Zprávy | Z archivu rubriky

Po pondělním tragickém výbuchu plynu v Brně stále trvá provizorní organizace městské hromadné dopravy. Kvůli demolici totiž dopravní podnik stále nemůže v daném místě jezdit. Dopady jsou značné, mimo provoz jsou trolejbusové linky 31 a 33. Výrazné jsou změny u tramvají číslo 8, 10 a 13. Mluvčí dopravního podniku Hana Pohanová ČTK řekla, že omezení bude platit minimálně po celý pátek. Komplikace způsobuje i poškozené trolejové vedení. V úseku linky číslo 8 mezi místem neštěstí a konečnou stanicí například dopravnímu podniku zůstalo sedm tramvají. I když i v této části dopravce provozuje kyvadlovou tramvajovou dopravu, musel některé vozy z úseku dostat ven. Kvůli nefunkční části elektrického vedení musel tramvaje přes kritický úsek přesouvat pomocí takzvaného nakolejovače.

Dopravní podnik vyslal do terénu deset dispečerů, kteří cestujícím radí, jak se orientovat v náhradní dopravě. Informace o spojích dostanou lidé i na telefonním čísle 543 174 317. Pohanová uvedla, že zatím nemohou v místě výbuchu pracovat na obnově svých zařízení a neznají ani způsobenou škodu. Pondělní výbuch plynu připravil o život tři lidi a dalších pět zranil. Desítky lidí přišly o bydlení. Příčina neštěstí není zatím známa.

Dva bývalí manažeři liberecké firmy Agroplast Petr Pernička a Zbyněk Švejnoha, kteří čelí obžalobě z nepovoleného obchodování se zbraněmi, svou vinu popřeli. Švejnoha se hájil při hlavním líčení, které začalo u Krajského soudu v Liberci. Pernička žije na Panenských ostrovech a kvůli obavám o svůj život do Česka nepřijel. Uvedl to v dopise, který v květnu zaslal předsedovi senátu. U soudu Perničku zastupuje jeho advokát. Podle spisu obchodoval Agroplast se zbraněmi bez povolení a licence v letech 1994 až 1999. Obžaloba se ale zmiňuje jen o jednom nelegálním obchodu, při němž firma vyvezla protiraketový systém za 70 milionů dolarů. Koupila jej obchodní společnost, kterou zastupoval jihokorejský občan. Oběma obžalovaným hrozí až osm let vězení.

Obchody s protiletadlovým komplexem za 5,5 milionu dolarů a čtyřmi leteckými motory za 2,6 milionu dolarů se neuskutečnily. Obchod s šesti letouny MiG-21 za 840.000 dolarů překazily ázerbájdžánské úřady. Nákladní letadlo Ruslan s migy zadržely na letišti v Baku v březnu 1999. Na jeho palubě byl i Švejnoha. Podle informací z Ázerbájdžánu letoun kromě migů rozebraných na součástky převážel také děla, zařízení na odpalování raket a bomb a další vojenskou techniku. V celní deklaraci přitom stálo, že jde o průmyslové zboží pro českou firmu. Objevilo se podezření o nelegálním vývozu vojenské techniky z Kazachstánu do Severní Koreje. Švejnoha tehdy tvrdil, že šlo o náhradní díly a měly směřovat do Indie. Na jejich dovoz prý firma obdržela licenci.

Pernička již od počátku případu prohlašuje, že Agroplast ani jeho manažeři se do žádných nepovolených obchodů se zbraněmi nezapojili. V dopise, který se četl u soudu, kromě jiného tvrdí, že se smlouvami, předkládanými obžalobou jako důkazy o nepovoleném obchodování se zbraněmi, nemá nic společného, nikdy je neviděl a ani nepodepisoval. Pernička se rovněž zmiňuje o problémech, které Agroplast postihly po jeho obchodním úspěchu v 90. letech. "Do našich budov vstupovaly neznámé osoby, objevovaly se neplatné směnky a chodili za mnou lidé prohlašující se za členy Bezpečnostní informační služby," uvedl v dopise soudu. Švejnoha při obhajobě řekl, že v letadle Ruslan z Kazachstánu do Baku na pokyn Perničky jen doprovázel dodávku šesti náhradních dílů pro migy pro Agroplast od ruské firmy. Agroplast ji měl předat Omnipolu. "Ázerbájdžánské bezpečnostní složky mě zadržovaly deset nebo 12 dní. Vyšetřovatelé mně vyhrožovali několikaletým těžkým vězením," uvedl Švejnoha. U soudu řekl, že vůbec nevěděl, co se píše v ázerbájdžánských policejních protokolech, ale podepsal je, aby se konečně dostal na svobodu.

