Zprávy | Z archivu rubriky


Podporu malým a středním podnikatelům má poskytovat nově zřízená Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest. Vznikne sloučením nynějších tří agentur, čímž se vytvoří předpoklady pro využívání peněz z fondů Evropské unie podle jejích pravidel. Umožnit to má poslanecká novela zákona o podpoře malého a středního podnikání, kterou bez problémů schválil Senát. Nová agentura bude podporovat podnikatele podle programů schválených vládou, bude poskytovat investiční pobídky a bude podřízena ministerstvu průmyslu a obchodu. Nová agentura nahradí Agenturu pro rozvoj podnikání, Českou agenturu pro zahraniční investice CzechInvest a Agenturu pro rozvoj průmyslu České republiky CzechIndustry.

Ministr průmyslu a obchodu Milan Urban již dříve uvedl, že cílem tohoto kroku je efektivněji spravovat finanční prostředky ze strukturálních fondů Evropské unie a učinit tyto instituce transparentnějšími směrem k domácím podnikatelům. To podle něj znamená zjednodušit přístup k informacím a usnadnit provádění jednotlivých projektů. "A samozřejmě je to i krok k racionalizaci celé této správy," dodal Urban. Vytvoření jedné agentury nebude podle ministra znamenat nárůst počtu úředníků. Z rozpočtu dal stát loni na podporu podnikání 3,8 miliardy Kč, o osm procent více než v roce 2001. K podpoře podnikatelů v roce 2002 významně přispělo podle ministra i 312 milionů korun z prostředků Phare a 347 milionů korun z úvěru od německé banky Kreditanstalt für Wiederaufbau.

Blížící se vstup České republiky do Evropské unie připomíná od středy světelný panel, který na budovu své pražské kanceláře umístili Evropští demokraté (ED). Bude odpočítávat dny, které do přičlenění k unii zbývají. Zástupci ED zahájili 150 dní před vstupem také kampaň, v níž chtějí formou letáků seznámit lidi se svými návrhy řešení problémů země. Především chtějí vyprovokovat větší zájem veřejnosti o blížící se vstup do unie, řekl předseda ED Jan Kasl. Letáková akce potrvá do května. Podle Kasla ještě není kampaní Evropských demokratů k volbám do Evropského parlamentu, která na ni teprve naváže.

Součástí nynější akce budou i různé happeningy. Například spřízněné sdružení ED nazvané Evropští jestřábi zaslalo ústavním činitelům a předsedům politických stran krejčovský metr, aby si mohli dny zbývající do vstupu do unie odstřihávat, uvedl zástupce sdružení Jan Kopecký. Leták, který neparlamentní Evropští demokraté rozdávali lidem v několika městech, se týká třeba prosperity země, korupce, byrokracie a pomalé práce soudů. Dalším tématem bude začátkem ledna zdravotnictví a sociální oblast. Potom budou přibližně po 25 dnech následovat letáky o veřejných financích, životním prostředí a dalších oblastech, uvedl Kasl.

Do Evropského parlamentu budou ED kandidovat společně se Sdružením nezávislých, lídrem bude senátor Josef Zieleniec. Kasl soudí, že by mohli ve volbách získat kolem 15 procent hlasů. Náklady na kampaň ještě ED vyčísleny nemají. Podle Kasla však bude potřeba 25 až 30 milionů korun.

Čeští vojáci z nového mnohonárodního praporu sil okamžité reakce NATO, zaměřeného na ochranu proti zbraním hromadného ničení, se na středeční přehlídce v Liberci poprvé předvedli ministrovi obrany Miroslavu Kostelkovi a zástupci náčelníka štábu Vrchního velitele spojeneckých sil v Evropě Roberto Cesarettimu. Na náměstí E. Beneše před radnicí na ně přišlo podívat také zhruba 500 obyvatel města. "Prapor reaguje na novou hrozbu, kterou jsou především biologické a chemické zbraně," řekl Cesaretti. Prapor vznikl 1. prosince a tvoří ho zhruba 500 specialistů z 11 evropských zemí, USA a Kanady. Polovinu mužstva tvoří Češi. Prapor bude k připravený k zásahu od 1. července příštího roku kdekoliv na světě v době od pěti do 20 dnů po použití zbraní hromadného ničení nebo po živelných či průmyslových katastrofách. O výcvik praporu, zaměřeného nejen na válku, ale také na boj s mezinárodním terorismem, se postarají především čeští odborníci. V Liberci má základnu brigáda chemické ochrany. Vojáci z ní se podíleli na zajištění spojeneckých operací v Perském zálivu.

