Zprávy | Z archivu rubriky

Na Ústředním hřbitově v Brně vznikne památník rumunských vojáků, kteří padli za druhé světové války při osvobozování jižní Moravy. Na pohřebišti, na němž odpočívá 1500 vojáků, nebyl nikdy postaven. "Požádáme ministerstvo obrany o poskytnutí této částky," řekl ČTK brněnský primátor Petr Duchoň.

V rumunské části čestného pohřebiště je dlouhá léta pouze mramorová deska připomínající padlé vojáky. V budoucnu by ale měl v těchto místech vzniknout památník z kamene, na kterém budou uvedena také jména mrtvých rumunských vojáků.

Na Ústředním hřbitově je pohřbeno 14.000 vojáků, které připravila o život druhá světová válka. Ve špatném stavu je i ruská část pohřebiště. Patrně v nejlepším stavu je pohřebiště německé armády, na kterém odpočívá asi 7000 vojáků padlých v druhé světové válce. Bundeswehr totiž vysílá od roku 1992 každé léto do Brna 30 vojáků, kteří o pohřebiště pečují.

Spekulace o tom, že se ČSSD pokouší získat podporu nové vládě za úplatu a vysoké funkce, považuje za mylné lídr ČSSD Stanislav Gross. Novinářům řekl, že v pátek s prezidentem Václavem Klausem jednal mimo jiné o tom, že by ČSSD přenechala funkci prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) poslanci a někdejšímu místopředsedovi ODS Miroslavu Benešovi. Nepovažuje to ale za uplácení, ale regulérní rozdělení moci mezi vládou a opozicí. Zcela se distancoval od uplácení.

"To, co někdy ODS naznačuje, může ze značné míry pramenit z jejich zkušenosti, kdy si potřebovali koupit nebo jinak získat poslance Teplíka a Wagnera," připomenul Gross osm let starou historii. Poslanci Tomáš Teplík a Jozef Wagner tehdy podpořili v rozporu s oficiální linií ČSSD návrh státního rozpočtu vlády premiéra Václava Klause.

Beneš v sobotu Českému rozhlasu řekl, že byl dotázán, zda by za vedení NKÚ nebyl ochoten uvažovat o podpoře vlády sestavované sociálními demokraty. "O sestavování vlády je zapotřebí rozhodovat na úrovni stranických sekretariátů, nikoli na základě individuálních výhod," uvedl.

Funkce šéfa NKÚ není obsazená od počátku loňského června, kdy nečekaně zemřel Lubomír Voleník. Od té doby se politické strany nedokázaly shodnout na tom, kdo ho nahradí. Všechny dosavadní pokusy o výběr kandidáta nevedly k žádoucímu úspěchu.

Herce Elijaha Wooda, představitele proslulého Froda z trilogie Pán prstenů, přivítaly v sobotu odpoledne desítky fanoušků před karlovarským Grandhotelem Pupp. Wood, oblečený v modrém triku a kalhotách, svým příznivcům zamával, chvíli pózoval fotografům a pak s prezidentem Mezinárodního filmového festivalu Jiřím Bartoškou zmizel v hotelu.

Zemědělci objevili nedávno na poli u Slatinic na Olomoucku pazourkovou sekyru na zpracování dřeva. Nástroj z mladší doby kamenné nyní zkoumají archeologové. "Je to nález v naší oblasti vzácný. Štípané pazourkové nástroje z tohoto období se nevyskytují příliš často. Také zhruba deseticentimetrová velikost opracovaného kamene je značná," řekla ČTK archeoložka Hana Dehnerová z olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu. Dodala, že archeologové se snaží pazourkovou sekyru odborně popsat. "Sekyra na zpracování dřeva pochází z eneolitu, mladší doby kamenné," podotkla Dehnerová.

