Zprávy | Z archivu rubriky

Unionisté měli na víkendovém sjezdu řešit svoji další budoucnost a zvolit nové vedení, jejich jednání ale zastínila sobotní zpráva o demisi premiéra a předsedy ČSSD Vladimíra Špidly a jeho koaličního kabinetu. Nově zvolené vedení US-DEU v čele s ministrem pro místní rozvoj Pavlem Němcem čeká vyjednávání s ostatními parlamentními stranami o novém kabinetu, který zřejmě bude sestavovat místopředseda ČSSD Stanislav Gross. Unionisté jsou připraveni odejít do opozice. Pokud ale dostanou nabídku, vláda nebude závislá na hlasech komunistů a bude pokračovat v reformách a boji proti korupci, jsou ochotni se podílet na účasti v takové koalici. Podporu menšinové vládě sice nevylučují, chtějí být ale spíše buď regulérní vládní, nebo opoziční stranou. V případě, že se politici nedohodnou na funkční vládě, považuje unie za nejčistší východisko předčasné volby. Preference US-DEU se přitom pohybují kolem dvou procent, což nedává straně příliš velké šance v mimořádných volbách překonat minimální pětiprocentní hranici.

Němce v nejužším vedení doplní první místopředseda strany Karel Kühnl. Řadovými místopředsedy se stal poslanec Svatopluk Karásek a dosavadní člen republikového výboru strany Ivo Ludvík z jižních Čech. Funkci obhájil František Pelc, zatímco Jan Hadrava a Vlastimil Ostrý již do vedení nekandidovali. Kühnl a Karásek usilovali i o funkci předsedy - Kühnl vypadl v prvním kole, evangelický farář a písničkář postoupil s Němcem překvapivě až do finále. Němec v druhém kole volby předsedy získal 102 ze 189 hlasů, Karáska podpořilo 75 unionistů. Paradoxní bylo, že Karásek byl do nejužšího vedení strany zvolen v nepřítomnosti - v neděli byl totiž na kázání v Drážďanech. Členem US-DEU je teprve od jara, do té doby působil v poslaneckém klubu jako nestraník.

Němec nahradil v čele strany vicepremiéra Petra Mareše, který po fiasku strany v eurovolbách předčasně rezignoval. Jako svůj první úkol označil vyjednávání se zástupci ostatních politických stran o řešení současné situace po pádu vlády.

Veřejná autobusová přeprava v České republice je v rukou nástupců bývalých státních podniků ČSAD a společnosti Connex, jež je součástí francouzské skupiny Veolia Environnement. Ta svůj vliv na tuzemském trhu rok od roku zvyšuje. Do konkurenčního boje s těmito významnými hráči vstupují i desítky menších přepravců, počet jimi přepravených osob je však v porovnání s těmito firmami malý. Vyplývá to z ankety zpravodajů ČTK. Menším firmám dělá starosti legislativa, která podle jednatele společnosti Trans Star Květoslava Špundy nahrává do karet velkým autodopravcům. "Zákon nám ukládá povinnost obnovovat vozový park, což stojí miliony korun. Na druhou stranu ale podle platné legislativy nemůžeme nakupovat nové autobusy formou leasingu. Musíme je nakupovat buď za hotovost, nebo pomocí úvěru. Na rozdíl od nás není pro velké firmy, které mají zahraniční vlastníky, obnova vozového parku žádný problém," podotkl. U autobusové přepravy jsou výdělečné především dálkové trasy. Spoje základní dopravní obslužnosti, které přepravují děti do škol nebo občany k lékaři, jsou většinou ztrátové. Prodělky ale přepravcům hradí kraje. Další linky dotují ze svého rozpočtu města a obce. I když konečný výdělek není závratný, je tento druh přepravy pro firmy výhodný kvůli dlouhodobým smlouvám a zajištění stabilního příjmu.

