Zprávy | Z archivu rubriky


I když premiér a šéf sociální demokracie Vladimír Špidla obhájil svou funkci a zůstává ve vedení strany, nemá rozhodně vyhráno. Jsou o tom přesvědčeni politologové, které ČTK oslovila. Podle nich totiž při jednání ústředního výkonného výboru ČSSD, který se bude snažit příští sobotu vyvodit důsledky z debaklu v eurovolbách, jsou jeho šance podstatně menší než na sobotním předsednictvu.

"Nynější výsledek není prakticky pro Špidlu žádný zisk. Na lámání chleba dojde příští týden. Jeho pozice je ale na delší dobu neudržitelná," řekl ČTK politolog Bohumil Doležal. Stejný názor má i politoložka Vladimíra Dvořáková. Domnívá se, že Špidlovi v čele strany se nejspíš již nemůže podařit rozhádanou sociální demokracii sjednotit. Rozporům napomohl nejen její bývalý šéf Miloš Zeman, ale i Špidla. Nedokázal si totiž stranu získat, uvedla Dvořáková. Podle ní zůstávají nyní otázkou možné varianty řešení. "Nejde jen o Špidlovu osobu, ale půjde o to, kdo může být alternativa a proti komu bude vystupovat," dodala. Bude záležet i na místopředsedovi Stanislavu Grossovi, který by mohl převzít vedení strany. Dvořáková míní, že by Špidla mohl zůstat v čele vlády.

Podle Doležala by však od Grosse bylo nešikovné, kdyby na sebe vzal jen roli šéfa strany a současně nepřebral i úlohu premiéra. "Špidla má zvláštní vlastnost. Ať se děje cokoliv, tak si vede svou. Je to nebezpečné. Člověk, který zachovává naprosto ledový klid, když se parník řítí k Niagarským vodopádům - to nevyvolává klid na palubě," řekl. Politologové nevylučují ani to, že sociální demokraté příští týden žádné závěry z volebního neúspěchu nevyvodí. Doležal míní, že by tak ale jen zafixovali a prohloubili krizi své strany.

Pokud antimonopolní a Nejvyšší kontrolní úřad shledají při prošetřování kauzy Diag Human pochybení, je ministr zdravotnictví Jozef Kubinyi připraven podat trestní oznámení či žalobu. Řekl to v nedělním diskusním pořadu české soukromé televize Prima. Trestní oznámení na svou předchůdkyni Marii Součkovou zvažoval již začátkem června. Důvodem byla smlouva s advokátem, který měl stát v případu zastupovat. Právníci podle Kubinyiho ale nakonec rozhodli předat případ Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a Nejvyššímu kontrolnímu úřadu. Prošetří postup při zadání zakázky právníkovi a její plnění. "Jestliže i oni (pracovníci úřadů) dojdou k závěru, že došlo k porušení práva takovému, že to je na trestní oznámení, popřípadě na žalobu, tak samozřejmě, že tímto způsobem budu postupovat," řekl Primě Kubinyi.

Součková najala advokáta Zdeňka Nováčka bez výběrového řízení. Smlouva, kterou podepsala, mu slíbila honorář deset milionů korun. Právník je již dostal. V případě výhry měl získat 170 milionů, při vypovězení smlouvy deset milionů. Smlouva byla vypovězena v květnu. Nováček se chce o odškodné soudit.

Stínový ministr zdravotnictví ODS a senátor Tomáš Julínek považuje prošetřování případu úřady za "zbytečný úhybný manévr". Kontrolu by podle něj mohl provést každý právník. Mrzí ho, že Kubinyi nedotáhl zamýšlené trestní oznámení do konce. Připomněl, že již dříve se objevily spekulace o tom, zda advokátova odměna nepodpořila předvolební kampaň Součkové. Bývalá ministryně se totiž v Brně ucházela o senátorské křeslo.

