Zprávy | Z archivu rubriky


KDU-ČSL chce zůstat v současné koaliční vládě a rozhodně odmítá být faktorem, který by zavinil její krach. Shodli se na tom v sobotu delegáti celostátní konference strany v Čeladné na frýdeckomístecku. "Naší prioritou je zachování současné koalice a naplňování již uzavřených dohod," řekl předseda lidovců Miroslav Kalousek. Strana rozhodně odmítá spolupráci s komunisty a chce zabránit posilování jejich vlivu. "Pokud by vláda ztratila většinu, a rozhodně to nebude vinou KDU-ČSL, budeme muset usednout ke stolu a hledat s demokratickými stranami řešení, tak aby to nebyli komunisté, na kom by byla závislá. V žádném případě se KDU-ČSL nebude účastnit vládní koalice, která by byla závislá na podpoře KSČM," uvedl Kalousek.

Už dříve Kalousek uvedl, že výsledek voleb do Evropského parlamentu nevnímá jako podnět k obměně vlády. Nyní ale odmítl spekulovat o možnosti, zda by lidovcům vyhovovala výměna ve funkci prvního muže ČSSD, kdy by současného předsedu Vladimíra Špidlu nahradil místopředseda Stanislav Gross. "Nechceme spekulovat, kdo by měl být naším partnerem. Preferujeme pokračování stávající koalice," zopakoval. Křesťanští demokraté tak reagovali na krizi, který vznikla neúspěchem ČSSD a US-DEU ve volbách do Evropského parlamentu. Právě po nich se začalo hovořit o potřebě vyměnit Špidlu v čele sociální demokracie. Některé regionální organizace ČSSD ho dokonce vyzvaly, aby z funkce sám odešel.

Za "obrovský úspěch" pro Evropskou unii i Českou republiku označili v pátek pozdě večer český premiér Vladimír Špidla a ministr zahraničí Cyril Svoboda schválení ústavy EU. Výsledek jednání podle nich odpovídá představám vlády ČR a potřebám České republiky. "Je to velký krok, obrovský pokrok. Je to zajištění budoucnosti Evropy jako silného hráče v globálním světě," řekl Špidla na tiskové konferenci. "Je to skutečně obrovský výsledek, který byl dán mimořádným úsilím mnoha Evropanů." Poukázal na to, že 25 zemí se dohodlo na řešení, které posílí jednotu unie, ale prospěje i jejím členům, včetně Česka. Vláda splnila záměry, se kterými do jednání šla - bylo dosaženo ústupku, že tři lidnaté země nebudou moci blokovat rozhodnutí EU. Bylo dosaženo zachování jednoho komisaře za každou zemi v Evropské komisi. O předsednictví v EU se budou podle českých představ dělit tři země v rotačním systému. Praha úspěšně pomohla uhájit zachování jednomyslnosti při rozhodování o daních a o financích EU. Některé dílčí požadavky se prosadit nepovedlo, zejména pokud jde o výpočet rozhodovací dvojí většiny. "Je to kompromis. Každý musel mít odvahu postupovat ke kompromisu," uvedl premiér.

Ministr zahraničí Cyril Svoboda poukázal na to, že je zcela normální, ba zdravé, že každý členský stát něco uhrál a něco neprosadil. "To, že se tam každý trochu nevidí, že je každý trochu nespokojen, je důkazem toho, že ten text je dobrý. Kdyby někdo tleskal, jak mu to totálně vyhovuje, pak by to znamenalo, že dohoda není vyvážená. Každý musel ustoupit a každý něco získal," řekl ministr.

Touto stezkou opouštěli svobodomyslní občané svou vlast po únoru 1948, připomíná nápis v češtině a němčině na pomníku, který byl v sobotu odhalen na louce u obce Františkov na Prachaticku. Jako vzpomínku na Čechy a Němce, "krále Šumavy", kteří emigranty převáděli přes hranice, jej zřídili Kruh přátel česko-německého porozumění, František Talián a Turistický servis Radost na Kvildě. "Tudy byli převáděni naši spoluobčané, kteří se provinili pouze tím, že chtěli žít ve svobodné zemi. Ti, kteří pro své politické smýšlení byli ohroženi na životě, a ti, kteří byli pro svůj původ třídními nepřáteli. Všichni byli označeni za zločince, byli honěni psi, jako divá zvěř, střílelo se po nich například z protější skály Biertopf," řekla ČTK Květa Pěničková z prachatické sekce Kruhu přátel česko-německého porozumění.

Kolik lidí po únoru 1948 tehdejší Československo tímto způsobem opustilo, zřejmě nelze zjistit. Podle statistiky Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) bylo 180 z nich na hranici zastřeleno a dalších 88 zahynulo na drátech s vysokým napětím, které byly kolem západní hranice v letech 1952 až 1964. "Ještě přes 16 lety by nám nebylo dovoleno vstoupit za Teplou Vltavu na tuto louku. Bylo zde uzavřené a přísně střežené hraniční pásmo," uvedla Pěničková.

Dění na šumavské hranici po únoru 1948 podle ní připomíná Kronika šumavských hvozdů, jejímž autorem je již zesnulý Josef Pek. Při přípravě této ojedinělé publikace zaznamenal vzpomínky asi 3000 přímých účastníků a pamětníků. "Z tehdejších 'králů Šumavy' se dožilo jen několik, většinou se zdržují v cizině. Jsou to například Josef Hasil a pan Hrdlička v USA, Josef Hones v Německu, František Randák a František Nusko v Kanadě či Rudolf Veselý, jehož příběh je popsán v Kronice šumavských hvozdů. Legendární Kilián Nowotny, šumavský Němec, který zde uskutečnil mnoho přechodů s našimi lidmi, zemřel před několika lety v Bavorsku," připomněla Pěničková.

