Zprávy | Z archivu rubriky


Kniha o starých sirkárnách, které fungovaly v polovině 19. století v Pošumaví, vyjde o prázdninách v Klatovech. Autorem publikace je sběratel Tomáš Cihlář z Pačejova, který loni vydal podobnou knihu mapující historii a osudy 51 pošumavských pivovarů. "Kniha navazuje na loňskou publikaci o pivovarech a vychází u příležitosti 165. výročí od narození sušické sirky. Sušická sirkárna byla tady v regionu první, další se tu pak začaly objevovat jako houby po dešti," řekl ČTK Cihlář.

Od roku 1839 do zhruba konce 19. století pracovaly po útlumu sklářské činnosti v Pošumaví asi dvě desítky sirkáren. Zpočátku to byla zejména domácí výroba, dělníci také pro firmy podomácku vyráběli obaly a speciálním hoblíkem štípali takzvaný dřevěný drát na sirky. Přibližně od roku 1850 se začaly objevovat první etikety na krabičkách. "Šumava byla tehdy centrem sirkařství, protože měla všechny předpoklady - dřevo i levnou pracovní sílu," uvedl Cihlář.

Kromě Sušice byly dříve sirkárny i v Horažďovicích, Dlouhé Vsi, Kašperských Horách, Nýrsku, Klatovech, Kdyni, Domažlicích, Nahošicích, Nemanicích, Klenčí, Kolovči, Vimperku, Borových Ladách, Strážném, Nových Hutích, Horské Kvildě, Husinci, Prachaticích a Zlaté Koruně. Kromě sušické sirkárny ale ostatní na začátku 19. století zanikly.

Kniha bude mít kromě textu i několik stran obrazových příloh s reprodukcemi etiket a obalů sirek i dalších předmětů spojených se sirkařstvím. Prací nad knihou strávil autor desítky hodin v archivech, vycházel i ze své sbírky a poznámek po svém otci.

Romové začínají s drogami v mnohem mladším věku než ostatní. Vyplynulo to z výzkumu, který zveřejnila obecně prospěšná společnost A kluby ČR. "Věk prvního kontaktu s drogou je u Romů mnohem nižší než u většinové populace," řekl Matěj Černý ze společnosti. Ta se mimo jiné věnuje psychologické pomoci drogově závislým. Děti s drogami většinou začínají kolem dvanáctého roku, Romové podle toho průzkumu již mezi desátým a dvanáctým rokem věku, uvedl. Nejčastěji jde podle něj o cigarety, na druhém místě je alkohol. "Vyskytly se i některé drogy, které se ve většinové populaci nevyskytovaly, a to organická rozpouštědla, ve větší míře pervitin a extáze," řekl Černý s tím, že rozdíl však nebyl příliš velký. S marihuanou však mělo zkušenost 25 procent romských dětí, zatímco jen zhruba 15 procent ostatních dětí.

Z výzkumu podle Černého vyplynulo, že romští žáci ve sledovaných základních školách užívají drogy častěji než neromští žáci. Důvody se sdružení netroufá odhadnout. "Může to být stylem výchovy, prostředím či vrstevnickými skupinami. Důvodů může být celá řada," míní Černý.

Anonymní průzkum sdružení provádělo mezi žáky několika brněnských základních škol, mimo jiné právě v oblasti takzvaného "Brněnského Bronxu" mezi ulicemi Merhautova a Křenová. Výsledky A kluby předají metodikům primární prevence na základních školách. "Oni musí preventivní programy přizpůsobit tak, aby to bylo efektivní," dodal Černý. Sdružení také provozuje poradnu pro závislosti, kterou podle Černého navštěvují nejen mladiství, ale i ostatní generace včetně seniorů. "Většinou však v počátečních fázích závislosti," uvedl Černý. Ostatní již pomoc ani nevyhledají.

Až 150 milionů korun ročně by mohla získat muzea a galerie v případě schválení programu podpory akviziční činnosti muzeí a galerií zřizovaných ministerstvem kultury na léta 2004 až 2008. Materiál ve středu projedná vláda. Podle ředitele ministerského odboru muzeí a galerií Pavla Jiráska má návrh odstranit nejmarkantnější mezery vzniklé v minulých desetiletích a tím sbírky zhodnotit. "V případě schválení bude ročně k dispozici 150 milionů korun, za které získají státní muzea a galerie výtvarná díla českých umělců druhé poloviny 20. století, významná díla zahraničních tvůrců a pozůstalosti historických osobností všech uměleckých a vědních oborů a osobností veřejného života. Sbírky by mohly obohatit i předměty a dokumenty vztahující se k dějinám po roce 1918, vnitropolitickým i mezinárodním vztahům, společnostem, spolkům, významným osobnostem a jejich kontaktům," řekl Jirásek ČTK.

Program vychází z analýzy sbírek a koncepcí sbírkotvorné činnosti státních muzeí a galerií. "Sbírkotvorná i prezentační činnost podléhala po 40 let ideologickému tlaku předchozího politického režimu. Výtvarné sbírky se plnily díly národních i zasloužilých umělců a výsledky různých přehlídek socialistického umění. Bylo téměř nemožné vystavovat a nakupovat díla avantgardních umělců a umělců současných, jejichž tvorba byla ideologií a jejími exponenty odmítána. Nenakupovaly se ani práce zahraničních tvůrců, mimo jiné i z důvodů devizových," vysvětlil.