V Liberci však bude ze zahraničních armád působit pouze šest štábních důstojníků. Z českých vojáků vznikne rota bojového zabezpečení, logistická a zdravotní jednotka. O biologickou jednotku se postarají Britové, o čtyři dekontaminační čety Rumuni, Poláci, Španělé a Belgičané. "Pro laboratoře se počítá s odborníky se šesti nebo sedmi zemí," uvedl velitel praporu Vratislav Osvald. Podle něj je však nejdůležitější poradní tým, složený z vědců a vojáků. V případě nasazení doporučí příslušníkům mnohonárodnostního praporu postup na postižených územích. První stmelovací cvičení praporu se má konat koncem března příštího roku v Itálii a druhé se uskuteční na přelomu května a června.

Prapor povedou Češi do konce příštího roku. Již od jeho poloviny se na jejich vystřídání začnou připravovat Němci. Jako třetí přijdou na řadu Italové. Mnohonárodní prapory se vymění vždy po půl roce. Jak prohlásil Cesaretti, každá ze zemí NATO platí účast svých vojáků v praporu ze svého rozpočtu. Kromě České republiky patří do praporu Belgie, Kanada, Maďarsko, Itálie, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Španělsko, Turecko, Velká Británie a USA. Vedoucí země praporu poskytuje vždy své specialisty pro velení a štáb.

Hnací silou vytvoření jednotné měny v Evropské unii jsou ryze politické důvody a ne ekonomická nutnost. V projevu ve švédském parlamentu to v úterý prohlásil český prezident Václav Klaus. Před poslanci země, která v referendu odmítla přijetí eura, zopakoval také svůj názor, že výsledky prohlubování evropské integrace jsou hluboko pod očekáváním. Prezident poukázal na to, že ve státech eurozóny příchod eura neurychlil ekonomický růst, a naopak náklady na zavedení jednotné měny šly na jeho úkor. Transformující se ekonomiky zemí vstupujících do EU podle něj potřebují jinou měnovou politiku než pokročilejší státy eurozóny. Klaus řekl, že představitelé budoucích členských zemí chtějí vydělat na stabilitě eura, ale zapomínají, že jejich měny neustále posilují. Podle něho by stálo za to před přijetím eura počkat, až bude kurzovní poměr jejich měn k euru ještě výhodnější.

V otázce pořízení švédských stíhacích letounů typu Jas-39 Gripen Českou armádou se prezident Václav Klaus plně přikloní k rozhodnutí vlády, která je v této záležitosti kompetentní. Klaus to sdělil během setkání se švédským premiérem Göranem Perssonem. Právě tento typ nadzvukového letounu vybrala v pondělí po měsíčním prověřování pěti došlých nabídek odborná meziresortní komise, která švédské gripeny doporučila české vládě. V otázce budování evropských ozbrojených sil Klaus zopakoval názor, že nepovažuje vytvoření nových složek za nutné, když už existuje NATO. Persson dodal, že neutrální Švédsko se s tímto postojem ztotožňuje.

Pomalu jako zlatý hřeb zasedání ministrů obrany stávajících a budoucích zemí Severoatlantické aliance - na pozadí sporů o evropskou obranu či dosavadní pramalé ochoty vyslat další vojáky do Afghánistánu - vyzněla pondělní slavnostní ceremonie k vytvoření mnohonárodního praporu chemické, biologické a radiační ochrany, který se veřejnosti představí za dva dny v Liberci.

Po zřízení zárodku Sil rychlé reakce (NRF) představuje mnohonárodní prapor další hmatatelný důkaz, že se závěry pražského summitu o transformaci aliance skutečně plní. "Je to jasný signál, že se NATO mění a že národy aliance jsou s to spolupracovat i v tak sofistikované oblasti," řekl generální tajemník George Robertson.