Dlouhodobě nezaměstnaný člověk, který bez vážných důvodů odmítne vykonávat veřejně prospěšné práce, by mohl přijít o státní sociální dávky. Vyplývá to z úpravy, kterou i s pozměňovacími návrhy Senátu schválila sněmovna. Nyní tuto soubornou novelu posoudí prezident.

Pracovníci Občanského sdružení ADRA předali humanitární pomoc bosenským dětem v rámci projektu "Adopce v balíčku". Rodiny nebo jednotlivci z České republiky připravili pro děti ze sociálně slabých rodin v Bosně a Hercegovině balíček se základními materiálními potřebami, jako je oblečení, obuv nebo hygienické a školní pomůcky. ČTK to oznámila Petra Režná ze sdružení.

Projekt zahájila ADRA na začátku tohoto roku, kdy předala dětem v muslimském městě Tešanj zimní balíček. Nyní pomoc směřovala i do města Doboj. "Reakce dětí byly různé. Děti z města Tešanj již po zimním balíčku pochopily způsob realizace projektu. Některé dokonce v zimě samy poslaly svým českým 'rodičům' děkovný dopis. Děti z města Doboj byly ještě trochu plaché a nesmělé," popsala průběh předávání koordinátorka projektu Marie Racková. Zajímavostí akce jsou i dvě školy, jedna z Prahy a jedna z Ostravy, které "adoptovaly" dvě holčičky. Jejich žáci z peněz, které získali sběrem nebo benefičními akcemi, připravili pro bosenské děti balíček. Ze strany českých rodičů je také velký zájem o možnost zabezpečení prázdninového pobytu pro tyto děti v České republice. Sdružení nyní plánuje rozšířit projekt o třetí město - Teslič, které se také nachází v srbské části Bosny a Hercegoviny.

Rozhlasové a televizní poplatky se zatím zvyšovat nebudou. Novelu příslušného zákona, která s tím počítala, neschválila Poslanecká sněmovna. Hlasováním neprošla jak původní sněmovní, tak upravená senátní verze, která měla v dolní komoře větší naději na schválení. Novela nakonec ztroskotala na jednom z pozměňovacích návrhů senátorů, který měl v České televizi zamezit sčítání reklamy. Z obavy, že to negativně dopadne na program ČT 2, se stala senátní verze novely nepřijatelnou pro většinu koaličních poslanců.

Britský zpěvák David Bowie, který ve středu večer kvůli zdravotním potížím předčasně ukončil svůj pražský koncert, nyní rehabilituje, ale evropské turné dokončí. ČTK to řekl Petr Novák z agentury Interkoncerts, která Bowieho vystoupení v zaplněné hale na Výstavišti uspořádala. Bowie poslední písně středečního koncertu odzpíval v bolestech, poté se divákům omluvil a předčasně odešel z pódia. "Přepadly ho bolesti krční páteře, které vystřelovaly do zad a rukou," vysvětlil Novák. Zpěvák poté vyhledal lékařskou pomoc. "Nyní je v pořádku, turné pokračuje dál," uvedl Novák.

Přestože Bowieho vystoupení skončilo dříve než na jiných zastávkách jeho evropského turné, diváci nemají nárok na vrácení vstupného. Podle Nováka Bowie zpíval hodinu a půl, další půlhodinu navíc hrála domácí předkapela Tata Bojs. "Běžný standard ve světě je, že se vystoupení (hlavní hvězdy) hraje 50 minut," konstatoval Novák, který se s případem vracení vstupného za předčasně ukončený koncert zatím nesetkal.

Dramatické okolnosti provázely už jeden z předchozích Bowieho koncertů v norské metropoli Oslu. Tam jej údajně nešťastnou náhodou jedna z návštěvnic tančících pod pódiem zasáhla do oka lízátkem; slavný zpěvák tímto kuriózním způsobem utrpěl lehké zranění.

