Zprávy | Z archivu rubriky

Vratislav Kulhánek stane k 1. říjnu v čele dozorčí rady Škody Auto. Po sedmi letech ve funkci předsedy představenstva se tak posune na samotný vrchol firemní hierarchie. Na místě předsedy představenstva mladoboleslavské automobilky ho nahradí dosavadní předseda dozorčí rady Detlef Wittig, sdělil ČTK mluvčí Škody Vladimír Šulc. Na jmenování Kulhánka do čela dozorčí rady Škody Auto se shodli zástupci mateřského koncernu Volkswagen, řekl Jaroslav Černý z tiskového oddělení firmy. Důvod změny nechtěl komentovat. Vyjádření Volkswagenu ČTK zjišťuje. Kulhánek podle svých slov bude z nového postu moci více dohlížet na strategické směřování značky Škoda a na její budoucnost. "Povolání do dozorčí rady je pro mne pocta, cennější o to více, že přichází ve chvíli, kdy je Škoda Auto po letech tvrdé práce všech spolupracovníků stabilizovanou a prosperující firmou," uvedl v tiskovém prohlášení Kulhánek.

Vratislav Kulhánek byl předsedou představenstva Škody Auto od roku 1997. Za jeho působení vzrostl prodej vozů Škoda z tehdejších 373.000 až k hranici půl milionu vozů. Vedle práce ve Škodě Auto působí Kulhánek také v dalších vedoucích funkcích. Je prezidentem Sdružení automobilového průmyslu ČR, prezidentem Institutu členů správních orgánů, prezidentem Mezinárodní obchodní komory ČR a prezidentem Českého svazu ledního hokeje.

Mladoboleslavská automobilka vyznává takzvaný německý model řízení, kdy nejvýše postavenou osobou je předseda dozorčí rady, v níž vedle zástupců majoritního vlastníka Volkswagen AG a státu zasedají také reprezentanti zaměstnanců. Právě dozorčí radě se pravidelně zodpovídá představenstvo firmy.

Spolupráce národních parlamentů zemí Evropské unie, jejich postavení po květnovém rozšíření EU a globální problémy by měly být tématy dvoudenní schůzky předsedů těchto parlamentů. Uskuteční se v pátek a v sobotu v nizozemském Haagu. Česko na ní budou zastupovat šéfové Poslanecké sněmovny a Senátu Lubomír Zaorálek a Petr Pithart. ČTK o tom informoval Zaorálkův poradce Libor Vacek. Setkání zástupců národních parlamentů se uskuteční dva měsíce po největším jednorázovém rozšíření EU. Od 1. května se jejími novými členy stalo hned deset států ze střední, východní a jihovýchodní Evropy včetně Česka. Počet členů EU tak stoupl na 25.

Některé staré a nové členské země začaly již debatovat o tom, zda a jak by mohly společně v pětadvacetičlenné unii lobbovat a prosazovat své zájmy. Naposledy o tom jednali před týdnem v Praze zástupci parlamentů Česka, Polska, Slovenska, Rakouska, Maďarska a Slovinska. Mimo jiné ocenili i to, že chystaná evropská ústava dává národním parlamentům větší prostor.

ODS respektuje, že novou vládu bude zřejmě nejprve sestavovat první muž ČSSD Stanislav Gross. Po jednání s předsedou ODS Mirkem Topolánkem to řekl prezident Václav Klaus. Zároveň ovšem nepotvrdil, že Grosse vytvořením kabinetu skutečně pověří. "ODS respektuje, že pověření k hledání nalezení koaliční většiny získá nejprve předseda té z minulých voleb vyplývající nejsilnější strany zastoupené v Poslanecké sněmovně," prohlásil Klaus.

