Zprávy | Z archivu rubriky


Školský zákon, který dnes schválila sněmovna, má podle vlády modernizovat české školství a omezit biflování. Na školách by se mělo začít učit jinak - vzdělávací programy budou předepisovat základní rámec znalostí a dovedností. Učitelé by měli mít možnost žáky známkovat, slovně hodnotit nebo kombinovat oba způsoby. Opoziční ODS ale normu kritizuje.

Šéf školského výboru Walter Bartoš (ODS) uvedl, že o rámcových programech podle něj zákon sice mluví, výzkumné ústavy nad nimi bádají, ale v podstatě je prý ještě nikdo neviděl. "Nebude žádná reforma toho, že by se děti přestaly biflovat ... všechno zůstává při starém," předpověděl v rozhovoru s novináři. Norma podle něj zachovává špatný systém financování škol, omezuje možnost občanů vybrat si vzdělání a posílí byrokracii. Doufá, že Senát předlohu zamítne. Místopředsedkyně školského výboru Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) uvedla, že pokud ministerstvo školství připraví rámcové programy a v roce 2005 budou schváleny, mohlo by se podle nich začít učit v roce 2007. Bartoš soudí, že navzdory některým změnám zákon škodí a neměl být schválen. "Dům, který je postaven na špatných základech nelze kosmetickými návrhy vylepšit," uvedl. Dodal, že nová vláda bude muset školský zákon změnit. Stejně jako předseda poslanců ODS Vlastimil Tlustý nynější koalici kritizoval za to, že ve sněmovně takto důležitou normu prosadila proti vůli opozice většinou jediného hlasu. Zákon tak nemá širokou podporu.

Schválená norma má mimo jiné umožnit, aby v běžných mateřských a základních školách působili asistenti, kteří by pomáhali učitelům s výukou postižených dětí. Pedagogičtí asistenti pro postižené by měli přispět k tomu, aby se co nejvíce dětí s handicapem mohlo vzdělávat v "normálních" školách. Zákon počítá s tím, že poslední ročník školky má být zdarma. Školné na vyšších odborných školách se bude platit i nadále.

Prezident Václav Klaus ve čtvrtek dopoledne přijme demisi kabinetu Vladimíra Špidly a pověří jej, aby do jmenování nové vlády dočasně spravovala zemi. Krátce poté zahájí oficiální konzultace o novém politickém uspořádání - na Hrad si jako prvního pozval úřadujícího šéfa ČSSD Stanislava Grosse, považovaného za nejvážnějšího kandidáta na budoucího premiéra. Prezident ale nepředpokládá, že by někoho pověřil sestavením ministerského týmu už ve čtvrtek. Odpoledne se prezident ještě setká s předsedy ODS a lidovců Mirkem Topolánkem a Miroslavem Kalouskem. Vládní unionisty i opoziční komunisty z jednání vynechal. Teprve po konzultacích s lídry tří parlamentních stran určí designovaného premiéra. Klaus dnes bez bližších podrobností uvedl, že vláda by měla mít ve sněmovně většinu. "Pro mne toto je podstatná věc a tudy také povedou má jednání," řekl. Již dříve prohlásil, že příští kabinet by se ve sněmovně neměl spoléhat na komunisty, o totéž se chce podle svých slov pokusit i Gross.

Klaus již dnes oznámil, že vyhověl Špidlovi a pověřil dosluhujícího premiéra, aby dočasně řídil ministerstvo spravedlnosti. Resort je bez šéfa po květnové demisi Karla Čermáka - navrženého poslance ČSSD Zdeňka Koudelku již Klaus kvůli vládní krizi nestihl jmenovat. Ministr spravedlnosti má podle Špidly určité pravomoci, kvůli kterým by neměl úřad zůstat týdny bez vedení.

Pokud bude na občana České republiky vydán evropský zatykač, bude moci být vydán do jiného státu Evropské unie. Předpokládají to předlohy, které dnes schválila Poslanecká sněmovna. Předlohy počítají s tím, že občané by byli na základě eurozatykače vydáni jen do země, která by své občany na základě evropského zatykače rovněž vydala Česku. Čeští občané by byli v cizí zemi jen souzeni, ale trest by si mohli odpykat v ČR. Na základě eurozatykače by mohl být vydán do ciziny člověk podezřelý z terorismu, obchodu s lidmi, pedofilie, korupce a obchodu s drogami a zbraněmi. Vydáni by byli i lidé podezřelí ze znásilnění, únosů letadel a lodí, vydírání, padělatelství peněz, rasismu, vraždy a dalších závažných trestných činů. Eurozatykač má být nástrojem boje s terorismem. V zemích EU ale nepanuje kolem jeho zavedení jednota. Evropská komise v pondělí upozornila, že Česko patří k šesti zemím EU, jež nezvládnou jeho zavedení do konce června, jak se zavázaly. Podle komise se tak tyto země vyřazují se z evropského systému boje proti terorismu. Sněmovna dnes sice předlohy s eurozatykačem schválila, ale to neznamená, že budou platit. Musí je totiž projednat ještě Senát a podepsat prezident Václav Klaus, což potrvá několik týdnů. Navíc parlamentní opozice dala najevo, že je připravena předlohy napadnout u Ústavního soudu. Dlouhodobě totiž nesouhlasí s vydáváním občanů Česka do ciziny.