Svou zručnost a vybavení před novináři v Bruselu předváděla pětice belgických specialistů, ale velením jednotky, zařazené přímo pod operační kontrolu vrchního velitele sil NATO, byli pověřeni čeští vojáci. Je to hozená rukavice, kterou česká strana zdvihla a zavázala se, že jako první dokáže postavit prapor na mezinárodních základech, řekl ČTK velitel praporu major Vratislav Osvald poté, co si potřásl rukou s generálním tajemníkem aliance Georgem Robertsonem, vrchním velitelem sil NATO v Evropě generálem Jamesem Johnsem a předsedou Vojenského výboru NATO generálem Haraldem Kujatem.

V praporu je zastoupeno kromě Čechů dalších 12 armád. Česko se podílí celkem 267 profesionálními vojáky velitelství, rotami velení a logistiky a speciální protichemickou rotou, jejíž složení "odpovídá nasazení v Iráku". Vojáci z tuctu dalších zemí se podílejí na průzkumné rotě, laboratořích, podpůrných týmech, dekontaminačních četách a ve společném poradním týmu, předurčeném pro nadřízené velitelství. Úředním jazykem praporu je angličtina, kterou samozřejmě ovládají i velitelé českých jednotek.

Jednotka vzniká jako součást nově budovaných sil rychlé reakce NATO (tzv. NATO Response Force; NRF), jejichž zřízení bylo odsouhlaseno také na pražském summitu aliance v listopadu 2002. Tyto síly oficiálně zahájily činnost 15. října a plně operativní mají být v roce 2006, kdy dosáhnou početního stavu zhruba 20.000 mužů. Výstavbou protichemického praporu byla pověřena Česká republika, která se v rámci NATO soustředí právě na ochranu proti zbraním hromadného ničení. Dlouhodobé české zkušenosti na poli chemických zbraní pocházejí ještě z dob Varšavské smlouvy, kdy se československá armáda důkladně připravovala na útok zbraněmi hromadného ničení. V současné době mají čeští chemici špičkové vybavení, jímž údajně mnohdy předčí i oddíly ostatních armád Severoatlantické aliance. Čeští vojenští chemici se osvědčili i při mezinárodních operacích. Armádní chemici byli součástí první československé jednotky v novodobé historii, která byla vyslána do bojové akce: začátkem 90. let do Perského zálivu. Do srpna 1991 se československá jednotka účastnila operací Pouštní štít a Pouštní bouře. Jako jediná v Perském zálivu v roce 1991 rozpoznala bojové chemické látky, ale stopy byly neznatelné. Rota protichemické ochrany z Liberce působila v roce 2000 půl roku v misi SFOR v Bosně. Od března 2002 tvořili příslušníci liberecké roty základ české jednotky v operaci Trvalá svoboda v Kuvajtu. Z české roty vznikl letos v březnu 1. česko-slovenský prapor radiační, chemické a biologické ochrany. Do května v něm působilo 290 českých a 73 slovenských vojáků.

Předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Vladimír Laštůvka (ČSSD) v pondělí ČTK řekl, že nebude kandidovat v červnových volbách do Evropského parlamentu. Podobné rozhodnutí zvažuje i sociálnědemokratický poslanec a bývalý předseda Valného shromáždění OSN Jan Kavan.

Kandidátku nejsilnější vládní strany bude její ústřední výkonný výbor schvalovat v neděli 14. prosince. V návrhu, který už projednalo v polovině listopadu stranické předsednictvo, figuruje Laštůvka na šestém a Kavan dokonce na jedenáctém místě. Podle politických pozorovatelů je ale volitelných pouze prvních pět kandidátů. Laštůvka, který se ocitl na hranici volitelnosti, není spokojen s tím, že má být lídrem kandidátky mediálně málo známý poslanec Libor Rouček, někdejší mluvčí socialistické vlády premiéra Miloše Zemana. Laštůvka by na jeho místě raději viděl senátora Richarda Falbra, který byl dlouholetým předsedou nejsilnější odborové centrály Českomoravské konfederace odborových svazů. Kavan se prý rozhodne až na zasedání ústředního výkonného výboru, kde to také veřejné oznámí. "V tomto okamžiku jde o to, zda má, nebo nemá sociální demokracie zájem být zastoupená na této úrovni," dodal poslancův asistent.