Topolánek zopakoval, že pokud by se Grossovi podařilo vládu sestavit, ODS ji nepodpoří. "Pan prezident už řekl, že naše stanovisko k případnému návrhu vlády, který by byl první v pořadí, je v tuto chvíli negativní," uvedl Topolánek. Pokud snahy o vznik kabinetu ztroskotají, je ODS připravena konstruktivně vstoupit do jednání a podílet se na řešení vládní krize, i když se jí necítí být vinna, zdůraznil předseda ODS. Podle Topolánka existuje několik modelů vlády, které by vedly zároveň k předčasným volbám. Nechtěl ale říct, jaký model občanští demokraté preferují. Měla by to však být nekomunistická a stabilní vláda, dodal Topolánek.

Liberecký mnohonárodní prapor sil rychlého nasazení NATO může od čtvrtka zasahovat kdekoli na světě. Zvládnul totiž všechna potřebná cvičení. Prapor má na starosti boj se zbraněmi hromadného ničení. Nyní se chystá na zhruba dvouměsíční misi, při níž bude zřejmě zajišťovat bezpečnost na letní olympiádě a paralympiádě v řeckých Aténách. ČTK to řekl velitel praporu Vratislav Osvald. Poskytnutí nejvýše 100 českých vojáků z mnohonárodního praporu Řecku již schválila Poslanecká sněmovna a 13. července olympijskou misi chemiků projedná Senát. "Předpokládám, že vyslání jednotky do Řecka odsouhlasíme," řekl ČTK místopředseda Senátu Přemysl Sobotka.

Osvald dodal, že by pak do Atén jelo také kolem 30 zahraničních příslušníků praporu - Belgičanů a Maďarů. Velitelé uvažují rovněž o pomoci britských odborníků na zjišťování biologických zbraní. "Před cestou do Atén by se náš výcvik hodně zaměřil i na zásahy v přeplněném městě," prohlásil Osvald. Liberečtí chemici se sice připravují na akce v jakémkoliv prostředí, jejich praktické mise se ale zatím odehrávaly především ve volném terénu v oblasti Perského zálivu. "V Aténách bychom sloužili zhruba dva měsíce jako záloha pro řeckou armádu," upozornil Osvald.

V červnu čeští vojáci vyškolili v Březině na Vyškovsku 48 řeckých protichemických specialistů, určených pro ochranu olympiády a paralympiády. "Ještě nevíme, kam nás v Řecku umístí a kdo tam vlastně pojede," řekl novinářům průzkumník-řidič Lukáš Bím z dekontaminační roty. Podle něj se vojáci soustřeďují hlavně na sehranost družstev a čet. Očekávají, že se olympiáda obejde bez teroristického útoku, jejich režim na místě pobytu v Řecku by ale byl tvrdý. "Do akce musíme vyrazit nejdéle za hodinu," podotkl Bím. Vojáci z mnohonárodního praporu by v Řecku strávili dobu od 28. července do 30. září.

Komunisté věří, že dostanou pozvání na Hrad kvůli sestavování nové vlády. Prezident Václav Klaus je zatím ke konzultacím nepřizval stejně jako dosud vládní US-DEU; jeho mluvčí dal najevo, že by prezident nejmenoval vládu podporovanou komunisty. Místopředseda poslanců KSČM Alexandr Černý řekl, že prezident si zatím možná neuvědomil politickou realitu, připomněl mu jeho návštěvy v poslaneckém klubu KSČM před volbou hlavy státu. "Pevně doufáme, že pan prezident poté, co se seznámí s realitou České republiky, se vrátí k tomu, co charakterizovalo jeho počínání," uvedl Černý. "Nepochybujeme o tom, že jak pan prezident, tak ten, kdo bude pověřen sestavováním nové vlády, se bez konzultací s KSČM prostě neobejde," prohlásil. Dosavadní výroky pokládá za "ne zcela domyšlené" a za "dělostřeleckou přípravu před tím, než se vůbec něco začne dít".

