Zprávy | Z archivu rubriky


Ve věku 78 let v pátek v Praze po krátké nemoci zemřel bývalý československý ministr zahraničí Bohuslav Chňoupek. Vedle politické dráhy, jejímž vyvrcholením byla éra normalizace v 70. letech, se během života věnoval také psaní reportážních a publicistických knih i beletrie. ČTK o Chňoupkově úmrtí informoval jeho syn. Slovenský publicista a československý komunistický politik Bohuslav (Bohuš) Chňoupek se narodil 10. srpna 1925 v Bratislavě- Petržalce. Roku 1945 vstoupil do komunistické strany. Po únoru 1948 byl redaktorem časopisu Borba, později pracoval v denících Smena a Pravda a byl šéfredaktorem bratislavského časopisu Predvoj. V roce 1969 se tento stoupenec Husákovy skupiny v normalizačním vedení strany stal členem ÚV KSČ. V letech 1972 až 1990 byl poslancem Sněmovny lidu Federálního shromáždění. Od roku 1967 do roku 1969 byl náměstkem ministra kultury a v letech 1969 až 1970 ústředním ředitelem Československého rozhlasu, kde provedl první vlnu normalizačních čistek. Roku 1970 se Chňoupek stal velvyslancem v Moskvě a v prosinci následujícího roku byl jmenován ministrem zahraničních věcí. Když v polovině 80. let začal vystupovat jako stoupenec politiky sovětského vůdce Michaila Gorbačova, českoslovenští odpůrci "perestrojky", například Vasil Biľak či vedoucí oddělení mezinárodní politiky ÚV KSČ Martin Štefaňák, stačili v říjnu 1988, v samém závěru své vlastní politické kariéry, prosadit Chňoupkovo odvolání z ministerské funkce. Roku 1990 byl Chňoupek vyloučen z KSČ, v témže roce byl půl roku ve vyšetřovací vazbě pro obvinění ze zneužívání pravomoci veřejného činitele. Mezi jeho knihy patří Dobyvatel vesmíru, Miľniky či Lámanie pečatí.

Archeologové mají další nová svědectví o tom, že Český Dub patřil k vůbec nejstarším městům v Libereckém kraji. Objevili zde pravděpodobně část knížecího sídla, píše sobotní liberecká příloha Mladé fronty Dnes. "V jižní městské části Starý Zámek jsme při opravě kanalizace objevili zbytky zemnice, což je zahloubený objekt, nejspíš dům, z dvanáctého století," řekla MfD Jana Veselá-Žegklitzová z Archeologického ústavu Akademie věd. Pravděpodobně šlo o jakési zázemí nejstaršího zdejšího osídlení zvaného Vladislavice. Byl to hrad založený ve 12. století českým knížetem Vladislavem I. "O něm existují písemné zmínky, ale dlouho jsme nevěděli, kde byl. Teď už je jasné, že v Českém Dubu," uvedla Veselá-Žegklitzová. Archeologové jámu na nádvoří vedle mateřské školy zakreslí, zaměří a zdokumentují. Pak ji dělníci zasypou. Na řadu přijde mravenčí práce s uspořádáním předmětů, které se v jámě našly. Byly tam stovky keramických střepů z nádob a také jedna ostruha. Podle archeoložky nynější objevy nejsou náhodné. Dub je z historického hlediska jednou z nejzajímavějších lokalit kraje a výzkumy se zde konají již řadu let. "Dá se říci, že pokaždé, když tu začnou něco stavět, hloubit či opravovat, vynoří se úžasné věci," poznamenala Veselá-Žegklitzová. Vloni například archeologové při vykopávkách kolem zdejší johanitské komendy nalezli v jednom z hrobů dvojramenný románský kříž v koženém vaku, který měl zemřelý na rameni. Jde o naprostý archeologický unikát.

