Zprávy | Z archivu rubriky


První čeští absolventi německo-českého gymnázia v saské Pirně převzali v sobotu maturitní vysvědčení. Celkem 13 chlapců a děvčat z Česka nyní může mít snadnější pozici, pokud se někdo z nich rozhodne ucházet se o studium na německých univerzitách. Na gymnázium Friedricha Schillera teď chodí 90 českých studentů, každý rok přijímá gymnázium 15 Čechů, kteří zde mohou začít studovat počínaje sedmou třídou.

"Pro české studenty je všechno zdarma - ubytování, výuka a ještě dostávají kapesné 25 eur měsíčně. Nechceme ty, kdo na to mají, chceme podporovat děti, které mají talent," řekl ČTK ředitel školy Bernd Wenzel.

Škola původně začala s výukou češtiny u německých žáků. Proto také zaměstnává české učitele. Projekt přijímání Čechů vznikal postupně a první žáci - dnešní maturanti - začali na gymnáziu studovat před osmi lety.

Jednou z maturantek je i Martina Landová, které řekla o přijímacích zkouškách do Pirny její učitelka němčiny na gymnáziu. První rok bydleli studenti v rodinách, pak se přestěhovali do nově postaveného internátu, na jehož stavbu přispěla i Evropská unie. "Ze začátku jsme měli většinu předmětů česky, pak jsme přibírali a Němci měli zase něco česky a postupně se to střídalo," vypráví maturantka. Čeští studenti se učili nejprve podle českých osnov, potom podle německých. Martina Landová chce studovat v Berlíně evropská studia. "Já bych klidně šla ještě někam dál," míní. "Třeba Francii mám ráda," črtá představu své budoucí životní dráhy.

Podle Wenzela ale výhodu mají i mladí Němci z výuky češtiny. "Každá řeč je užitečná a čeština zvlášť, protože je to sousední řeč a Německo má přece s Českou republikou nejdelší hranici," míní ředitel školy. Doufá, že znalost řeči pomůže sousedním národům v cestě za vzájemným sblížením.

České ministerstvo školství platí třetinu nákladů na ubytování a stravování žáků v internátu. Od roku 1996 do roku 2000 platila Praha 250 německých marek na žáka měsíčně. Nyní se částka mění, podle toho, jaké jsou skutečné náklady na provoz internátu. Smlouva na projekt dvojjazyčné dvojnárodnostní výuky mezi českým a saským ministerstvem byla uzavřena zatím na 25 let.

Oficiální sestavování nové vlády zahájil v sobotu úřadující předseda ČSSD Stanislav Gross diskusí s úzkým vedením sociální demokracie. Předsednictvo ČSSD ho pověřilo jednáním se všemi parlamentními stranami včetně KSČM. Předseda komunistů Miroslav Grebeníček očekává, že jej Gross kontaktuje. Zatím se však Gross setkal pouze s předsedy stran odcházející vládní koalice, lidovcem Miroslavem Kalouskem a unionistou Pavlem Němcem.

Všichni tři lídři partnerských stran zopakovali, že pokračování vlády na současném půdorysu je podle nich nejlepší variantou řešení vládní krize. Gross si však stěžuje na úzký manévrovací prostor. Podle jeho slov ho omezuje "řada mantinelů", například i to, že předseda ODS Mirek Topolánek v pátek rezolutně odmítl podpořit vládu podobnou té, která odchází.

Vyjednávací pozice svých stran si Gross s Kalouskem a Němcem osvětlili na odpolední schůzce. Předsedové menších vládních stran po ní zopakovali, že se budou angažovat pouze ve vládě, která nebude záviset na podpoře komunistů a bude pokračovat v reformách. To, že Gross bude jednat i s komunisty, považují oba za legitimní. O tom, že by s nimi chtěl opravdu do vlády jít, nepadla na schůzce podle Kalouska žádná informace.

