Zprávy | Z archivu rubriky

Bývalý prezident Václav Havel podepsal v neděli petici za záchranu karlovarského městského divadla. To bylo k 1. červenci zrušeno jako příspěvková organizace města.

Petici za záchranu divadla iniciovala skupina složená z herců, výtvarníků, lékařů a podnikatelů. Poprvé byla veřejnosti předložena 19. června a do dnešního dne ji podepsalo více než 5000 lidí. Jsou mezi nimi i známé osobnosti, například režisérka Věra Chytilová, moderátor Marek Eben, publicista Jan Rejžek, zpěvák Jiří Suchý a další.

Organizátoři petiční akce se domnívají, že rušení a snaha o reorganizaci tradičních kulturních institucí v Karlových Varech může být precedentem pro celou českou kulturu. "Obáváme se, že je ohrožen i Karlovarský symfonický orchestr. Proto v petici žádáme i zachování tohoto nejstaršího evropského symfonického tělesa," poznamenala Kulhánková.

Městské divadlo poslanci zastupitelstva zrušili jako příspěvkovou organizaci magistrátu v březnu. Jako důvod uváděli dlouhodobý pokles návštěvnosti a ztrátovost provozu. Teď se zatím bez úspěchu snaží divadlo pronajmout k provozování jinému subjektu.

Pád vlády zřejmě dál odsune přijetí národního alokačního plánu pro trh s emisemi skleníkových plynů. Česká republika měla dokument, podle kterého by měly být povolenky rozděleny jednotlivým firmám k 1. lednu příštího roku, koncem května odevzdat Bruselu. Dostala se ale už na jaře do skluzu. Ministerstvo životního prostředí hodlalo návrh předložit vládě tento měsíc. Zatím nevypořádalo ani všechny připomínky a nestihne to ani do příštího pátku, jak plánovalo.

"Je to tak důležitý dokument, že by ho měla schválit až nová vláda," řekla ČTK mluvčí ministerstva životního prostředí Karolína Šůlová. Připustila, že stát se tak kvůli povolenkám může dostat do velké časové tísně. Brusel si totiž ke kontrole plánu vyhradil dva měsíce. Pokud Evropská komise dostane návrh až po prázdninách a nebude s ním spokojena, vrátí ho do Prahy. Na přepracování pak zbude pouze pár měsíců, v horším případě týdnů.

Proti návrhu v uplynulém týdnu vystoupily hnědouhelné společnosti, počet povolenek, které mají dostat, mají za nízký. Návrh stanovující, jak budou průmyslovým a energetickým firmám rozdělovány povolenky na emise kysličníku uhelnatého, by podle nich mohl způsobit pokles výroby elektřiny z hnědého uhlí až o čtyři terawatthodiny ročně, tedy o jednu dvacetinu celkové výroby elektrické energie v Česku. Mezi další důsledky by podle nich patřilo propuštění až několika tisíc zaměstnanců hnědouhelných dolů a elektráren a výrazné zvýšení nákladů pro spotřebitele.

Ekologická sdružení naopak požadují, aby počet povolenek byl nižší, než ministerstvo stanovilo na základě množství vypouštěných emisí skleníkových plynů za poslední tři roky a odhadů vývoje jednotlivých průmyslových odvětví.

Obchodování s emisemi má být v EU spuštěno od ledna. Povolenky dostane 350 českých podniků pro zhruba 430 zdrojů. Do systému byly zařazeny elektrárny, rafinerie, koksárny, strojírenské a papírenské závody, cementárny, sklárny, vápenky, výrobny keramiky a některé potravinářské závody.

Povolenky dostanou podniky vždy na jeden rok dopředu. Podle skutečného množství vypuštěných skleníkových plynů v daném roce pak budou státu povolenky vracet. V průběhu roku s nimi budou moci obchodovat, přičemž kupovat je a dál s nimi obchodovat bude moci kdokoli. Aby unie zaručila transparentnost obchodů, vytvořila stejnou metodiku monitorování emisí pro všechny členské státy.

Tři české reprezentanty vybrala německá tisková agentura SID do ideální jedenáctky fotbalového mistrovství Evropy. Svěřenci Karla Brücknera německé žurnalisty zaujali nejvíc, zbývající čtyři zastoupené celky mají v ideální jedenáctce po dvou fotbalistech.

Na levém kraji ideální obranné čtveřice se objevil Marek Jankulovski, úlohu pravého záložníka na Euru podle agentury nejlépe plnil Karel Poborský a na hrotu se vedle anglického talentu Wayna Rooneyho objevil Milan Baroš, s největší pravděpodobností nejlepší střelec šampionátu.