Ministr trestní oznámení zvažoval pár dní před volbami do Evropského parlamentu. Popřel spekulaci, že se rozhodl nepodat je pod tlakem stranických špiček ČSSD. Sociální demokraté ve volbách propadli, podle některých k tomu mohl přispět i Kubinyiho postup. "Byla to chyba. Za tu chybu budu pravděpodobně pykat. Mnozí z kolegů mi to vytýkají jako politickou neobratnost. A politická neobratnost to jistě byla," uvedl ministr. Dodal, že chtěl ale dát najevo, že nemá v úmyslu případ "zamést pod koberec".

Spor s Diag Human začal v 90. letech. Společnost usilovala o obchodování s krevní plazmou z českých transfuzních stanic. Po nepříznivém vyjádření tehdejšího ministra zdravotnictví Martina Bojara z obchodu sešlo. Za poškození dobrého jména už musel stát firmě zaplatit 326,6 milionu korun. Nyní se spor točí kolem škody, která údajně firmě Diag Human vznikla tím, že v ČR s plazmou neobchodovala. Náhrada může činit až několik miliard korun. Verdikt má vynést rozhodčí soud. Ministerstvo zdravotnictví musí podle Kubinyiho do konce června najít experta, který u něj bude stát zastupovat. "V případě, že se nám nebude výsledný verdikt líbit, můžeme ho napadnout soudně," řekl ministr. Dodal ale, že všechna dosavadní soudní napadení byla neúspěšná.

Vláda se bude muset při hlasování o důvěře ve sněmovně spolehnout jen na hlasy koaličních poslanců. Opozice, ODS a KSČM, pro ni ruku nezvedne. Předseda občanských demokratů Mirek Topolánek po sobotním zasedání předsednictva ČSSD uvedl, že jeho strana kabinetu důvěru nedá. Nepodpoří jej ani komunisté. "Vhledem k tomu, že jde o stojedničkový kabinet a vzhledem k tomu, že předsedové ČSSD, Unie svobody a KDU-ČSL prohlásili, že drží tuto koalici nad vodou, tak to ponecháme na členech koalice a důvěru si budou muset odhlasovat sami," řekl ČTK místopředseda KSČM Jiří Dolejš. Komunisté podle něj nejsou ještě rozhodnuti, zda budou hlasovat proti vládě, nebo zda se hlasování zdrží.

Požádat Poslaneckou sněmovnu o důvěru vládě chce premiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla. Vedení sociální demokracie v sobotu řešilo neúspěch nejsilnější vládní strany v eurovolbách, Špidla zatím ustál pokusy o sesazení z čela strany. Předseda lidovců Miroslav Kalousek o hlasování o důvěře neměl informace. Stejně jako odstupující šéf Unie svobody-DEU Petr Mareš soudí, že se o tom bude jednat na pondělním koaličním zasedání v Kolodějích. Českému rozhlasu Kalousek řekl, že nynější situaci nevidí jako krizi koalice, ale jako krizi uvnitř ČSSD. Podle Mareše vláda nemůže jít do sněmovny jen se žádostí o vyslovení důvěry. Bylo by to podle něj jen prázdné gesto, vláda musí poslancům něco sdělit. Dále hovořil o tom, že se koaliční vláda musí shodnout na klíčových věcech k veřejným financím, reformě zdravotnictví a k nezaměstnanosti. Pokud se to nestane, kabinet by měl odstoupit, dodal.

Ekonomové a analytici z evropských zemí vesměs kritizují dosavadní průběh české reformy veřejných financí, jejíž první fázi vláda schválila před rokem. Někteří ji považují za nedostatečnou a zdůrazňují vysoký schodek veřejných rozpočtů, jiní vládě vytýkají, že si klade málo ambiciózní plány. Pro některé je naopak stav české ekonomiky lepší než v porovnání se sousedními státy a tudíž uspokojivý, vyplynulo z ankety ČTK.

Podle Bernadette Stallaertové z největší belgické banky Fortis znepokojuje česká ekonomika rostoucím rozpočtovým deficitem, který svědčí o slabosti reforem. "Jsou nezbytná drastická opatření. Dosavadní reformy byly příliš plaché, ekonomika potřebuje koňskou injekci reforem," uvedla. Nynější slabá vláda, otřesená výsledkem evropských voleb, však podle ní bude sotva schopna se odhodlat k radikálním, a tedy nepopulárním opatřením.