Kromě Roučka a Falbra jsou ještě na volitelných místech kandidátky jako třetí poslanec Milan Ekert a na čtvrté a páté pozici poslanec Petr Lachnit, který byl v Zemanově kabinetu ministrem místního rozvoje, a exministr zdravotnictví Bohumil Fišer. V Evropském parlamentu by mělo zasednout 24 zástupců České republiky. Voliči je budou vybírat někdy v červnu příštího roku. Termín zatím nebyl stanoven. Volebním obvodem bude celá republika.

Čeští vojenští piloti budou s největší pravděpodobností v příštích letech létat na stíhačkách Jas-39 Gripen. Devítičlenná odborná komise měsíc posuzovala pět došlých nabídek a v pondělí vládě doporučila právě švédské gripeny. Gripeny tedy v očích komise předčily starší letouny F-16, které nabízeli tři další uchazeči. Pokud návrh do konce roku schválí vláda a pokud budou následná jednání dovedena do úspěšného konce, 14 gripenů v roce 2005 nahradí dosluhující stroje MiG-21.

Švédsko nabídlo úplně nové stíhačky, určené původně pro vlastní piloty. Konkurenční F-16 nabízely USA, Belgie a Nizozemsko, Kanada se přihlásila s voumotorovým F/A-18. Rozhodnutí komise bylo jednomyslné. Belgická nabídka letounů F-16 MLU byla v pořadí druhá, následovaná Kanadou a Nizozemskem. Spojené státy, které lobovaly pro své F-16 Block 15 s novými motory, zůstaly v hodnocení komise na posledním místě. Hodnocení komise ale není pro vládu závazné.

Britsko-švédské konsorcium se ucházelo o přezbrojení české armády už od roku 1997. Získání kontraktu už mělo téměř na dosah, ale náklady na odstranění následků loňských povodní přiměly českou vládu hledat úspornější řešení. Letos se rozhodla, že zastaralé letouny MiG-21 nahradí na přechodnou dobu čtrnácti pronajatými nebo levně "z druhé ruky" pořízenými stíhačkami. Vedle švédských gripenů byly ve hře stroje F-16, které nabízely USA, Belgie a Nizozemsko a letouny F/A-18 nabízené Kanadou. Své konkurenty Švédsko překvapilo, když před měsícem oznámilo, že nabízí k desetiletému pronájmu 14 nových stíhaček Jas-39 Gripen za cenu používaných letounů. Švédsko má údajně připravený i plán doprovodných investic do ČR, takzvané offsety, v objemu 150 procent celkové hodnoty dodávky letounů. Pronájem gripenů má být údajně o přibližně deset procent levnější než finanční strop stanovený ministerstvem obrany.

Stíhačka Jas-39 Gripen, vyvinutá v 90. letech, je prvním víceúčelovým bojovým nadzvukovým letounem čtvrté generace, který je již v operační službě. Stíhačka je podle výrobce rychle operačně použitelná a vyžaduje jen minimální pozemní podpůrné vybavení. Vyznačuje se novými bojovými možnostmi a údajně i nízkými provozními náklady po celou dobu životnosti. Letoun je vybaven výkonným radiolokátorem Ericsson a díky konstrukci a použitým materiálům je obtížně zjistitelný. Základní výzbrojí letounu je kanon Mauser Bk-27 s řiditelnou kadencí 1100 až 1700 ran za minutu se zásobou 120 nábojů. Letoun je vybaven pěti závěsníky. Základem protiletadlové výzbroje jsou řízené střely (protiletadlové, protizemní, protilodní či další typy). Alternativní výzbrojí k ničení pozemních cílů může být například víceúčelová kontejnerová zbraň. Letoun švédské společnosti Saab a britské BAE Systems, dvou světových výrobců vojenské a letecké techniky, dosud nebyl použit v žádné bojové akci. Kromě Švédska, Jihoafrické republiky a Maďarska by měla gripeny do svých ozbrojených sil v příštích letech začlenit také Česká republika.

Ministři zahraničí 25 evropských zemí, stávajících a vstupujících členů EU, v Neapoli při debatě o evropské ústavě výrazně pokročili ve formulaci budoucího uspořádání vojenské spolupráce v rámci unie. Panovala široká shoda kolem návrhu protokolu o tzv. strukturované obranné spolupráci, který má být přiložen k rodící se ústavě. Do takové spolupráce by se podle textu pustily země, které "chtějí postupovat rychleji a dále" při rozvoji schopností EU, jež jí umožní provádět "i ty nejnáročnější" vojenské operace. Cílem je zajistit, aby EU dokázala i vojensky "hrát svou roli na mezinárodní scéně".