První čeští absolventi německo-českého gymnázia v saské Pirně převzali v sobotu maturitní vysvědčení. Celkem 13 chlapců a děvčat z Česka nyní může mít snadnější pozici, pokud se někdo z nich rozhodne ucházet se o studium na německých univerzitách. Na gymnázium Friedricha Schillera teď chodí 90 českých studentů, každý rok přijímá gymnázium 15 Čechů, kteří zde mohou začít studovat počínaje sedmou třídou.

"Pro české studenty je všechno zdarma - ubytování, výuka a ještě dostávají kapesné 25 eur měsíčně. Nechceme ty, kdo na to mají, chceme podporovat děti, které mají talent," řekl ČTK ředitel školy Bernd Wenzel.

Škola původně začala s výukou češtiny u německých žáků. Proto také zaměstnává české učitele. Projekt přijímání Čechů vznikal postupně a první žáci - dnešní maturanti - začali na gymnáziu studovat před osmi lety.

Jednou z maturantek je i Martina Landová, které řekla o přijímacích zkouškách do Pirny její učitelka němčiny na gymnáziu. První rok bydleli studenti v rodinách, pak se přestěhovali do nově postaveného internátu, na jehož stavbu přispěla i Evropská unie. "Ze začátku jsme měli většinu předmětů česky, pak jsme přibírali a Němci měli zase něco česky a postupně se to střídalo," vypráví maturantka. Čeští studenti se učili nejprve podle českých osnov, potom podle německých. Martina Landová chce studovat v Berlíně evropská studia. "Já bych klidně šla ještě někam dál," míní. "Třeba Francii mám ráda," črtá představu své budoucí životní dráhy.

Podle Wenzela ale výhodu mají i mladí Němci z výuky češtiny. "Každá řeč je užitečná a čeština zvlášť, protože je to sousední řeč a Německo má přece s Českou republikou nejdelší hranici," míní ředitel školy. Doufá, že znalost řeči pomůže sousedním národům v cestě za vzájemným sblížením.

České ministerstvo školství platí třetinu nákladů na ubytování a stravování žáků v internátu. Od roku 1996 do roku 2000 platila Praha 250 německých marek na žáka měsíčně. Nyní se částka mění, podle toho, jaké jsou skutečné náklady na provoz internátu. Smlouva na projekt dvojjazyčné dvojnárodnostní výuky mezi českým a saským ministerstvem byla uzavřena zatím na 25 let.

Portugalci a Češi předváděli na mistrovství Evropy nejlepší fotbal, myslí si legendární Michel Platini. Slavný francouzský záložník, jenž dovedl svůj tým k evropskému titulu před dvaceti lety, v rozhovoru pro oficiální internetovou stránku ME oceňuje především atraktivní útočné pojetí obou mužstev.

"Na šampionátu se mi nejvíc líbí Portugalci a také český tým," našel Platini slova chvály pro svěřence Karla Brücknera, kteří se s turnajem rozloučili v semifinále po prohře s Řeckem. "Češi měli v kádru skvělé individuality, Portugalci zase trénuje člověk, který ví, jak ze svých hráčů vydolovat maximum," oceňuje člen výkonného výboru UEFA práci brazilského kouče Luize Felipeho Scolariho.

Oficiální sestavování nové vlády zahájil v sobotu úřadující předseda ČSSD Stanislav Gross diskusí s úzkým vedením sociální demokracie. Předsednictvo ČSSD ho pověřilo jednáním se všemi parlamentními stranami včetně KSČM. Předseda komunistů Miroslav Grebeníček očekává, že jej Gross kontaktuje. Zatím se však Gross setkal pouze s předsedy stran odcházející vládní koalice, lidovcem Miroslavem Kalouskem a unionistou Pavlem Němcem.

Všichni tři lídři partnerských stran zopakovali, že pokračování vlády na současném půdorysu je podle nich nejlepší variantou řešení vládní krize. Gross si však stěžuje na úzký manévrovací prostor. Podle jeho slov ho omezuje "řada mantinelů", například i to, že předseda ODS Mirek Topolánek v pátek rezolutně odmítl podpořit vládu podobnou té, která odchází.