Mark Katzman z britské Economist Intelligence Unit dokonce soudí, že česká fiskální reforma je nejhorší a nejpomalejší mezi novými členskými zeměmi EU.

Vládní snahy o ozdravení veřejných financí kritizoval i český ekonom a prognostik Valtr Komárek, podle něhož reforma nevyřešila problémy ekonomiky, vnesla do společnosti skepsi a rozladila občany. Země by měla investovat 100 až 200 miliard korun do vzdělání a vědy, a to i za cenu dalšího růstu dluhu, uvedl.

Někteří experti však soudí, že k reformě byla a je vhodná doba vzhledem k relativně vysoké hospodářské dynamice v zemi. Další strukturální změny jsou ale podle nich nezbytné už s ohledem na plánované přistoupení k euru. "V tomto ohledu je třeba zvažovat nejenom kroky v oblasti zdravotnictví a důchodů, ale také vzdělání. Právě v této poslední oblasti je nutné zajistit mezinárodní konkurenceschopnost," míní Mechthild Schrootenová z Německého institutu pro hospodářský výzkum (DIW).

Naopak konzultant francouzského Střediska pro mezinárodní studia a výzkum (CERI) Jean-Pierre Pagé se domnívá, že Česká republika si v reformě veřejných financí počínala "dosti dobře" a varuje před přílišným snižováním přímých daní a ubíráním na veřejných výdajích a sociální ochraně.

Evropská komise zveřejní příští týden hodnocení vývoje české ekonomiky z hlediska veřejných financí. Měla by vyslovit rozpaky nad slabou ambiciózností české reformy veřejných financí a případně nad pesimistickými makroekonomickými prognózami vlády. Podle nejmenovaného zdroje si odborníci v EK myslí, že zatímco program v oblasti veřejných financí svým způsobem funguje, neděje se prakticky nic v oblasti reforem na trhu práce, ve vylepšování podnikatelského prostředí a chybí účinná celková koordinace hospodářské politiky.

Vláda schválila hlavní zákony první fáze reformy veřejných financí loni 23. června po mnohaměsíčních jednáních. Reforma by měla během tří let přinést úsporu necelých 200 miliard korun ve výdajích a více než 70 miliard z vyšších daní. Ve druhé fázi se chce kabinet zaměřit na boj s šedou ekonomikou.

Touto stezkou opouštěli svobodomyslní občané svou vlast po únoru 1948, připomíná nápis v češtině a němčině na pomníku, který byl v sobotu odhalen na louce u obce Františkov na Prachaticku. Jako vzpomínku na Čechy a Němce, "krále Šumavy", kteří emigranty převáděli přes hranice, jej zřídili Kruh přátel česko-německého porozumění, František Talián a Turistický servis Radost na Kvildě. "Tudy byli převáděni naši spoluobčané, kteří se provinili pouze tím, že chtěli žít ve svobodné zemi. Ti, kteří pro své politické smýšlení byli ohroženi na životě, a ti, kteří byli pro svůj původ třídními nepřáteli. Všichni byli označeni za zločince, byli honěni psi, jako divá zvěř, střílelo se po nich například z protější skály Biertopf," řekla ČTK Květa Pěničková z prachatické sekce Kruhu přátel česko-německého porozumění.

Kolik lidí po únoru 1948 tehdejší Československo tímto způsobem opustilo, zřejmě nelze zjistit. Podle statistiky Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) bylo 180 z nich na hranici zastřeleno a dalších 88 zahynulo na drátech s vysokým napětím, které byly kolem západní hranice v letech 1952 až 1964. "Ještě přes 16 lety by nám nebylo dovoleno vstoupit za Teplou Vltavu na tuto louku. Bylo zde uzavřené a přísně střežené hraniční pásmo," uvedla Pěničková.

