Zprávy | Z archivu rubriky


Doporučením, zda vyznamenat členy odbojové skupiny bratří Mašínů, se bude senátní podvýbor pro státní vyznamenání znovu zabývat 13. července. V některém z následujících týdnů se pak bude jejich možným oceněním zabývat Senát jako celek. Poslanecká sněmovna ve středu návrh nominovat muže, kteří v 50. letech se zbraní v ruce vedli boj s československým komunistickým režimem, velkou většinou odmítla.

Pro bylo ve sněmovně jen 25 ze 149 přítomných poslanců, přičemž návrh odmítli zejména zástupci KSČM a ČSSD, kteří mají v dolní komoře většinu. Nominaci podpořila jen většina přítomných poslanců ODS a US-DEU, ostatní členové těchto klubů se spolu s lidovci zdrželi hlasování. V pravicovějším Senátu má návrh větší šanci na schválení.

Návrh vyznamenat Mašíny, kteří v 50. letech bojovali proti komunistickému režimu a při útěku na Západ zabili šest lidí převážně z ozbrojených složek státu, podporují například Josef Pavlata (ODS), Daniel Kroupa (za ODA) nebo Martin Mejstřík (za Cestu změny), považují je za hrdiny třetího odboje. Proti jsou zástupci ČSSD, například Jan Rakušan či Alena Gajdůšková, a komunisté, kteří Mašíny označují za vrahy. Vyčítají jim zejména postřelení hasiče, zastřelení ozbrojeného muže, který převážel peníze, či zabití chloroformem omámeného příslušníka někdejšího Sboru národní bezpečnosti v Čelákovicích u Prahy.

Člen odbojové skupiny Milan Paumer při nedávném veřejném slyšení v Senátu uvedl, že tento policista byl zabit kvůli hrozbě pozdější identifikace a následným represím. K zastřelení pokladníka řekl, že tento muž byl členem Lidových milicí, "ozbrojené pěsti komunistické strany", a zahynul při šarvátce s Josefem Mašínem. Někteří z účastníků slyšení dali najevo, že by jednání Mašínů nebylo zpochybňováno, pokud by při svém boji zahynuli. Jejich odsuzování tkví podle advokáta Milana Hulíka v nepochopení toho, co se počátkem 50. let v tehdejším Československu dělo.

Senát i sněmovna své nominace předloží prezidentu republiky, který se ale jejich doporučením nemusí řídit. Kandidáty si může vybrat sám. Dny, kdy hlava státu vyznamenání propůjčuje nebo uděluje, jsou vždy 28. říjen a 1. leden.

Až na pracovní dny příštího týdne si smluvil schůzky s představiteli opozice úřadující předseda ČSSD Stanislav Gross. O možné podpoře pro kabinet, který sestavuje z pověření prezidenta Václava Klause, bude ve středu jednat s lídrem občanských demokratů Mirkem Topolánkem, den poté se má sejít nad stejným tématem s předsedou KSČM Miroslavem Grebeníčkem.

Z nedělních vyjádření politiků vyplývá, že Gross je nadále v patové situaci. Stojí sice dál o pokračování spolupráce s US-DEU a lidovci, jejich počet však nestačí k získání většiny ve sněmovně. Koaliční partneři ČSSD se brání jakékoli spolupráci s komunisty. ODS zase odmítá podporovat vládu, která by pouze kopírovala podobu dosavadního kabinetu.

V případě, že se socialisté s lidovci a unionisty sejdou i v příštím kabinetu, měla by nová koaliční smlouva podle šéfa lidovců Miroslava Kalouska obsahovat jasné pojistky pro to, aby nikdo z koalice nemohl s pomocí opozice prosadit některé věci proti vůli vládních partnerů. Kalousek naznačil, že by se to mělo týkat případů, jako je schvalování státního rozpočtu či ochrana soukromého majetku. V tomto volebním období se například ČSSD spojila s opoziční KSČM a proti vládním partnerům prosazovala svoji představu o deregulaci nájmů.

Podle předsedy US-DEU Pavla Němce by nová koaliční smlouva měla být podrobnější a více zaměřená na praktické prvky denního života. Unie by chtěla pokračovat v dohodnuté reformě veřejných financí a zjednodušit systém výběru daní a zdravotního a sociálního pojištění. Odmítá omezovat vlastnická práva podnikatelů. Němec uvedl, že nová vláda "bude vládou na původním půdorysu, to znamená s původními resorty".

