Zprávy | Z archivu rubriky


Bez potíží a průtahů doporučil v úterý sněmovní branný výbor dolní komoře, aby podpořila vyslání až 100 českých vojáků do Řecka, kde by v srpnu pomáhali při zajišťování bezpečnosti letní olympiády a následných paralympijských her. Česko chce do Řecka vyslat vojenské odborníky na detekci chemických zbraní a likvidaci následků jejich použití. Předseda branného výboru Jan Vidím v rozhovoru pro ČTK uvedl, že sněmovna by o vyslání chemiků měla hlasovat do konce tohoto týdne. Senát to má udělat 13. července.

Vládní návrh předpokládá, že čeští specialisté by mohli v Řecku působit až 65 dnů. Celkové náklady na působení českých chemiků při ochraně olympiády a paralympiády mají činit skoro 30,3 milionu korun. Většinu z této částky mají hradit NATO a Řecko - ze společných zdrojů aliance se zaplatí přeprava českých specialistů, Řecko uhradí jejich ubytování a stravování. Českou republiku má stát vyslání specialistů asi deset milionů korun.

Vyslání chemiků na pomoc při zajišťování olympiády by ve sněmovně nemělo narazit na odpor. I zástupci opoziční KSČM, která jinak jakékoli vysílání českých vojáků do zahraničí důrazně odmítá, nechce cestu chemiků do Řecka blokovat.

Kromě vyslání vlastních odborníků čeští vojáci vyškolili i řecké kolegy. Před více než 14 dny ukončila česká armáda ve výcvikovém prostoru Březina na Vyškovsku školení řeckých protichemických specialistů, kteří se budou na ochraně letní olympiády rovněž podílet. Celkem se v ČR školilo 48 řeckých důstojníků a poddůstojníků.

Rakouské obyvatelstvo žijící v oblastech sousedících s Českem za poslední tři roky zlepšilo postoj k severnímu sousedovi. Začlenění ČR do Evropské unie si letos v Dolních i Horních Rakousích na rozdíl od roku 2001 našlo více příznivců než odpůrců. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který ČTK poskytla Rakouská společnost pro evropskou politiku (ÖGfE). V letošním květnu se kladně ke vstupu Česka do unie vyslovilo 45 procent obyvatel Dolních Rakous a 38 procent respondentů z Horních Rakous. Podíl odpůrců klesl na 22 respektive 29 procent. ÖGfE připomíná, že ještě v roce 2001 se odmítavě k integračním snahám České republiky stavělo 37 procent lidí ze spolkové země Dolní Rakousy a 51 procent Hornorakušanů.

Obyvatelé předali temelínské radnici petici a žádost o referendum

Petici s celkem 246 podpisy, které představují téměř 40 procent obyvatel Temelína na Českobudějovicku, předali její organizátoři starostovi obce Stanislavu Heligemu. Požadují v ní zvrácení rozhodnutí obecního zastupitelstva, které schválilo výstavbu meziskladu vyhořelého paliva v nedaleké jaderné elektrárně. Zároveň chtějí, aby obec o této otázce uspořádala referendum. Temelínské zastupitelstvo v květnu oslovil ČEZ, aby se vyjádřilo ke stavbě meziskladu. Přestože byli místní obyvatelé na jednání proti, zastupitelé nakonec se stavbou souhlasili.

Rozhodnutí rozpoutalo snahy ekologů a odpůrců elektrárny věc zvrátit. "Ve chvíli, kdy zastupitelé rozhodli, začali jsme uvažovat o petici a referendu," řekl ČTK Karel Fikota z přípravného výboru referenda. Podle něj ČEZ při kontaktu s obyvateli sice vysvětlil, jaké výhody by stavba meziskladu regionu přinesla, ale nepoukázal na škody. "Nikdo neřekl, co to přinese našim občanům. Zlikvidovalo nám to už čtyři obce. Jakou cenu budou mít pozemky v okolí?," potvrzuje rozhořčení obyvatel Fikota. Podle něj nebyl problém potřebný počet hlasů posbírat ani za zhruba tři týdny.

Helige petici a žádost o referendum převzal před branou radnice a přislíbil, že do 15 dnů dá vědět, jak dopadla. Podle zákona musí zastupitelstvo v dané lhůtě o žádosti jednat, neboť počet žadatelů přesáhl 30 procent. Má přitom právo rozhodnout, zda vyhoví, nebo nevyhoví. "My doufáme, že pan starosta, když uvidí, kolik lidí žádá, bude rozumný a vyhoví," řekla ČTK Dana Kuchtová ze sdružení Jihočeské matky, které pomáhalo petici organizovat.

Kromě petice odpůrci jaderné energetiky na jihu Čech organizují podpisovou akci proti výstavbě skladu vyhořelého paliva, pro kterou stát vytypoval hned dvě lokality v regionu. Za čtvrt roku ji podepsalo zhruba 1500 lidí. Místní referenda proti záměru výstavby hlubinného úložiště vyhořelého paliva uspořádaly dotčené obce a drtivou většinou ji odmítly. Podařilo se jim tak oddálit průzkumné práce ve vybraných lokalitách o pět let.

Poslanecká sněmovna schválila zavedení závazných tříletých výdajových rámců pro státní rozpočet a fondy. V praxi to bude znamenat, že stát bude muset při sestavování rozpočtu závazně určit i výdajové stropy na další dva roky. Podobný princip bude platit i u fondů. Změny přijala sněmovna v rámci novely zákona o rozpočtových pravidlech. Předlohu musí ještě projednat Senát a podepsat prezident republiky. Podle přijaté novely bude možné nevyčerpané prostředky převést do dalšího roku. Od toho si ministerstvo financí slibuje vyšší efektivitu vynakládání s veřejnými prostředky. Součástí nové úpravy bude i zavedení ročních zpráv státních organizací, které by měly veřejnosti sloužit ke kontrole jejich hospodaření.

Podstatnou změnou také je, že příště bude ztráta České konsolidační agentury (ČKA) oddělena od bilance státního rozpočtu. Změnu navrhli koaliční poslanci. S tím ale nesouhlasila opoziční ODS. Ta tvrdí, že vláda si chce touto metodickou změnou vytvořit prostor pro zvýšení schodků rozpočtu, které se ale na papíře budou jevit jako nižší.

Předseda sněmovního rozpočtového výboru Miroslav Kalousek již ve druhém čtení zákona 15. června připomněl, že do roku 2000 se ztráty této transformační instituce řešily mimo bilanci státního rozpočtu. Od 1. ledna 2000 se naopak začaly promítat do bilance. Kalousek zdůraznil, že návrhem vláda nesleduje zamlžování informací, protože úhrada bude zveřejněna. "Dluhopisový program na její úhradu bude zveřejněn a jeho náklady se stanou automaticky náklady dluhové služby. Ale už nikdo nebude vystaven pokušení dělat účetní triky tak dobře známé z éry vlády Miloše Zemana podporované Občanskou demokratickou stranou," řekl.