Zprávy | Z archivu rubriky

Premiér Vladimír Špidla podal ve čtvrtek demisi a prezident Václav Klaus ji přijal. Hlava státu poté pověřila odstupující vládu, aby do jmenování nových ministrů dočasně vedla stát dál. Klaus řekl, že odstupující vláda by se měla věnovat především "provozním" věcem a neměla by rozhodovat o zásadních záležitostech. "Demisi jsem přijal a současně jsem Vladimíru Špidlovi předal pověření pro něho i pro všechny ministry k prozatímnímu výkonu funkce vlády do okamžiku jmenování vlády nové," uvedl Klaus, který zároveň Špidlovi poděkoval za jeho práci v nelehké funkci předsedy křehké koaliční vlády.

Špidla uvedl, že je připraven odstupující vládu vést podle představ hlavy státu a soustředit se pouze na provozní agendu. "Někdy je trošku složitější přesně najít tu hranici. Ale myslím si, že mám představu, jak má tato hranice vypadat," řekl. K dvouletému působení koaliční vlády ČSSD, KDU-ČSL a unionistů Špidla řekl, že kabinet odvedl kus práce. "Strategická rozhodnutí obstála, ale koneckonců dějiny se píší až o něco později. Budete mít sami příležitost zhodnotit výsledky vlády," řekl Špidla, který v sobotu rezignoval jak na post předsedy kabinetu, tak šéfa ČSSD.

Špidla řekl, že se vedle dočasné provizorní vlády, kde má spravovat i ministerstvo spravedlnosti, nyní soustředí hlavně na poslanecký mandát. "Pochopil jsem jeho jednoznačný záměr zůstat... v centrální politice," dodal k tomu Klaus. Nyní se spekuluje o tom, že by se Špidla mohl stát předsedou sněmovny nebo že by mohl vystřídat na podzim Pavla Teličku ve funkci eurokomisaře.

Prezident dále doufá, že vztahy mezi politickými špičkami, například mezi bývalými a budoucími předsedy vlády, budou korektní. "Věřím, že v tomto smyslu nastane normální chování, tak jak je tomu běžné v jiných zemí," uvedl. Jako příklad uvedl, že někdy politici navzájem odmítají pozvání na různé akce.

Úřadující ministr zahraničí Cyril Svoboda během oficiální návštěvy Vídně nepřímo odmítl požadavek šéfky rakouské diplomacie Benity Ferrerové- Waldnerové na další ústupky Česka v otázce takzvaných Benešových dekretů. Rakouské kolegyni naopak přislíbil, že Praha naplní dohody ohledně jaderné elektrárny Temelín. "Platí to, co je v česko-německé deklaraci. Obě dvě země se dívají (na právní otázky takzvaných Benešových dekretů) rozdílně, své názory navzájem respektují," zdůraznil Svoboda. Podotkl, že tuto pozici zastává česká politická reprezentace. "Právní expertizy Evropské unie potvrdily, že Benešovy dekrety nemají žádnou právní vazbu k evropskému právu," zdůraznil ministr.

Šéfka rakouské diplomacie na společné tiskové konferenci vybídla Česko k ústupkům v otázce prezidentských dekretů, které po druhé světové válce vedly mimo jiné k odsunu německy mluvícího obyvatelstva z tehdejšího Československa a zabavení jejich majetku. "Vycházím z toho, že Česko jako člen Evropské unie přijme v této otázce další kroky," řekla neúspěšná kandidátka na místo rakouského prezidenta v nedávných volbách.

Oba se shodli na tom, že Vídeň i Praha dodrží takzvaný proces z Melku ohledně zvýšení bezpečnosti jihočeské jaderné elektrárny Temelín. "Česká republika záměry melkského procesu a bruselské dohody dodrží a splní," zdůraznil Svoboda. Právě otázka poválečného vývoje a jaderné politiky v minulosti zatěžovala atmosféru mezi Rakouskem a Českem. V posledním období ale polici obou zemí dávají najevo, že bilaterální vztahy se zlepšily.

Téměř dvě stovky různobarevných lilií rozkvetly v těchto dnech ve venkovní expozici pražské botanické zahrady v Troji. Jejich vznešenou krásu může posoudit každý, kdo do botanické zahrady zavítá o víkendu či následující dva volné dny státních svátků. Zahradu stojí za to navštívit i v případě, že se zhorší počasí. Ve skleníku Fata Morgana stále poletuje mezi exotickými rostlinami ještě několik tropických motýlů, řekla ČTK mluvčí zahrady Veronika Trmalová.

V trojské botanické zahradě má pěstování lilií již třicetiletou tradici. První zde byly vysazeny v roce 1973. Nákupem rostlin od specializovaných firem v Nizozemsku, Anglii a USA si zahrada doplnila sortiment. Nyní je pod širým nebem v plném květu 45 druhů lilií. Jsou mezi nimi lilie botanické, zahradní, ale i četné hybridy asijské, orientální či trubkovité. Zahrada se pyšní i jedněmi z největších lilií, jako jsou například kultivary Red Label či Royal Higness. Za mimořádně krásnou je považována žlutě kvetoucí plnokvětá odrůda Fata Morgana.