Předseda poslanců ČSSD Petr Ibl ale v pátek pro BBC uvedl, že nová koaliční smlouva by měla akceptovat "vlajkové lodi volebního programu" ČSSD.

Další knihou s hrabalovskou tematikou vycházející v roce, kdy si literární veřejnost připomíná nedožité devadesátiny jednoho z nejvýznamnějších českých umělců 20. století, je monografie Tomáše Mazala. Nazvaná prostě Spisovatel Bohumil Hrabal vychází v těchto dnech v nakladatelství Torst.

Tomáš Mazal, dlouholetý Hrabalův přítel a pomocník, napsal čtivý, fakty nabitý spisovatelův životopis, v němž krok za krokem konfrontuje Hrabalovo psaní a skutečný život. V tematicky zaměřených kapitolách sleduje čtenář spisovatele během celého jeho života. Součástí knihy je více než 300 fotografií, z nichž většina pochází z Hrabalova soukromého archivu a je zde publikována vůbec poprvé. Reprodukováno je i mnoho rukopisů, dokumentů a fotografií předmětů, které spisovatele provázely celým jeho životem.

Série oslav nedožitých Hrabalových devadesátin začala v březnu výstavou v pražském Libeňském zámečku. S Libní spojil Hrabal část svého života. Bydlel tam, tvořil a přímo na zámečku se i oženil. V dubnu pořadatelé oslav odhalili poblíž libeňské ulice Na hrázi, kde stával Hrabalův domek, základní kámen zamýšleného Centra Bohumila Hrabala. V centru by mělo být knihkupectví se všemi jeho knihami, výčep, informační báze o všech akcích souvisejících s Hrabalem i galerie umělců spjatých s jeho dílem či přímo s ním. Akce Hrabalova devadesátka trvala několik měsíců a konala se i v Nymburku a Kersku, které jsou s autorovým jménem také spojeny.

Rozvoj turistického ruchu ve Středočeském kraji i do budoucnosti bude do značné míry závislý na Praze. Jde ale o to, aby kraj dokázal lépe využít obří potenciál Prahy a jejím návštěvníkům uměl nabídnout dostatečně atraktivní cíle. Zatímco zahraniční turisté budou zřejmě i nadále vyhledávat notoricky známé pamětihodnosti, pro domácí návštěvníky je možné tuto nabídku postupně rozšiřovat.

ČTK to řekli členové rady Středočeského kraje a agentury CzechTourism na hradě v Českém Šterneberku na Benešovsku v rámci propagační cyklistické jízdy Krásná země.

Ředitel agentury David Gladiš zdůraznil určitý rozpor, který Praha pro rozvoj turistiky ve středních Čechách představuje. Na jedné straně přitahuje ohromné množství turistů z celého světa, kteří často vyjíždějí na výlety i do okolí Prahy. Na druhé straně ale také disponuje velkou ubytovací kapacitou i bohatým nočním životem, kterému těžko může konkurovat jakékoli středočeské město. "Útraty návštěvníků Středočeského kraje tak z velké části nakonec zůstanou v Praze," řekl Gladiš. Úkolem kraje je podle něj velký potenciál návštěvníků Prahy využít a dostat je i do zajímavých míst v kraji. Jednou z možností je připravit nabídku zajímavých výletů i pro návštěvníky pražských hotelů.

Cyklistické putování pod názvem Krásná země, které pořádá agentura CzechTourism, má podpořit rozvoj domácího cestovního ruchu a motivovat Čechy k rozhodnutí trávit dovolenou v českých regionech. Začalo 25. června v Chebu a po třítýdenní cestě napříč republikou skončí 16. července na Trojmezí na rozhraní Česka, Slovenska a Polska.

Podpora dobrovolnického hnutí byla cílem prezentace desítek nadací a občanských sdružení, na kterou se v neděli do obce Velehrad na Uherskohradišťsku sjelo několik tisíc lidí. Ve Velehradě začaly Dny lidí dobré vůle a přehlídka nadací a občanských sdružení poprvé přecházela tradičnímu večernímu Koncertu lidí dobré vůle. Akce je součástí oslav svátku slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje.