Místopředseda ODS Petr Nečas je ale přesvědčen o tom, že Gross má v plánu sestavit vládu s podporou KSČM už od začátku vládní krize. "Je to od počátku jeho základní strategický záměr, Ústřední výkonný výbor ČSSD jednoznačně zamítl spolupráci v rámci stávajícího koaličního půdorysu, ten potřebuje Gross pouze proto, aby jej prezident jmenoval předsedou vlády," řekl.

Aby byli občanští demokraté ochotni s ČSSD jednat, musel by Gross podle ODS přijít s úplně jiným návrhem, než je pokračování současného triumvirátu. "To by musel být jiný charakter vlády, postavený na jiných principech, s jiným programem... Pak samozřejmě v úvahu jednání přichází," řekl ČTK předseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý. Naznačil, že přijatelná by mohla být tichá podpora vlády ze strany Unie svobody, jak si ji přeje i část ČSSD.

Obvodní soud pro Prahu 1 se již příští měsíc vrátí k případu dvou příslušníků komunistické Státní bezpečnosti stíhaných za psychické a fyzické týrání disidentů při akci Asanace. Kauzu musí otevřít z pokynu Nejvyššího soudu, který kvůli formálním nedostatkům zrušil pravomocný rozsudek, podle něhož měli jít Zbyněk Dudek a Jiří Šimák na pět let do vězení.

"Hlavní líčení je naplánováno na 30. srpna," řekla ČTK soudkyně Edita Beranová. Předloni její senát vyměřil Dudkovi i Šimákovi tříleté nepodmíněné tresty, které odvolací soud o dva roky zpřísnil.

Ve druhém kole procesu nebudou vyslýcháni žádní svědci, přečteno bude jen pár dokumentů. Nejvyšší soud požaduje, aby senát konkrétně doložil výrok o tom, že případ nebyl promlčen, protože se na něj vztahuje zákon o protiprávnosti komunistického režimu.

Případ souvisí s akcí Asanace, jejímž cílem bylo donutit v letech 1977 až 1985 signatáře Charty 77 násilím nebo výhrůžkami k opuštění republiky. Dudek a Šimák podle zrušeného rozsudku napadli v červnu 1981 při výsleších Zbyňka Benýška v pražské služebně StB v Bartolomějské ulici. Šimák jej škrtil mokrým ručníkem a zakláněl mu hlavu tak, že upadl do bezvědomí. Dudek později muže bil do břicha a lil mu na hlavu vodu. Společně podle verdiktu v říjnu 1981 v noci vnikli do bytu Ziny Freundové, kterou bili a kopali, osahávali na těle, vulgárně jí vyhrožovali a nadávali. Oba souzení vždy vinu popírali.

Za akci Asanace bylo původně stíháno 25 funkcionářů ministerstva vnitra a StB. U některých se stíhání zastavilo či přerušilo, čtyři byli odsouzeni k podmíněným trestům. Podmíněné tresty dostalo i deset krajských šéfů StB, kteří akci organizovali v regionech. Tehdejší ministr vnitra Jaromír Obzina, který Asanaci nařídil, byl souzen v samostatném procesu. Loni v lednu ale zemřel, takže se rozsudku nedočkal.

Návratu k povinnému maturování z matematiky, s nímž počítá nový školský zákon, Senát možná bránit nebude. Naznačovala to vyjádření představitelů senátorských klubů, které oslovila ČTK. Všichni byli pro obnovení matematiky jako povinného maturitního předmětu na gymnáziích, řada z nich ale zároveň podotýkala, že jejich frakce o této otázce ještě nejednaly.

"Já to oběma rukama podpořím, matematika je základ logiky," řekl předseda senátorů ČSSD Petr Smutný, absolvent Vysoké školy chemicko-technologické, který byl podle svých slov v tomto předmětu hodnocen většinou dvojkou. Gymnázia mají připravovat studenty na vysokou školu, přičemž na těch technických absolventům gymnázií matematické znalosti mnohdy chybějí, uvedl.