Sedmapadesátiletý Bowie, původním jménem David Robert Jones, patří od 70. let ke špičkám světové pop music. Během své kariéry natočil 26 studiových alb; nejnovější Reality loni. Před českým publikem hrál Bowie již dvakrát. Poprvé v roce 1996 právě v hale na Výstavišti a o rok později se vrátil na koncert v Kongresovém centru v Praze.

Český Telecom vyplatí z nerozděleného zisku z minulých let na dividendách 5,476 miliardy korun, tedy 17 korun na akcii. Rozhodli o tom akcionáři na valné hromadě společnosti. Loni firma, v níž drží 51 procent stát, vyplatila vlastníkům 18 miliard korun, tedy 57,5 Kč na akcii. Jako rozhodný den pro výplatu dividendy byl stanoven 9. červenec. Výplata dividend by se měla uskutečnit do 20. října. Akcionáři rovněž rozhodli, že loňskou ztrátu 1,2 miliardy korun (podle českých účetních standardů) firma uhradí z nerozděleného zisku z minulých let. Ztráta byla výsledkem jednorázového odpisu aktiv kvůli sporné regulaci ze strany ČTÚ. Odpis neměl dopad na finanční hotovost společnosti. Vedle odpisu hospodaření firmy ovlivnila rostoucí konkurence zejména mobilních operátorů, kteří měli na konci roku přes 9,7 milionu zákazníků. Počet linek v síti Telecomu klesl o 72.000 na 3,59 milionu.

Již loni akcionáři Telecomu rozhodli, že firma bude každoročně vyplácet dividendy mezi 50 a 70 procenty konsolidovaného zisku. Letos mohla z nerozděleného zisku z minulých letech vyplatit maximálně 6,4 miliardy korun. Valná hromada zvolila pět nových členů dozorčí rady. V orgánu nově zasednou lidovecký senátor a bývalý šéf Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Stanislav Bělehrádek, poradkyně ministra financí Ivana Krynešová-Gage a bývalý generální ředitel společnosti Škoda Praha Jiří Hurych. Nahradí bývalého předsedu Ondřeje Felixe, auditorku Hanu Doležalovou a ekonoma Adama Blechu, kteří odstoupili na protest proti nedávným změnám na jednatelských postech dceřiné firmy Eurotel. Akcionáři rovněž potvrdili členství poradce premiéra Martina Fassmanna a poradce ministryně školství Petra Poláka. Ti byli do rady kooptováni již dříve na místa zástupců konsorcia TelSource, které již nevlastní akcie Telecomu.

Valná hromada také schválila změnu stanov, která upravuje vztahy mezi dozorčí radou a představenstvem firmy a rovněž společnosti umožňuje digitální rozhlasové a televizní vysílání. Telecom oznámil, že získal licenci pro komerční provoz digitálního vysílání. Telecom od loňského prosince získal 100procentní podíl v mobilním operátoru Eurotel. Ten Telecomu vyplatil v květnu dividendu čtyři miliardy korun. Podle mezinárodních účetních standardů firma vykázala konsolidovanou ztrátu 1,8 miliardy korun po předchozím zisku 4,3 miliardy. Výnosy klesly o dvě procenta na 51,5 miliardy korun.

Genetické údaje by se měly v budoucnu řadit mezi citlivá osobní data lidí. Počítá s tím novela zákona o ochraně osobních dat, kterou po Senátu schválila i Poslanecká sněmovna. Platit začne tehdy, až ji podepíše prezident Václav Klaus.

Zapojení české protichemické jednotky do operací sil rychlé reakce NATO (NRF) ve druhé polovině letošního roku už nic nebrání. O vyslání chemiků do konkrétní akce rozhodne sama vláda, která bude muset o důvodech svého rozhodnutí neprodleně informovat Poslaneckou sněmovnu a Senát. Už dopoledne takový postup schválil Senát, odpoledne ho podpořila Poslanecká sněmovna.

Souhlas parlamentu s nasazením vojáků z liberecké protichemické jednotky v rámci operací NRF jen na základě rozhodnutí vlády reaguje na fakt, že v případě žádosti NATO musí armáda vyslat své specialisty na místo během pěti až 30 dnů. Pokud by na souhlas zákonodárců čekala dlouho, nemusela by termín vyslání prvních jednotek, to znamená do pěti dnů, stihnout. Po souhlasu obou komor parlamentu bude moci na základě rozhodnutí vlády až 400 vojáků působit v operacích NATO od letošního 27. června do 15. ledna 2005.