Do Velehradu zavítala i řada politiků v čele s Mirkem Topolánkem, Vladimírem Špidlou a Miroslavem Kalouskem. "Byl jsem zde již v loňském roce, ale teprve letos si mohu udělat čas na celý program," poznamenal Špidla. Podle olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera pořadatelé zájem politiků o tuto akci vítají. "Dobrovolnická činnost mnohdy stojí na okraji zájmu a málo se o ní ví. Je jen dobře, že se politická reprezentace může s těmito aktivitami seznámit," dodal.

Ve velkých stanech před velehradskou bazilikou dostalo prostor několik desítek dobrovolnických organizací. Například olomoucké Centrum pro rodinný život připravilo pro návštěvníky dům prorodinných aktivit s několika výtvarnými dílnami. "Lidé zde mohou vyjádřit vztah jednoho k druhému, tedy udělat přesně to, k čemu slouží i opravdový domov," uvedl Luboš Nágl z centra.

Velký zájem byl také o činnost ekologických aktivistů, kteří se představili u velehradských rybníků. Jednou z organizací byla i Veronica. "Největší zájem je o naše novinky, například o program věnovaný nakládání s odpady v domácnosti," uvedla Yvonna Gaillyová. Součástí Dne lidí dobré vůle bylo setkání asi 50 vozíčkářů.

Večer slavnosti vyvrcholily tradičním Koncertem lidí dobré vůle. V pondělí bude na programu poutní mše svatá, kterou bude sloužit kardinál Miloslav Vlk.

Pád vlády zřejmě dál odsune přijetí národního alokačního plánu pro trh s emisemi skleníkových plynů. Česká republika měla dokument, podle kterého by měly být povolenky rozděleny jednotlivým firmám k 1. lednu příštího roku, koncem května odevzdat Bruselu. Dostala se ale už na jaře do skluzu. Ministerstvo životního prostředí hodlalo návrh předložit vládě tento měsíc. Zatím nevypořádalo ani všechny připomínky a nestihne to ani do příštího pátku, jak plánovalo.

"Je to tak důležitý dokument, že by ho měla schválit až nová vláda," řekla ČTK mluvčí ministerstva životního prostředí Karolína Šůlová. Připustila, že stát se tak kvůli povolenkám může dostat do velké časové tísně. Brusel si totiž ke kontrole plánu vyhradil dva měsíce. Pokud Evropská komise dostane návrh až po prázdninách a nebude s ním spokojena, vrátí ho do Prahy. Na přepracování pak zbude pouze pár měsíců, v horším případě týdnů.

Proti návrhu v uplynulém týdnu vystoupily hnědouhelné společnosti, počet povolenek, které mají dostat, mají za nízký. Návrh stanovující, jak budou průmyslovým a energetickým firmám rozdělovány povolenky na emise kysličníku uhelnatého, by podle nich mohl způsobit pokles výroby elektřiny z hnědého uhlí až o čtyři terawatthodiny ročně, tedy o jednu dvacetinu celkové výroby elektrické energie v Česku. Mezi další důsledky by podle nich patřilo propuštění až několika tisíc zaměstnanců hnědouhelných dolů a elektráren a výrazné zvýšení nákladů pro spotřebitele.

Ekologická sdružení naopak požadují, aby počet povolenek byl nižší, než ministerstvo stanovilo na základě množství vypouštěných emisí skleníkových plynů za poslední tři roky a odhadů vývoje jednotlivých průmyslových odvětví.

Obchodování s emisemi má být v EU spuštěno od ledna. Povolenky dostane 350 českých podniků pro zhruba 430 zdrojů. Do systému byly zařazeny elektrárny, rafinerie, koksárny, strojírenské a papírenské závody, cementárny, sklárny, vápenky, výrobny keramiky a některé potravinářské závody.

Povolenky dostanou podniky vždy na jeden rok dopředu. Podle skutečného množství vypuštěných skleníkových plynů v daném roce pak budou státu povolenky vracet. V průběhu roku s nimi budou moci obchodovat, přičemž kupovat je a dál s nimi obchodovat bude moci kdokoli. Aby unie zaručila transparentnost obchodů, vytvořila stejnou metodiku monitorování emisí pro všechny členské státy.