Zprávy | Z archivu rubriky


Příliš velký počet zákonů kritizoval ve čtvrtek v projevu k senátorům prezident Václav Klaus. Pozastavil se mimo jiné nad důsledky rychlých změn právního řádu, který se tak stává nepřehledným, nesrozumitelným a v současném rozsahu špatně aplikovatelným. "Určitě bychom měli usilovat spíše o redukci dnešního rozsahu zákonů formou revize existujícího stavu než pasivně podléhat z mnoha stran podporovanému extenzivnímu procesu tvorby nových, často velmi parciálních právních norem," řekl Klaus, který navštívil horní komoru poprvé po svém zvolení do čela státu.

Prezident zároveň varoval před nezamýšlenými doprovodnými důsledky přijímaných zákonů. "Nepodléhejme slepé víře, že pomocí nejrůznějších regulací, omezení či naopak selektivních zvýhodnění dosáhneme předem zvoleného cíle. Buďme si vědomi, že čím složitější je síť těchto zásahů, tím větší je riziko nezamýšlených důsledků," řekl Klaus.

Kvalitu legislativy dal do spojitosti s účastí v parlamentních volbách, která se postupně snižuje. Podle prezidenta by měl každý volič získat pocit, že za svůj odevzdaný hlas dostává adekvátní protihodnotu. "V případě voleb do obou komor parlamentu by měl získat protihodnotu ve zvyšující se kvalitě legislativy," podotkl Klaus.

Prezident odmítl názor, že představitelé státu na počátku devadesátých let minulého století nějak záměrně nezaváděli kvalitnější právní řád. Za hluboký, ač velmi rozšířený omyl označil představu, že bylo možné připravit zákony upravující život v postkomunistické éře ještě před jejím začátkem. "Právní řád, jako jakýkoli jiný složitý systém, vzniká často bolestným a nákladným evolučním procesem a zejména pak učením se z vlastních chyb," prohlásil Klaus. Dodal, že právo vzniká v konfliktním myšlenkovém ovzduší transformačního procesu v rámci snah politiků o uspokojování značně protichůdných zájmů a aktivit nátlakových skupin.

Legislativní i politická činnost by podle Klause měla vycházet z pozorného hodnocení reality a právního řádu, nikoli z "apriorních, krátkodobých a bezprostřední, úzce politický zájem prozrazujících soudů či odsudků". Role Senátu je v tomto ohledu mimořádně důležitá, uvedl Klaus s tím, že věří, že se v těchto věcech bude horní komora stále více prosazovat.

Nejobdivovanější firmou v České republice se letos stejně jako v předchozích pěti letech stala Škoda Auto. Na druhém místě se umístil Plzeňský Prazdroj a třetí pozice patří energetickému gigantu ČEZ, který byl loni desátý. Výsledky soutěže 100 obdivovaných firem ČR ve čtvrtek zveřejnilo sdružení Czech Top 100.

Čtvrté místo obhájil Eurotel, o dvě místa si pohoršil loni třetí Budějovický Budvar. Do první desítky se dále dostaly společnosti Barum Continental, Komerční banka, Třinecké železárny, Česká pojišťovna a Skanska CZ, naopak opustily ji loni pátá Hella Autotechnik, šestá Karosa a sedmé ČSA.

Škoda Auto je fenomén úspěchu 90. let, úspěšně si buduje image, je v podvědomí lidí a i přes vysokou konkurenci se prosazuje v zahraničí, řekl ČTK analytik Tomáš Gatěk ze společnosti Atlantik FT. To je podle něj důvodem, proč stále zůstává nejvíce obdivovanou společností.

Tuzemské firmy hodnotilo asi 1500 manažerů, ekonomů a finančních analytiků, kteří mohli dávat body podnikům z 25 oborů. Mezi kritéria patřily základní ekonomické ukazatele, vztah k zaměstnancům, životnímu prostředí, místnímu regionu nebo charitě. Vlastní žebříček sestavila i laická veřejnost na severu iDnes. Na první místo dosadila také firmu Škoda Auto před společnostmi Hewlett-Packard a Český Mobil.

Mezi stovkou obdivovaných firem se podle předsedy sdružení Jana Struže rovnoměrně prosadily české i zahraniční firmy. Určit, zda je společnost více "česká" nebo "cizí" je však podle něj stále těžší. Zahraničními majiteli vlastněné firmy Škoda, Léčiva nebo Prazdroj například těží z ryze české značky. Úspěchy slaví také menší společnosti, které jsou populární ve svém kraji. Místní manažeři je znají a mohou je tak snáze hodnotit. Na Vysočině vítězí Rodinný pivovar Bernard, v Královéhradeckém kraji textilní závody Veba.

