Zprávy | Z archivu rubriky


Odstupující premiér Vladimír Špidla je přesvědčen o tom, že vznik koalice ČSSD, KDU-ČSL a Unie svobody-DEU před dvěma lety byla správná koncepce. V nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce ale přiznal, že se mu v sociální demokracii nepodařilo obhájit názor, že vznik této koalice má politickou logiku a je prospěšný pro Česko i ČSSD.

"Nakonec v delší perspektivě se ukáže, že tato koncepce byla správná. Že byla v určitý okamžik poražena, to je jiná věc," řekl, aniž by chtěl jakkoli komentovat současné vyjednávání o nové vládě. Špidla řekl, že vytvoření koaliční vlády, která se ve sněmovně opírala o většinu 101 hlasů, byl docela komplikovaný a důležitý krok, který v době povodňových balíčků utrpěl "poměrně vážným napětím a vážnými rozpory". Od té doby se Špidla snažil přesvědčit sociální demokracii, že toto uspořádání má politickou logiku a je správné a prospěšné pro Česko a sociální demokracii.

Špidla narážel na události z konce léta 2002, kdy zemi postihly záplavy. Vláda na ně reagovala úspornými opatřeními a daňovými změnami, jejichž část ale parlament nepřijal, neboť se proti nim postavila tehdejší unionistická poslankyně Hana Marvanová. Při těsné většině dvou hlasů nad opozicí byl její postoj pro vládu zničující, což jí osobně a také celé unii někteří sociální demokraté dodnes nezapomněli.

Špidla v neděli řekl, že vláda tehdy "absolvovala poměrně velké vnitřní napětí". "Dlouhodobě to podrylo určitou důvěryhodnost uvnitř sociální demokracie pro koalici, kde Unie svobody byla chápaná jako velmi nejistý a možná až příliš průrazný partner. A mně se nepodařilo sociální demokracii přesvědčit, že tomu tak není. Reálně tomu tak nebylo, ale ten obraz se vytvářel," uvedl.

Na dlouhodobé problémy uvnitř US-DEU poukázal místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach, když v diskusním pořadu televize Nova Sedmička odpovídal na dotaz, kdo zavinil pád Špidlova kabinetu. "Nelze hovořit o vině a nevině. Věci mají svoje souvislosti, můžeme začít Hanou Marvanovou a jejím hlasováním na počátku této koalice," řekl. Škromach také uvedl, že v době, kdy Ústřední výkonný výbor ČSSD rozhodl minulou sobotu o konci vlády, už z unie odcházeli poslanci Tomáš Vrbík a Marian Bielesz, a koalice tak už neměla jistotu většiny v Poslanecké sněmovně.

Naopak zástupci lidovců a Unie svobody-DEU v pořadu, hejtman Roman Línek a poslanec František Pelc, považovali vládní krizi za vyvrcholení vnitřních sporů v ČSSD.

Dosavadní výsledky práce koaliční vlády Špidla v České televizi hájil. Kabinet podle něj zvládl vstup země do Evropské unie, stabilizoval veřejné finance a důchodový systém, předložil zákony na podporu rodin s dětmi a prosadil nástroje na boj proti šedé ekonomice. Špidla uvedl, že vláda poctivě plnila své programové prohlášení, jehož větší díl splnila.

Doporučením, zda vyznamenat členy odbojové skupiny bratří Mašínů, se bude senátní podvýbor pro státní vyznamenání znovu zabývat 13. července. V některém z následujících týdnů se pak bude jejich možným oceněním zabývat Senát jako celek. Poslanecká sněmovna ve středu návrh nominovat muže, kteří v 50. letech se zbraní v ruce vedli boj s československým komunistickým režimem, velkou většinou odmítla.

Pro bylo ve sněmovně jen 25 ze 149 přítomných poslanců, přičemž návrh odmítli zejména zástupci KSČM a ČSSD, kteří mají v dolní komoře většinu. Nominaci podpořila jen většina přítomných poslanců ODS a US-DEU, ostatní členové těchto klubů se spolu s lidovci zdrželi hlasování. V pravicovějším Senátu má návrh větší šanci na schválení.

Návrh vyznamenat Mašíny, kteří v 50. letech bojovali proti komunistickému režimu a při útěku na Západ zabili šest lidí převážně z ozbrojených složek státu, podporují například Josef Pavlata (ODS), Daniel Kroupa (za ODA) nebo Martin Mejstřík (za Cestu změny), považují je za hrdiny třetího odboje. Proti jsou zástupci ČSSD, například Jan Rakušan či Alena Gajdůšková, a komunisté, kteří Mašíny označují za vrahy. Vyčítají jim zejména postřelení hasiče, zastřelení ozbrojeného muže, který převážel peníze, či zabití chloroformem omámeného příslušníka někdejšího Sboru národní bezpečnosti v Čelákovicích u Prahy.