Na rozdíl od českého výběru, který ve čtvrtečním semifinále nestačil na Řecko, mají finalisté v ideální sestavě jen po dvou zástupcích. Z týmu Otta Rehhagela se agentuře SID nejvíce líbili obránce Jurkas Seitaridis a záložník Theodoros Zagorakis, domácí celek reprezentují tvůrce hry Luis Figo a obránce Ricardo Carvalho.

Doporučením, zda vyznamenat členy odbojové skupiny bratří Mašínů, se bude senátní podvýbor pro státní vyznamenání znovu zabývat 13. července. V některém z následujících týdnů se pak bude jejich možným oceněním zabývat Senát jako celek. Poslanecká sněmovna ve středu návrh nominovat muže, kteří v 50. letech se zbraní v ruce vedli boj s československým komunistickým režimem, velkou většinou odmítla.

Pro bylo ve sněmovně jen 25 ze 149 přítomných poslanců, přičemž návrh odmítli zejména zástupci KSČM a ČSSD, kteří mají v dolní komoře většinu. Nominaci podpořila jen většina přítomných poslanců ODS a US-DEU, ostatní členové těchto klubů se spolu s lidovci zdrželi hlasování. V pravicovějším Senátu má návrh větší šanci na schválení.

Návrh vyznamenat Mašíny, kteří v 50. letech bojovali proti komunistickému režimu a při útěku na Západ zabili šest lidí převážně z ozbrojených složek státu, podporují například Josef Pavlata (ODS), Daniel Kroupa (za ODA) nebo Martin Mejstřík (za Cestu změny), považují je za hrdiny třetího odboje. Proti jsou zástupci ČSSD, například Jan Rakušan či Alena Gajdůšková, a komunisté, kteří Mašíny označují za vrahy. Vyčítají jim zejména postřelení hasiče, zastřelení ozbrojeného muže, který převážel peníze, či zabití chloroformem omámeného příslušníka někdejšího Sboru národní bezpečnosti v Čelákovicích u Prahy.

Člen odbojové skupiny Milan Paumer při nedávném veřejném slyšení v Senátu uvedl, že tento policista byl zabit kvůli hrozbě pozdější identifikace a následným represím. K zastřelení pokladníka řekl, že tento muž byl členem Lidových milicí, "ozbrojené pěsti komunistické strany", a zahynul při šarvátce s Josefem Mašínem. Někteří z účastníků slyšení dali najevo, že by jednání Mašínů nebylo zpochybňováno, pokud by při svém boji zahynuli. Jejich odsuzování tkví podle advokáta Milana Hulíka v nepochopení toho, co se počátkem 50. let v tehdejším Československu dělo.

Senát i sněmovna své nominace předloží prezidentu republiky, který se ale jejich doporučením nemusí řídit. Kandidáty si může vybrat sám. Dny, kdy hlava státu vyznamenání propůjčuje nebo uděluje, jsou vždy 28. říjen a 1. leden.

Odstupující premiér Vladimír Špidla je přesvědčen o tom, že vznik koalice ČSSD, KDU-ČSL a Unie svobody-DEU před dvěma lety byla správná koncepce. V nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce ale přiznal, že se mu v sociální demokracii nepodařilo obhájit názor, že vznik této koalice má politickou logiku a je prospěšný pro Česko i ČSSD.

"Nakonec v delší perspektivě se ukáže, že tato koncepce byla správná. Že byla v určitý okamžik poražena, to je jiná věc," řekl, aniž by chtěl jakkoli komentovat současné vyjednávání o nové vládě. Špidla řekl, že vytvoření koaliční vlády, která se ve sněmovně opírala o většinu 101 hlasů, byl docela komplikovaný a důležitý krok, který v době povodňových balíčků utrpěl "poměrně vážným napětím a vážnými rozpory". Od té doby se Špidla snažil přesvědčit sociální demokracii, že toto uspořádání má politickou logiku a je správné a prospěšné pro Česko a sociální demokracii.

Špidla narážel na události z konce léta 2002, kdy zemi postihly záplavy. Vláda na ně reagovala úspornými opatřeními a daňovými změnami, jejichž část ale parlament nepřijal, neboť se proti nim postavila tehdejší unionistická poslankyně Hana Marvanová. Při těsné většině dvou hlasů nad opozicí byl její postoj pro vládu zničující, což jí osobně a také celé unii někteří sociální demokraté dodnes nezapomněli.

Špidla v neděli řekl, že vláda tehdy "absolvovala poměrně velké vnitřní napětí". "Dlouhodobě to podrylo určitou důvěryhodnost uvnitř sociální demokracie pro koalici, kde Unie svobody byla chápaná jako velmi nejistý a možná až příliš průrazný partner. A mně se nepodařilo sociální demokracii přesvědčit, že tomu tak není. Reálně tomu tak nebylo, ale ten obraz se vytvářel," uvedl.

