Zprávy | Z archivu rubriky


V pondělí v poledne budou podepsány smlouvy o pronájmu 14 švédských stíhaček Jas-39 Gripen pro české letectvo. ČTK o tom informovala Drahomíra Nová z tiskové služby ministerstva obrany. Desetiletý pronájem strojů s kompletní logistikou a výcvikem pilotů i pozemního personálu má ČR přijít na 19,6 miliardy korun.

Se smlouvami vyslovila česká vláda souhlas tuto středu, první gripeny by Češi měli převzít na jaře příštího roku. Cena je konečná a v korunách, nepodléhá tedy rizikům spojeným se změnou kurzu koruny. Splátky jsou roční. Český ministr obrany Miroslav Kostelka má spolu se švédskou ministryní Leni Björklundovou podepsat základní memorandum o porozumění, podrobné smlouvy o pronájmu letounů a o průmyslové spolupráci podepíše náměstek ministra pro vyzbrojování Jaroslav Kopřiva a výkonný ředitel Švédské správy materiálu pro obranu Jan-Olof Lind.

Definitivně tak na deset let bude uzavřena otázka budoucnosti českého nadzvukového stíhacího letectva. Češi mají na deset let získat 12 nových stíhaček Jas-39 Gripen C a dvě nová letadla ve dvoumístné verzi D. Součástí dodávky bude i víceúčelový simulátor, systém plánování misí, kompletní technické zabezpečení letounů, výcvik pozemního i létajícího personálu. Offsetové programy mají podle smlouvy dosáhnout v deseti letech 130 procent ceny kontraktu, 20 procent z těchto programů jsou přímé offsety českého zbrojního průmyslu. Nové stíhačky, označované jako letouny čtvrté generace, dosud nemají za sebou bojový "křest ohněm". Na českém nebi mají nahradit dosluhují MiG-21, kterým skončí životnost právě v příštím roce.

Mladoboleslavská Škoda Auto by mohla v Číně vyrábět nejméně 50.000 octavií ročně. Pokud si čínská ekonomika udrží svůj růst, mohlo by to být o hodně více, řekl v rozhovoru pro ČTK generální ředitel německé automobilky Volkswagen Bernd Pischetsrieder. Výroba by měla začít v příštím roce. "Nevím přesně, jaká budou konkrétní čísla. Myslím, že podmínkou pro uvedení takového auta do Číny je výroba nejméně 50.000 aut ročně. Je tu však možnost, že by to ve skutečnosti mohlo být o hodně více," řekl Pischetsrieder. První automobily by mohly opustit výrobní halu na sklonku příštího roku, ale možná již o několik měsíců dříve. "Termín příští rok je z jednoduchého důvodu, že nejdříve potřebujeme zvýšit kapacitu," řekl a dodal, že přesné datum ještě není rozhodnuto a automobilka o všem diskutuje s kolegy z Číny.

Volkswagen počítá, že bude využívat převážně místní odborníky i zaměstnance. Chce je nejdříve zaškolit v evropských pobočkách a poté vyslat do rozšířených čínských závodů. "Například v Ingolstadtu nyní pracuje přibližně 60 až 70 zaměstnanců z Číny," uvedl. Počet všech automobilů prodaných na čínském trhu by podle Pischetsriedera mohl do pěti až šesti let vylétnout z letošních 2,5 milionu na šest milionů ročně. VW předpokládá, že největší růst by měl být právě v oblasti, do které patří i Octavia, tedy relativně velkých, ale cenově dostupných aut. Šéf VW připomněl, že škodovky se již do Číny dovážejí. V loňském roce to bylo 2100 aut. Počet je omezen kvótami, které stanovuje pekingská administrativa. V Číně se loni prodaly dva miliony aut a pouze 100.000 jich bylo z dovozu. Čínská vláda už oznámila, že kvóty příští rok zruší, aby vyhověla požadavkům Světové obchodní organizace.

Čechy podle očekávání možnost poprvé si vybrat evropské poslance zatím příliš nelákala. V prvních dvou hodinách po zahájení hlasování přišla k urnám podle informací ČTK od volebních komisařů jen necelá desetina oprávněných voličů, mnohde byla účast mnohem nižší. Většina volebních komisařů se shodovala v tom, že o eurovolby je menší zájem než o parlamentní nebo komunální volby.

První hodiny využili k uplatnění volebního práva tradičně převážně senioři a lidé středního věku. Řada voličů si podle zkušeností členů volebních komisí najde cestu k volebním urnám ve večerních hodinách. "Větší nápor očekáváme až mezi čtvrtou a osmou hodinou," řekl ČTK předseda jedné volební komise v Karlíně Karel Čížek.

V Brně do 16:00 odevzdalo hlas zhruba šest procent voličů, řekla ČTK Lenka Cundová z krajského úřadu. V některých volebních místnostech v Moravskoslezském kraji zaznamenali větší počet voličů hlavně bezprostředně po zahájení voleb. "Potřebujeme odvolit před odjezdem na dovolenou. Je to morální povinnost, zatím jsem byl u všech voleb a doufám, že budu taky u všech ostatních," řekl ČTK Ostravan Jiří Heinrich.

Jako tristní označil volební účast David Lukeš z jedné volební komise v Mělníku. "Je to ještě horší než při senátních volbách. A to je co říct," řekl. V Mladé Boleslavi přišlo do volebních místností pět až 13 procent voličů. Spíše menší zájem voličů hlásí členové volebních komisí v Královéhradeckém kraji. V sousedním Pardubickém kraji přišlo volit asi osm až deset procent lidí. Do jedné z přerovských volebních místností se dostavilo jen osm voličů, mnohé olomoucké a šumperské okrskové komise ale registrovaly desítky voličů. V Karlovarském kraji zejména v malých obcích zatím do volebních místností dorazilo minimum lidí. Větší účast se očekává v sobotu.

Zatímco na ústeckém sídlišti Skřivánek byli volební komisaři překvapeni nečekanou účastí voličů, v centru Děčína zely volební místnosti prázdnotou. Tradičně bez zájmu o volby zůstali i romští obyvatelé mosteckého sídliště Chanov. Lístek tam odevzdalo do 16:00 jen šest z celkem 939 zapsaných voličů. V Libereckém kraji odvolila asi desetina lidí. Důvod, proč šla k volbám do Evropského parlamentu, prozradila v Liberci důchodkyně o berlích. "Chodím k volbám vždycky, protože volové volit chodí," uvedla.

Prvními v jedné z volebních místností ve Valašském Meziříčí byl patrně nejstarší manželský pár voličů na území města. Vladimír Skýpala se narodil v roce 1913 a jeho žena Anežka o pět let později. V Brumově-Bylnici na Zlínsku začaly eurovolby bez elektrické energie; celé město, ve kterém žije asi 6000 obyvatel, bylo bez proudu kvůli středeční vichřici. Volební komisaři byli vybaveni sirkami, svíčkami, baterkami a mobilními telefony. Dodávka energie byla obnovena v 15:45.