Zprávy | Z archivu rubriky


V česko-německých vztazích si nejspíše právem dosud vyčítáme cosi jako selektivní paměť; obě strany si pamatují jen své rány a křivdy a nechtějí slyšet o bolesti toho druhého, uvedl v Ústí nad Labem předseda Senátu Petr Pithart. Ve svém vystoupení na mezinárodní konferenci Tolerance místo intolerance. Němci v českých zemích včera dnes a zítra se pokusil odpovědět na otázku, čeho se ve vztazích obou národů v posledních 15 letech dosáhlo. Konstatoval, že odpověď je nejednoznačná. Například podle konsenzu nad česko-německou deklarací by se dalo soudit, že výsledky jsou velmi pozitivní, podle nových emocí kolem zákona o Edvardu Benešovi zase naopak, že jsme stále na začátku. Zatím je podle něj ve vzájemných vztazích stále příliš málo dialogu a převažují dosud monology, je stále příliš málo ochoty k pochopení stanovisek druhé strany. Paměť se ale nedá vynutit. Nakonec se uvolňuje jakoby sama, avšak jen v příznivé atmosféře, uvedl Pithart a vyjádřil naději, že nynější konference přispěje k vytváření takové atmosféry. Více než stovka účastníků konference dnes celý den intenzivně jednala ve čtyřech diskusních panelech. V problematice vzdálenější historie se v podstatě shodla, že staletá historie soužití Čechů a Němců v českých zemích byla především spoluprací při kultivaci země a krajiny. Teprve od 19. století se dá mluvit o národnostních problémech, či spíše o rostoucí interpretaci vztahů z nacionalistického hlediska. Ani tehdy však "Němci" v Čechách nebyli definováni jako součást velkého německého národa. Rakouská publicistka Barbara Coudenhove-Kalergiová konstatovala, že kdo se po válce v Rakousku zajímal o sudetské Němce, byl obviňován z nacismu, kdo o Čechy, platil za komunistu - a tak se o česko-německých vztazích raději vůbec nemluvilo. Diskuse tam proto začala až velmi pozdě a navíc ji negativně ovlivnili sudetští Němci, kteří v rakouské politice do 90. let nehráli vůbec žádnou roli.

V neděli konference vyvrcholí jednáním o evropském rozměru česko-německých vztahů a projevem prezidenta Václava Klause.

K překonání mýtů, předsudků a dogmat v česko-německých vztazích a zejména v každodenních politických činech vyzval v úvodu mezinárodní konference Tolerance místo intolerance v Ústí nad Labem bývalý prezident Václav Havel. Protože se pro onemocnění nemohl zúčastnit slavnostního zahájení konference osobně, jeho poselství účastníkům tlumočil bývalý náměstek ministra zahraničí a velvyslanec v USA Alexandr Vondra. Konference, jejímž cílem je zhodnotit přínos českých a moravských Němců pro rozvoj českých zemí v minulosti a zamyslet se nad česko-německými vztahy v historickém i aktuálním evropském kontextu, potrvá do neděle. Zúčastní se jí stovka osobností politického, akademického a společenského života z České republiky, Německa i z dalších zemí. V neděli vystoupí i prezident Václav Klaus. Havel ve svém poselství poukázal především na skutečnost, že v českých zemích po desetiletí chyběla ke vztahům s Německem svobodná debata. "Velmi vzrušená a dramatická poválečná atmosféra plná spravedlivého hněvu a zášti, provázená neomluvitelnou a nespravedlivou pomstychtivostí, pramenící v mnoha ohledech z pocitu špatného svědomí, neměla čas a možnost přerůst, tak jako v západních demokraciích, ve věcnou svobodnou debatu," uvádí se v Havlově poselství. "Přerostla naopak do poměrů, které jí daly podobu národních mýtů, fixovaných předsudků, nezpochybnitelných dogmat a paradigmat. Dlouhá desítiletí se nesměla naše moderní historie - a specielně naše vztahy s Německem - svobodně zkoumat, analyzovat, hodnotit. Pokud se to dělo, bylo to v oázách svobodného myšlení, vytvořeného nezávislými iniciativami v čele s Chartou 77," uvedl dále Havel. Vyslovil názor, že právě proto byly příslušníkům disentu "některé věci samozřejmé od počátku svobodných poměrů a proto se zároveň netěšily valnému pochopení většiny občanů".