Vedení Poslanecké sněmovny se v pátek ráno setká s prezidentem Václavem Klausem. Důvodem schůzky by měla být situace ve sněmovně po demisi vlády a také formování nového kabinetu. O chystané schůzce informoval předseda dolní komory Lubomír Zaorálek. Podle informací ČTK se setkání, jehož se zúčastní i místopředsedové sněmovny, uskuteční z prezidentovy iniciativy. Zaorálek předpokládá, že páteční schůzka bude mít spíše informativní charakter a nevyplynou z ní zvláštní závěry. V této chvíli jsou zřejmě klíčová jednání prezidenta s představiteli politických stran, soudí.

Na pardubické vojenské letiště se nastěhovali armádní zásobovači. Ve čtvrtek tam zahájila činnost 14. brigáda logistické podpory Armády ČR. Jejím základním úkolem je zabezpečovat vojenské jednotky veškerým materiálem, který mohou při plnění úkolů doma i v zahraničí potřebovat, řekl ČTK velitel brigády Jozef Šemelák. Logisté jsou podle něj lidé, kteří musí v krátké době vybavit vojenskou jednotku od potravin, ponožek až po výzbroj. "Tím ale naše práce nekončí. Nejenže musíme tyto věci dopravit na místo, kde jednotky plní svůj úkol, ale na místě pak i získat kontrakty a smlouvy na další zabezpečování," dodal velitel.

Doposud měly všechny brigády v české armádě vlastní logisty i vlastní zásoby. Jejich funkci nyní převzala samostatná brigáda. "Kdokoli se hne, naši logisté jedou s ním. Počítáme s tím, že od roku 2005 bude 4. brigáda rychlého nasazení a 7. mechanizovaná brigáda cvičit společně s těmi, kteří je budou zásobovat," řekl Šemelák. Logistická brigáda, která zajišťuje vedle zásobování také opravy vojenské techniky, je plně profesionální. Má přes tisíc zaměstnanců, převážně vojáků. Většina lidí přešla do Pardubic z útvarů, které armáda ruší v rámci reformy v celé republice. "Jsme vybaveni nejmodernější logistickou technikou. Máme připraveny ubytovací i sociální buňky, septiky, nádrže s vodou, prostě vše, co je třeba. Jsme schopni zabezpečit kontingent tak, aby mohl bez problémů fungovat," uvedl velitel.

ODS respektuje, že novou vládu bude zřejmě nejprve sestavovat první muž ČSSD Stanislav Gross. Po jednání s předsedou ODS Mirkem Topolánkem to řekl prezident Václav Klaus. Zároveň ovšem nepotvrdil, že Grosse vytvořením kabinetu skutečně pověří. "ODS respektuje, že pověření k hledání nalezení koaliční většiny získá nejprve předseda té z minulých voleb vyplývající nejsilnější strany zastoupené v Poslanecké sněmovně," prohlásil Klaus.

Topolánek zopakoval, že pokud by se Grossovi podařilo vládu sestavit, ODS ji nepodpoří. "Pan prezident už řekl, že naše stanovisko k případnému návrhu vlády, který by byl první v pořadí, je v tuto chvíli negativní," uvedl Topolánek. Pokud snahy o vznik kabinetu ztroskotají, je ODS připravena konstruktivně vstoupit do jednání a podílet se na řešení vládní krize, i když se jí necítí být vinna, zdůraznil předseda ODS. Podle Topolánka existuje několik modelů vlády, které by vedly zároveň k předčasným volbám. Nechtěl ale říct, jaký model občanští demokraté preferují. Měla by to však být nekomunistická a stabilní vláda, dodal Topolánek.

Spolupráce národních parlamentů zemí Evropské unie, jejich postavení po květnovém rozšíření EU a globální problémy by měly být tématy dvoudenní schůzky předsedů těchto parlamentů. Uskuteční se v pátek a v sobotu v nizozemském Haagu. Česko na ní budou zastupovat šéfové Poslanecké sněmovny a Senátu Lubomír Zaorálek a Petr Pithart. ČTK o tom informoval Zaorálkův poradce Libor Vacek. Setkání zástupců národních parlamentů se uskuteční dva měsíce po největším jednorázovém rozšíření EU. Od 1. května se jejími novými členy stalo hned deset států ze střední, východní a jihovýchodní Evropy včetně Česka. Počet členů EU tak stoupl na 25.