Pouze zkvalitněním tvorby jednotlivých zákonů může Česká republika bojovat proti nepřehlednému a přebujelému českému právnímu řádu. Soudí tak alespoň právníci, které oslovila ČTK. Právníci si myslí, že redukovat právní řád není příliš reálné. Nárůst počtu zákonů jde podle jejich názorů ruku v ruce s rozvojem moderního státu. Poslanec ČSSD a právník Zdeněk Koudelka soudí, že právní řád je bezpochyby složitější než byl dříve. "Domnívám se, že je to přímým důsledkem rozvoje moderního státu a například i vznikem nadnárodních právních systémů, jako je mezinárodní nebo evropské právo," řekl ČTK. S prezidentem Václavem Klausem souhlasí, ale myslí si, že tento rozvoj práva je nezvratným procesem. Důraz by mě být podle něj kladen spíše na to, aby v přijatým zákonech nebyly chyby.

Jan Bárta z Ústav státu a práva Akademie věd ČR ČTK řekl, že se s výtkami prezidenta Klause ztotožňuje. "Právních norem přibývá, to ale není jen u nás a nedá se proti tomu nic dělat," řekl. Za nárůstem nepřehlednosti podle jeho názoru stojí nízká kvalita zákonů, které se musejí častěji novelizovat. "Jediným řešením proto je zkvalitnění tvorby těch předpisů, a to je samozřejmě velký problém," řekl.

Odborník na ústavní právo Vojtěch Cepl souhlasí s tím, že český právní řád je nepřehledný, a Klaus má tudíž v této otázce pravdu. "Je všeobecně známo, že všechny právní řády světa jsou nepřehledné, jsou tak složité, že jsou nesrozumitelné," uvedl Cepl. Řešení nevidí v zastavení legislativního procesu a tvoření nových norem, ale v "pročištění" řádu od starých nesmyslných zákonů.

Český stát registruje 25 církví a náboženských společností. Čtyři z nich - Křesťanská společenství, Obec křesťanů, hinduisté a hnutí Hare Kršna - získaly registraci podle nového zákona v roce 2002. Ministerstvo kultury nyní přijalo návrh na registraci Ústředí muslimských obcí. Na vyjádření má úřad několik týdnů.

Muslimové v českých zemích dosud svou soukromou činnost podle religionisty Zdeňka Vojtíška vyvíjejí za pomoci nadací a občanských sdružení - subjektů, které mohou vstupovat do právních vztahů. Počet muslimů se odhaduje na více než 10.000, ale společného náboženského života se účastní zřejmě méně než 2000 lidí, většinou cizinců; českých vyznavačů islámu je pár stovek. Po registraci prvního stupně, k níž museli podle nového zákona shromáždit 300 podpisů a doložit další předepsané skutečnosti, by měli muslimové právní postavení náboženské společnosti. Předchozí zákon požadoval 10.000 podpisů.

Někdejší předseda Ústředí muslimských náboženských obcí a organizací Mohamed Ali Šilhavý, bývalý třebíčský gymnaziální učitel, před několika lety ČTK řekl, že požadovaný počet 10.000 členů mají. Nechtěli však podle něj na základě tehdy dosud platného "komunistického zákona" podávat seznam s adresami a rodnými čísly.

Muslimy stát uznával jen během druhé světové války, jinak o uznání neusilovali, nebo usilovali marně. Obec mohli sice vytvořit na českém území v roce 1912, kdy zákon uznal také islám za státní náboženství. Ustavující schůze "Moslimské náboženské obce pro Československo" se však sešla až v roce 1934.

Ústředí muslimských náboženských obcí vzniklo v roce 1991. V roce 1998 byla v Brně otevřena mešita a o rok později Islámské centrum v Praze, které provozuje osvětovou činnost, výuku arabštiny, čtení koránu, programy pro děti a další setkávání i pomoc v uprchlických táborech. Při pátečních bohoslužbách se schází i několik stovek účastníků. Na počátku roku 1996 usiloval o výstavbu mešity starosta Teplic. Zastupitelstvo záměr zamítlo z obavy ze šíření islámu, který označilo za militantní náboženství. Protestovaly i tradiční české církve. Stavbu chtěli financovat podnikatelé z Dubaje ve Spojených arabských emirátech, od plánu však nakonec ustoupili. Počátkem letošního roku se hovořilo o výstavbě mešity v Orlové na Karvinsku. Lidé, kteří byli proti, nejčastěji tvrdili, že se obávají hrozby terorismu a odlišné náboženské ideologie. Záměr vzbudil nedůvěru i mezi zástupci islámské komunity v Česku - Sáňka nepovažoval Orlovou za vhodné místo. Když pak vyšlo najevo, že Islámský svaz se sídlem v Saúdské Arábii, který ji měl financovat, neexistuje, z projektu sešlo.