Zprávy | Z archivu rubriky

Liberecký mnohonárodní prapor sil rychlého nasazení NATO může od čtvrtka zasahovat kdekoli na světě. Zvládnul totiž všechna potřebná cvičení. Prapor má na starosti boj se zbraněmi hromadného ničení. Nyní se chystá na zhruba dvouměsíční misi, při níž bude zřejmě zajišťovat bezpečnost na letní olympiádě a paralympiádě v řeckých Aténách. ČTK to řekl velitel praporu Vratislav Osvald. Poskytnutí nejvýše 100 českých vojáků z mnohonárodního praporu Řecku již schválila Poslanecká sněmovna a 13. července olympijskou misi chemiků projedná Senát. "Předpokládám, že vyslání jednotky do Řecka odsouhlasíme," řekl ČTK místopředseda Senátu Přemysl Sobotka.

Osvald dodal, že by pak do Atén jelo také kolem 30 zahraničních příslušníků praporu - Belgičanů a Maďarů. Velitelé uvažují rovněž o pomoci britských odborníků na zjišťování biologických zbraní. "Před cestou do Atén by se náš výcvik hodně zaměřil i na zásahy v přeplněném městě," prohlásil Osvald. Liberečtí chemici se sice připravují na akce v jakémkoliv prostředí, jejich praktické mise se ale zatím odehrávaly především ve volném terénu v oblasti Perského zálivu. "V Aténách bychom sloužili zhruba dva měsíce jako záloha pro řeckou armádu," upozornil Osvald.

V červnu čeští vojáci vyškolili v Březině na Vyškovsku 48 řeckých protichemických specialistů, určených pro ochranu olympiády a paralympiády. "Ještě nevíme, kam nás v Řecku umístí a kdo tam vlastně pojede," řekl novinářům průzkumník-řidič Lukáš Bím z dekontaminační roty. Podle něj se vojáci soustřeďují hlavně na sehranost družstev a čet. Očekávají, že se olympiáda obejde bez teroristického útoku, jejich režim na místě pobytu v Řecku by ale byl tvrdý. "Do akce musíme vyrazit nejdéle za hodinu," podotkl Bím. Vojáci z mnohonárodního praporu by v Řecku strávili dobu od 28. července do 30. září.

Komunisté věří, že dostanou pozvání na Hrad kvůli sestavování nové vlády. Prezident Václav Klaus je zatím ke konzultacím nepřizval stejně jako dosud vládní US-DEU; jeho mluvčí dal najevo, že by prezident nejmenoval vládu podporovanou komunisty. Místopředseda poslanců KSČM Alexandr Černý řekl, že prezident si zatím možná neuvědomil politickou realitu, připomněl mu jeho návštěvy v poslaneckém klubu KSČM před volbou hlavy státu. "Pevně doufáme, že pan prezident poté, co se seznámí s realitou České republiky, se vrátí k tomu, co charakterizovalo jeho počínání," uvedl Černý. "Nepochybujeme o tom, že jak pan prezident, tak ten, kdo bude pověřen sestavováním nové vlády, se bez konzultací s KSČM prostě neobejde," prohlásil. Dosavadní výroky pokládá za "ne zcela domyšlené" a za "dělostřeleckou přípravu před tím, než se vůbec něco začne dít".

Černý zopakoval, že by komunisté byli ochotni podporovat menšinovou vládu sociální demokracie. Nevyloučil ani komunistickou podporu menšinovému kabinetu ČSSD a KDU-ČSL s poukazem na to, že "křesťanská morálka a prvnotní kořeny komunistického hnutí si zase tak vzdáleny nebyly". "V tuto chvíli vnímáme především to, jakoby pan prezident byl někde jinde než v politické realitě České republiky. Hodně cestoval v posledních dnech, možná je to způsobeno tím. Ale už se vrátil, je doma, dosedl na zem," uvedl poslanec.

Schodek státního rozpočtu se ke konci června prohloubil na 49,7 miliardy z květnových 45,4 miliardy korun. Za šest měsíců loňského roku stát hospodařil s deficitem 53,4 miliardy korun, sdělilo ČTK ministerstvo financí. Za půl roku tak deficit dosáhl 43 procent schodku, který byl schválen na celý letošní rok ve výši 115 miliardy korun. Za půl roku činily celkové výdaje státu 416,3 miliardy korun, celkové příjmy 366,6 miliardy. Proti prvnímu pololetí loňského roku příjmy státu vzrostly o 31 miliard a výdaje o 27,3 miliardy korun. Letošní pololetní deficit je tak o 3,7 miliardy nižší než loňský. Zhruba 95 procent celkových letošních rozpočtových příjmů tvoří daně a inkaso pojistného na sociální zabezpečení. Nejvíce rozpočtových výdajů, a to více než třetina, směřuje do sociální oblasti.

