Zprávy | Z archivu rubriky


Zabavit zločincův majetek bude v Evropské unii napříště snadnější a rychlejší. Ministři spravedlnosti rozšířené unie dospěli ve čtvrtek v Lucemburku k dohodě o vzájemném uznávání konfiskačních příkazů. "Může to skutečně pomoci v tažení proti organizovanému zločinu," míní český ministr spravedlnosti Karel Čermák, slibující si od nového nástroje především to, že jmění gangů působících uvnitř unie bude možno - samozřejmě po soudním rozsudku - zabavit rychleji a snadněji.

Konfiskační příkaz navazuje na evropský zatykač jako další opatření usnadňující boj proti kriminalitě a terorismu. Je jednodušší a přímočařejší než stávající režim, vyplývající z mezinárodních smluv jako úmluva Rady Evropy z roku 1990 proti praní peněz a o konfiskaci majetku z trestní činnosti. Čermákův náměstek Jakub Camrda odhaduje, že normu patrně bude záhodno převzít do dvou let, ale měla by stačit novela trestního řádu, bez zásahu do ústavy. "Úspěch v parlamentu nemohu zaručit, ale doufám, že si parlament zvykne na to, že EU má svou legislativu i v oblasti trestního práva," poznamenal v narážce na peripetie okolo evropského zatykače.

V daném případě však nejde o stíhání zločinců, ale o výkon trestu. Jestli český soud odsoudí někoho k propadnutí jmění, které má odsouzený jinde v EU, tak bude jednodušší konfiskace za přispění dalšího členského státu dosáhnout. "Na Bahamy se to, bohužel, vztahovat nebude," dodal Camrda v narážce na trestně stíhaného podnikatele Viktora Koženého žijícího na Bahamách.

Ministři se rovněž dohodli, že oběť zločinu se kdekoli v Evropské unii dočká finanční pomoci, ale ta se nebude závratně vymykat z místních poměrů. "Směrnice byla přijata v podobě, která je pro nás velmi výhodná. Českým občanům dává jistotu, že se jim - pokud se stanou obětí trestného činu kdekoli v EU - dostane peněžité pomoci od státu, kde se čin stal. Na druhé straně směrnice neklade zvýšené nároky na náš státní rozpočet. Toto riziko zpočátku hrozilo, ale podařilo se dosáhnout podoby přijatelné pro všechny i z finančního hlediska," řekl ČTK náměstek ministra spravedlnosti Jakub Camrda.

Návrh směrnice původně stanovil nejnižší hranici maximálního odškodnění na 60.000 eur všude v rozšířené EU, ale novým členským zemím se ještě před vstupem do EU podařilo výsledek ovlivnit; argumentovaly především dopady na veřejné finance i na odlišnou kupní sílu eura ve starých a nových zemích "pětadvacítky". V konečném textu se tak místo konkrétní sumy objevila formulace o "přiměřeném" odškodnění.

Do 1. ledna 2006, odkdy má směrnice platit, bude však třeba pozměnit příslušný český zákon z roku 1997, aby se vztahoval nejen na české občany a cizince usazené v ČR, ale i na občany dalších států EU, pokud by se na českém území stali terčem zločinců.

Vláda bude podnikat kroky, aby Češi a Češky neodcházeli za prací do EU. Novinářům to ve čtvrtek řekl ministr práce Zdeněk Škromach. Podle něj ale česká strana nadále jedná se "starými" členskými zeměmi, aby umožnily českým občanům volný přístup na své pracovní trhy. Většina dosavadních států EU přijala opatření, která brání novým evropským občanům získat práci. Po dvou letech je přehodnotí.

"Naším zájmem není, aby naši občané odcházeli za prací v zahraničí. Potřebujeme kvalifikované síly na našem pracovním trhu," uvedl Škromach. Češi by ale podle něj měli mít stejné podmínky jako nynější občané EU. Podle Škromacha si vláda po dohodě s Evropskou komisí vytyčila priority, díky nimž chce udržet české pracovníky doma. Bude klást důraz na vývoj mezd v souladu s růstem produktivity práce. Chce sladit systém dávek a daní tak, aby motivovala lidi k práci. Podnikům hodlá vytvořit podmínky, aby mohla vznikat nová pracovní místa. Má také v úmyslu přehodnotit důchodový systém tak, aby lidé neodcházeli do penzí předčasně.