Některé staré a nové členské země začaly již debatovat o tom, zda a jak by mohly společně v pětadvacetičlenné unii lobbovat a prosazovat své zájmy. Naposledy o tom jednali před týdnem v Praze zástupci parlamentů Česka, Polska, Slovenska, Rakouska, Maďarska a Slovinska. Mimo jiné ocenili i to, že chystaná evropská ústava dává národním parlamentům větší prostor.

Vratislav Kulhánek stane k 1. říjnu v čele dozorčí rady Škody Auto. Po sedmi letech ve funkci předsedy představenstva se tak posune na samotný vrchol firemní hierarchie. Na místě předsedy představenstva mladoboleslavské automobilky ho nahradí dosavadní předseda dozorčí rady Detlef Wittig, sdělil ČTK mluvčí Škody Vladimír Šulc. Na jmenování Kulhánka do čela dozorčí rady Škody Auto se shodli zástupci mateřského koncernu Volkswagen, řekl Jaroslav Černý z tiskového oddělení firmy. Důvod změny nechtěl komentovat. Vyjádření Volkswagenu ČTK zjišťuje. Kulhánek podle svých slov bude z nového postu moci více dohlížet na strategické směřování značky Škoda a na její budoucnost. "Povolání do dozorčí rady je pro mne pocta, cennější o to více, že přichází ve chvíli, kdy je Škoda Auto po letech tvrdé práce všech spolupracovníků stabilizovanou a prosperující firmou," uvedl v tiskovém prohlášení Kulhánek.

Vratislav Kulhánek byl předsedou představenstva Škody Auto od roku 1997. Za jeho působení vzrostl prodej vozů Škoda z tehdejších 373.000 až k hranici půl milionu vozů. Vedle práce ve Škodě Auto působí Kulhánek také v dalších vedoucích funkcích. Je prezidentem Sdružení automobilového průmyslu ČR, prezidentem Institutu členů správních orgánů, prezidentem Mezinárodní obchodní komory ČR a prezidentem Českého svazu ledního hokeje.

Mladoboleslavská automobilka vyznává takzvaný německý model řízení, kdy nejvýše postavenou osobou je předseda dozorčí rady, v níž vedle zástupců majoritního vlastníka Volkswagen AG a státu zasedají také reprezentanti zaměstnanců. Právě dozorčí radě se pravidelně zodpovídá představenstvo firmy.

Komunisté věří, že dostanou pozvání na Hrad kvůli sestavování nové vlády. Prezident Václav Klaus je zatím ke konzultacím nepřizval stejně jako dosud vládní US-DEU; jeho mluvčí dal najevo, že by prezident nejmenoval vládu podporovanou komunisty. Místopředseda poslanců KSČM Alexandr Černý řekl, že prezident si zatím možná neuvědomil politickou realitu, připomněl mu jeho návštěvy v poslaneckém klubu KSČM před volbou hlavy státu. "Pevně doufáme, že pan prezident poté, co se seznámí s realitou České republiky, se vrátí k tomu, co charakterizovalo jeho počínání," uvedl Černý. "Nepochybujeme o tom, že jak pan prezident, tak ten, kdo bude pověřen sestavováním nové vlády, se bez konzultací s KSČM prostě neobejde," prohlásil. Dosavadní výroky pokládá za "ne zcela domyšlené" a za "dělostřeleckou přípravu před tím, než se vůbec něco začne dít".

Černý zopakoval, že by komunisté byli ochotni podporovat menšinovou vládu sociální demokracie. Nevyloučil ani komunistickou podporu menšinovému kabinetu ČSSD a KDU-ČSL s poukazem na to, že "křesťanská morálka a prvnotní kořeny komunistického hnutí si zase tak vzdáleny nebyly". "V tuto chvíli vnímáme především to, jakoby pan prezident byl někde jinde než v politické realitě České republiky. Hodně cestoval v posledních dnech, možná je to způsobeno tím. Ale už se vrátil, je doma, dosedl na zem," uvedl poslanec.

Úřadující předseda ČSSD Stanislav Gross představil ve čtvrtek prezidentovi Václavu Klausovi svoji vizi nové vlády, v níž nepočítá s komunistickou podporou. "Myslím si, že bude úspěšná," řekl Gross. Prezident ho ale zatím sestavením vlády nepověřil. Klaus zdůraznil, že jde o jedno z prvních tří řešení nynější vládní krize, které ve čtvrtek uslyší. Bere ale na vědomí význam faktu, že je Gross úřadujícím šéfem strany, která má v parlamentu nejvíce poslanců. S jakýmkoliv hodnocením ale počká, až si vyslechne šéfy ODS Mirka Topolánka a KDU-ČSL Miroslava Kalouska.

Gross zdůrazňoval, že hledá řešení počítající s kabinetem, který by vládl do konce volebního období. Nepočítá s komunisty, ale s pomocí ostatních parlamentních stran. Doufá, že během jednání, které budou probíhat, dojde ve sněmovně k otupení "poněkud vyhrocené pozice některých politických subjektů".