Zprávy | Z archivu rubriky


Podpora dobrovolnického hnutí byla cílem prezentace desítek nadací a občanských sdružení, na kterou se v neděli do obce Velehrad na Uherskohradišťsku sjelo několik tisíc lidí. Ve Velehradě začaly Dny lidí dobré vůle a přehlídka nadací a občanských sdružení poprvé přecházela tradičnímu večernímu Koncertu lidí dobré vůle. Akce je součástí oslav svátku slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje.

Do Velehradu zavítala i řada politiků v čele s Mirkem Topolánkem, Vladimírem Špidlou a Miroslavem Kalouskem. "Byl jsem zde již v loňském roce, ale teprve letos si mohu udělat čas na celý program," poznamenal Špidla. Podle olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera pořadatelé zájem politiků o tuto akci vítají. "Dobrovolnická činnost mnohdy stojí na okraji zájmu a málo se o ní ví. Je jen dobře, že se politická reprezentace může s těmito aktivitami seznámit," dodal.

Ve velkých stanech před velehradskou bazilikou dostalo prostor několik desítek dobrovolnických organizací. Například olomoucké Centrum pro rodinný život připravilo pro návštěvníky dům prorodinných aktivit s několika výtvarnými dílnami. "Lidé zde mohou vyjádřit vztah jednoho k druhému, tedy udělat přesně to, k čemu slouží i opravdový domov," uvedl Luboš Nágl z centra.

Velký zájem byl také o činnost ekologických aktivistů, kteří se představili u velehradských rybníků. Jednou z organizací byla i Veronica. "Největší zájem je o naše novinky, například o program věnovaný nakládání s odpady v domácnosti," uvedla Yvonna Gaillyová. Součástí Dne lidí dobré vůle bylo setkání asi 50 vozíčkářů.

Večer slavnosti vyvrcholily tradičním Koncertem lidí dobré vůle. V pondělí bude na programu poutní mše svatá, kterou bude sloužit kardinál Miloslav Vlk.

Pád vlády zřejmě dál odsune přijetí národního alokačního plánu pro trh s emisemi skleníkových plynů. Česká republika měla dokument, podle kterého by měly být povolenky rozděleny jednotlivým firmám k 1. lednu příštího roku, koncem května odevzdat Bruselu. Dostala se ale už na jaře do skluzu. Ministerstvo životního prostředí hodlalo návrh předložit vládě tento měsíc. Zatím nevypořádalo ani všechny připomínky a nestihne to ani do příštího pátku, jak plánovalo.

"Je to tak důležitý dokument, že by ho měla schválit až nová vláda," řekla ČTK mluvčí ministerstva životního prostředí Karolína Šůlová. Připustila, že stát se tak kvůli povolenkám může dostat do velké časové tísně. Brusel si totiž ke kontrole plánu vyhradil dva měsíce. Pokud Evropská komise dostane návrh až po prázdninách a nebude s ním spokojena, vrátí ho do Prahy. Na přepracování pak zbude pouze pár měsíců, v horším případě týdnů.

Proti návrhu v uplynulém týdnu vystoupily hnědouhelné společnosti, počet povolenek, které mají dostat, mají za nízký. Návrh stanovující, jak budou průmyslovým a energetickým firmám rozdělovány povolenky na emise kysličníku uhelnatého, by podle nich mohl způsobit pokles výroby elektřiny z hnědého uhlí až o čtyři terawatthodiny ročně, tedy o jednu dvacetinu celkové výroby elektrické energie v Česku. Mezi další důsledky by podle nich patřilo propuštění až několika tisíc zaměstnanců hnědouhelných dolů a elektráren a výrazné zvýšení nákladů pro spotřebitele.

Ekologická sdružení naopak požadují, aby počet povolenek byl nižší, než ministerstvo stanovilo na základě množství vypouštěných emisí skleníkových plynů za poslední tři roky a odhadů vývoje jednotlivých průmyslových odvětví.

Obchodování s emisemi má být v EU spuštěno od ledna. Povolenky dostane 350 českých podniků pro zhruba 430 zdrojů. Do systému byly zařazeny elektrárny, rafinerie, koksárny, strojírenské a papírenské závody, cementárny, sklárny, vápenky, výrobny keramiky a některé potravinářské závody.

Povolenky dostanou podniky vždy na jeden rok dopředu. Podle skutečného množství vypuštěných skleníkových plynů v daném roce pak budou státu povolenky vracet. V průběhu roku s nimi budou moci obchodovat, přičemž kupovat je a dál s nimi obchodovat bude moci kdokoli. Aby unie zaručila transparentnost obchodů, vytvořila stejnou metodiku monitorování emisí pro všechny členské státy.