Nezařazený poslanec a bývalý občanský demokrat Petr Kott posílil ve čtvrtek poslanecký klub US-DEU. Vyšší počet členů však sněmovní frakce dlouho mít nebude. Od soboty přestane být jejím členem Tomáš Vrbík. Své rozhodnutí oznámil předsedovi sněmovny. Pokud se tak nakonec zachová i jeho kolega Marian Bielesz, zůstane v klubu jen devět poslanců, což bude znamenat jeho zánik. Klub musí mít nejméně deset členů. Kott byl kvůli opilosti loni vyloučen z ODS a sám odešel z poslaneckého klubu této strany. Při hlasování o klíčových zákonech reformy veřejných financí se opil a nemohl hlasovat. "Rozhodl jsem se, že nazrál čas vstoupit. Podal jsem přihlášku a na plénu poslaneckého klubu jsem byl schválen. Já osobně potřebuji zázemí nějakého poslaneckého klubu. Vždy jsem tvrdil, že jediný klub, který pro mě připadá v úvahu, je Unie svobody. Vidíme velmi podobně současnou politikou situaci a východiska z ní," řekl ČTK Kott. Neuvažuje přitom, že by vstupoval i do strany. "Zatím chci zůstat mimo," řekl. Předseda poslanců US-DEU Karel Kühnl ČTK řekl, že o přijetí Kotta klub hlasoval a všichni přítomní byli pro. "Každý člověk zasluhuje druhou šanci," uvedl.

Současně se vstupem Kotta do klubu oznámil vystoupení z této sněmovní frakce poslanec Tomáš Vrbík. Předsedovi Poslanecké sněmovny Lubomíru Zaorálkovi oficiálně oznámil, že řady klubu opustí v pátek 2. července. ČTK řekl, že členem klubu bude ještě celý pátek. Od soboty již členem nebude. Podobně jako Vrbík se zřejmě zachová i další nespokojený poslanec z klubu US-DEU Marian Bielesz. Oficiální oznámení o odchodu z klubu ale ještě předsedovi sněmovny nezaslal.

Ve sněmovně je i s US-DEU celkem pět klubů. Nejsilnější zastoupení mají sociální demokraté, kterých je ve sněmovně 70. Občanských demokratů je 57, komunistů 41, lidovců 21.

Úřadující předseda ČSSD Stanislav Gross představil ve čtvrtek prezidentovi Václavu Klausovi svoji vizi nové vlády, v níž nepočítá s komunistickou podporou. "Myslím si, že bude úspěšná," řekl Gross. Prezident ho ale zatím sestavením vlády nepověřil. Klaus zdůraznil, že jde o jedno z prvních tří řešení nynější vládní krize, které ve čtvrtek uslyší. Bere ale na vědomí význam faktu, že je Gross úřadujícím šéfem strany, která má v parlamentu nejvíce poslanců. S jakýmkoliv hodnocením ale počká, až si vyslechne šéfy ODS Mirka Topolánka a KDU-ČSL Miroslava Kalouska.

Gross zdůrazňoval, že hledá řešení počítající s kabinetem, který by vládl do konce volebního období. Nepočítá s komunisty, ale s pomocí ostatních parlamentních stran. Doufá, že během jednání, které budou probíhat, dojde ve sněmovně k otupení "poněkud vyhrocené pozice některých politických subjektů".

Téměř dvě stovky různobarevných lilií rozkvetly v těchto dnech ve venkovní expozici pražské botanické zahrady v Troji. Jejich vznešenou krásu může posoudit každý, kdo do botanické zahrady zavítá o víkendu či následující dva volné dny státních svátků. Zahradu stojí za to navštívit i v případě, že se zhorší počasí. Ve skleníku Fata Morgana stále poletuje mezi exotickými rostlinami ještě několik tropických motýlů, řekla ČTK mluvčí zahrady Veronika Trmalová.

V trojské botanické zahradě má pěstování lilií již třicetiletou tradici. První zde byly vysazeny v roce 1973. Nákupem rostlin od specializovaných firem v Nizozemsku, Anglii a USA si zahrada doplnila sortiment. Nyní je pod širým nebem v plném květu 45 druhů lilií. Jsou mezi nimi lilie botanické, zahradní, ale i četné hybridy asijské, orientální či trubkovité. Zahrada se pyšní i jedněmi z největších lilií, jako jsou například kultivary Red Label či Royal Higness. Za mimořádně krásnou je považována žlutě kvetoucí plnokvětá odrůda Fata Morgana.

Úřadující ministr zahraničí Cyril Svoboda během oficiální návštěvy Vídně nepřímo odmítl požadavek šéfky rakouské diplomacie Benity Ferrerové- Waldnerové na další ústupky Česka v otázce takzvaných Benešových dekretů. Rakouské kolegyni naopak přislíbil, že Praha naplní dohody ohledně jaderné elektrárny Temelín. "Platí to, co je v česko-německé deklaraci. Obě dvě země se dívají (na právní otázky takzvaných Benešových dekretů) rozdílně, své názory navzájem respektují," zdůraznil Svoboda. Podotkl, že tuto pozici zastává česká politická reprezentace. "Právní expertizy Evropské unie potvrdily, že Benešovy dekrety nemají žádnou právní vazbu k evropskému právu," zdůraznil ministr.

