Zprávy | Z archivu rubriky


Volby do Evropského parlamentu budou "neevropskými evropskými volbami", shodli se v Praze někteří účastníci semináře Francouzského ústavu pro výzkum ve společenských vědách (CEFRES). O situaci v Evropském parlamentu po květnovém rozšíření Evropské unie diskutovalo na 20 politologů a zástupců vysokých škol z Česka, Francie a Bruselu. Za "druhořadé" označil červnové volby do EP děkan Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Petr Fiala. "Volby do Evropského parlamentu mají menší význam než volby do národních parlamentů nebo například volby prezidentské," uvedl. Účastníci semináře mluvili také o volební účasti do Evropského parlamentu nebo o tom, zda se změní stranická rovnováha uvnitř EP po květnovém rozšíření o 25 nových států.

Proděkanka Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Lenka Rovná připomněla, že od roku 1979 počet voličů do EP neustále klesá. "Z 63 procent na počátku, na necelých 50 procent před pěti lety," uvedla Rovná. Jedním z důvodů volební neúčasti může být podle politologů nespokojenost s evropskou integrací. Diskutující se většinou shodli i na tom, že u voleb do EP mají větší úspěch menší strany nebo strany ideologicky vyhraněné, až extrémní. "V celoevropském průměru dosahují ztráty velkých a vládních stran v evropských volbách až devíti procent... Voliči většinou využívají možnosti vyjádřit nespokojenost s vládní politikou ve své zemi," uvedl Fiala.

Diskutující se také dotkli faktu, že v evropských volbách nevystupují evropské politické strany, které by předkládaly alternativní koncepci integrace, ale národní stranické subjekty. "Předmětem volební kampaně nejsou evropské otázky, ale zcela dominují vnitropolitická témata," řekl Fiala. Ředitel CEFRES Christien Lequesne připomněl, že mají v EP většinu strana lidová a socialisté. Jak bude vypadat situace po květnovém přistoupení "pětadvacítky", si netroufl odhadnout. Semináře, který zahájil francouzský velvyslanec v ČR Joel de Zorzi, se zúčastnili i představitelé bruselského Institutu evropských studií. Českou stranu reprezentovali především zástupci Institutu mezinárodních studií UK a Fakulta mezinárodních vztahů pražské VŠE.

Skupina asi 30 žen ze Severní Koreje napadla ve čtvrtek ráno před společností SAM ve Skutči na Chrudimsku štáb České televize (ČT), když natáčel anketu o podmínkách zaměstnávání ve firmě. ČTK to řekl redaktor ČT Vlastimil Weiner. Kameraman utrpěl lehká zranění a má rozbitou kameru, ze které šičky vyňaly kazetu. Televize proto připravuje trestní oznámení, uvedl mluvčí ČT Martin Krafl. "Točili jsme před závodem na veřejném prostranstvím anketu se zaměstnanci. Ředitel společnosti o tom byl informován. Náhle se z postranní ulice vynořila skupina asi 30 korejských žen. Ječely a zaútočily na nás, škrábaly, strkaly a létaly i kameny," uvedl Weiner.

Zhruba 50 severokorejských šiček zřejmě musí tamnímu režimu odevzdávat peníze, které si ve firmě vydělají. Připustil to ve středu finanční ředitel společnosti SAM Václav Košner. "Předpokládáme, že jim to asi berou a odesílají to do Koreje, ale to nevíme, nemáme to doložené," uvedl. Velvyslanectví Korejské lidově demokratické republiky to na dotaz ČTK popřelo. Podle médií za podobných podmínek pracují severokorejské ženy také v oděvní firmě ve středočeském Žebráku. Zde jejich zaměstnávání již prošetřuje policie.

Starosta města Žebrák na Berounsku Daniel Havlík (ODS) považuje případ šiček ze Severní Koreje za nafouknutou mediální bublinu. Podle něj se Korejky mají mnohdy lépe než čeští dělníci. Jejich situaci přirovnal k době po pádu železné opony, kdy Češi odjížděli do sousedního Německa za nekvalifikovanou prací. Z rozpoutání zájmu médií o Korejky obvinil místního obyvatele, Čechošvýcara Jana Šinágla, který odstartoval podpisovou akci na zastavení porušování lidských práv dělnic.