Černý zopakoval, že by komunisté byli ochotni podporovat menšinovou vládu sociální demokracie. Nevyloučil ani komunistickou podporu menšinovému kabinetu ČSSD a KDU-ČSL s poukazem na to, že "křesťanská morálka a prvnotní kořeny komunistického hnutí si zase tak vzdáleny nebyly". "V tuto chvíli vnímáme především to, jakoby pan prezident byl někde jinde než v politické realitě České republiky. Hodně cestoval v posledních dnech, možná je to způsobeno tím. Ale už se vrátil, je doma, dosedl na zem," uvedl poslanec.

Schodek státního rozpočtu se ke konci června prohloubil na 49,7 miliardy z květnových 45,4 miliardy korun. Za šest měsíců loňského roku stát hospodařil s deficitem 53,4 miliardy korun, sdělilo ČTK ministerstvo financí. Za půl roku tak deficit dosáhl 43 procent schodku, který byl schválen na celý letošní rok ve výši 115 miliardy korun. Za půl roku činily celkové výdaje státu 416,3 miliardy korun, celkové příjmy 366,6 miliardy. Proti prvnímu pololetí loňského roku příjmy státu vzrostly o 31 miliard a výdaje o 27,3 miliardy korun. Letošní pololetní deficit je tak o 3,7 miliardy nižší než loňský. Zhruba 95 procent celkových letošních rozpočtových příjmů tvoří daně a inkaso pojistného na sociální zabezpečení. Nejvíce rozpočtových výdajů, a to více než třetina, směřuje do sociální oblasti.

Nezařazený poslanec a bývalý občanský demokrat Petr Kott posílil ve čtvrtek poslanecký klub US-DEU. Vyšší počet členů však sněmovní frakce dlouho mít nebude. Od soboty přestane být jejím členem Tomáš Vrbík. Své rozhodnutí oznámil předsedovi sněmovny. Pokud se tak nakonec zachová i jeho kolega Marian Bielesz, zůstane v klubu jen devět poslanců, což bude znamenat jeho zánik. Klub musí mít nejméně deset členů. Kott byl kvůli opilosti loni vyloučen z ODS a sám odešel z poslaneckého klubu této strany. Při hlasování o klíčových zákonech reformy veřejných financí se opil a nemohl hlasovat. "Rozhodl jsem se, že nazrál čas vstoupit. Podal jsem přihlášku a na plénu poslaneckého klubu jsem byl schválen. Já osobně potřebuji zázemí nějakého poslaneckého klubu. Vždy jsem tvrdil, že jediný klub, který pro mě připadá v úvahu, je Unie svobody. Vidíme velmi podobně současnou politikou situaci a východiska z ní," řekl ČTK Kott. Neuvažuje přitom, že by vstupoval i do strany. "Zatím chci zůstat mimo," řekl. Předseda poslanců US-DEU Karel Kühnl ČTK řekl, že o přijetí Kotta klub hlasoval a všichni přítomní byli pro. "Každý člověk zasluhuje druhou šanci," uvedl.

Současně se vstupem Kotta do klubu oznámil vystoupení z této sněmovní frakce poslanec Tomáš Vrbík. Předsedovi Poslanecké sněmovny Lubomíru Zaorálkovi oficiálně oznámil, že řady klubu opustí v pátek 2. července. ČTK řekl, že členem klubu bude ještě celý pátek. Od soboty již členem nebude. Podobně jako Vrbík se zřejmě zachová i další nespokojený poslanec z klubu US-DEU Marian Bielesz. Oficiální oznámení o odchodu z klubu ale ještě předsedovi sněmovny nezaslal.

Ve sněmovně je i s US-DEU celkem pět klubů. Nejsilnější zastoupení mají sociální demokraté, kterých je ve sněmovně 70. Občanských demokratů je 57, komunistů 41, lidovců 21.

