Zprávy | Z archivu rubriky


Nejen milovníci japonských tradic se mohou v příštích dnech potěšit návštěvou mezinárodní výstavy bonsají, aranží řezaných květin, okrasných přírodnin a japonských pestrobarevných kaprů koi v Kongresovém centru v Praze. Již čtvrtý ročník této akce letos obohatí i malá bonsajová zahrada a fotografie Zdeňka Thomy. Kromě bonsají, které do Prahy přivezli pěstitelé z několika evropských zemí, budou moci návštěvníci expozice obdivovat i aranže řezaných květin - ikebany. "Je to taková výstava pomíjivé krásy. Všechny květiny, které vidíte, byly připraveny jen pro tyto tři dny," řekla jedna z organizátorů výstavy Daniela Hatleová. Mezi aranžemi divák nalezne i práce manželky bývalého prezidenta Dagmar Havlové nebo manželky japonského velvyslance Keiko Takahašiové.

Výstavu oživí i prezentace speciálně šlechtěných kaprů koi, kteří jsou neodmyslitelnou součástí japonských zahrad. "V Čechách je to poměrně nový fenomém a jsem rád, že ho tady můžeme prezentovat," uvedl Jiří Trčka, který své kapry na výstavu zapůjčil. Japonci kapra koi považují za statečné zvíře a věří, že na svého majitele přenášejí svůj klid a majestátnost, dodal.

Obliba starých japonských tradic v Evropě stále roste. Klub pěstitelů bonsají má například v Česku již pětadvacetiletou tradici. "Cením si toho, že se nám podařilo skloubit bonsaje, ikebanu, suisuki a koi kapry, protože si myslím, že přestože pocházejí z Japonska, už patří i do evropské kultury," řekl ČTK předseda Bonsai klubu CZ Václav Wiesner. Součástí akce budou i přednášky a praktické ukázky přípravy ikeban. Výstava bude pro veřejnost otevřena od čtvrtka do neděle.

Schopnost Evropské komise chovat se ke všem členským zemím Evropské unie rovnocenně bez ohledu na jejich velikost a další faktory budou patřit mezi kritéria, na jejichž základě se budou čeští zástupci rozhodovat o tom, koho podpoří jako kandidáta na předsedu Evropské komise. V Poslanecké sněmovně to naznačil premiér Vladimír Špidla. Stínový ministr zahraničí ODS Jan Zahradil upozornil, že při výběru šéfa komise bude mít významný hlas Evropský parlament (EP).

"Česká delegace bude podporovat takového kandidáta, který bude schopným organizátorem a manažerem, bude mít dostatečné zkušenosti z evropských jednání a nejvíce ze všeho bude mít předpoklady vytvořit silnou komisi, jež v oblasti své působnosti měří všem členských státům stejně, bez ohledu na jejich velikost a další faktory," řekl Špidla ve sněmovní rozpravě o mandátu, s nímž čeští vyjednávači půjdou na nadcházející jednání Evropské rady o evropské ústavě. Žádné konkrétní jméno, koho by čeští zástupci mohli podporovat, ale Špidla neřekl ani nenaznačil. V obecné rovině hovořil o výběru šéfa komise i čerstvě zvolený poslanec EP Zahradil. "Konečné slovo a poslední slovo bude mít podle mého názoru stejně rozložení politických sil v Evropském parlamentu, případně dohoda mezi politickými silami reprezentovanými v Evropském parlamentu," předpověděl.

Mezi možnými kandidáty na předsedu komise jsou belgický premiér Guy Verhofstadt, předseda lucemburské vlády Jean-Claude Juncker, rakouský kancléř Wolfgang Schüssel, britský ministr Chris Patten, belgický expremiér Jean-Luc Dehaene a irský premiér Bertie Ahern. Nový předseda vystřídá od listopadu Romana Prodiho. Premiéři a prezidenti ho zvolí kvalifikovanou většinou. Pak jej musí potvrdit Evropský parlament, což se má stát na červencovém zasedání, prvním v novém složení. Okamžitě poté začne budovat svůj pětadvacetičlenný tým. Obrátí se na všechny vlády, aby mu nabídly kandidáty.

Evropská komise je klíčovým nadnárodním orgánem EU. Má výlučnou pravomoc navrhovat legislativu EU a kontrolovat její aplikaci. Jako strážce smluv dohlíží na dodržování evropského práva v celé unii. Členské státy na ni přenesly významné výkonné pravomoci, zejména v oblasti ochrany pravidel hospodářské soutěže. Předseda EK kolegiu předsedá, jen on má právo odvolat jeho členy. Zastupuje komisi na summitech EU, na zasedáních G8 a při vrcholných schůzkách unie s třetími zeměmi.

Státní dluh se na konci prvního čtvrtletí letošního roku zvýšil na 537,9 miliardy korun. To je o 44,7 miliardy Kč více než na konci loňského roku. Podrobné údaje oznámilo ministerstvo financí. V přepočtu na jednoho obyvatele tak dluh překročil 53.000 korun. Vnitřní dluh dosáhl 522,7 miliardy korun, přičemž téměř 352 miliard korun stát hradil státními dluhopisy a 171 miliard korun pomocí krátkodobých státních pokladničních poukázek. V zahraničí si stát půjčil 13,6 miliardy korun od Evropské investiční banky a dalších téměř 1,6 miliardy Kč od Evropské banky pro obnovu a rozvoj.

