato otázka byla debatována a česká delegace to nenavrhne ... v mandátu není, že bychom tuto myšlenku podporovali," řekl po jednání Bezpečnostní rady státu novinářům.

Členové tohoto orgánu se za účasti prezidenta Václava Klause shodli na mandátu, s nímž česká delegace v čele s Klausem do Turecka pojede. "Materiál tvoří dobrý podklad," řekl prezident.

Bezpečnostní rada také schválila vojenskou strategii Česka, ale naopak se zatím neshodla na tom, jaký má mít Česká republika přístup k evropské bezpečnostní a obranné politice. "Ukazuje se, že je třeba ještě dost pracovat na jasné pozici České republiky vůči evropským bezpečnostním obranným strukturám a politikám," uvedl prezident.

Politici se ale podle něj shodli na tom, že tato věc "nehoří do zítřka, pozítřka, příštího týdne". Názor na to, do jaké míry mají evropské státy mít společnou obrannou politiku a co je v této věci pro republiku výhodnější, české politiky dlouhodobě rozděluje. Prezident je spíš odpůrcem dalšího prohlubování součinnosti na tomto poli, Špidla zastává opačný názor.

V souvislosti se summitem aliance Klaus uvedl, že NATO by si mělo politicky ujasnit postup k okolí. "Považujeme za důležité, co se tam bude vyjednávat ohledně NATO a Střední východ, NATO a Rusko, NATO a Ukrajina, NATO a Středomoří," uvedl Klaus. Špidla pak tento výčet doplnil o západní Balkán. "Má bezprostřední vliv na bezpečnostní situaci České republiky," řekl.

Prezident uvedl, že už místo konání předurčuje summit k tomu, aby věnoval velkou pozornost oblasti Blízkého východu. Česká republika by mohla sehrát určitou roli zprostředkovatele při řešení problémů na hranicích mezi Libanonem, Sýrií a Izraelem. Českého ministra zahraničí Cyrila Svobodu o to v únoru v Bejrútu požádal zvláštní zmocněnec OSN pro Libanon Staffan de Mistura.

Poslanci opoziční ODS znovu navrhli odškodnění obětí okupace Československa zeměmi Varšavské smlouvy z roku 1968. S novým návrhem přišli zhruba tři týdny poté, co Poslanecká sněmovna hlasy převážně levicových zástupců zamítla podobný návrh, který rovněž vypracovala ODS.

"KDU-ČSL ten zákon podporovala a podporovat bude," řekl ČTK k nové předloze místopředseda KDU-ČSL Jan Kasal. Podobně se vyjádřil místopředseda Unie svobody-DEU František Pelc. Původní návrh podle něj neprošel z čistě technických důvodů. Upravený zákon podle jeho mínění poslanci unie podpoří.

Postoj poslanců KSČM nechtěl zatím předjímat jejich předseda Pavel Kováčik. Podle jeho informací by podobnou předlohu mohli připravit i někteří koaliční politici. Pokud by to udělali, poslanci KSČM by v první řadě porovnávali obě předlohy. Ani místopředseda poslanců ČSSD Libor Rouček nechtěl stanovisko své frakce předpovídat.

Právě poslanci ČSSD a KSČM počátkem května prosadili to, že sněmovna první návrh z dílny ODS zamítla. Podle ODS byly důvody zamítnutí zcela formální. Komunisté tehdy varovali, že návrh může být zneužit k jiným účelům. Sociální demokraté mu zase vytýkali, že obsahuje řadu nedostatků, jež by mohly způsobit mnoho problémů a možná i soudních sporů. "Zákon jednoznačně neupravuje otázku prokazování poškození, otázku náhrady škody, vůbec neřeší situaci, kdy celá řada lidí již byla odškodněna," argumentoval po zamítnutí zákona poslanec ČSSD Michal Kraus.

V původním návrhu chtěla ODS odškodnit všechny oběti okupace z řad občanů Česka z doby od srpna 1968 do června 1991, kdy ze země odešli poslední sovětští vojáci. Finančně odškodněni měli být přímí příbuzní občanů ČR, které okupanti zabili, a občané, kteří byli zraněni nebo znásilněni. Příbuzní zabitých měli podle ODS dostat jeden milion korun, zranění a znásilnění lidé s trvalými následky půl milionu korun a ostatní zranění občané 100.000 korun.