Politologové hodnotí přijetí evropské ústavy nejen jako úspěch, ale i jako mírně uspěchaný krok či předběhnutí doby. Zásadně odlišné přístupy jednotlivých států při projednávání ústavní smlouvy podle nich totiž mohou ukazovat i na to, že k výraznějšímu posilování příslušnosti států k EU doba ještě nedozrála. "Samozřejmě, že by nebyla žádná tragédie v tom, kdyby ústava přijata nebyla. Otazník je nad tím, jestli se vše neurychluje příliš, než-li jsou lidé schopni se přizpůsobit," řekla ČTK politoložka Vladimíra Dvořáková. Myslí si však, že přijetí ústavy neuškodilo.

Odborníci se shodují v tom, že bez stanovení nových pravidel by rozšířená EU nemohla fungovat. Nemají však jednotný názor na to, zda měla regule upravit ústava či jiné dohody. "Přijetí dokumentu v podobě ústavy je pravděpodobně progresivnější, i když je otázka, jestli už Evropa k tomu dosáhla," dodala Dvořáková. To, že se státníci 25 zemí na ústavě nyní shodli, považuje za dobrý začátek pro další vývoj v EU. Proces prohlubování evropské integrace závisí ale podle ní i na tom, jak budou noví členové do společenství začleňováni a jak si zvyknou na společný postup.

Také politolog Bohumil Doležal řekl, že neshody států kolem ústavy vyjadřují i to, že "evropská integrace je v těchto věcech malinko uspěchaná". Přání mít ústavní smlouvu je podle něj důležitější než reálné možnosti toho, na čem se země dokážou dohodnout. Politologové v tradičních členských státech tvrdili, že v nízké účasti voličů v evropských volbách se odráží i jejich nezájem o unii. Podle Doležala výsledek eurovoleb v ČR vypovídá ani ne tak o postoji občanů k unii, jako hlavně o domácí politické scéně.

Smetanovu operu Prodaná nevěsta jako inspiraci pro různé umělecké výtvory a užitné předměty přibližuje výstava přístupná od soboty do 18. července v Domě U Rytířů v Litomyšli na Svitavsku. Ve skladatelově rodišti obohacuje program 46. ročníku operního festivalu Smetanova Litomyšl, který trvá do 27. června.

Na přetváření Prodané nevěsty a na roztodivné projevy její oblíbenosti pohlížela odborná veřejnost podle autora výstavy Milana Pospíšila často přezíravě. Ne vše, co bývalo před desetiletími ještě běžné, se proto dochovalo. I tak se však podařilo pro vystavení shromáždit z řady muzejních i soukromých sbírek na 200 exponátů. Jsou mezi nimi návrhy na výzdobu sklenic s motivy z této opery, pohlednice či výšivky i malovaný střelecký terč s nápisem Proč bychom se netěšili, odkazujícím ke stejnému zdroji. Oblibu díla, které se stalo symbolem české kultury i zosobněním národního charakteru, dokládají také dekorace k domácímu loutkovému divadlu, ilustrace známých, zapomenutých i anonymních tvůrců z doby od konce 19. století do poloviny 20. století a vedle toho rovněž různé hudební úpravy částí Prodané nevěsty. Ty sahají od not pro vojenské kapely a salonní orchestry až třeba po zjednodušené houslové duo pro dvě děti, jak zaznělo například v roce 1924 v Lomnici nad Popelkou. Obálky klavírních výtahů opery připomínají vydání v USA, Rusku a Japonsku. Program k uvedení Prodané nevěsty v Amsterodamu v roce 1937 vyzdobil kreslíř Josef Lada.

Unie svobody - Demokratická unie chce zůstat dál ve společné vládě se sociálními demokraty a lidovci. Dohodl se na tom v sobotu výkonný výbor strany, který mimo jiné hodnotil prohru ve volbách do Evropského parlamentu. Pro své další působení v kabinetu premiéra Vladimíra Špidly však Unie svobody chce od svých partnerů jasně definovat program na zbývající dva roky volebního mandátu. Unionisté jednali o svém možném odstoupení z vlády. Předseda strany Petr Mareš řekl, že nakonec nedošli ani k tomu, aby o tom hlasovali. Výbor se nezabýval možným vstupem bývalého poslance ODS Petra Kotta do unie.

"Unie svobody-DEU je i nadále připravena plnit smluvní závazky a požaduje, aby vládní koalice zformulovala v duchu vládního programu jasně priority pro své další působení, které bude plnit s plným nasazením," citoval Mareš z prohlášení výboru novinářům. Podmínkou pro další fungování vlády je důsledné dodržení všech reformních cílů. "Považujeme vládní zodpovědnost za nedělitelnou, proto by vláda buď měla volební období dokončit jako celek, nebo také jako celek odstoupit," uvedl.

Podmínky a perspektivy další koaliční spolupráce má předsednictvo projednat s koaličními partnery v pondělí a o výsledcích jednání informovat účastníky mimořádného sjezdu strany v Hradci Králové příští víkend. Podle Mareše, který hodlá po volebním debaklu v Hradci Králové odstoupit z čela strany, je nutné, aby koalice stanovila pro své další působení jasné milníky, kterých chce dosáhnout. "Měly by mít takový charakter, aby představovaly úspěch pro všechny členy vládní koalice. Pokud nebudeme schopni se na něčem takovém dohodnout, je další působení koalice přinejmenším velmi sporné," konstatoval.