Kabinet Vladimíra Špidly (ČSSD) bude asi zemi spravovat až do jmenování nové vlády, což může trvat dny, ale také týdny, nebo i déle. Takovýto "provozní" kabinet už obvykle nečiní žádná zásadní či sporná rozhodnutí a ponechává podobné věci na svých nástupcích. Grémium ODS v neděli vyzvalo odstupující vládu, aby po dobu faktického dokončení svého mandátu nečinila nevratné kroky, které by mohly být v rozporu se zájmy občanů. Vicepremiér Petr Mareš v neděli ČTK řekl, že vláda nezamýšlí po toto přechodné období dělat nějaká strategická rozhodnutí. "Jsem si tím jist," uvedl. Některé nevratné kroky však prý ještě učinit musí. "Já musím rozdělit peníze pro některé neziskové organizace ... Vláda má před sebou některé termíny, které nemůže ignorovat," řekl. Ústava hovoří o tom, že prezident "pověřuje vládu, jejíž demisi přijal nebo kterou odvolal, vykonáváním jejích funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády". Předpokládá se, že Špidla ve středu složí funkci premiéra, a tím padne i vláda. Prezidentův tajemník Ladislav Jakl nechtěl spekulovat o tom, co Václav Klaus udělá. V rozhovoru s ČTK ale připustil, že v minulosti bylo obvyklé, že stát do doby jmenování nového vládního týmu spravovala vláda, která už podala demisi.

Nová vláda, která nahradí kabinet Vladimíra Špidly, by podle ekonomů měla pokračovat v reformách s cílem omezit rozpočtové schodky. Zároveň by se měla snažit alespoň připravit půdu pro zásadní změnu důchodového systému. Špidlovy reformy byly v tomto ohledu nedostatečné. Stanislav Gross, který možná bude nový kabinet sestavovat, chce ve stabilizaci veřejných financí pokračovat. "Prioritou číslo jedna je pokračovat ve stabilizaci veřejných rozpočtů, aby státní dluh rostl pomaleji, nebo aby se jeho růst úplně zastavil," uvedl hlavní ekonom Patria Online David Marek. Pokud po roce 2008 nebude mít Česko rozpočtový schodek nižší než tři procenta HDP, hrozí mu i poměrně vysoká finanční sankce ze strany Evropské komise. Letos Česká republika počítá se schodkem pod šesti procenty HDP. Vláda podle Marka zřejmě do příštích parlamentních voleb nezačne s reformou důchodů, měla by proto alespoň připravovat podmínky pro její zahájení. Žádoucí by bylo vypracovat možné varianty a vyjednávat napříč politickým spektrem, kterou z možností zvolit, uvedl. Gross řekl, že stabilizace veřejných financí je velmi důležitá. Sociální demokracie od ní podle něj neustoupí. Konkrétní kroky ale nespecifikoval s tím, že stabilizace veřejných financí je cíl. Jednotlivé kroky reformy jsou podle něj jenom technologické části. Podle názoru britského podnikatelského listu Financial Times rezignace premiéra Špidly zpomalí už tak slabé tempo českých hospodářských reforem.

Několik desítek lidí se v neděli přišlo na pražský vyšehradský hřbitov poklonit památce Milady Horákové, která byla 27. června před 54 lety po vykonstruovaném soudním procesu popravena komunistickým režimem. K její hrobce a zároveň také pomníku obětem a odpůrcům totalitních režimů položili květiny a věnce zástupci bývalých politických vězňů. Velký věnec zaslal i prezident Václav Klaus. Den smrti Milady Horákové si připomínají také všichni pamětníci poúnorové totality, protože byl vyhlášen jako Den památky obětí komunistického režimu. Poslanecká sněmovna ho navíc letos vyhlásila za významný den. Kromě položení věnců a projevů zástupců Klubu Milady Horákové si příchozí vyslechli také úryvky z rozhovoru Petra Zenkla s Horákovou. Přednesli je herci Taťjana Medvecká a Lukáš Jurka.

Horáková se narodila v roce 1901. Po studiu práv pracovala na pražském magistrátu. Od roku 1929 byla členkou Československé strany národně socialistické, za protektorátu se angažovala v odboji a pět let pak strávila ve věznicích. V letech 1945 až 1948 byla poslankyní, ale po únorovém převratu se stala komunistickému režimu nepohodlná a ve vykonstruovaném procesu byla za údajnou velezradu a špionáž společně s dalšími třemi lidmi odsouzena k smrti.