Příprava smlouvy o desetiletém pronájmu 14 švédských stíhaček Jas-39 Gripen a související smlouvy o průmyslové spolupráci mezi ČR a Švédskem vrcholí. Náměstek ministra obrany Jaroslav Kopřiva v úterý ČTK řekl, že obě smlouvy by mohla dostat vláda již příští týden. Kontrakt by pak měl být završen politickým memorandem o porozumění.

Podle některých informací by se mohlo českým vyjednavačům podařit dohodnout pro chystaný pronájem nových stíhaček nižší cenu než 21 miliard korun, za něž švédská vláda tyto stroje původně nabídla. Česká strana podle ministerstva obrany od začátku vyjednávání usiluje nejen o snížení ceny, ale také o co nejlepší vybavení letounu.

Ministerstvo trvá například na tom, aby stíhačky pro Českou republiku byly vybaveny americkými protiletadlovými střelami středního doletu AMRAAM, bez nichž by jejich bojová účinnost byla nízká. Informační ředitel konsorcia švédské firmy SAAB Military Aircraft a konsorcia Gripen International Owe Wagermark ČTK řekl, že švédské stíhačky jsou kompatibilní s výzbrojí Severoatlantické aliance, a to i pokud jde o americké střely středního dosahu AMRAAM.

Česká strana v podmínkách smlouvy požaduje také to, aby stíhačky uměly rozeznávat cizí a vlastní letouny. Požadavky české strany, které původní švédská nabídka neobsahovala, nebudou ale podle ministerstva obrany v žádném případě znamenat zvýšení ceny. Musí být splněny nejpozději do roka po dodávce strojů, jinak by vůči dodavateli následovaly sankce. "Švédská strana ale už dnes garantuje, že všechny námi požadované úpravy gripenů stihne ve stanoveném termínu realizovat," informoval mluvčí ministra obrany Ladislav Šticha.

Nedbalému majiteli, jehož pes usmrtí člověka, bude možná hrozit až deset let vězení. Obce by měly povinně vést podrobnější evidenci psů, vlastníci by si pak mohli vybrat, zda nechají zvíře označit čipem, nebo tetováním. Tyto a další novinky obsahuje návrh, který v úterý sněmovně předložila skupina poslanců v čele s Michaelou Šojdrovou (KDU-ČSL).

Šanci na schválení či aspoň postup do druhého parlamentního čtení pravděpodobně má. Šojdrová ČTK řekla, že svůj podpis pod něj připojí zástupci všech pěti stran zastoupených ve sněmovně. Přesto se dá očekávat komplikovaná debata.

Diskuse o tom, zda regulovat chov psů, se rozproudí vždy poté, co nějaký napadne a zraní člověka. Nejen chovatelé ale mají pochybnosti o tom, zda je vhodné přijímat kvůli tomu zvláštní zákon; upozorňují také na to, že je obtížné vymezit, jaké plemeno je bojové. Některé země již chov bojových psích plemen zakázaly, jiné se ho snaží co nejvíce omezit, ať už vysokými pokutami, nebo trestem vězení pro majitele v případě napadení člověka psem.

Čeští poslanci původně plánovali, že součástí "psí matriky" bude i údaj o tom, zda už zvíře někoho pokousalo. Nakonec to ale ponechají na vůli obcí. "To, zda pokousal, je velmi relativní pojem. Nebyli jsem schopni se dohodnout," uvedla Šojdrová.

Poslanci podle ní nenavrhují zakázat chov nějakého plemene. Do trestního řádu ale chtějí promítnout zákaz výchovy psa k agresivitě. Jeho porušení pak mají v úmyslu trestat případně i vězením. "Zákaz výcviku k agresivitě je už v zákoně na ochranu zvířat proti týrání," řekla poslankyně. Zdůraznila ale, že se to nevztahuje na služební psy. "Aby se policie nevzbouřila," dodala.

V evidenci psů by mělo být jméno a adresa majitele, plemeno zvířete, případně údaj, že jde o křížence, datum narození psa, pokud je známo. Ministerstvo zemědělství či pověřený subjekt má vést centrální registr, kam by se sbíhaly údaje z obcí. Majitelům, kteří psa do evidence nepřihlásí, mají hrozit pokuty až do 10.000 korun. Vlastníku psa, který někoho těžce zraní, by hrozily až dva roky vězení.

O zpřísnění evidence psů uvažuje i hlavní město. Náměstek pražského primátora Rudolf Blažek předpokládá, že všichni pražští psi by měli být označeni čipem, nebo tetováním. Chce o tuto povinnost rozšířit vyhlášku o poplatku ze psů. Očekává také diskusi o omezení volného pohybu psů v metropoli.