Zprávy | Z archivu rubriky

Rekordní více než jeden milion korun vyhrál sázkař, který věřil ve vítězství Anety Langerové v soutěži Česko hledá Superstar. Na její triumf vsadil 400 tisíc korun v době, kdy zápolilo více finalistů, přičemž největšími favority byli Sámer Issa a Martina Balogová. ČTK to oznámil mluvčí Sazky Zdeněk Zikmund. Čechy SuperStar natolik upoutala, že nechali na přepážkách největší objem peněz v historii sázek na nesportovní události. Například u Tipsportu to bylo deset milionů korun a u Chance, která zařadila tuto pěveckou soutěž do nabídky jako první, kolem 5,5 milionu korun.

V běžných mateřských a základních školách by mohli v budoucnu působit asistenti, kteří by pomáhali učitelům s výukou postižených dětí. Počítají s tím pozměňovací návrhy školského zákona, který poslanci propustili do závěrečného projednávání. Národní rada zdravotně postižených vyzvala zákonodárce, aby ustanovení pedagogického asistenta pro postižené podpořili, řekl ČTK její předseda Václav Krása. Zákon by tak vedení škol podle něj umožnil přijmout asistenta do tříd, které navštěvuje více dětí s postižením. Náklady na asistenta by školám měly poskytnout obce a kraje.

Český prezident Václav Klaus vyzval Evropskou unii, aby se vzdala "nadnárodních" a "celokontinentálních" ambicí a soustředila se na zajištění ekonomické liberalizace a prostoru s minimálními státními zásahy. V přednášce na výročním zasedání prestižního mnichovského Institutu pro hospodářský výzkum (IFO) řekl, že rozšíření EU je významné politické uznání civilizační zralosti nových členských zemí, nepřináší ale starým ani novým členům výrazné výhody. Noví členové podle něj přejali s právem EU i evropský model korporativního státu, sociální ekonomiky spojené s nízkou konkurenceschopností, hospodářskou strnulostí, vysokou nezaměstnaností a nízkým hospodářským růstem. Přejímání evropské legislativy může spíše brzdit reálné hospodářské sbližování jednotlivých zemí. Ani pro "staré" země EU nebude mít rozšíření zvláštní výhody, odhaduje Klaus, který zdůraznil, že jeho projev nemá být politickým, ale akademickým proslovem na akademické půdě.

Češi a Němci spolu musí mluvit, zdůraznil v Mnichově před českými novináři prezident Václav Klaus. Míní, že jeho dnešní návštěva prokázala, že česko-německé a česko-bavorské vztahy mohou být přátelské a normální i přes rozdílnosti týkající se poválečného odsunu sudetských Němců. Na zasedání měl být i bavorský premiér Edmund Stoiber, který nedávno znovu vyčetl Česku, že dosud nezrušilo Benešovy dekrety, a pohrozil, že jej oficiálně nenavštíví, dokud to neudělá. Klaus nato prohlásil, že pozvánku do Mnichova i přes Stoiberovy výroky přijme, a nyní připustil, že s jeho přítomností počítal. Stoiberovi ale účast zhatil soudní proces týkající se politické korupce, kde bavorský premiér svědčil.

Česká republika stáhla kandidaturu skalních měst Českého ráje na zápis do seznamu světového dědictví UNESCO. Rozhodnutí bylo přijato poté, co kandidaturu nedoporučila komise UNESCO, která Český ráj navštívila. Na dotaz ČTK to řekl vedoucí české mise při UNESCO Karel Komárek. Dodal, že případné odmítnutí kandidatury by bylo definitivní, zatímco stažení dává možnost předložit znovu nějakou obměněnou variantu. Podle Komárka komisaři UNESCO hodnotili skalní města Českého ráje jako lokalitu sice významnou, ale spíše z regionálního hlediska. Poukazovali také na to, že místní lesy nejsou původní a že nedotčeny nejsou ani skály, z nichž se kdysi těžil kámen na stavbu pevností a hradů. Skalní města aspirovala na zápis do seznamu UNESCO v kategorii přírodních památek.

