Zprávy | Z archivu rubriky


Pro další pokračování procesu rozšíření Evropské unie se vyslovili prezidenti středoevropských zemí, kteří se ve čtvrtek sešli k rozhovorům v rumunském černomořském letovisku Mamaia. Česko na summitu zastupuje prezident Václav Klaus.

"Nedávné přijetí pěti států tohoto seskupeni do Evropské unie je změnou pro tyto státy, změnou pro Evropu a hlavně je to signál pro další země, které stojí v řadě a chtějí slyšet ujištění, že na ně nezapomínáme, že se neuzavíráme, že se s nimi počítá," řekl Klaus českým novinářům po prvním diskusním fóru.

Podle jeho názoru je signál, který byl dnes vyslán, jasný. "Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko jsou další v řadě, to dnes každý zdůrazňoval," tvrdí Klaus. Evropská unie počítá s dalším rozšířením v roce 2007. Mluví se zejména o přijetí Rumunska a Bulharska a zvažuje se také Chorvatsko.

"My už jsme v unii. Nyní je naší povinností pomoci ostatním, aby se také oni dostali dovnitř," řekl českým novinářům slovenský prezident Rudolf Schuster. Uvedl, ze okolí Černého moře, Balkán a také Ukrajina jsou velmi zajímavé a že je zapotřebí s nimi spolupracovat.

První schůzka prezidentů států střední Evropy, jejímž duchovním otcem je bývalý český prezident Václav Havel, se konala v dubnu 1994 v Litomyšli. Původní úzký okruh účastníků se postupně rozrostl na dnešních 17. Poslední summit se konal loni v Salzburgu. Od té doby se pět z účastnických států stalo členem Evropské unie - kromě Česka také Polsko, Slovensko, Slovinsko a Maďarsko.

Představitelé civilních a vojenských tajných služeb ve čtvrtek vyloučili možnost, že v nedávné reportáži televize Nova o údajné korupci na ministerstvu obrany vystupoval a hovořil jejich příslušník nebo agent. Informovali o tom členy sněmovního branného výboru. Reportáž se týkala ruského dluhu. Údajná korupce prý souvisela s tím, zda má za jeho část dostat Česko letouny Il-76 či vrtulníky.

Redaktor Novy Janek Kroupa v reportáži hovořil o zmíněném muži jako o zpravodajském důstojníkovi jedné české tajné služby. Uvedl, že jeho identitu zná, ale kvůli bezpečnosti ji zatím nemůže prozradit. Muž obvinil z braní úplatků náměstka ministra obrany Jaroslav Kopřivu a jeho podřízeného, ředitele sekce vyzbrojování ministerstva obrany Jiřího Martinka. Oba vše popřeli.

Šéf sněmovního branného výboru Jan Vidím (ODS) přijal čtvrteční informaci zástupců tajných služeb o tom, že muž z reportáže není jejich člověk, s uspokojením. "Přiznám se, že jsem nečekal, že by řekli něco jiného. Kdyby některý z těch ředitelů (tajných služeb) řekl 'ano, byl to můj zpravodajec', tak by současně musel položit na stůl svoji rezignaci," řekl ČTK.

Kauza reportáže ale nekončí. Některými informacemi, jež v ní zazněly, se totiž zabývá policie. Zástupci civilní rozvědky poslancům řekli, že některé okolnosti prověřuje policejní služba pro odhalování korupce. Vidím uvedl, že si od něj kriminalisté vyžádali informace o průběhu jednoho z dřívějších zasedání branného výboru, jež se zabývalo ruským dluhem, tedy tématem, o němž byla i reportáž.

Český stát zřejmě zaplatí za desetiletý pronájem 14 stíhaček Jas-39 Gripen méně než 21 miliard korun, za něž Švédsko tyto letouny původně nabídlo. Jak uvedl Český rozhlas 1 - Radiožurnál, vyjednavačům se podařilo cenu snížit o miliardu. Švédsko navíc dodatečně vycvičí deset českých pilotů a 25 techniků, což bude znamenat další úspory v řádech stovek milionů.

"Kromě snížení celkové ceny pronájmu se nám podařilo navíc zahrnout do této ceny i některé naše požadavky, které šly za rámec původních požadavků, zejména se jedná o dodatečný výcvik personálu, pilotů i techniků po dobu deseti let," řekl rozhlasu plukovník Vladimír Ficanec, který se Švédy o podmínkách pronájmu vyjednával. Bližší informace nechce ministerstvo obrany sdělit do doby, než smlouvy mezi Prahou a Stockholmem projedná vláda. Ministři jejich návrhy dostanou na stůl možná příští týden.

Vojensky neutrální Švédsko by mohlo podle Radiožurnálu poskytnout České republice také některé poznatky obranného průmyslu - například o ochraně proti zbraním hromadného ničení, na níž se Česko v rámci NATO specializuje.

Česká strana od začátku vyjednávání usilovala nejen o snížení ceny, ale také o co nejlepší vybavení letounu. Ministerstvo obrany trvá například na tom, aby gripeny byly vybaveny americkými protiletadlovými střelami středního doletu AMRAAM, bez nichž by jejich bojová účinnost byla nízká. Česká strana v podmínkách smlouvy požaduje také to, aby stíhačky uměly rozeznávat cizí a vlastní letouny. Požadavky české strany, které původní švédská nabídka neobsahovala, nebudou podle ministerstva obrany v žádném případě znamenat zvýšení ceny.

Vláda se koncem loňského roku rozhodla pověřit ministerstvo obrany exkluzivním vyjednáváním o švédské nabídce na základě doporučení odborné komise. Gripenům dala přednost před nabídkou belgických modernizovaných F-16 a podobných letadel z Nizozemska. V soutěži byly ještě Kanada se stroji F/A-18 a Spojené státy, které nabízely starší variantu rozšířených F-16. Švédské stíhačky mají příští rok nahradit dosluhující letouny MiG-21.