První čeští absolventi německo-českého gymnázia v saské Pirně převzali v sobotu maturitní vysvědčení. Celkem 13 chlapců a děvčat z Česka nyní může mít snadnější pozici, pokud se někdo z nich rozhodne ucházet se o studium na německých univerzitách. Na gymnázium Friedricha Schillera teď chodí 90 českých studentů, každý rok přijímá gymnázium 15 Čechů, kteří zde mohou začít studovat počínaje sedmou třídou.

"Pro české studenty je všechno zdarma - ubytování, výuka a ještě dostávají kapesné 25 eur měsíčně. Nechceme ty, kdo na to mají, chceme podporovat děti, které mají talent," řekl ČTK ředitel školy Bernd Wenzel.

Škola původně začala s výukou češtiny u německých žáků. Proto také zaměstnává české učitele. Projekt přijímání Čechů vznikal postupně a první žáci - dnešní maturanti - začali na gymnáziu studovat před osmi lety.

Jednou z maturantek je i Martina Landová, které řekla o přijímacích zkouškách do Pirny její učitelka němčiny na gymnáziu. První rok bydleli studenti v rodinách, pak se přestěhovali do nově postaveného internátu, na jehož stavbu přispěla i Evropská unie. "Ze začátku jsme měli většinu předmětů česky, pak jsme přibírali a Němci měli zase něco česky a postupně se to střídalo," vypráví maturantka. Čeští studenti se učili nejprve podle českých osnov, potom podle německých. Martina Landová chce studovat v Berlíně evropská studia. "Já bych klidně šla ještě někam dál," míní. "Třeba Francii mám ráda," črtá představu své budoucí životní dráhy.

Podle Wenzela ale výhodu mají i mladí Němci z výuky češtiny. "Každá řeč je užitečná a čeština zvlášť, protože je to sousední řeč a Německo má přece s Českou republikou nejdelší hranici," míní ředitel školy. Doufá, že znalost řeči pomůže sousedním národům v cestě za vzájemným sblížením.

České ministerstvo školství platí třetinu nákladů na ubytování a stravování žáků v internátu. Od roku 1996 do roku 2000 platila Praha 250 německých marek na žáka měsíčně. Nyní se částka mění, podle toho, jaké jsou skutečné náklady na provoz internátu. Smlouva na projekt dvojjazyčné dvojnárodnostní výuky mezi českým a saským ministerstvem byla uzavřena zatím na 25 let.

Na uzavřené projekci určené zahraničním novinářům, hostům, distributorům či zástupcům zahraničních přehlídek představili v sobotu režisér Jan Hřebejk s producentem Ondřejem Trojanem svůj nový snímek. Má název Horem pádem, scénář k němu opět napsal Petr Jarchovský a v kinech se objeví v polovině září. Film už prezentovali v Cannes a nabídli ho k výběru do soutěže MFF v Benátkách.

Jde o vzájemně se prostupující příběhy o osudovém ztrácení a nalézání lásek, přátelství, rodin, rodičů a dětí navzájem. Upozorňují na problémy emigrace a imigrace, fanouškovství na stadionech, rasismu i existenci drobných zlodějíčků, kteří znepříjemňují život. Mezi herci se objeví Jan Tříska, Jiří Macháček, Emília Vášáryová, Ingrid Timková, Petr Forman, Pavel Liška, Zdeněk Dušek a Jan Budař a objeví se i exprezident Václav Havel.

Oproti dosavadním Hřebejkovým snímkům je děj situován do současnosti. Oba tvůrci v tomto pátém společném projektu opustili žánr laskavých komedií a jsou zvědavi, jak to přijmou diváci. "Pokud jde o jakési výchovné působení, jsem skeptický. Ani si nemyslím, že jsme se předtím za nostalgické komedie schovávali," řekl Hřebejk ČTK. Své nejnovější dílo označuje za psychologickou komedii - není to prý proto, že by chtěl "nastavovat zrcadlo".

Podle Trojana po 15 letech od listopadu 1989 nazrála doba, kdy se současníci dokáží "odstřihnout" od bývalého režimu. "Mně osobně ta setrvačnost trvala dlouho, neboť všechny lásky, nezdary a směrování se někam spojené s pubertou byly ovlivněny dobou. Reflexe je podstatná," řekl ČTK s tím, že snímek Horem pádem je v mnoha směrech kritický i závažný. "Zároveň je však i zábavný, což je nejsilnější zbraň dua Hřebejk - Jarchovský," uvedl producent.