"Pro povinnou maturitu z matematiky jsem," přidal se šéf lidoveckých senátorů Josef Kaňa, nikoli ale kvůli tomu, že má technické vzdělání. "Vím, že to (matematika) dělá potíže, třeba mé vnučce, ale nakonec měla jedničku," uvedl s úsměvem.

Povinnost maturovat z matematiky by zavedl také předseda Klubu otevřené demokracie Edvard Outrata (za US-DEU), někdejší šéf Českého statistického úřadu. "Já sám mám dojem, že má být matematika povinná, ale jakou to má většinu (v klubu), to nevím," uvedl.

"Mně osobně ta matika až tolik v tom zákoně nevadí, poněvadž já jsem ji kdysi učil," uvedl místopředseda senátorů ODS Vladimír Kulhánek. Netroufal si ale vzhledem k protichůdným názorům na tento krok odhadnout, jak se ke němu Senát postaví

Nový školský zákon počítá mimo jiné s reformou maturit, které by měly mít dvě části - státní a školní. Stát má stanovit obsah, formu i kritéria společné části maturit, druhá část je záležitostí školy. Státní, společnou část maturit mají tvořit tři zkoušky - z českého jazyka, z cizího jazyka a pro všechny střední školy s výjimkou gymnázií volitelný předmět, kde si žáci matematiku vybrat mohou, ale také nemusejí. Podle nového systému by se mělo podle ministryně školství Petry Buzkové (ČSSD) poprvé maturovat v roce 2009; týkalo by se to tedy studentů, kteří do školy nastoupí v září 2005.

Sama Buzková povinnou maturitu z matematiky na gymnáziích odmítala podobně jako místopředsedkyně školského výboru Michaela Šojdrová (KDU-ČSL), podle níž tím budou znevýhodněna zvláště humanitně zaměřená gymnázia. "Matematika je univerzálním jazykem, a proto má být (na gymnáziích povinně) součástí maturitní zkoušky," uvedl naopak šéf téhož výboru Walter Bartoš z ODS.

Na uzavřené projekci určené zahraničním novinářům, hostům, distributorům či zástupcům zahraničních přehlídek představili v sobotu režisér Jan Hřebejk s producentem Ondřejem Trojanem svůj nový snímek. Má název Horem pádem, scénář k němu opět napsal Petr Jarchovský a v kinech se objeví v polovině září. Film už prezentovali v Cannes a nabídli ho k výběru do soutěže MFF v Benátkách.

Jde o vzájemně se prostupující příběhy o osudovém ztrácení a nalézání lásek, přátelství, rodin, rodičů a dětí navzájem. Upozorňují na problémy emigrace a imigrace, fanouškovství na stadionech, rasismu i existenci drobných zlodějíčků, kteří znepříjemňují život. Mezi herci se objeví Jan Tříska, Jiří Macháček, Emília Vášáryová, Ingrid Timková, Petr Forman, Pavel Liška, Zdeněk Dušek a Jan Budař a objeví se i exprezident Václav Havel.

Oproti dosavadním Hřebejkovým snímkům je děj situován do současnosti. Oba tvůrci v tomto pátém společném projektu opustili žánr laskavých komedií a jsou zvědavi, jak to přijmou diváci. "Pokud jde o jakési výchovné působení, jsem skeptický. Ani si nemyslím, že jsme se předtím za nostalgické komedie schovávali," řekl Hřebejk ČTK. Své nejnovější dílo označuje za psychologickou komedii - není to prý proto, že by chtěl "nastavovat zrcadlo".

Podle Trojana po 15 letech od listopadu 1989 nazrála doba, kdy se současníci dokáží "odstřihnout" od bývalého režimu. "Mně osobně ta setrvačnost trvala dlouho, neboť všechny lásky, nezdary a směrování se někam spojené s pubertou byly ovlivněny dobou. Reflexe je podstatná," řekl ČTK s tím, že snímek Horem pádem je v mnoha směrech kritický i závažný. "Zároveň je však i zábavný, což je nejsilnější zbraň dua Hřebejk - Jarchovský," uvedl producent.