Vysoké preference dvou sdružení nezávislých kandidátů v průzkumech před volbami do Evropského parlamentu jsou podle politologů důsledkem neexistence silné liberální strany ve středu české politické scény. Politologové ale zároveň upozorňují na to, že výsledky voleb se od průzkumů mohou lišit - respondentům, agenturám i politickým stranám totiž s volbami do Evropského parlamentu chybí zkušenosti.

"Evropské volby jsou do značné míry specifické. Velmi často se i v Evropské unii mají šanci prosadit i strany, které v domácí politice jsou v zásadě marginální," poznamenal politolog Daniel Kunštát. Takové strany totiž podle něj těží z toho, že k evropským volbám chodí méně lidí, kteří navíc přesně nevědí, co od zvolených požadují. "Velmi často se také lidé skrze evropské volby vyjadřují k domácí politice a staví se do opozice proti všem politickým stranám," dodal. Obě sdružení nezávislých se podle něj dají zařadit do politického středu. Nezávislé vede senátor Vladimír Železný, Sdružení nezávislých spolu s Evropskými demokraty Josef Zieleniec. Tyto dvě kandidátky podle něj nejvíce voličů přebírají vládní sociální demokracii a Unii svobody-DEU.

Také Bohumil Doležal se domnívá, že po Unii svobody zbyla "veliká díra a bezprizorní, dezorientovaní voliči pod vlivem 'havlovských' teorií o pravdě a lásce a nepolitické politice". Tito voliči hledají, koho volit, a ze současné nabídky velkých stran nemají nikoho, kdo by je přitahoval. Druhou věcí je, že voliči nemají přesné požadavky na subjekt, který by chtěli do Evropského parlamentu poslat. "A ti nezávislí jsou tak mlhaví, že si do nich člověk může promítnout svá libovolná přání a tužby," uvedl. Svou roli hraje i "vžitá česká představa, že politika je svinstvo a nezávislí jsou méně političtí než politické strany".

Politolog Tomáš Lebeda ale upozorňuje na to, že průzkumy před evropskými volbami mohou být zrádné. "Můj osobní názor je, že řada lidí, která se identifikuje s těmito hnutími nezávislých, nakonec třeba volit vůbec nepřijde. Prostě nevím, nemáme zkušenost s voličským chováním v evropských volbách," tvrdí. Evropští voliči i podle něj příliš dobře nevědí, co je posláním Evropského parlamentu, a proto jim ta soutěž nepřijde důležitá. "Proto tedy nevolí standardní politické strany, ale vybírají si sympatické osobnosti," vysvětlil. Dalším vysvětlením může být celostátní kandidátka, a tudíž i velmi důležitá role jejího charismatického lídra, jakým je Vladimír Železný.

Češi podle většiny posledních průzkumů veřejného mínění vyberou 11. a 12. června své první evropské poslance mezi kandidáty jen šesti z 31 politických uskupení. Suverénní vítězství průzkumy předvídají u ODS, za níž by měly s přibližně deseti- až patnáctiprocentní ztrátou následovat KSČM a ČSSD. Překročení pětiprocentní hranice průzkumy předpovídají ještě u KDU-ČSL, hnutí Nezávislí a Sdružení nezávislých spolu s Evropskými demokraty.

Letošní třicátý ročník Letní filmové školy v Uherském Hradišti, který se uskuteční od 23. července do 1. srpna, nabídne poprvé v historii této přehlídky ve velkých sálech překlad do angličtiny. "Vytvoříme tak předpoklad návštěvy pro zahraniční zájemce," řekl ČTK organizátor Jiří Králík. Na jubilejním ročníku podle něj potvrdili účast například přední britský spisovatel a dramatik Tom Stoppard, který se narodil jako Tomáš Straussler v roce 1937 v židovské rodině ve Zlíně, a zakládající členové dnes již neexistující komediální skupiny Monty Python Terry Jones a Terry Gilliam. "Jubilejní Letní filmová škola bude pohádková," slíbil Králík a dodal, že program nabídne standardně dva hlavní cykly Film a dětství a Film a pohádka. V retrospektivě bude představena čínská kinematografie. Loni tuto akci navštívilo přes 120.000 filmových fanoušků.

"V těchto dnech uzavíráme program i seznam nejdůležitějších hostů a doprovodných akcí. Připravujeme katalog, který bude postupně zveřejňován na našich nových webových stránkách na adrese www.lfs.cz," uvedl. Podle Králíka se letos organizátoři více soustředí na celovečerní tvorbu - v programu se objeví takřka 240 celovečerních filmů, méně však bude snímků krátkometrážních. Mezi dalšími hosty Letní filmové školy budou například Andrej Zvjagincev a z domácích filmařů pak Věra Šimková - Plívová, Jan Schmidt, Vojtěch Jasný, Juraj Herz a Jan Švankmajer.