Ve spolupráci se sociálními partnery hodlá kabinet zmodernizovat odborné vzdělávání a přizpůsobit ho poptávce na trhu práce, uvedl ministr. Vytvoří také systém celoživotního vzdělávání. "Každý občan v aktivním věku musí počítat s tím, že během svého života se bude muset několikrát rekvalifikovat," zdůraznil Škromach. Ke zlepšení zaměstnanosti hodlá česká strana podle ministra získat peníze z Evropského sociálního fondu. Do roku 2006 by mohla z tohoto zdroje dostat téměř 457 milionů eur (přes 14 miliard korun).

Češi a Češky budou moci od soboty bez pracovního povolení pracovat ve Velké Británii, Irsku, v Polsku, Maďarsku, Slovinsku, třech pobaltských státech a na Slovensku. Přísná omezení by na ně neměla čekat ani ve Švédsku. V Nizozemsku bez větších překážek dostanou práci zástupci několika vybraných profesí. V Dánsku získají pracovní povolení, pokud si seženou místo. Úřady ale nejprve zkontrolují, zda jim zaměstnavatel nabídl stejné podmínky jako domácím. Stejný postoj zaujalo i Norsko, které není v EU.

Škromach rovněž uvedl, že omezení přístupu na pracovní trhy ve většině stávajících členských zemí EU mohou zhoršit situaci na českém trhu práce. Lidé z nových členských zemí, kterým většina států patnáctky brání volně na svém území získat zaměstnání, by mohli hledat příležitost v Česku. "Tím, že se za námi vytvořila jakási zeď na trhu práce, tak se ČR může stát cílovou zemí v migraci za prací," uvedl Škromach. Poloha, podmínky i ekonomická situace v Česku tomu podle něj nahrávají. Polsko, Slovensko i Maďarsko mají navíc vyšší míru nezaměstnanosti než Česko, což může český pracovní trh ohrozit, míní ministr.

Česká strana si proto ponechala možnost v případě nutnosti přístup na svůj pracovní trh omezit. Po vstupu do EU se o místo v Česku mohou ale zatím volně ucházet jak občané 15 stávajících zemí, tak z devíti nových států unie. "Pokud tito lidé přijdou za prací a budou tady legálně pracovat, jsou vítáni. Pokud by ale chtěli přijít za sociálním systémem a sociálním zvýhodněním, pak učiníme veškeré administrativní kroky k tomu, aby sem nemohli jen za tímto účelem přijít," zdůraznil Škromach.

Umělecký šéf pražského Divadla na Vinohradech Martin Stropnický neprodloužil termínované smlouvy Antonii Hegerlíkové, Gabriele Vránové, Janu Teplému, Miroslavu Moravcovi a Rudolfu Jelínkovi. Na čtvteční tiskové konferenci tento svůj krok zdůvodnil příliš početným hereckým ansámblem a řadou uměleckých funkcí, které nejsou nezbytně nutné. Změny nastanou většinou ke konci sezony.

"Zrušil jsem rovněž devítičlenný divadelní orchestr, místa stálého scénického výtvarníka a kostýmního návrháře," řekl Stropnický. S tím podle něj souvisí postupné omlazování souboru - termínované smlouvy obdrží letošní absolventi herectví pražské Divadelní fakulty Pavel Batěk a Daniel Bambas, kteří na Vinohradech dosud hostovali. Soubor obohatí i Vilma Cibulková, s níž se Stropnický dohodl na dvouleté smlouvě. Herečka spolu s Jiřím Dvořákem ztvární hlavní role v první premiéře příští sezony, jíž v listopadu bude Shakespearův Macbeth.

"Čtyřicet členů hereckého souboru je příliš vysoké číslo, redukce tohoto počtu je věcí nesmírně citlivou a složitou," řekl ČTK Stropnický, který prý dlouho přemýšlel, s kým se rozloučí. Hodně herců má uzavřeny smlouvy na dobu neurčitou, což jakýkoliv pohyb nesmírně komplikuje. "Vím, že jsem tímto rozhodnutím nikoho nepotěšil. Zvažoval jsem i lidská kritéria, bral v úvahu i skutečnost, že pro někoho může ztráta divadelního prostředí znamenat životní tragédii, totální ztrátu smyslu života," uvedl Stropnický. Podle svých slov naznačil i některým z těch, kteří mají smlouvu na dobu neurčitou, že pro ně v nejbližší době nevidí nějakou výraznější práci na Vinohradech, a vyzval je, aby si ji ve vlastním zájmu pokud možno hledali jinde.