Zprávy | Z archivu rubriky


Premiér Vladimír Špidla poprvé jednoznačně prohlásil, že pokud jej v sobotu nepodpoří širší vedení ČSSD, podá demisi. Bez podpory své mateřské strany nechce stát v čele vlády, i kdyby získala ve sněmovně důvěru. Podle politologů hraje Špidla vabank a riskantně sází na to, že sociální demokraté se zaleknou důsledků takového kroku. Se Špidlou by totiž automaticky musela rezignovat i vláda, kterou po volbách před dvěma lety vytvořili sociální demokraté spolu s lidovci a unionisty. Kvůli křehké většině ve sněmovně se již Špidlův kabinet několikrát ocitl blízko pádu, současná krize způsobená fiaskem ČSSD a US-DEU v eurovolbách je ale zatím zřejmě nejvážnější. "Když se mi nepodaří obhájit koncepci koaliční vlády, tak to bude muset dělat někdo jiný. O této koncepci jsem přesvědčen a nemíním ji z žádných oportunistických důvodů opouštět," prohlásil Špidla po jednání koalice na zámku v Kolodějích. "Do konce tohoto týdne se s definitivní platností rozhodne o tom, zda koaliční vláda bude pokračovat, nebo nebude," doplnil Špidla.

V sobotu se sejde širší vedení ČSSD, o víkendu se také koná sjezd unionistů. Výkonný výbor ČSSD má rozhodnout, zda po debaklu v eurovolbách má Špidla i nadále zůstat v čele nejsilnější vládní strany, nebo zda ho vystřídá Stanislav Gross. Po Špidlově prohlášení padá možnost, že by Špidla skončil jako předseda ČSSD, ale zůstal premiérem. "Formálně by se daly dělat různé triky, ale to nemá cenu," poznamenal předseda vlády a ČSSD.

Opozice Špidlu kritizuje, že neustále mění názory a raději by měl s celou vládou odstoupit rovnou. "Mně se nezdá, že by si pan předseda vlády počínal zodpovědně a vyzrále. Myslím si, že by měl všechny ušetřit těchto eskapád a podat demisi okamžitě," uvedl například místopředseda ODS Petr Nečas. Naopak koaliční partneři premiérovo rozhodnutí chápou jako logickou reakci na dění uvnitř ČSSD. Lidovcům ani unionistům se ale nelíbí, proč by kvůli krizi v ČSSD měla celá vláda žádat znovu sněmovnu o důvěru. Koalice se totiž nemůže spolehnout na absolutní podporu svých 101 poslanců, a riskuje tak, že důvěru nezíská a bude muset podat demisi. Sociální demokrat Josef Hojdar už dnes řekl, že pro důvěru vládě v žádném případě hlasovat nebude.

Zda Špidlův kabinet opravdu požádá parlament o obnovení svého mandátu, se ukáže po úterním jednání poslaneckých klubů, dalších koaličních konzultacích a středečním jednání ministrů. Po případné Špidlově demisi a pádu vlády by záleželo na prezidentu Václavu Klausovi, koho určí novým premiérem, na záměrech ČSSD i dohodě parlamentních stran. Klaus se minulý týden sešel s Grossem a podle médií mu prý naznačil, že je v případě Špidlovy rezignace ochoten jej pověřit sestavením nového kabinetu. Opoziční ODS je připravena angažovat se jen v přechodné vládě, která zemi dovede k předčasným volbám. Politologové míní, že Špidlův úmysl je riskantní nátlakový krok vůči vedení ČSSD. Premiér si podle expertů chce posílit šance na potvrzení v čele strany a kalkuluje s tím, že sociální demokraté se zaleknou důsledků jeho demise a nakonec ho podpoří.

