Zprávy | Z archivu rubriky


Evropa vždy představovala různost a pluralismus názorů: na politiku, náboženství i třeba na to, který sýr je nejlepší. Identifikovat se s Evropou proto představuje identifikovat se s růzností, a evropanství proto nijak neruší národní identity. Prohlásil to na úvod 13. ročníku česko-německé konference v Jihlavě předseda Senátu Petr Pithart. Přirovnal jednotlivé identity člověka k letokruhům stromu, od nejvnitřnějšího ztotožňování se s rodinou, obcí, regionem, státem, ale třeba i kontinentem. Silný je ten strom, který má hodně letokruhů, a to lze vztáhnout i na člověka: slabý je ten, který má jen několik "letokruhů identity" a všechny ostatní odmítá jako nepřátelské, uvedl Pithart. Podle jeho slov lze určitou formu identity najít i u Evropské unie - projevuje se přerozdělováním bohatství chudším zemím či regionům. V této souvislosti ale předseda Senátu kritizoval bohaté unijní státy, že se v souvislosti s nynějším rozšířením společenství snaží snížit procento takto přerozdělovaných prostředků. "Má to snad znamenat, že tato evropská identita je už minulostí, že platila jen v rozdělené Evropě?" řekl Pithart.

Letošní 13. ročník česko-německé konference v Jihlavě se koná pod tématem Identita v nové střední Evropě. Pořádají ji jako vždy společně pražská Nadace Bernarda Bolzana a katolicky orientovaná sudetoněmecká organizace Ackermannova obec. Mezi hosty a přednášejícími jsou historici, politici i pamětníci obou stran a diplomatičtí zástupci Německa, Slovenska a Rakouska. Hlavní, sobotní jednání konference se zaměřilo na témata zacházení s národními dějinami a schopnosti EU překonat zásadní problémy postkomunistické střední Evropy.

Česko-německé usmíření zřejmě musí vycházet z teze, že se oba národy ve všem neshodnou, ale přesto si naslouchají. Dospěla k tomu sobotní diskuse v Jihlavě. "S tím, že my Češi a Němci se při pohledu na dějiny nikdy ve všem neshodneme, se budeme muset smířit. Podstatné ale je, že každá strana se přesvědčí, že ji protistrana vnímá a poslouchá. Jen v tom je východisko," charakterizoval situaci historik Jan Křen. Podle dalších diskutujících ale může být toto "pochopení v nesouhlasu" náročné. Dosavadní výchova a vzdělávání na obou stranách totiž podle nich tomuto postoji neodpovídají. Politolog Jaroslav Šabata se vyslovil pro "společnou vzpomínkovou kulturu, jež by zahrnovala všechna utrpení". Současně je ale podle něj potřeba, aby všichni Středoevropané včetně Čechů a Němců dospěli k formální shodě, že Postupimská dohoda a z ní vycházející akty byly výsledkem historického vývoje a jejich zpětná revize nepřichází v úvahu.

Poukázal také na to, že česko-německá deklarace o usmíření z roku 1997 nebyla vysídleneckými organizacemi přijata a vyjadřují se proti ní i někteří čeští intelektuálové. Podle Šabaty by význam deklarace měl být zhodnocen v rámci jednání o Postupimi, jehož východiskem by mohla být debata o těchto otázkách v rámci Česko-německého diskusního fóra a Fondu budoucnosti.

Také předseda spolupořádající Ackermannovy obce Walter Rzepka vyjádřil názor, že je třeba "hledat usmíření". Ocenil skutečnost, že nejvyšší čeští představitelé nedávno označili vysídlení sudetských Němců za z dnešního hlediska nepřijatelné. Tento podle jeho slov slibný náběh pak ale jiní čeští politici "vědomě zahráli do autu", takže bylo zmařeno odškodnění "několika těžce nemocných sudetských Němců, kteří ke zdravotní újmě přišli v důsledku vyhnání".

Sociální demokracie přivedla podle svého předsedy Vladimíra Špidly Česko do Evropy navzdory těm politickým stranám, které se cítily příliš slabé a neměly k tomu odvahu. "Stačí se rozhlédnout a vidíme sílu, protože my jsme ta síla, která přivedla Českou republiku do Evropské unie," chlubil se v sobotu na hoře Říp socialistům a jejich stoupencům, kteří se tam sešli před nadcházejícími volbami do Evropského parlamentu. "Volební výsledek neleží na ulici, ale leží v našem odhodlání," povzbuzoval předseda sociálnědemokratické kandidáty. Ujišťoval je, že jsou první ligou, stejně jako sociální demokracie. Za druhou ligu je totiž označil bývalý předseda vlády a ČSSD Miloš Zeman. Volební výsledek podle místopředsedy ČSSD Stanislava Grosse závisí na tom, zda sociální demokraté věří sami sobě a svému programu. ČSSD má podle něj důvod si věřit, protože je prý jedinou silou, která je schopna prosazovat zájmy obyčejných lidí, kteří chtějí poctivě pracovat a podnikat.