V kategorii kulturních památek je nyní českým želízkem v ohni rybnikářské dědictví Třeboňska, kterým by se UNESCO měla začít zabývat letos, řekl dále Karel Komárek. Do tohoto projektu jsou zahrnuty nejen rybníky jako Svět, ale i stavby, jako jsou hráze nebo jádro Třeboně, a také sám fakt, že se zde uchovává stará tradice chovu ryb.

České humanitární mise, které působí v ingušské Nazrani, opustily tuto republiku a stěhují se do sousedních regionů na Severním Kavkazu. Podle sdělení jejich představitelů odjíždějí také další zahraniční mise. Odjezd následuje po krvavých střetech mezi ozbrojenci a místními bezpečnostními silami. Ruské agentury dnes oznámily, že v noci na dnešek byl zabit také jeden ingušský pracovník OSN.

Z Ingušska se přesunují i Češi. "Odjíždíme z Ingušska do Nalčiku v Kabardinsko-Balkarsku. Ve čtyřech autech jede osm cizinců. Jde o dvě německé mise a dva zástupce organizace Člověk v tísni. Máme s sebou ozbrojenou ochranku," řekl telefonicky ČTK vedoucí české mise Člověk v tísni Petr Hulec. Podle jeho slov je odjezd koordinovaný s bezpečnostní agenturou OSN. Ingušské úřady o přesunu informovány nebyly. Auta podle něj nejsou nijak označena. "Snažíme se být co nejméně nápadní," uvedl Hulec. Z Nazraně do severoosetského Vladikavkazu se přesunuli také tři zástupci mise Česká katolická charita.

Ústavní soud od příštího týdne opět začne rozhodovat o návrzích na zrušení zákonů a vyhlášek, neboť má pro tuto činnost již 12 potřebných soudců. ČTK to po jednání pléna řekl předseda soudu Pavel Rychetský. Nyní má plénum 45 nevyřízených případů. "Z těch 45 je asi pět návrhů ministra vnitra na zrušení obecních vyhlášek. Zbytek jsou návrhy prezidenta či skupin poslanců a senátorů nebo soudů na zrušení částí nějakého zákona," upřesnil Rychetský. K tomu, aby soud mohl potvrzovat či rušit zákony, které napadli politici a soudy, se musí sejít nejméně 12 z celkem 15 soudců. Až do minulého týdne jich však soud měl jen 11. Ve středu prezident Václav Klaus jmenoval novou ústavní soudkyní Michaelu Židlickou.

Premiér Vladimír Špidla se zatím nerozhodl, zda vláda požádá Poslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry. Novinářům po jednání poslaneckého klubu ČSSD řekl, že se rozhodne nejpozději ve středu. V klubu poslanců ČSSD převažuje názor, že premiér by dolní komoru o vyjádření důvěry kabinetu žádat neměl. Oslovení zákonodárci si myslí, že pokud už by kabinet měl sám žádat dolní komoru o důvěru, pak nejdřív po sobotním jednání ústředního výboru ČSSD, který má rozhodnout o politické budoucnosti vedení strany. Premiér už přitom řekl, že pokud o víkendu nezíská podporu uvnitř ČSSD, odejde i z čela kabinetu. Současná vláda v takovém případě skončí a na řadě by byly další varianty, například menšinový kabinet v čele s dosavadním místopředsedou sociální demokracie Stanislavem Grossem.

Lidovečtí ministři by se při rozhodování o návrhu, zda kabinet má požádat Poslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry, ve vládě zdrželi hlasování. Kdyby však dolní komora nakonec přece jenom o důvěře vládě rozhodovala, lidovci by vládu podpořili. Po jednání poslaneckého klubu KDU-ČSL to uvedl předseda strany Miroslav Kalousek. Unionisté jsou proti tomu, aby vláda nyní požádala Poslaneckou sněmovnu o důvěru. Pokud by přece jen poslanci o potvrzení mandátu koaličního kabinetu hlasovali, členové desetičlenného poslaneckého klubu US-DEU se zatím nerozhodli, jak by postupovali. Jednou z možností je i to, že by všichni nebo jen někteří poslanci US-DEU při klíčovém hlasování opustili jednací sál. Tím by pomohli vládě, protože té by potom k získání důvěry stačil menší počet poslanců.