Řešení vládní krize, která vypukla poté, co premiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla v sobotu oznámil úmysl rezignovat, je v nedohlednu. Klíčoví hráči na politické scéně v neděli vesměs podle očekávání oznámili, jaké jsou jejich cíle a co chtějí dělat, ale nadále zůstala nezodpovězena hlavní otázka - půjdou občané k předčasným volbám, anebo se zformuje nová vláda s většinou v parlamentu?

Úřadující šéf ČSSD Gross, jehož strana zůstává i nadále nejsilnějším parlamentním subjektem, v neděli jasně a jednoznačně neřekl, zda čeká, že právě jeho, nebo jiného zástupce ČSSD pověří Klaus sestavením kabinetu. "Záleží na panu prezidentovi. Ústava nic jednoznačně nepředjímá. Pokud se bude postupovat podle ústavních zvyklostí, asi to tak bude," řekl Gross. Současně dal najevo, že by mu velké vrásky nedělalo, kdy vládu nesestavoval. Gross odmítl předčasné volby a tvrdil, že se podaří sestavit vládu, která vydrží do roku 2006. Neřekl ale, kdo by v ní byl. Nechtěl pro ni sice důvěru od KSČM, ale opoziční ODS Grosse podezřívá, že dříve nebo později ke skryté či otevřené koalici s komunisty dospěje. Právě tomu chce ODS zabránit.

Menšinovou vládu ČSSD s tichou podporou komunistů v neděli jako jednu z možností zmínil předseda ČSSD Ústeckého kraje Jaroslav Foldyna. Účast komunistů ve vládě ale odmítl. Také místopředseda KSČM Jiří Dolejš řekl, že jeho strana dává přednost menšinové vládě ČSSD. Nechce však své uvažování omezovat pouze na jednu variantu, otevřená je podle něj i varianta koalice ČSSD s KDU- ČSL. "Vyžadujeme vytvoření prostoru pro posílení levice v České republice. Pro nás je rozhodující prioritou zchladit mocenský apetit ODS," dodal.

Podle neoficiálních informací dává Gross přednost menšinové vládě ČSSD a KDU-ČSL za účasti předsedy lidovců Kalouska. V sobotu ale nevyloučil ani pokračování spolupráce s nynějšími koaličními partnery, tedy i s US-DEU. Kalousek v neděli řekl, že pro KDU-ČSL je priorita naplňování koaličního scénáře.

K žádné překvapující změně nesáhl trenér českých fotbalistů Karel Brückner před nedělním čtvrtfinálovým zápasem proti Dánsku na mistrovství Evropy. Na právě skončené taktické poradě hráčům oznámil, že do duelu pošle očekávanou sestavu včetně útočné dvojice Koller - Baroš. Marek Heinz tak zůstane jen na lavičce a do hry zasáhne podle všeho později. Utkání začne ve 20:45, rozhodovat ho bude ruský sudí Valentin Ivanov. Zahajovací sestava ČR: Čech - Jiránek, Bolf, Ujfaluši, Jankulovski - Poborský, Rosický, Galásek, Nedvěd - Koller, Baroš.

Prezident Václav Klaus v neděli oznámil, že o nové vládě začne jednat nejdříve s šéfy ČSSD, KDU-ČSL a ODS, a to zřejmě ve čtvrtek. Komunisty ani unionisty na Hrad nepozval. Schůzky plánuje až po oficiální demisi premiéra Vladimíra Špidly. Klaus očekává, že Špidla rezignuje po středečním zasedání současného koaličního kabinetu. Prezident na mimořádném setkání s novináři řekl, že za hlavní a relevantní aktéry současné politické scény považuje ČSSD, lidovce a opoziční ODS. Totéž si však nemyslí ani o Unii svobody- DEU, která je součástí Špidlovy koaliční vlády, ani o opozičních komunistech. Klaus již v neděli telefonicky hovořil s prvním mužem ČSSD Stanislavem Grossem, předsedou ODS Mirkem Topolánkem a zprostředkovaně také s předsedou lidovců Miroslavem Kalouskem. "Já budu jednat s těmito politickými představiteli o tom, jakou mají představu, jak sestavit vládu, která by mohla získat důvěru v Poslanecké sněmovně a mohla existovat," uvedl Klaus před odletem na summit NATO do Istanbulu. Nepotvrdil, že by sestavením kabinetu pověřil rovnou Grosse, o němž se nejvíce spekuluje. Nehovořil ani o nikom jiném. "Mohlo by se hypoteticky stát, že po prvním jednání mohu říci jméno. Může se stát, že nalezení jména bude trvat delší dobu. Opakuji znova: není to jednoduchý úkol," podotkl.