V projevech Špidly a Grosse ani jednou nezazněla slova "sociální stát", který šéf ČSSD sliboval národu před volbami v roce 2002 rovněž na Řípu. Zmínil se o něm až volební lídr Libor Rouček s tím, že Evropa tuto myšlenku stále obhajuje. Senátor Richard Falbr, který je na druhém místě eurokandidátky ČSSD, podotkl, že má svátek. Nikdy si prý nepomyslel, že ho oslaví na Řípu. O programu nehovořil, zdůraznil jen, že jeho heslo je: "Vždycky k vítězství."

Sociální demokraté otevřeli v Lidovém domě informační centrum k volbám do Evropského parlamentu. Volební lídr Libor Rouček řekl, že je to "druhá linie" kampaně vedle takzvané Eurokaravany, která vyrazila už v úterý do českých měst a vesnic přesvědčovat voliče, aby dali hlas nejsilnější vládní straně. Pro občany byly připraveny propagační materiály, fotografie kandidátů, ale i reklamní čepice a trička, zapalovače a propisovačky. Volně k dispozici byly i "euromince" připomínající první české volby do Evropského parlamentu. Vstupní hala Lidového domu, kde bylo středisko otevřeno, byla plná. Kulisu protagonistům slavnostní akce dělali ale jen zaměstnanci vládní strany.

Po stěnách informačního střediska jsou vyvěšeny fotografie sociálnědemokratických politiků a kandidátů do Evropského parlamentu ve společnosti věhlasných evropských i světových politických vůdců. Volební lídr Libor Rouček si na jedné z nich potřásá rukou s bývalým americkým demokratickým prezidentem Billem Clintonem. Na jiných se čeští socialisté usmívají spolu s lídrem finských kolegů Paavo Lipponenem. "Dvojku" na kandidátce, senátora a bývalého odborového vůdce Richarda Falbra je možné vidět, jak si s úsměvem třese rukou s bývalou britskou ministerskou předsedkyní Margaret Tchatcherovou. Pod fotografií je napsáno, že někdejší legendární šéfka britské konzervativní vlády vysvětluje českému odborovému předákovi, že má odbory vlastně ráda. ČSSD zahájila volební kampaň v úterý 30. března v Praze na náměstí Republiky, kde Rouček s Falbrem pokřtili dva minibusy, takzvanou Eurokaravanu. Česko bude volit svých 24 zástupců do Evropského parlamentu 11. a 12 června.

Volby do Evropského parlamentu budou "neevropskými evropskými volbami", shodli se v Praze někteří účastníci semináře Francouzského ústavu pro výzkum ve společenských vědách (CEFRES). O situaci v Evropském parlamentu po květnovém rozšíření Evropské unie diskutovalo na 20 politologů a zástupců vysokých škol z Česka, Francie a Bruselu. Za "druhořadé" označil červnové volby do EP děkan Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Petr Fiala. "Volby do Evropského parlamentu mají menší význam než volby do národních parlamentů nebo například volby prezidentské," uvedl. Účastníci semináře mluvili také o volební účasti do Evropského parlamentu nebo o tom, zda se změní stranická rovnováha uvnitř EP po květnovém rozšíření o 25 nových států.

Proděkanka Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Lenka Rovná připomněla, že od roku 1979 počet voličů do EP neustále klesá. "Z 63 procent na počátku, na necelých 50 procent před pěti lety," uvedla Rovná. Jedním z důvodů volební neúčasti může být podle politologů nespokojenost s evropskou integrací. Diskutující se většinou shodli i na tom, že u voleb do EP mají větší úspěch menší strany nebo strany ideologicky vyhraněné, až extrémní. "V celoevropském průměru dosahují ztráty velkých a vládních stran v evropských volbách až devíti procent... Voliči většinou využívají možnosti vyjádřit nespokojenost s vládní politikou ve své zemi," uvedl Fiala.

Diskutující se také dotkli faktu, že v evropských volbách nevystupují evropské politické strany, které by předkládaly alternativní koncepci integrace, ale národní stranické subjekty. "Předmětem volební kampaně nejsou evropské otázky, ale zcela dominují vnitropolitická témata," řekl Fiala. Ředitel CEFRES Christien Lequesne připomněl, že mají v EP většinu strana lidová a socialisté. Jak bude vypadat situace po květnovém přistoupení "pětadvacítky", si netroufl odhadnout. Semináře, který zahájil francouzský velvyslanec v ČR Joel de Zorzi, se zúčastnili i představitelé bruselského Institutu evropských studií. Českou stranu reprezentovali především zástupci Institutu mezinárodních studií UK a Fakulta mezinárodních vztahů pražské VŠE.