Sněmovnímu souhlasu s tím, aby vláda mohla příslušníky 312. praporu radiační, chemické a biologické ochrany vyslat do operací NRF, předcházela urputná rozprava. Stejně jako v minulosti se i dnes střetli zastánci a odpůrci účasti českých vojáků v zahraničních vojenských akcích. Vládu podle očekávání podporovala opoziční ODS, ale ne všichni poslanci ČSSD. "Je to další důvod pro to, aby takto podivná vláda odešla od moci," zhodnotil situaci místopředseda ODS Petr Nečas.

Někteří poslanci ČSSD podporovali návrh zahraničního výboru sněmovny, podle něhož měla vláda při rozhodování o tom, zda vyšle chemiky do operací NRF, zohlednit stanoviska zahraničního a branného výboru dolní komory. Pokud by kabinet nevzal jejich postoje v úvahu, měla o věci jednat celá sněmovna. Takové omezení vládního rozhodování ale sněmovna nepodpořila. Nečas k tomu poznamenal, že postup navržený zahraničním výborem by z českého příspěvku silám NRF činil prázdnou množinu. Exministr zahraničí a nyní poslanec ČSSD Jan Kavan řekl, že zahraniční výbor "se snažil najít kompromis stejně jako se to podařilo parlamentů převážné části ostatních členských zemí aliance, kde stejně jako podle naší Ústavy přísluší pouze Parlamentu rozhodnutí o zapojení národních jednotek do operací mimo území jejich státu".

Proti právu vlády rozhodnou o vyslání chemiků do konkrétní operace NRF byli podle očekávání nejdůrazněji komunisté. "Máme dát souhlas k tomu, aby vláda svrchovaně rozhodovala o vyslání našich jednotek v podstatě kamkoliv na světě bez souhlasu přijímající země. Pochopitelně o nějaké rezoluci Rady bezpečnosti (OSN) nebo jiných podmínkách se už vůbec nehovoří," řekl poslanec KSČM Alexander Černý.

Poslankyně KSČM Kateřina Konečná k tomu dodala varování, že vláda by se při svém rozhodování mohla dostat pod tlak USA. "Nejvlivnější činitelé současné administrativy USA neváhají uvádět neověřené a nepotvrzené údaje jako důvody, či spíše záminky, pro zahájení vojenské intervence," uvedla.

"Je naprostý omyl tvrdit, že něco se tady děje pod diktátem Spojených států amerických, protože rozhodnutí o použití těchto sil je možné jedině - opakuji jedině - na základě konsensu všech 26 zemí Severoatlantické aliance. Není-li konsensus, není možné vyslat. Proto nelze občanům tvrdit pitomost typu, že o tom rozhodují Spojené státy americké," oponoval Konečné ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL).

Pro právo vlády rozhodnout o vyslání českých chemiků do operací NRF ve sněmovně hlasovalo 111 ze 176 přítomných poslanců, proti jich bylo 40. Vládu podpořili z vládních zástupců všichni přítomní unionisté, s výjimkou jednoho i všichni přítomní lidovci a asi polovina poslanců ČSSD. Společně s nimi hlasovala drtivá většina opozičních občanských demokratů. Podporu naopak vláda nenalezla u žádného komunisty, u více než třetiny sociálních demokratů a jednoho lidovce.

Americké společnosti Raytheon a Lockheed Martin získaly zakázku české armády na dodávku přenosných střel středního dosahu Javelin, určených k ničení obrněných a opevněných cílů. Oznámil to ve středu americký tisk. Hodnota kontraktu nebyla na žádost české vlády oznámena, uvedla mluvčí společnosti Raytheon Sara Hammondová.

Ve společném prohlášení obě společnosti uvedly, že střely jsou interoperabilní v rámci NATO. Svoje přednosti prý prokázaly v bojovém nasazení, naposledy v Iráku, ale jsou podle obou společností maximálně vhodné i pro mírové operace. Lehké přenosné střely modulárního charakteru obsluhuje jeden muž a jsou použitelné proti tankům a jiným obrněncům, jakož i opevněným místům ve všech druzích terénu za extrémního chladu a tepla, uvedly společnosti. Vedle ČR je zakoupily Austrálie, Irsko, Jordánsko, Litva, Nový Zéland, Norsko, Tchaj-wan a Velká Británie.