Stovky lidí si v neděli připomněly na místě bývalé osady Ležáky na Chrudimsku 62. výročí jejího vypálení nacisty. Na místě, kde stojí na půdorysech devíti domů žulové náhrobky s vytesaným křížem, uctili památku vyvražděných obyvatel. Pietní vzpomínky se zúčastnili například hosté z Velké Británie, Nizozemska, Francie a Ruska. "Těch 62 let je zhruba doba, kdy končí takzvaná generační paměť, paměť přímých účastníků a těch, kteří o událostech slyšeli od svých nejbližších. Začíná se vytvářet jakási kolektivní paměť a my bychom měli v těchto letech podat těm, kteří přijdou po nás, co nejvýstižnější charakteristiku toho, co se tu stalo a co to znamenalo," řekl ČTK předseda Senátu Petr Pithart, který každoročním účastníkem pietní vzpomínky. Letošní rok je podle něj významný i proto, že se po letech otevřely archivy Velké Británie a potvrdily význam atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha pro spojenecké armády. "Potvrdilo se, že Francie a Velká Británie skutečně odvolaly svůj podpis na hanebné mnichovské smlouvě ani ne tak pod dojem atentátu, ale reakce české veřejnosti na něj," řekl Pithart.

Ceremoniálu, kdy hosté pokládají postupně květiny ke každému pomníčku ve vypálené osadě, se zúčastnily také sestry Šťulíkovy, které jediné masakr v Ležákách přežily. Dnes žijí obě nedaleko a na místo se ony i jejich rodiny vracejí mnohokrát do roka. "I přes 62 let, co byly vypáleny Ležáky, vzpomínky stále bolí. Nejvíce obdivuji svého tatínka Josefa Šťulíka, který se sám přihlásil gestapu ve Vrbatově Kostelci, a tím zachránil před zničením sousední vesnici," řekla Marie, provdaná Jeřábková. Její sestra Jarmila Doležalová, jíž byly v době zničení obce necelé tři roky, si z tragické události nic nepamatuje. Osadu, v níž žila, zná pouze z fotografií. "Teď jich máme doma spousty. Nejstarší dcera se o Ležáky hodně zajímá. Vyhledává materiály a ráda by vydala knihu," řekla ČTK.

Ležáky nacisté vypálili 24. června 1942 v odvetě za atentát na Heydricha, dva týdny po vyhlazení středočeských Lidic. Dospělí obyvatelé byli odvlečeni do Pardubic a ještě téhož dne bez soudu popraveni. Děti byly poslány do vyhlazovacího koncentračního tábora v polském Chelmnu. Údolí s roztroušenými žulovými pomníky je národní kulturní památkou.

I když premiér a šéf sociální demokracie Vladimír Špidla obhájil svou funkci a zůstává ve vedení strany, nemá rozhodně vyhráno. Jsou o tom přesvědčeni politologové, které ČTK oslovila. Podle nich totiž při jednání ústředního výkonného výboru ČSSD, který se bude snažit příští sobotu vyvodit důsledky z debaklu v eurovolbách, jsou jeho šance podstatně menší než na sobotním předsednictvu.

"Nynější výsledek není prakticky pro Špidlu žádný zisk. Na lámání chleba dojde příští týden. Jeho pozice je ale na delší dobu neudržitelná," řekl ČTK politolog Bohumil Doležal. Stejný názor má i politoložka Vladimíra Dvořáková. Domnívá se, že Špidlovi v čele strany se nejspíš již nemůže podařit rozhádanou sociální demokracii sjednotit. Rozporům napomohl nejen její bývalý šéf Miloš Zeman, ale i Špidla. Nedokázal si totiž stranu získat, uvedla Dvořáková. Podle ní zůstávají nyní otázkou možné varianty řešení. "Nejde jen o Špidlovu osobu, ale půjde o to, kdo může být alternativa a proti komu bude vystupovat," dodala. Bude záležet i na místopředsedovi Stanislavu Grossovi, který by mohl převzít vedení strany. Dvořáková míní, že by Špidla mohl zůstat v čele vlády.

Podle Doležala by však od Grosse bylo nešikovné, kdyby na sebe vzal jen roli šéfa strany a současně nepřebral i úlohu premiéra. "Špidla má zvláštní vlastnost. Ať se děje cokoliv, tak si vede svou. Je to nebezpečné. Člověk, který zachovává naprosto ledový klid, když se parník řítí k Niagarským vodopádům - to nevyvolává klid na palubě," řekl. Politologové nevylučují ani to, že sociální demokraté příští týden žádné závěry z volebního neúspěchu nevyvodí. Doležal míní, že by tak ale jen zafixovali a prohloubili krizi své strany.