Člen odbojové skupiny Milan Paumer při nedávném veřejném slyšení v Senátu uvedl, že tento policista byl zabit kvůli hrozbě pozdější identifikace a následným represím. K zastřelení pokladníka řekl, že tento muž byl členem Lidových milicí, "ozbrojené pěsti komunistické strany", a zahynul při šarvátce s Josefem Mašínem. Někteří z účastníků slyšení dali najevo, že by jednání Mašínů nebylo zpochybňováno, pokud by při svém boji zahynuli. Jejich odsuzování tkví podle advokáta Milana Hulíka v nepochopení toho, co se počátkem 50. let v tehdejším Československu dělo.

Senát i sněmovna své nominace předloží prezidentu republiky, který se ale jejich doporučením nemusí řídit. Kandidáty si může vybrat sám. Dny, kdy hlava státu vyznamenání propůjčuje nebo uděluje, jsou vždy 28. říjen a 1. leden.

Další knihou s hrabalovskou tematikou vycházející v roce, kdy si literární veřejnost připomíná nedožité devadesátiny jednoho z nejvýznamnějších českých umělců 20. století, je monografie Tomáše Mazala. Nazvaná prostě Spisovatel Bohumil Hrabal vychází v těchto dnech v nakladatelství Torst.

Tomáš Mazal, dlouholetý Hrabalův přítel a pomocník, napsal čtivý, fakty nabitý spisovatelův životopis, v němž krok za krokem konfrontuje Hrabalovo psaní a skutečný život. V tematicky zaměřených kapitolách sleduje čtenář spisovatele během celého jeho života. Součástí knihy je více než 300 fotografií, z nichž většina pochází z Hrabalova soukromého archivu a je zde publikována vůbec poprvé. Reprodukováno je i mnoho rukopisů, dokumentů a fotografií předmětů, které spisovatele provázely celým jeho životem.

Série oslav nedožitých Hrabalových devadesátin začala v březnu výstavou v pražském Libeňském zámečku. S Libní spojil Hrabal část svého života. Bydlel tam, tvořil a přímo na zámečku se i oženil. V dubnu pořadatelé oslav odhalili poblíž libeňské ulice Na hrázi, kde stával Hrabalův domek, základní kámen zamýšleného Centra Bohumila Hrabala. V centru by mělo být knihkupectví se všemi jeho knihami, výčep, informační báze o všech akcích souvisejících s Hrabalem i galerie umělců spjatých s jeho dílem či přímo s ním. Akce Hrabalova devadesátka trvala několik měsíců a konala se i v Nymburku a Kersku, které jsou s autorovým jménem také spojeny.

Až na pracovní dny příštího týdne si smluvil schůzky s představiteli opozice úřadující předseda ČSSD Stanislav Gross. O možné podpoře pro kabinet, který sestavuje z pověření prezidenta Václava Klause, bude ve středu jednat s lídrem občanských demokratů Mirkem Topolánkem, den poté se má sejít nad stejným tématem s předsedou KSČM Miroslavem Grebeníčkem.

Z nedělních vyjádření politiků vyplývá, že Gross je nadále v patové situaci. Stojí sice dál o pokračování spolupráce s US-DEU a lidovci, jejich počet však nestačí k získání většiny ve sněmovně. Koaliční partneři ČSSD se brání jakékoli spolupráci s komunisty. ODS zase odmítá podporovat vládu, která by pouze kopírovala podobu dosavadního kabinetu.

V případě, že se socialisté s lidovci a unionisty sejdou i v příštím kabinetu, měla by nová koaliční smlouva podle šéfa lidovců Miroslava Kalouska obsahovat jasné pojistky pro to, aby nikdo z koalice nemohl s pomocí opozice prosadit některé věci proti vůli vládních partnerů. Kalousek naznačil, že by se to mělo týkat případů, jako je schvalování státního rozpočtu či ochrana soukromého majetku. V tomto volebním období se například ČSSD spojila s opoziční KSČM a proti vládním partnerům prosazovala svoji představu o deregulaci nájmů.

Podle předsedy US-DEU Pavla Němce by nová koaliční smlouva měla být podrobnější a více zaměřená na praktické prvky denního života. Unie by chtěla pokračovat v dohodnuté reformě veřejných financí a zjednodušit systém výběru daní a zdravotního a sociálního pojištění. Odmítá omezovat vlastnická práva podnikatelů. Němec uvedl, že nová vláda "bude vládou na původním půdorysu, to znamená s původními resorty".

Předseda poslanců ČSSD Petr Ibl ale v pátek pro BBC uvedl, že nová koaliční smlouva by měla akceptovat "vlajkové lodi volebního programu" ČSSD.