Francouzský ministr obrany Dominique de Villepin označil protokol za "skutečný průlom". Vyložil, že se zrodil z francouzsko-německo-britské iniciativy, přednesené v pátek u večeře. Předsedající Itálie na tomto základě připravila dokument, který se dočkal širokého souhlasu. Do "strukturované" vojenské spolupráce se podle tohoto textu zapojí ty státy EU, jež na sebe vezmou závazek výrazněji budovat své vojenské schopnosti a podílet se na práci vznikající evropské obranné agentury. Hlavní podmínkou je, že tyto země musejí do roku 2007 postavit bojové jednotky s nezbytným dopravním a logistickým zajištěním, schopné zasahovat v rozmezí od pěti do 30 dnů v jakýchkoli operacích, obvykle na žádost OSN. Trvání těchto akcí je od 30 dnů do nejméně 120 dnů. V návrhu, který má ČTK k dispozici, se výslovně říká, že musí jít o "národní síly", nebo o "mnohonárodní sestavy", což dává šanci na účast také malým zemím. Musejí se ovšem zavázat k plnění řady hledisek, pokud jde o úroveň vojenských výdajů, sbližování národních sil, specializaci, interoperabilitu, doplňování a podobně. Tyto aktivity nesmějí být na úkor závazků, které dané země mají vůči NATO.

"Došlo zajisté k průlomu v tom, že vlastně se k této spolupráci už hlásí všichni, až na výhrady neutrálních států," řekl k tomu český ministr zahraničí Cyril Svoboda. "Všichni říkají, že tato spolupráce má být otevřená všem, že nesmí bořit nebo narušovat most mezi Spojenými státy a Evropou a nesmí ohrozit NATO. V tom je naprostá shoda." Jisté zmatení panuje zatím kolem toho, jak má být o této spolupráci v rozšířené EU rozhodováno. Podle Svobody by bylo dobře ji "spouštět" jednomyslně, ale o dalších dílčích operacích pak rozhodovat už jen kvalifikovanou většinou. Další ministři, například britský Jack Straw či maďarský László Kovács, to vidí naopak - většinové rozhodnutí o zahájení spolupráce, ale jednomyslnost při povolování vojenských operací. Svoboda chce, aby "podmínky byly přesně napsány", než se šéfové států a vlád za dva týdny v Bruselu k této věci s konečnou platností vysloví. Do té doby se bude také jednat o tom, jaký má být minimální práh účasti členských států v této spolupráci - Praha dosud žádala, aby to byla nejméně polovina. Není však jisté, že tolik států vůbec splňuje kritéria vypočítaná v návrhu protokolu.

"Debata odhalila silnou touhu jít cestou evropské obrany, která bude doplňkem k NATO a nebude představovat žádnou duplikaci," podotkl francouzský ministr obrany Dominique de Villepin. Navržený systém je podle něj "otevřený a zcela transparentní", takže "zapojit se bude moci každý, kdo splní daná hlediska a bude si to přát". Pokusy o budování evropské vojenské politiky vyvolávají od začátku roku podezíravé reakce Spojených států; řada tamních politiků v ní vidí vznik konkurence vůči NATO, kde Američané hrají prim. Ve snaze odvrátit toto podezření se v EU nemluví už o budování separátního velitelství a plánovacího útvaru, ale o propojení případných dalších evropských orgánů s Vrchním velitelstvím ozbrojených sil NATO v Evropě (Shape). Důležité je také zapojování Británie, nejbližšího amerického spojence v Evropě, do těchto plánů. Podle diplomatů v Neapoli však americký ministr Colin Powell v posledních dvou dnech několikrát volal svým evropským kolegům, aby se poptal, co se to děje. De Villepin přiznal, že s ním mluvil, ale prý o něčem docela jiném.

V návrhu ústavy zůstala i klauzule o vzájemné pomoci v případě napadení, která je nadále obtížně přijatelná pro neutrální státy. Finsko proto navrhlo, aby byla zmírněna - povinnost pomoci by nahradila jen možnost to udělat.