Dění na šumavské hranici po únoru 1948 podle ní připomíná Kronika šumavských hvozdů, jejímž autorem je již zesnulý Josef Pek. Při přípravě této ojedinělé publikace zaznamenal vzpomínky asi 3000 přímých účastníků a pamětníků. "Z tehdejších 'králů Šumavy' se dožilo jen několik, většinou se zdržují v cizině. Jsou to například Josef Hasil a pan Hrdlička v USA, Josef Hones v Německu, František Randák a František Nusko v Kanadě či Rudolf Veselý, jehož příběh je popsán v Kronice šumavských hvozdů. Legendární Kilián Nowotny, šumavský Němec, který zde uskutečnil mnoho přechodů s našimi lidmi, zemřel před několika lety v Bavorsku," připomněla Pěničková.

Politologové hodnotí přijetí evropské ústavy nejen jako úspěch, ale i jako mírně uspěchaný krok či předběhnutí doby. Zásadně odlišné přístupy jednotlivých států při projednávání ústavní smlouvy podle nich totiž mohou ukazovat i na to, že k výraznějšímu posilování příslušnosti států k EU doba ještě nedozrála. "Samozřejmě, že by nebyla žádná tragédie v tom, kdyby ústava přijata nebyla. Otazník je nad tím, jestli se vše neurychluje příliš, než-li jsou lidé schopni se přizpůsobit," řekla ČTK politoložka Vladimíra Dvořáková. Myslí si však, že přijetí ústavy neuškodilo.

Odborníci se shodují v tom, že bez stanovení nových pravidel by rozšířená EU nemohla fungovat. Nemají však jednotný názor na to, zda měla regule upravit ústava či jiné dohody. "Přijetí dokumentu v podobě ústavy je pravděpodobně progresivnější, i když je otázka, jestli už Evropa k tomu dosáhla," dodala Dvořáková. To, že se státníci 25 zemí na ústavě nyní shodli, považuje za dobrý začátek pro další vývoj v EU. Proces prohlubování evropské integrace závisí ale podle ní i na tom, jak budou noví členové do společenství začleňováni a jak si zvyknou na společný postup.

Také politolog Bohumil Doležal řekl, že neshody států kolem ústavy vyjadřují i to, že "evropská integrace je v těchto věcech malinko uspěchaná". Přání mít ústavní smlouvu je podle něj důležitější než reálné možnosti toho, na čem se země dokážou dohodnout. Politologové v tradičních členských státech tvrdili, že v nízké účasti voličů v evropských volbách se odráží i jejich nezájem o unii. Podle Doležala výsledek eurovoleb v ČR vypovídá ani ne tak o postoji občanů k unii, jako hlavně o domácí politické scéně.

Smetanovu operu Prodaná nevěsta jako inspiraci pro různé umělecké výtvory a užitné předměty přibližuje výstava přístupná od soboty do 18. července v Domě U Rytířů v Litomyšli na Svitavsku. Ve skladatelově rodišti obohacuje program 46. ročníku operního festivalu Smetanova Litomyšl, který trvá do 27. června.

Na přetváření Prodané nevěsty a na roztodivné projevy její oblíbenosti pohlížela odborná veřejnost podle autora výstavy Milana Pospíšila často přezíravě. Ne vše, co bývalo před desetiletími ještě běžné, se proto dochovalo. I tak se však podařilo pro vystavení shromáždit z řady muzejních i soukromých sbírek na 200 exponátů. Jsou mezi nimi návrhy na výzdobu sklenic s motivy z této opery, pohlednice či výšivky i malovaný střelecký terč s nápisem Proč bychom se netěšili, odkazujícím ke stejnému zdroji. Oblibu díla, které se stalo symbolem české kultury i zosobněním národního charakteru, dokládají také dekorace k domácímu loutkovému divadlu, ilustrace známých, zapomenutých i anonymních tvůrců z doby od konce 19. století do poloviny 20. století a vedle toho rovněž různé hudební úpravy částí Prodané nevěsty. Ty sahají od not pro vojenské kapely a salonní orchestry až třeba po zjednodušené houslové duo pro dvě děti, jak zaznělo například v roce 1924 v Lomnici nad Popelkou. Obálky klavírních výtahů opery připomínají vydání v USA, Rusku a Japonsku. Program k uvedení Prodané nevěsty v Amsterodamu v roce 1937 vyzdobil kreslíř Josef Lada.