Zprávy | Z archivu rubriky


Poslanci Evropského parlamentu nešetřili nominovaného českého komisaře Pavla Teličku. Zkoumali jeho minulost i dnešní politickou náklonnost; více než ostatní kolegy ze vstupujících zemí ho podrobili odbornému výslechu o znalostech resortu, kam byl přidělen - zdraví a ochraně spotřebitelů. První salvu vypálila hned v úvodní otázce předsedkyně příslušného výboru Caroline Jacksonová z britské Konzervativní strany. Ptala se ho, kdy a jak vstoupil do KSČ a kdy "prozřel", i ke kterým dnešním politickým proudům má blízko; vyjádřila se pochybovačně o jeho nestranickosti. Telička připomněl, že řadu poslanců EP včetně Jacksonové předem seznámil se svým životopisem, včetně členství v KSČ v 80. letech, mezi 24. a 26. rokem svého života. Usoudil, že od té doby jasně prokázal, jaké jsou jeho hodnoty a zásady, a že předvedl schopnost i ochotu je prosazovat. "Člověk má právo dělat chyby," parafrázoval Senekovo "mýliti se je lidské". "Důležité je, co přijde potom."

Nastupující český komisař přítomným vyložil, že se nehodí do žádné politické škatulky; má za to, že jako komisař to nebude potřebovat, protože se bude věnovat specificky evropským, nikoli ideologicky politickým věcem. Telička si počínal sebevědomě a jeho osmdesátiminutové vystoupení poslanci odměnili potleskem. Ujistil je, že i když bude nejmladším v půlroční třicetičlenné komisi, nezůstane v koutě. "Nepovažuji se za juniorského nebo za jakéhosi bejby komisaře, což už jsem také slyšel," řekl 38letý Telička a připomněl, že v jeho oblíbeném ragby "pokládají čtyřky a pětky spíše ty na pohled lehčí váhy". Za "bejby" pokládá spíše rozšířenou unii - a chce se zasloužit o to, aby sílila a rostla. Většina otázek se týkala Teličkova nadcházejícího působení po boku Davida Byrna, komisaře pro zdraví a ochranu spotřebitelů. Český reprezentant byl opakovaně tázán, zda je pro silnější regulaci ochrany zdraví na evropské úrovni, na zákaz kouření, na postavení nevládních organizací pro ochranu spotřebitelů, na pravidla dopravy hospodářských zvířat, na stav českých jatek a na práva duševně nemocných pacientů. Po skončení byl český reprezentant spokojen, přičemž pozorovatelé označili jeho slyšení zatím za nejtěžší. "Neshledal jsem žádné záludné otázky; byly to prostě kompetentní dotazy, oproštěné od emocí. Vesměs byly velmi dobře cílené, odborné a směřovaly k tomu, aby si poslanci otestovali, co za člověka před nimi stojí a zda mu mohou dát důvěru pro fungování v komisi," řekl.

Stal se jím, na návrh premiéra Vladimíra Špidly, poslanec ČSSD Jozef Kubinyi. "Byl bych rád, kdybyste začal tím, že odstátníte zdravotnictví, že zavedete jedinou možnou věc - soukromé účty pacientů...," řekl Kubinyimu Klaus. Kubinyi však soudí, že tak radikální změny od ministra ČSSD prezident nemůže očekávat. "Obávám se, že si budete s tímhle muset počkat na nějakého jiného ministra," odpověděl Kubinyi. Těsně před jeho jmenováním přijal Klaus na Hradě odstupující ministryni Marii Součkovou (ČSSD). Mluvili spolu o situaci na ministerstvu a v celém českém zdravotnictví. Jednou z hlavních myšlenek koncepce odcházející ministryně bylo posilování státního vlivu ve zdravotnictví, které Klaus odmítá. "Ministerstvo zdravotnictví, zdá se, je zakleté ministerstvo," uvedl Klaus. Kubinyimu proto popřál, aby se mu podařilo toto "zakletí" odstranit, stabilizovat české zdravotnictví a konečně mu vnuknout "jinou vůdčí" myšlenku, než mělo doposud. Agentura AFP ke jmenování Kubinyiho napsala, že podle mezinárodní Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) se sídlem v Paříži je český zdravotní systém spolu se slovinským nejlepší v oblasti, ale z rozpočtového hlediska není ve střednědobém výhledu životaschopný. Podle úterních informací médií se Klaus nechal slyšet, že má ke Kubinyimu jako ministrovi výhrady kvůli jeho členství v KSČ. "Pana doktora Kubinyiho jsem nijak osobně neznal, takže jediná věc, kterou jsem při tomto velmi rychlém jmenování dostal, bylo jeden a půl stránky životopisu," vysvětlil Klaus novinářům. Dodal, že po přečtení životopisu si povzdechl, že Senát jej "mučí" za to, že vybírá kandidáty na funkci ústavního soudce s "podobnou otázkou minulosti". V době, kdy byl Klaus premiérem, zastávalo v jeho vládách funkci ministra několik bývalých komunistů. Jedním z nich byl například ministr zdravotnictví Jan Stráský (ODS). Členy KSČ byli před rokem 1989 také bývalý místopředseda Klausovy vlády a ministr financí Ivan Kočárník (ODS), ministr hospodářství Karel Dyba (ODS) či ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý (ODA). Kubinyi po složení slavnostního slibu řekl novinářům, že prvním jeho krokem bude zformování týmu odborníků, s nimiž stanoví pořadí priorit. Z koncepce Součkové hodlá převzít jen první analytickou část popisující současný stav zdravotnictví. "Mám vlastní vizi, kterou bych chtěl naplnit," uvedl. Své návrhy chce předat poslancům do "několika týdnů, maximálně měsíců".

Většina českých občanů - 64 procent - pokládá svůj stát za zkorumpovaný. Přestože mají lidé pocit, že žijí ve zkorumpované zemi, 81 procent z nich spoléhá na to, že právě stát bude proti úplatkářství bojovat. Sami občané nejsou příliš ochotni se do potírání korupce aktivně zapojit. Vyplývá to z výsledků mezinárodního průzkumu agentury GfK. Průzkumu se zúčastnili občané 14 států střední a východní Evropy. Češi vnímají jako nejzkorumpovanější prostředí úřady. O výskytu korupce v této oblasti je nyní přesvědčeno 37 procent českých občanů. Oproti roku 2001 je to takřka dvakrát více. Úplatkářství kvete podle dotázaných také ve zdravotnictví, na soudech či v řadách policie. Jako nejméně korupční prostředí je v české společnosti vnímána armáda a bankovní sféra. Velký posun nastal po listopadu 1989 - zatímco v komunistickém režimu byly podle lidí nejvhodnějším prostředím pro dávání a braní úplatků obchody, nyní vnímají jako nejvíce zkorumpované úřady a státní správu vůbec.

Ředitelka české pobočky společnosti Transparency International Adriana Krnáčová připomněla, že podle výsledků indexu vnímání korupce se Česká republika loni umístila na 54. místě z celkem 133 hodnocených zemí. Tento žebříček každoročně hodnotí, jak podnikatelé, analytici a akademičtí pracovníci vnímají korupční prostředí ve své zemi. Krnáčová uvedla, že poslední tři roky je Česko zhruba na stále stejné úrovni. Průzkum agentury GfK mapoval názory celé populace na korupční prostředí - běžní občané jsou podle jeho autorů optimističtější než podnikatelé a odborníci.