Předčasné volby nejsou nyní podle Klause na pořadu dne. Východiskem by ale podle něj byly v případě, že by z jednání nevzešla "schůdná" vláda. Klaus také hovořil se Špidlou, který se rozhodl složit funkci premiéra i předsedy ČSSD v sobotu, když už necítil podporu ve straně. Podle Klause je Špidlovo rozhodnutí podat demisi nezvratné.

Unie, nejmenší strana ve sněmovně, je ochotna jednat o své účasti v nové vládě, na druhou stranu ale tvrdí i to, že je mentálně připravena odejít do opozice, pokud by se k ní partneři nechovali důstojně. Nový předseda unionistů Pavel Němec připomněl, že i hlasy jeho strany mohou být při hlasování o vládě důležité. Předseda komunistických poslanců Pavel Kováčik ČTK řekl, že prezident zřejmě "bohužel nerespektuje reálnou sílu" KSČM. Chce rovněž věřit, že s KSČM nepočítá pouze v této fázi.

Řečtí fotbalisté se postarali na evropském šampionátu o dosud největší senzaci a na vyřazení obhájců titulu z Francie nemohl jinými slovy reagovat ani český trenér Zdeněk Ščasný, který řecký fotbal zná velmi dobře ze svého působení v OFI Kréta. Postup Řecka je z jeho pohledu překvapivý, třebaže tak podle Ščasného lze soudit jen na první pohled. Francouzi si podle něj totiž o vyřazení říkali. "Byli papírovými favority, ale dál jdou zaslouženě Řekové. Způsob hry a výkonnost Francie je poloviční než v minulých letech," zdůraznil Ščasný. Řekům nevyčítal, že se ve druhém poločase stáhli do obranné ulity a poukázal na to, že urputnou obranu produkovali v Portugalsku třeba i Angličané. "Když dali gól, tak jich také bránilo osm, devět a nikdo se nad tím nepozastavoval. Řekové bránili, ale nevynechali jedinou možnost zaútočit. A jejich protiútoky byly pokaždé velice nebezpečné," pokračoval Ščasný. Kouč uvedl, že Řekové hrají to, na co mají, zato výborně. Jsou technicky skvěle vybavení, s míčem toho umějí hodně. "Nepřekvapuje mě ani to, že hrají na tři obránce. Každý hraje, na co má hráče. Oni jsou toho jasným důkazem," mínil Ščasný.

Křesťanští demokraté jsou připraveni jednat o nové vládě pouze v případě, že nebude potřebovat podporu komunistů. ČTK to v sobotu řekl první místopředseda KDU-ČSL Jan Kasal krátce po té, co rezignoval šéf ČSSD a premiér Vladimír Špidla. Stejně jako předseda lidoveckého poslaneckého klubu Jaromír Talíř Kasal neví, koho prezident Václav Klaus pověří složením kabinetu. "Počkáme ale, až premiér doručí dopis s rezignací prezidentovi," řekl Talíř ČTK. Oba zopakovali, že možné alternativy už lidovci probírali a trvají na tom, že nepůjdou do žádné vlády, která by se ve sněmovně musela opírat o hlasy komunistů. O spolupráci s lidovci už dříve projevil zájem první místopředseda ČSSD Stanislav Gross, který zřejmě Špidlu nahradí. Tato koalice by ale byla menšinová. Lidovce na rozdíl od unionistů, kteří jsou na sjezdu v Hradci Králové, zastihla zpráva o pádu vlády v době volna. Ví zatím jen tolik, že koaliční partneři se sejdou jako obvykle v úterý ráno.