Zprávy | Z archivu rubriky


Volání po kulturní dimenzi budování jednotné Evropy bylo společným rysem řady vystoupení evropských intelektuálů a umělců na konferenci, kterou v Paříži uspořádala opoziční francouzská Socialistická strana. Šlo o součást její kampaně k nedělním volbám do Evropského parlamentu. Mezi účastníky byl i český ministr kultury Pavel Dostál. "Po Evropě politické a ekonomické je načase budovat Evropu kulturní," prohlásil například známý italský režisér Ettore Scola, který také ostře kritizoval politiku italského premiéra Silvia Berlusconiho. V narážce na klasický horor Kabinet doktora Caligariho označil dnešní Itálii za "kabinet doktora Berlusconiho", kde se "zkouší to nejhorší". Terčem kritiky byla také komercializace kultury a údajně chabá kulturní politika Evropské unie. K tomu se připojil i první tajemník francouzských socialistů Frančois Hollande.

Pavel Dostál krátce prezentoval kulturní politiku české vlády, která, jak řekl, nevnímá kulturu jako pouhé zboží a jako sféru schopnou sama finančně zajistit své fungování. Konstatoval ale, že výdaje na kultury stále netvoří jedno procenta rozpočtu. Toho prý chce dosáhnout do konce funkčního období vlády. ČTK řekl, že ho na konferenci zaujala myšlenka, že kultura patří do "sociální Evropy", o niž socialisté usilují. Zajímavé pro něj byly také - v souvislosti s debatou o křesťanských kořenech Evropy a o vstupu Turecka do EU - připomínky příspěvku muslimů k nynější podobě kontinentu.

Kniha o starých sirkárnách, které fungovaly v polovině 19. století v Pošumaví, vyjde o prázdninách v Klatovech. Autorem publikace je sběratel Tomáš Cihlář z Pačejova, který loni vydal podobnou knihu mapující historii a osudy 51 pošumavských pivovarů. "Kniha navazuje na loňskou publikaci o pivovarech a vychází u příležitosti 165. výročí od narození sušické sirky. Sušická sirkárna byla tady v regionu první, další se tu pak začaly objevovat jako houby po dešti," řekl ČTK Cihlář.

Od roku 1839 do zhruba konce 19. století pracovaly po útlumu sklářské činnosti v Pošumaví asi dvě desítky sirkáren. Zpočátku to byla zejména domácí výroba, dělníci také pro firmy podomácku vyráběli obaly a speciálním hoblíkem štípali takzvaný dřevěný drát na sirky. Přibližně od roku 1850 se začaly objevovat první etikety na krabičkách. "Šumava byla tehdy centrem sirkařství, protože měla všechny předpoklady - dřevo i levnou pracovní sílu," uvedl Cihlář.

Kromě Sušice byly dříve sirkárny i v Horažďovicích, Dlouhé Vsi, Kašperských Horách, Nýrsku, Klatovech, Kdyni, Domažlicích, Nahošicích, Nemanicích, Klenčí, Kolovči, Vimperku, Borových Ladách, Strážném, Nových Hutích, Horské Kvildě, Husinci, Prachaticích a Zlaté Koruně. Kromě sušické sirkárny ale ostatní na začátku 19. století zanikly.

Kniha bude mít kromě textu i několik stran obrazových příloh s reprodukcemi etiket a obalů sirek i dalších předmětů spojených se sirkařstvím. Prací nad knihou strávil autor desítky hodin v archivech, vycházel i ze své sbírky a poznámek po svém otci.

Romové začínají s drogami v mnohem mladším věku než ostatní. Vyplynulo to z výzkumu, který zveřejnila obecně prospěšná společnost A kluby ČR. "Věk prvního kontaktu s drogou je u Romů mnohem nižší než u většinové populace," řekl Matěj Černý ze společnosti. Ta se mimo jiné věnuje psychologické pomoci drogově závislým. Děti s drogami většinou začínají kolem dvanáctého roku, Romové podle toho průzkumu již mezi desátým a dvanáctým rokem věku, uvedl. Nejčastěji jde podle něj o cigarety, na druhém místě je alkohol. "Vyskytly se i některé drogy, které se ve většinové populaci nevyskytovaly, a to organická rozpouštědla, ve větší míře pervitin a extáze," řekl Černý s tím, že rozdíl však nebyl příliš velký. S marihuanou však mělo zkušenost 25 procent romských dětí, zatímco jen zhruba 15 procent ostatních dětí.

Z výzkumu podle Černého vyplynulo, že romští žáci ve sledovaných základních školách užívají drogy častěji než neromští žáci. Důvody se sdružení netroufá odhadnout. "Může to být stylem výchovy, prostředím či vrstevnickými skupinami. Důvodů může být celá řada," míní Černý.

Anonymní průzkum sdružení provádělo mezi žáky několika brněnských základních škol, mimo jiné právě v oblasti takzvaného "Brněnského Bronxu" mezi ulicemi Merhautova a Křenová. Výsledky A kluby předají metodikům primární prevence na základních školách. "Oni musí preventivní programy přizpůsobit tak, aby to bylo efektivní," dodal Černý. Sdružení také provozuje poradnu pro závislosti, kterou podle Černého navštěvují nejen mladiství, ale i ostatní generace včetně seniorů. "Většinou však v počátečních fázích závislosti," uvedl Černý. Ostatní již pomoc ani nevyhledají.

Až 150 milionů korun ročně by mohla získat muzea a galerie v případě schválení programu podpory akviziční činnosti muzeí a galerií zřizovaných ministerstvem kultury na léta 2004 až 2008. Materiál ve středu projedná vláda. Podle ředitele ministerského odboru muzeí a galerií Pavla Jiráska má návrh odstranit nejmarkantnější mezery vzniklé v minulých desetiletích a tím sbírky zhodnotit. "V případě schválení bude ročně k dispozici 150 milionů korun, za které získají státní muzea a galerie výtvarná díla českých umělců druhé poloviny 20. století, významná díla zahraničních tvůrců a pozůstalosti historických osobností všech uměleckých a vědních oborů a osobností veřejného života. Sbírky by mohly obohatit i předměty a dokumenty vztahující se k dějinám po roce 1918, vnitropolitickým i mezinárodním vztahům, společnostem, spolkům, významným osobnostem a jejich kontaktům," řekl Jirásek ČTK.

Program vychází z analýzy sbírek a koncepcí sbírkotvorné činnosti státních muzeí a galerií. "Sbírkotvorná i prezentační činnost podléhala po 40 let ideologickému tlaku předchozího politického režimu. Výtvarné sbírky se plnily díly národních i zasloužilých umělců a výsledky různých přehlídek socialistického umění. Bylo téměř nemožné vystavovat a nakupovat díla avantgardních umělců a umělců současných, jejichž tvorba byla ideologií a jejími exponenty odmítána. Nenakupovaly se ani práce zahraničních tvůrců, mimo jiné i z důvodů devizových," vysvětlil.