Zprávy | Z archivu rubriky


Ani drobný déšť neodradil ve čtvrtek před polednem několik desítek příznivců Franze Kafky od uctění památky tohoto slavného pražského rodáka. Osmdesáté výročí jeho úmrtí se stalo zároveň příležitostí k zahájení kulturního festivalu, který by měl po celý příští měsíc připomínat dílo tohoto literáta a jeho propojení s argentinským spisovatelem Jorge Luisem Borgesem.

"Kafka je největším a nejvýznamnějším autorem tohoto trýzněného a odcizeného století," parafrázoval Borgesův výrok argentinský velvyslanec Juan Eduardo Fleming. "Naše dnešní přítomnost je trochu opožděným, ale zaslouženým projevem úcty jednomu z největších duchů této země," dodal.

Toto zpoždění a velký kulturní dluh, který Češi vůči Kafkovi mají, vznikly podle literárního historika Josefa Čermáka především v době totality. "Zatímco se po minulé válce Kafkovo dílo otevřelo celému světu, pro komunistický režim se stal nenáviděný autorem. Nemohli jsem oslavit ani 50. výročí jeho smrti ani 100. výročí jeho narození," řekl účastníkům shromáždění Čermák. Festival Kafka - Borges by podle něj měl přispět k popularizaci obou autorů.

Významný argentinský spisovatel Jorge Luis Borges svými překlady už ve třicátých letech zpřístupnil Kafkovo dílo španělsky mluvícímu světu. Pro organizátory festivalu se tak jeho spřízněnost s Kafkou stala symbolem velikosti umění, které dokáže překračovat hranice států a spojovat světadíly.

Česká republika jako jediná z členských zemí Evropské unie dosud neratifikovala zakládající smlouvy Mezinárodního trestního soudu (ICC), pověřeného stíhat zločiny proti lidskosti. Tato situace vedla i ke dvoudenní návštěvě dvou desítek českých poslanců a senátorů u mezinárodních soudů v Haagu, kam přijeli na pozvání nizozemského parlamentu.

"Jsme skutečně ve zvláštní situaci a není příjemné to vysvětlovat," řekl ČTK předseda Senátu Petr Pithart na závěr návštěvy převážně opozičních parlamentářů. Doufá, že debaty této "studijní skupiny" s představiteli ICC a Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) by mohly přispět k novému pokusu o to, aby se ČR připojila k 94 zemím světa, které takzvaný římský statut ICC již ratifikovaly.

Jádro problému podle Pithartova názoru netkví v ústavních otázkách okolo ratifikace, ale v postojích ODS a KSČM, odvolávajících se hlavně na to, že statut ICC dosud neratifikovaly ani Rusko, Čína a především Spojené státy. USA se snaží o to, aby jejich občané, zejména vojáci na zahraničních misích, nepodléhali jurisdikci ICC. Například podle ODS by ochrana občanů ČR neměla být menší než občanů USA.

Česká parlamentní opozice tvořená ODS a KSČM je dlouhodobě velmi zdrženlivá k možnosti, že by občané Česka měli být na základě různých dohod vydáváni k soudnímu stíhání do zahraničí. Opozice v takové možnosti spatřuje oslabování právních jistot, jež občanům Česka zaručuje ústava. Ze stejného důvodu patří právě ODS a KSČM i k největším odpůrcům toho, aby v Česku platil evropský zatykač.

Jídlo je název retrospektivní výstavy Evy a Jana Švankmajerových, která bude od pátku přístupna veřejnosti v Jízdárně Pražského hradu. I když tam návštěvníci guláš či svíčkovou s knedlíkem nenaleznou, přesto pro ně oba surrealističtí výtvarníci přichystali pestrou všehochuť své tvorby od konce 50. let, slibující opulentní umělecký zážitek.

"Expozici jsme koncipovali jako manýristickou kunstkameru. Obrazy, objekty, kresby, sny, koláže keramiku, loutky, lásky, básně, fotografie, fetiše, grafiku, rébusy či dokumenty představujeme v deseti prostorech. Nejsou uspořádány chronologicky, ale tematicky se prolínají," řekl Švankmajer, když před vernisáží obsáhlé expozice provázel novináře. Návštěvníci tam spatří i společné práce obou bytostně propojených výtvarníků, podepsaných proto šifrou "Evašvankmajerjan". Součástí expozice je i pokus o jakousi morfologickou dokumentaci jejich životů - od dětství přes určující setkání, rodinu, film, surrealistickou skupinu až k šumavskému Hornímu Staňkovu.

"Název Jídlo jsme výstavě dali proto, abychom se odlišili od těch, kteří dělají umění. Protože surrealismus podle Andrého Bretona uměním není," řekl výtvarník, loutkář, světoznámý filmový režisér a scenárista, který v září oslaví sedmdesátiny. Jídlo je podle něj přítomno i v jeho filmech jako symbol této všežravé civilizace. I tento žánr je na výstavě zastoupen. Například projekcemi krátkých snímků a v jednom z "kabinetů kuriozit" i scénami k filmům Lekce Faust, Něco z Alenky, masturbačním přístrojem ze Spiklenců slasti a loutkami Otesánka.