Šéfka rakouské diplomacie na společné tiskové konferenci vybídla Česko k ústupkům v otázce prezidentských dekretů, které po druhé světové válce vedly mimo jiné k odsunu německy mluvícího obyvatelstva z tehdejšího Československa a zabavení jejich majetku. "Vycházím z toho, že Česko jako člen Evropské unie přijme v této otázce další kroky," řekla neúspěšná kandidátka na místo rakouského prezidenta v nedávných volbách.

Oba se shodli na tom, že Vídeň i Praha dodrží takzvaný proces z Melku ohledně zvýšení bezpečnosti jihočeské jaderné elektrárny Temelín. "Česká republika záměry melkského procesu a bruselské dohody dodrží a splní," zdůraznil Svoboda. Právě otázka poválečného vývoje a jaderné politiky v minulosti zatěžovala atmosféru mezi Rakouskem a Českem. V posledním období ale polici obou zemí dávají najevo, že bilaterální vztahy se zlepšily.

Prezident Václav Klaus po schůzkách s předsedy tří stran řekl, že žádný z návrhů, které mu předložili, není hotovým projektem řešení vládní krize. Proto zatím sestavením vlády nikoho nepověřil. Rozhodne za několik dní. Šéfové ODS a lidovců Mirek Topolánek a Miroslav Kalousek prezidentovi doporučili, aby tímto úkolem pověřil úřadujícího předsedu ČSSD Stanislava Grosse. Sami o tuto roli nestojí, řekl Klaus. Poznamenal, že to pro něj bylo překvapení.

Kalousek prezidentovi řekl, že lidovci se cítí být vázáni stále platnou koaliční smlouvou. Proto doporučil standardní politické řešení, které spočívá v tom, aby byl hledáním většinové koalice pověřen šéf nejsilnější parlamentní strany, tedy ČSSD. Předčasné volby Kalousek označil za poslední řešení, uvedl prezident.

Klaus považuje za svůj úkol k sestavení nové vlády přispět. Předčasné volby označil za úkol druhý. Kdyby toto pořadí prohodil, sklidil by za to oprávněnou kritiku, řekl. Všechny tři předsedy vyzval, aby spolu dál intenzivně jednali a "to, co se zde objevilo, aby bylo dolaďováno k nějakému možnému řešení". "Plně věřím, že v co nejkratší době také řešení nalezeno bude," zdůraznil.

Na pardubické vojenské letiště se nastěhovali armádní zásobovači. Ve čtvrtek tam zahájila činnost 14. brigáda logistické podpory Armády ČR. Jejím základním úkolem je zabezpečovat vojenské jednotky veškerým materiálem, který mohou při plnění úkolů doma i v zahraničí potřebovat, řekl ČTK velitel brigády Jozef Šemelák. Logisté jsou podle něj lidé, kteří musí v krátké době vybavit vojenskou jednotku od potravin, ponožek až po výzbroj. "Tím ale naše práce nekončí. Nejenže musíme tyto věci dopravit na místo, kde jednotky plní svůj úkol, ale na místě pak i získat kontrakty a smlouvy na další zabezpečování," dodal velitel.

Doposud měly všechny brigády v české armádě vlastní logisty i vlastní zásoby. Jejich funkci nyní převzala samostatná brigáda. "Kdokoli se hne, naši logisté jedou s ním. Počítáme s tím, že od roku 2005 bude 4. brigáda rychlého nasazení a 7. mechanizovaná brigáda cvičit společně s těmi, kteří je budou zásobovat," řekl Šemelák. Logistická brigáda, která zajišťuje vedle zásobování také opravy vojenské techniky, je plně profesionální. Má přes tisíc zaměstnanců, převážně vojáků. Většina lidí přešla do Pardubic z útvarů, které armáda ruší v rámci reformy v celé republice. "Jsme vybaveni nejmodernější logistickou technikou. Máme připraveny ubytovací i sociální buňky, septiky, nádrže s vodou, prostě vše, co je třeba. Jsme schopni zabezpečit kontingent tak, aby mohl bez problémů fungovat," uvedl velitel.

Vedení Poslanecké sněmovny se v pátek ráno setká s prezidentem Václavem Klausem. Důvodem schůzky by měla být situace ve sněmovně po demisi vlády a také formování nového kabinetu. O chystané schůzce informoval předseda dolní komory Lubomír Zaorálek. Podle informací ČTK se setkání, jehož se zúčastní i místopředsedové sněmovny, uskuteční z prezidentovy iniciativy. Zaorálek předpokládá, že páteční schůzka bude mít spíše informativní charakter a nevyplynou z ní zvláštní závěry. V této chvíli jsou zřejmě klíčová jednání prezidenta s představiteli politických stran, soudí.