Ministr obrany Miroslav Kostelka údajně zvažuje rezignaci. Podle Českého rozhlasu jej k tomu dohnaly poměry v rozhádané vládní koalici. Ministr však dnes podobné informace popřel s tím, že nemíní odcházet od rozdělané práce. O tom, že v čele úřadu setrvá, je přesvědčen i premiér Vladimír Špidla či ministr vnitra Stanislav Gross (oba ČSSD). Někteří poslanci ale naznačují, že úvahy o demisi mohou souviset s obrovskými, dosud nezveřejněnými problémy v resortu obrany. Horkým favoritem na Kostelkovo místo je podle rozhlasu poslanec ČSSD Miloš Titz, o němž se jako o kandidátovi na funkci ministra obrany uvažovalo již několikrát. Titz ČTK řekl, že žádnou nabídku nedostal. Mluvčí ministerstva obrany Ladislav Šticha zdůraznil, že Kostelka považuje za svůj hlavní cíl dokončit reformu ozbrojených sil, která letos vstoupila do důležité etapy. Podle Špidly se ministr chystá dokončit svůj úkol, aby měla reformovaná armáda v roce 2006 operační úroveň. Také Gross očekává, že Kostelka ve vládě zůstane. Myslí si, že informace o možné rezignaci vypouští někdo, komu se nelíbí například některé nedávné personální kroky.

Někteří poslanci naznačili, že případné Kostelkovy úvahy o demisi mohly souviset s obrovskými problémy v jeho resortu. Podle nepotvrzených informací ČTK má být jejich epicentrem vojenská rozvědka, kde prý působí mnoho lidí z éry komunismu, kteří se urputně brání plošnému propuštění. Velký tlak včetně pokusů o skandalizaci proto údajně vyvíjeli už proti Kostelkovu předchůdci Jaroslavu Tvrdíkovi, nyní se měli zaměřit na Kostelku. Někteří poslanci si myslí, že první obětí tohoto tlaku se stal ředitel Vojenského zpravodajství Josef Prokš, kterého vláda odvolala ve středu.

Drzost, neslýchané - tyto a podobné výrazy zaznívají od některých ministrů a dalších politiků, když hodnotí rozhodnutí šéfa Sazky Aleše Hušáka nepozvat premiéra Vladimíra Špidlu (ČSSD) na slavnostní otevření nové haly Sazka Arena v pražských Vysočanech. Hušák by se podle nich měl omluvit. Sám předseda vlády celou věc příliš nekomentoval a omezil se na konstatování, že v sobotu, kdy se chystá v aréně velkolepá show, se chystá na pražský půlmaratón. Ministr průmyslu a obchodu Milan Urban (ČSSD) míní, že pokud omluva nepřijde, měli by z toho akcionáři firmy vyvodit nějaké důsledky. Ministryně školství a tělovýchovy Petra Buzková (ČSSD) rozeslala akcionářům Sazky dopis, ve kterém je podle tisku vyzývá, aby Hušáka buď donutili k omluvě, nebo odvolali. Později se Buzková ohradila také proti dalšímu Hušákovu výroku, že "současná vláda je k českému sportu obecně nepřátelská". Ministryně uvedla, že objem dotací do sportovního prostředí se jen prostřednictvím ministerstva školství zvýšil z 1,245 miliardy korun v roce 2000 na letošních 1,658 miliardy korun. V příštím roce vláda počítá s 1,857 miliardy korun pro sport a o rok později s částkou přes dvě miliardy korun. Hušák ve středu rozhlasové stanici Frekvence 1 řekl, že předsedu vlády nepozve na slavnostní otevření arény, v níž se letos uskuteční hokejové mistrovství světa. "Nevidíme důvod, proč bychom ho tam zvali. Ostatně vy si taky nezvete do obýváku toho, koho nemáte rád," uvedl. Neskrýval, že postoj Sazky je odvetou za vládní rozhodnutí z loňského února, kdy ministři odmítli poskytnout státní záruku na šestimiliardový úvěr Sazce na pokračování stavby haly. "Stát, pokud si dobře vzpomínám, investoval minimálně 600 milionů korun do sanace té půdy a toho území, na kterém hala stojí," řekl ministr Urban. To, co Hušák předvedl, je "poměrně velká drzost", soudí. Manažer na tak vysoké pozici jako Hušák by měl podle Urbana zachovávat pravidla přiměřeně slušného chování.