Radnice Prahy 1 si ponechá takzvanou Werichovu vilu na Kampě a dokončí její rekonstrukci. Radní první městské části souhlasili s tím, aby se zmenšily tamní dva byty. V přízemí budovy díky tomu vznikne prostor přístupný veřejnosti. Na radnici se hovoří o galerii, řekl novinářům místostarosta Petr Burgr (KDU-ČSL). Budova je od předloňské povodně prázdná, několik měsíců se opravovala. Celkové náklady jsou vyčísleny na více než 20 milionů korun.

Na železnici opět hrozí stávka. Odbory totiž chtějí zabránit managementu, aby začal parcelovat jednotlivé činnosti Českých drah na dceřiné společnosti, aniž by předložil ekonomické dopady. ČTK to řekl předseda největší odborové centrály na dráze Odborového sdružení železničářů Jaromír Dušek. Podle mluvčího ČR Petra Šťáhlavského hrozby stávkou podnik poškozují.

Vedení Českých drah podle schváleného strategického záměru na následující léta plánuje vytvořit z podniku společnost holdingového typu. S tím však odbory nesouhlasí. Například ze ziskové nákladní dopravy ČD v současnosti v podstatě křížově dotují ztrátovou osobní dopravu, uvedl Dušek. Pokud ale bude nákladní doprava vyčleněna do dceřiné společnosti, jak plánuje vedení, bude muset nejdříve svůj zisk zdanit a teprve čistý zisk může v rámci akciové společnosti přerozdělit na krytí ztráty jiných dcer.

Doporučení, zda vyznamenat členy odbojové skupiny bratří Mašínů, přijme Senát v červenci. Senátní podvýbor pro státní vyznamenání odložil rozhodnutí o tom, zda by Mašínové měli ocenění dostat. Někteří členové podvýboru se chtěli mimo jiné seznámit s příspěvky z veřejného slyšení, které se v sídle Senátu k činnosti bratří Mašínů konalo minulý týden. Jak uvedl člen podvýboru Josef Pavlata (ODS), senátoři během téměř pětihodinového zasedání probrali zhruba 45 jmen, desítka jim ještě zbývá. Senátoři se rozhodli, že výsledek jednání zatím nebudou zveřejňovat. Návrh vyznamenat Mašíny, kteří v 50. letech bojovali proti komunistickému režimu a při útěku na Západ zabili šest lidí z ozbrojených složek státu, podporují pravicoví senátoři, například Josef Pavlata a Martin Mejstřík (za Cestu změny). Proti jsou zástupci ČSSD, například Jan Rakušan či Alena Gajdůšková a komunisté, kteří Mašíny označují za vrahy. Návrh ocenit Mašíny dostala i sněmovna, která jej ale vzhledem k převaze levice pravděpodobně nepodpoří.

Pavlata pouze prozradil, že podvýbor nedoporučil vyznamenat zpěváky Karla Gotta a Helenu Vondráčkovou ani režiséra Zdeňka Trošku. "Neprošli," řekl senátor k návrhu, který horní komoře zaslal čtyřiatřicetiletý Karel Večeřa z Kopřivnice. Muž pro umělce navrhoval Medaili Za zásluhy. Mezi nominované patří kromě odbojářů například astrofyzik Jiří Grygar, profesor Václav Černý nebo Max van der Stoel, jenž jako nizozemský ministr zahraničí při oficiální návštěvě Československa v roce 1977 přijal navzdory protokolárním směrnicím mluvčího Charty 77 Jana Patočku. Komunisté poté Nizozemce obvinili z vměšování se do vnitřních záležitostí země. Literární historik Černý, signatář Charty 77, byl pro své názory pronásledován v dobách nacismu i komunismu, zemřel v roce 1987. O čtyři roky později získal posmrtně Řád T. G. Masaryka. Grygara proslavilo jeho úsilí o popularizaci vědy a techniky. Senát i sněmovna své nominace předloží prezidentu republiky, který se ale jejich doporučením nemusí řídit.