Úřadující předseda ČSSD Stanislav Gross představil ve čtvrtek prezidentovi Václavu Klausovi svoji vizi nové vlády, v níž nepočítá s komunistickou podporou. "Myslím si, že bude úspěšná," řekl Gross. Prezident ho ale zatím sestavením vlády nepověřil. Klaus zdůraznil, že jde o jedno z prvních tří řešení nynější vládní krize, které ve čtvrtek uslyší. Bere ale na vědomí význam faktu, že je Gross úřadujícím šéfem strany, která má v parlamentu nejvíce poslanců. S jakýmkoliv hodnocením ale počká, až si vyslechne šéfy ODS Mirka Topolánka a KDU-ČSL Miroslava Kalouska.

Gross zdůrazňoval, že hledá řešení počítající s kabinetem, který by vládl do konce volebního období. Nepočítá s komunisty, ale s pomocí ostatních parlamentních stran. Doufá, že během jednání, které budou probíhat, dojde ve sněmovně k otupení "poněkud vyhrocené pozice některých politických subjektů".

Téměř dvě stovky různobarevných lilií rozkvetly v těchto dnech ve venkovní expozici pražské botanické zahrady v Troji. Jejich vznešenou krásu může posoudit každý, kdo do botanické zahrady zavítá o víkendu či následující dva volné dny státních svátků. Zahradu stojí za to navštívit i v případě, že se zhorší počasí. Ve skleníku Fata Morgana stále poletuje mezi exotickými rostlinami ještě několik tropických motýlů, řekla ČTK mluvčí zahrady Veronika Trmalová.

V trojské botanické zahradě má pěstování lilií již třicetiletou tradici. První zde byly vysazeny v roce 1973. Nákupem rostlin od specializovaných firem v Nizozemsku, Anglii a USA si zahrada doplnila sortiment. Nyní je pod širým nebem v plném květu 45 druhů lilií. Jsou mezi nimi lilie botanické, zahradní, ale i četné hybridy asijské, orientální či trubkovité. Zahrada se pyšní i jedněmi z největších lilií, jako jsou například kultivary Red Label či Royal Higness. Za mimořádně krásnou je považována žlutě kvetoucí plnokvětá odrůda Fata Morgana.

Úřadující ministr zahraničí Cyril Svoboda během oficiální návštěvy Vídně nepřímo odmítl požadavek šéfky rakouské diplomacie Benity Ferrerové- Waldnerové na další ústupky Česka v otázce takzvaných Benešových dekretů. Rakouské kolegyni naopak přislíbil, že Praha naplní dohody ohledně jaderné elektrárny Temelín. "Platí to, co je v česko-německé deklaraci. Obě dvě země se dívají (na právní otázky takzvaných Benešových dekretů) rozdílně, své názory navzájem respektují," zdůraznil Svoboda. Podotkl, že tuto pozici zastává česká politická reprezentace. "Právní expertizy Evropské unie potvrdily, že Benešovy dekrety nemají žádnou právní vazbu k evropskému právu," zdůraznil ministr.

Šéfka rakouské diplomacie na společné tiskové konferenci vybídla Česko k ústupkům v otázce prezidentských dekretů, které po druhé světové válce vedly mimo jiné k odsunu německy mluvícího obyvatelstva z tehdejšího Československa a zabavení jejich majetku. "Vycházím z toho, že Česko jako člen Evropské unie přijme v této otázce další kroky," řekla neúspěšná kandidátka na místo rakouského prezidenta v nedávných volbách.

Oba se shodli na tom, že Vídeň i Praha dodrží takzvaný proces z Melku ohledně zvýšení bezpečnosti jihočeské jaderné elektrárny Temelín. "Česká republika záměry melkského procesu a bruselské dohody dodrží a splní," zdůraznil Svoboda. Právě otázka poválečného vývoje a jaderné politiky v minulosti zatěžovala atmosféru mezi Rakouskem a Českem. V posledním období ale polici obou zemí dávají najevo, že bilaterální vztahy se zlepšily.