Vyjednávací pozice svých stran si Gross s Kalouskem a Němcem osvětlili na odpolední schůzce. Předsedové menších vládních stran po ní zopakovali, že se budou angažovat pouze ve vládě, která nebude záviset na podpoře komunistů a bude pokračovat v reformách. To, že Gross bude jednat i s komunisty, považují oba za legitimní. O tom, že by s nimi chtěl opravdu do vlády jít, nepadla na schůzce podle Kalouska žádná informace.

Místopředseda ODS Petr Nečas je ale přesvědčen o tom, že Gross má v plánu sestavit vládu s podporou KSČM už od začátku vládní krize. "Je to od počátku jeho základní strategický záměr, Ústřední výkonný výbor ČSSD jednoznačně zamítl spolupráci v rámci stávajícího koaličního půdorysu, ten potřebuje Gross pouze proto, aby jej prezident jmenoval předsedou vlády," řekl.

Aby byli občanští demokraté ochotni s ČSSD jednat, musel by Gross podle ODS přijít s úplně jiným návrhem, než je pokračování současného triumvirátu. "To by musel být jiný charakter vlády, postavený na jiných principech, s jiným programem... Pak samozřejmě v úvahu jednání přichází," řekl ČTK předseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý. Naznačil, že přijatelná by mohla být tichá podpora vlády ze strany Unie svobody, jak si ji přeje i část ČSSD.

Argentinský velvyslanec, zástupce primátora Buenos Aires a představitelé Společnosti Franze Kafky se v sobotu sešli u Kafkova pomníku na pražském Starém Městě, aby slavnostně zakončili měsíční kulturní festival Kafka - Borges. Zároveň tak připomněli 121. výročí Kafkova narození.

V rámci festivalu se v Praze v červnu konalo 23 kulturních akcí věnovaných Kafkovi a argentinskému spisovateli Jorgu Luisovi Borgesovi. Festival Kafka - Borges/Buenos Aires - Praha zaštítil bývalý prezident Václav Havel.

Festival začal 3. června, v den 80. výročí Kafkova úmrtí. Zorganizovalo ho Centrum Franze Kafky a argentinské velvyslanectví. Spojení Kafky se jménem argentinského spisovatele Borgese není náhodné. Borges byl tím, kdo uvedl Kafku do španělsky mluvícího světa. Kafkova povídka Proměna se v Argentině dočkala asi devadesáti vydání.

Mosty, které se snažíme prostřednictvím Kafky a Borgese postavit, spojují nejenom Prahu a Buenos Aires, ale celou střední Evropu a Latinskou Ameriku, řekl dnes argentinský velvyslanec Juan Eduardo Fleming. Kafku označil za jednoho z největších spisovatelů světa. Na závěr festivalu promluvil také známý český spisovatel a čestný předseda Společnosti Franze Kafky Arnošt Lustig, jehož přednáška v Nosticově paláci byla jednou z nejnavštěvovanějších akcí festivalu.

Obvodní soud pro Prahu 1 se již příští měsíc vrátí k případu dvou příslušníků komunistické Státní bezpečnosti stíhaných za psychické a fyzické týrání disidentů při akci Asanace. Kauzu musí otevřít z pokynu Nejvyššího soudu, který kvůli formálním nedostatkům zrušil pravomocný rozsudek, podle něhož měli jít Zbyněk Dudek a Jiří Šimák na pět let do vězení.

"Hlavní líčení je naplánováno na 30. srpna," řekla ČTK soudkyně Edita Beranová. Předloni její senát vyměřil Dudkovi i Šimákovi tříleté nepodmíněné tresty, které odvolací soud o dva roky zpřísnil.

Ve druhém kole procesu nebudou vyslýcháni žádní svědci, přečteno bude jen pár dokumentů. Nejvyšší soud požaduje, aby senát konkrétně doložil výrok o tom, že případ nebyl promlčen, protože se na něj vztahuje zákon o protiprávnosti komunistického režimu.

