Zprávy | Z archivu rubriky


Školský výbor Poslanecké sněmovny navrhuje, aby se na gymnáziích povinně maturovalo z matematiky. Žáci ostatních škol budou ve společné části nové maturity povinně zkoušeni jen z českého a cizího jazyka, třetí předmět si budou moci vybrat. Je to jedna ze změn, kterou poslanci zapracovali do vládní předlohy školského zákona. Zákon by měl podle ministerstva školství reformovat systém vzdělávání.

Ministryně školství Petra Buzková má k povinné zkoušce z matematiky výhrady. Myslí si, že by si žáci měli sami vybrat třetí povinný maturitní předmět. Možná, že to tak bude, o maturitě se bude totiž ještě diskutovat, řekla novinářům. Pro zkoušku z matematiky je ale stínový ministr školství Walter Bartoš (ODS), který považuje zákon za špatný.

Školský zákon zavádí rámcové vzdělávací programy nahrazující direktivní osnovy, učitelé by děti měli učit v souvislostech a nepřehlcovat je daty. Školy budou vytvářet své vlastní programy, jimiž se budou moci profilovat. Učitelé budou moci děti známkovat, slovně hodnotit nebo kombinovat oba způsoby. Maturita bude mít dvě části - státní a školní. Obsah, formu i kritéria společné části stanoví stát, druhá část je záležitostí školy.

Buzková je přesvědčena, že zákon poslanci schválí. Mohl by pak platit od ledna příštího roku. Nové maturity by čekaly studenty, kteří na střední školu nastoupí příští rok v září.

Popularizátoři vědy ve čtvrtek při slavnostním zasedání Akademické rady převzali medaile Vojtěcha Náprstka. "Jsem trochu překvapen, ale také mám z toho radost," řekl ČTK oceněný šéf českého archeologického výzkumu v Egyptě Miroslav Verner. V Praze na pětidenní světové konferenci od pondělí diskutuje se světovými odborníky o památkách doby stavitelů pyramid.

Verner považuje za svou povinnost informovat veřejnost o archeologických nálezech. Napomáhá mu při tom také to, že jsou tak atraktivní. Spolupracuje na televizním seriálu o nejnovějších objevech ve starém Egyptě. Připravují se ještě dva díly. Jeden o Alexandrii a jejích skvostných památkách a poslední o velkých slavných chrámech na území Egypta z řecké a římské doby.

Novinář Ivo Budil, další oceněný, si vydobyl postavení v očích vědců rozhlasovým pořadem Meteor. Dnes vzpomínali například na jeho komentář prvních kroků amerických astronautů po Měsíci. S popularizací astronomie před padesáti lety začínal. "Kdo pro mělkost myšlení nemůže dělat vědu, tak dělá popularizaci vědy," citoval Budil skromně svého někdejšího učitele.

Ředitel pražské botanické zahrady Václav Větvička je autorem mnoha populárně vědeckých publikací. Nejznámější je kniha Stromy a keře, která vyšla v 35 vydáních a 35 jazycích. Jeho kolegové dnes oceňovali především jeho vystupování v pořadu Dobré jitro rozhlasové stanice Praha. Na dotaz, která rostlina je jeho nejoblíbenější, držitel medaile odpověděl: "Není ošklivých rostlin, takže každá rostlina, i ta poslední kopřiva."

Čestnou medaili Vojtěcha Náprstka zavedla Akademie věd v roce 2003. Český podnikatel a mecenáš Náprstek (1826 až 1894) žil deset let v Americe, kde poznal i život Indiánů. Po návratu propagoval emancipaci žen, organizoval českou vlasteneckou společnost a založil národopisné muzeum, kterému odkázal svůj majetek.