Na dlouhodobé problémy uvnitř US-DEU poukázal místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach, když v diskusním pořadu televize Nova Sedmička odpovídal na dotaz, kdo zavinil pád Špidlova kabinetu. "Nelze hovořit o vině a nevině. Věci mají svoje souvislosti, můžeme začít Hanou Marvanovou a jejím hlasováním na počátku této koalice," řekl. Škromach také uvedl, že v době, kdy Ústřední výkonný výbor ČSSD rozhodl minulou sobotu o konci vlády, už z unie odcházeli poslanci Tomáš Vrbík a Marian Bielesz, a koalice tak už neměla jistotu většiny v Poslanecké sněmovně.

Naopak zástupci lidovců a Unie svobody-DEU v pořadu, hejtman Roman Línek a poslanec František Pelc, považovali vládní krizi za vyvrcholení vnitřních sporů v ČSSD.

Dosavadní výsledky práce koaliční vlády Špidla v České televizi hájil. Kabinet podle něj zvládl vstup země do Evropské unie, stabilizoval veřejné finance a důchodový systém, předložil zákony na podporu rodin s dětmi a prosadil nástroje na boj proti šedé ekonomice. Špidla uvedl, že vláda poctivě plnila své programové prohlášení, jehož větší díl splnila.

Další knihou s hrabalovskou tematikou vycházející v roce, kdy si literární veřejnost připomíná nedožité devadesátiny jednoho z nejvýznamnějších českých umělců 20. století, je monografie Tomáše Mazala. Nazvaná prostě Spisovatel Bohumil Hrabal vychází v těchto dnech v nakladatelství Torst.

Tomáš Mazal, dlouholetý Hrabalův přítel a pomocník, napsal čtivý, fakty nabitý spisovatelův životopis, v němž krok za krokem konfrontuje Hrabalovo psaní a skutečný život. V tematicky zaměřených kapitolách sleduje čtenář spisovatele během celého jeho života. Součástí knihy je více než 300 fotografií, z nichž většina pochází z Hrabalova soukromého archivu a je zde publikována vůbec poprvé. Reprodukováno je i mnoho rukopisů, dokumentů a fotografií předmětů, které spisovatele provázely celým jeho životem.

Série oslav nedožitých Hrabalových devadesátin začala v březnu výstavou v pražském Libeňském zámečku. S Libní spojil Hrabal část svého života. Bydlel tam, tvořil a přímo na zámečku se i oženil. V dubnu pořadatelé oslav odhalili poblíž libeňské ulice Na hrázi, kde stával Hrabalův domek, základní kámen zamýšleného Centra Bohumila Hrabala. V centru by mělo být knihkupectví se všemi jeho knihami, výčep, informační báze o všech akcích souvisejících s Hrabalem i galerie umělců spjatých s jeho dílem či přímo s ním. Akce Hrabalova devadesátka trvala několik měsíců a konala se i v Nymburku a Kersku, které jsou s autorovým jménem také spojeny.

O křesťanské víře v dnešním světě debatují od neděle v pražských Vršovicích představitelé různých církví. Na konferenci, která se koná ve dnech před výročím upálení mistra Jana Husa, vystupují řečníci z českých i zahraničních náboženských organizací. Hlavním tématem letošního ročníku je přesvědčivost víry.

Tajemník pořádající Křesťanské misijní společnosti Lubomír Ondráček ČTK řekl, že křesťanství má dnešní společnosti co říci. "Nepřinášíme něco, co není relevantní v dnešní době, nějaké názory, které nezapadnou," prohlásil. Dodal, že v následujících dnech se návštěvníci konference mohou těšit například na kázání významného kanadského myslitele Raviho Zachariase, jehož některé knihy vyšly i v češtině.

Na nedělním dopoledním shromáždění se sešlo několik stovek lidí, včetně mnoha rodin s malými dětmi. Tématem byla přítomnost boha v každodenním životě. Na večer organizátoři připravili program pro mládež. "V českém kontextu je tato akce zcela mimořádná," komentoval konferenci tiskový mluvčí Křesťanské misijní společnosti Tomáš Dittrich. "Dokáže ke spolupráci přizvat jak špičkové zahraniční osobnosti, tak výrazné české řečníky z širokého spektra křesťanských církví," dodal.

Starý jilm rostoucí u Vésky na Olomoucku, kterému místní lidé říkají strom splněných přání, reprezentuje letos Olomoucký kraj ve finále celostátní ankety Strom roku 2004. V loňském ročníku ankety skončila lípa rostoucí u Domamyslic na Prostějovsku na šestém místě.