Obvodní soud pro Prahu 1 se již příští měsíc vrátí k případu dvou příslušníků komunistické Státní bezpečnosti stíhaných za psychické a fyzické týrání disidentů při akci Asanace. Kauzu musí otevřít z pokynu Nejvyššího soudu, který kvůli formálním nedostatkům zrušil pravomocný rozsudek, podle něhož měli jít Zbyněk Dudek a Jiří Šimák na pět let do vězení.

"Hlavní líčení je naplánováno na 30. srpna," řekla ČTK soudkyně Edita Beranová. Předloni její senát vyměřil Dudkovi i Šimákovi tříleté nepodmíněné tresty, které odvolací soud o dva roky zpřísnil.

Ve druhém kole procesu nebudou vyslýcháni žádní svědci, přečteno bude jen pár dokumentů. Nejvyšší soud požaduje, aby senát konkrétně doložil výrok o tom, že případ nebyl promlčen, protože se na něj vztahuje zákon o protiprávnosti komunistického režimu.

Případ souvisí s akcí Asanace, jejímž cílem bylo donutit v letech 1977 až 1985 signatáře Charty 77 násilím nebo výhrůžkami k opuštění republiky. Dudek a Šimák podle zrušeného rozsudku napadli v červnu 1981 při výsleších Zbyňka Benýška v pražské služebně StB v Bartolomějské ulici. Šimák jej škrtil mokrým ručníkem a zakláněl mu hlavu tak, že upadl do bezvědomí. Dudek později muže bil do břicha a lil mu na hlavu vodu. Společně podle verdiktu v říjnu 1981 v noci vnikli do bytu Ziny Freundové, kterou bili a kopali, osahávali na těle, vulgárně jí vyhrožovali a nadávali. Oba souzení vždy vinu popírali.

Za akci Asanace bylo původně stíháno 25 funkcionářů ministerstva vnitra a StB. U některých se stíhání zastavilo či přerušilo, čtyři byli odsouzeni k podmíněným trestům. Podmíněné tresty dostalo i deset krajských šéfů StB, kteří akci organizovali v regionech. Tehdejší ministr vnitra Jaromír Obzina, který Asanaci nařídil, byl souzen v samostatném procesu. Loni v lednu ale zemřel, takže se rozsudku nedočkal.

Oficiální sestavování nové vlády zahájil v sobotu úřadující předseda ČSSD Stanislav Gross diskusí s úzkým vedením sociální demokracie. Předsednictvo ČSSD ho pověřilo jednáním se všemi parlamentními stranami včetně KSČM. Předseda komunistů Miroslav Grebeníček očekává, že jej Gross kontaktuje. Zatím se však Gross setkal pouze s předsedy stran odcházející vládní koalice, lidovcem Miroslavem Kalouskem a unionistou Pavlem Němcem.

Všichni tři lídři partnerských stran zopakovali, že pokračování vlády na současném půdorysu je podle nich nejlepší variantou řešení vládní krize. Gross si však stěžuje na úzký manévrovací prostor. Podle jeho slov ho omezuje "řada mantinelů", například i to, že předseda ODS Mirek Topolánek v pátek rezolutně odmítl podpořit vládu podobnou té, která odchází.

Vyjednávací pozice svých stran si Gross s Kalouskem a Němcem osvětlili na odpolední schůzce. Předsedové menších vládních stran po ní zopakovali, že se budou angažovat pouze ve vládě, která nebude záviset na podpoře komunistů a bude pokračovat v reformách. To, že Gross bude jednat i s komunisty, považují oba za legitimní. O tom, že by s nimi chtěl opravdu do vlády jít, nepadla na schůzce podle Kalouska žádná informace.

Místopředseda ODS Petr Nečas je ale přesvědčen o tom, že Gross má v plánu sestavit vládu s podporou KSČM už od začátku vládní krize. "Je to od počátku jeho základní strategický záměr, Ústřední výkonný výbor ČSSD jednoznačně zamítl spolupráci v rámci stávajícího koaličního půdorysu, ten potřebuje Gross pouze proto, aby jej prezident jmenoval předsedou vlády," řekl.

Aby byli občanští demokraté ochotni s ČSSD jednat, musel by Gross podle ODS přijít s úplně jiným návrhem, než je pokračování současného triumvirátu. "To by musel být jiný charakter vlády, postavený na jiných principech, s jiným programem... Pak samozřejmě v úvahu jednání přichází," řekl ČTK předseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý. Naznačil, že přijatelná by mohla být tichá podpora vlády ze strany Unie svobody, jak si ji přeje i část ČSSD.