Případ souvisí s akcí Asanace, jejímž cílem bylo donutit v letech 1977 až 1985 signatáře Charty 77 násilím nebo výhrůžkami k opuštění republiky. Dudek a Šimák podle zrušeného rozsudku napadli v červnu 1981 při výsleších Zbyňka Benýška v pražské služebně StB v Bartolomějské ulici. Šimák jej škrtil mokrým ručníkem a zakláněl mu hlavu tak, že upadl do bezvědomí. Dudek později muže bil do břicha a lil mu na hlavu vodu. Společně podle verdiktu v říjnu 1981 v noci vnikli do bytu Ziny Freundové, kterou bili a kopali, osahávali na těle, vulgárně jí vyhrožovali a nadávali. Oba souzení vždy vinu popírali.

Za akci Asanace bylo původně stíháno 25 funkcionářů ministerstva vnitra a StB. U některých se stíhání zastavilo či přerušilo, čtyři byli odsouzeni k podmíněným trestům. Podmíněné tresty dostalo i deset krajských šéfů StB, kteří akci organizovali v regionech. Tehdejší ministr vnitra Jaromír Obzina, který Asanaci nařídil, byl souzen v samostatném procesu. Loni v lednu ale zemřel, takže se rozsudku nedočkal.

Návratu k povinnému maturování z matematiky, s nímž počítá nový školský zákon, Senát možná bránit nebude. Naznačovala to vyjádření představitelů senátorských klubů, které oslovila ČTK. Všichni byli pro obnovení matematiky jako povinného maturitního předmětu na gymnáziích, řada z nich ale zároveň podotýkala, že jejich frakce o této otázce ještě nejednaly.

"Já to oběma rukama podpořím, matematika je základ logiky," řekl předseda senátorů ČSSD Petr Smutný, absolvent Vysoké školy chemicko-technologické, který byl podle svých slov v tomto předmětu hodnocen většinou dvojkou. Gymnázia mají připravovat studenty na vysokou školu, přičemž na těch technických absolventům gymnázií matematické znalosti mnohdy chybějí, uvedl.

"Pro povinnou maturitu z matematiky jsem," přidal se šéf lidoveckých senátorů Josef Kaňa, nikoli ale kvůli tomu, že má technické vzdělání. "Vím, že to (matematika) dělá potíže, třeba mé vnučce, ale nakonec měla jedničku," uvedl s úsměvem.

Povinnost maturovat z matematiky by zavedl také předseda Klubu otevřené demokracie Edvard Outrata (za US-DEU), někdejší šéf Českého statistického úřadu. "Já sám mám dojem, že má být matematika povinná, ale jakou to má většinu (v klubu), to nevím," uvedl.

"Mně osobně ta matika až tolik v tom zákoně nevadí, poněvadž já jsem ji kdysi učil," uvedl místopředseda senátorů ODS Vladimír Kulhánek. Netroufal si ale vzhledem k protichůdným názorům na tento krok odhadnout, jak se ke němu Senát postaví

Nový školský zákon počítá mimo jiné s reformou maturit, které by měly mít dvě části - státní a školní. Stát má stanovit obsah, formu i kritéria společné části maturit, druhá část je záležitostí školy. Státní, společnou část maturit mají tvořit tři zkoušky - z českého jazyka, z cizího jazyka a pro všechny střední školy s výjimkou gymnázií volitelný předmět, kde si žáci matematiku vybrat mohou, ale také nemusejí. Podle nového systému by se mělo podle ministryně školství Petry Buzkové (ČSSD) poprvé maturovat v roce 2009; týkalo by se to tedy studentů, kteří do školy nastoupí v září 2005.

Sama Buzková povinnou maturitu z matematiky na gymnáziích odmítala podobně jako místopředsedkyně školského výboru Michaela Šojdrová (KDU-ČSL), podle níž tím budou znevýhodněna zvláště humanitně zaměřená gymnázia. "Matematika je univerzálním jazykem, a proto má být (na gymnáziích povinně) součástí maturitní zkoušky," uvedl naopak šéf téhož výboru Walter Bartoš z ODS.