Dluh České republiky je v porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie stále nízký, velmi rychle však roste, upozornil ekonom J&T Bank Petr Vodička. "Tímto tempem můžeme o naši výhodu velmi rychle přijít," dodal. Na struktuře dluhu je podle něj vidět, že se resort financí snaží využít historicky nízkých úrokových sazeb a podle plánu přechází od krátkodobých pokladničních poukázek k dlouhodobých dluhopisům. Výhodné úroky si tak zafixuje na delší dobu.

Stát letos plánuje vydat na úhradu schodků státního rozpočtu dluhopisy ve výši 103,6 miliardy korun. Státní dluh se tak zřejmě na konci letošního roku vyšplhá na téměř 630 miliard korun. Rostoucí dluhy státu neustále zvyšují jeho potřebu půjčovat si peníze a stát se ve druhém čtvrtletí poprvé odhodlal vydat dluhopisy i v zahraničí. Stát je kvůli vysokému zájmu investorů vydal v objemu 1,5 miliardy eur (asi 47 miliard korun), tedy o polovinu více, než plánoval. Podle analytiků však půjčka pro vládu nebude levnější, než zadlužit se na domácím trhu.

Podle statistického úřadu Evropské unie Eurostat dosáhl loni dluh celého veřejného sektoru 956,2 miliardy korun, tedy 37,6 procenta HDP. Eurostat do něj na rozdíl od ministerstva financí započítává i státní záruky nebo neuhrazené ztráty České konsolidační agentury a jejích dceřiných společností. Budoucí přijetí eura, které ČR plánuje v letech 2009 až 2010, vyžaduje, aby veřejný dluh nepřekročil 60 procent HDP.

Oslovit co nejširší spektrum příznivců hudby si kladou za cíl organizátoři přehlídky Pražské hudební slavnosti, která se uskuteční od 4. do 10. července v Rudolfinu. "Neskrývám, že dramaturgie je konzervativní a tradiční," řekl ředitel festivalu Ilja Šmíd. Podle něj se možná někteří z návštěvníků metropole během přehlídky vypraví vůbec poprvé v životě na koncert symfonického orchestru. Hudební slavnosti budou obsahovat šest koncertů, na kterých zazní hudba českých autorů i zahraničních skladatelů, jejichž osudy byly spjaté s Českem. Na úvodním koncertě nazvaném Pocta českým velikánům zahraje 4. července Pražská komorní filharmonie a Smetanovo trio například skladby Bedřicha Smetany nebo Antonína Dvořáka. O den později v programu Pocta smyčcům zazní rovněž Dvořákova hudba, stejně jako například skladba Leoše Janáčka, v podání Talichova komorního orchestru s houslistou Romanem Patočkou.

Další koncert se uskuteční 7. července v Zrcadlové kapli Klementina. V programu Pocta českému baroku a folkloru bude hrát Musica Bohemica s dirigentem Jaroslavem Krčkem. Následující den na koncertě Čechy - hostitel mistrů zazní opět v Rudolfinu například skladby Wolfganga Amadea Mozarta nebo Josepha Haydna.

Festival pokračuje 9. července koncertem Pocta českým mistrům, na kterém vystoupí Komorní filharmonie Pardubice s dirigentem Jakubem Hrůšou za doprovodu harfenistky Kateřiny Englichové. Na závěrečném koncertě nazvaném Česká hudba světu zahraje hudbu Josefa Suka, Bohuslava Martinů, Antonína Dvořáka a Leoše Janáčka Státní filharmonie Brno s dirigentem Petrem Altrichterem s houslisty Marií Gajdošovou a Leošem Zavadilíkem.

Na letošní nultý ročník přehlídky chce Šmíd navázat v příštích letech. Již za rok počítá s prodloužením festivalu do několika týdnů. I za rok se festivalová dramaturgie zaměří na známá jména.

Počet bohatých Čechů stále roste. V loňském roce bylo v České republice již 11 tisíc lidí s majetkem přesahujícím jeden milion dolarů (asi 27 milionů korun). Jen loni jich přibylo 12 procent, což byl šestý nejrychlejší růst na světě, uvedla studie společností Merrill Lynch a Capgemini. V České republice se příjmové nůžky stále více rozevírají a kromě úspěšných přibývá i lidí, kteří žijí pod hranicí chudoby. Ta podle Českého statistického úřadu ohrožuje 133.000 českých domácností, tedy 392.000 lidí, nejčastěji z řad dělníků a nezaměstnaných. Chudá rodina si za celý rok 2002 přišla jen na 31.258 korun hrubého, a to převážně na sociálních dávkách.

V průzkumu se neobjevili bohatí Češi, kteří svůj majetek převedli do různých daňových rájů. "Zjistíme, jaký kapitál z České republiky odchází a který se objeví například v USA. Daňové ráje však nesledujeme. Je tedy možné, že v našem pomyslném seznamu českých boháčů například pan Kožený nefiguruje," řekl ČTK na tiskové konferenci generální ředitel Capgemini ČR Patrik Horný. Přestože ještě před čtyřmi lety musel mít dolarový milionář více než 40 milionů korun a loni mu stačilo asi o 13 milionů méně, změna kurzu se prý na počtu bohatých Čechů neprojevila. "Naše statistika vliv kurzů téměř eliminuje," ujistil Horný. Také v dalších letech by se měl počet dolarových milionářů v ČR zvyšovat stejným tempem, tedy nejméně o tisíc lidí ročně. "Země pro to určitě má podmínky a potenciál, dobře roste i ekonomika," řekl Horný.