"Hezká legenda o stromu, který plní přání lidem myslícím více na druhé než na sebe, a pěkně zpracovaný návrh pomohl tomuto stromu do finále ankety. Odborná porota jej vybrala v konkurenci 87 návrhů," řekl ČTK Michal Veselý z nadace Partnerství, která soutěž pořádá. Dodal, že kmen jilmu má obvod zhruba 500 centimetrů. "Roste kousek od státní silnice a svým monumentálním vzrůstem a bizarním tvarováním vrásčitého kmene upoutává pozornost těch, kteří kolem něj procházejí. Lze předpokládat i jeho vysoké stáří," poznamenal Veselý.

Ve finále ankety jsou letos tři buky, dva duby, lípy a jírovce, břek, jilm, kaštanovník a jedno smíšené stromořadí. Lidé mohou hlasovat pomocí mobilních telefonů či anketních lístků, které vyjdou v novinách. Hlasování skončí 10. října.

Rozvoj turistického ruchu ve Středočeském kraji i do budoucnosti bude do značné míry závislý na Praze. Jde ale o to, aby kraj dokázal lépe využít obří potenciál Prahy a jejím návštěvníkům uměl nabídnout dostatečně atraktivní cíle. Zatímco zahraniční turisté budou zřejmě i nadále vyhledávat notoricky známé pamětihodnosti, pro domácí návštěvníky je možné tuto nabídku postupně rozšiřovat.

ČTK to řekli členové rady Středočeského kraje a agentury CzechTourism na hradě v Českém Šterneberku na Benešovsku v rámci propagační cyklistické jízdy Krásná země.

Ředitel agentury David Gladiš zdůraznil určitý rozpor, který Praha pro rozvoj turistiky ve středních Čechách představuje. Na jedné straně přitahuje ohromné množství turistů z celého světa, kteří často vyjíždějí na výlety i do okolí Prahy. Na druhé straně ale také disponuje velkou ubytovací kapacitou i bohatým nočním životem, kterému těžko může konkurovat jakékoli středočeské město. "Útraty návštěvníků Středočeského kraje tak z velké části nakonec zůstanou v Praze," řekl Gladiš. Úkolem kraje je podle něj velký potenciál návštěvníků Prahy využít a dostat je i do zajímavých míst v kraji. Jednou z možností je připravit nabídku zajímavých výletů i pro návštěvníky pražských hotelů.

Cyklistické putování pod názvem Krásná země, které pořádá agentura CzechTourism, má podpořit rozvoj domácího cestovního ruchu a motivovat Čechy k rozhodnutí trávit dovolenou v českých regionech. Začalo 25. června v Chebu a po třítýdenní cestě napříč republikou skončí 16. července na Trojmezí na rozhraní Česka, Slovenska a Polska.

Až na pracovní dny příštího týdne si smluvil schůzky s představiteli opozice úřadující předseda ČSSD Stanislav Gross. O možné podpoře pro kabinet, který sestavuje z pověření prezidenta Václava Klause, bude ve středu jednat s lídrem občanských demokratů Mirkem Topolánkem, den poté se má sejít nad stejným tématem s předsedou KSČM Miroslavem Grebeníčkem.

Z nedělních vyjádření politiků vyplývá, že Gross je nadále v patové situaci. Stojí sice dál o pokračování spolupráce s US-DEU a lidovci, jejich počet však nestačí k získání většiny ve sněmovně. Koaliční partneři ČSSD se brání jakékoli spolupráci s komunisty. ODS zase odmítá podporovat vládu, která by pouze kopírovala podobu dosavadního kabinetu.

V případě, že se socialisté s lidovci a unionisty sejdou i v příštím kabinetu, měla by nová koaliční smlouva podle šéfa lidovců Miroslava Kalouska obsahovat jasné pojistky pro to, aby nikdo z koalice nemohl s pomocí opozice prosadit některé věci proti vůli vládních partnerů. Kalousek naznačil, že by se to mělo týkat případů, jako je schvalování státního rozpočtu či ochrana soukromého majetku. V tomto volebním období se například ČSSD spojila s opoziční KSČM a proti vládním partnerům prosazovala svoji představu o deregulaci nájmů.

Podle předsedy US-DEU Pavla Němce by nová koaliční smlouva měla být podrobnější a více zaměřená na praktické prvky denního života. Unie by chtěla pokračovat v dohodnuté reformě veřejných financí a zjednodušit systém výběru daní a zdravotního a sociálního pojištění. Odmítá omezovat vlastnická práva podnikatelů. Němec uvedl, že nová vláda "bude vládou na původním půdorysu, to znamená s původními resorty".

Předseda poslanců ČSSD Petr Ibl ale v pátek pro BBC uvedl, že nová koaliční smlouva by měla akceptovat "vlajkové lodi volebního programu" ČSSD.