Zhruba třicet diváků v sobotu přišlo do pražského multikina Palace Cinemas Nový Smíchov, kde se uskutečnila předpremiéra filmu Český sen, dokumentujícího reklamní kampaň na neexistující stejnojmenný hypermarket. Snímek se v sobotu promítal také v multikině v pražských Letňanech. Tam přišlo diváků ještě méně, přestože na promítání měli vstup zdarma. Sobotní dvě předpremiéry věnovali tvůrci filmu, studenti dokumentaristiky na pražské filmové fakultě Vít Klusák a Filip Remunda podvedeným zákazníkům fiktivního hypermarketu. "Je to první krok na cestě k usmíření," řekl návštěvníkům před projekcí v Letňanech Klusák, který jim nabídl besedu s výměnou názorů po skončení promítání.

Loni koncem května se u obří filmové kulisy hypermarketu o rozměrech deset krát sto metrů v Letňanech nechalo napálit 4280 koupěchtivých zákazníků, které nalákaly avizované nízké ceny zboží. Tvůrci snímku s reklamní agenturou připravili kampaň k otevření nového obchodního domu. Zahrnula televizní i rozhlasové spoty, plakáty, letáky, inzerci v tisku a internetovou stránku nového hypermarketu a obsadila 400 pražských reklamních ploch. "Pravděpodobně málokdo půjde na projekci pro podvedené, protože tím říká, já jsem podvedený," řekl v sobotu ČTK Klusák, který očekává, že zákazníci Českého snu se "poschovávají" mezi běžnými diváky, až film přijde příští týden do distribuce. Promítání v kinech však podle tvůrců může být ohroženo, protože jeho stažení z distribuční sítě chce pomocí soudního rozhodnutí dosáhnout jedna z reklamních firem, které se na vzniku podílely. Podle Remundy se jejich bývalým spolupracovníkům nelíbí některé scény, v nichž sami vystupují. "Domnívají se, že ty scény jim nedělají dobrou reklamu," dodal Remunda.

Několik stovek bývalých politických vězňů si v sobotu v Jáchymově připomnělo oběti komunistického teroru. Akce Jáchymovské peklo se letos konala popatnácté. Zločiny komunismu podle bývalých vězňů dosud zůstávají nepotrestány. Dvoudenní setkání pokračovalo mší a manifestačním průvodem k památníku obětí komunismu. Skupina bývalých vězňů při odpočítávaní "levá dva" přišla až před kostel sv. Jáchyma. "Říkalo se tomu různě. Třeba buzerantský pochod, protože jsme byli lanem svázáni tak těsně k sobě, že jsme se navzájem museli dotýkat," popsal někdejší praktiky dozorců Jaroslav Kopáček, který v komunistických pracovních táborech strávil šest z deseti let, ke kterým byl odsouzen za protistátní činnost. Předsedkyně Konfederace politických vězňů Naďa Kavalírová varovala před tím, aby se na zločiny komunismu zapomínalo. "Prokázání trestní odpovědnosti těch, kteří se na procesech proti lidskosti a likvidačních snahách podíleli, musí být jedním z cílů konfederace," řekla. Právě jáchymovské tábory měly podle jejích slov jediný cíl: likvidaci vězňů s maximálním využitím jejich pracovní síly.

Politickým vězňům ale chybejí i zákony, které by zohledňovaly jejich postavení ve společnosti. "Usilujeme o spravedlivé uznání důchodových nároků novodobých otroků oproti zvýhodnění jejich otrokářů," uvedla Kavalírová. Konfederace chce dál prosazovat uznání třetího odboje a přijetí zákona o nucených pracích. Setkání se letos zúčastnilo více politiků než v předchozích letech, mimo jiné i předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek a ministr zahraniční Cyril Svoboda. Podle senátora Jiřího Lišky z ODS je ale stále řada politiků, kteří se s komunismem odmítají vypořádat. Jan Zahradil (ODS) na dotaz ČTK přiznal, že zákony, které požadují bývalí političtí vězni, se ani za 15 let nepodařilo prosadit. "Je to jeden z největších dluhů, které politická elita v tomto státě má," řekl.