Zprávy | Z archivu rubriky


Pád vlády zřejmě dál odsune přijetí národního alokačního plánu pro trh s emisemi skleníkových plynů. Česká republika měla dokument, podle kterého by měly být povolenky rozděleny jednotlivým firmám k 1. lednu příštího roku, koncem května odevzdat Bruselu. Dostala se ale už na jaře do skluzu. Ministerstvo životního prostředí hodlalo návrh předložit vládě tento měsíc. Zatím nevypořádalo ani všechny připomínky a nestihne to ani do příštího pátku, jak plánovalo.

"Je to tak důležitý dokument, že by ho měla schválit až nová vláda," řekla ČTK mluvčí ministerstva životního prostředí Karolína Šůlová. Připustila, že stát se tak kvůli povolenkám může dostat do velké časové tísně. Brusel si totiž ke kontrole plánu vyhradil dva měsíce. Pokud Evropská komise dostane návrh až po prázdninách a nebude s ním spokojena, vrátí ho do Prahy. Na přepracování pak zbude pouze pár měsíců, v horším případě týdnů.

Proti návrhu v uplynulém týdnu vystoupily hnědouhelné společnosti, počet povolenek, které mají dostat, mají za nízký. Návrh stanovující, jak budou průmyslovým a energetickým firmám rozdělovány povolenky na emise kysličníku uhelnatého, by podle nich mohl způsobit pokles výroby elektřiny z hnědého uhlí až o čtyři terawatthodiny ročně, tedy o jednu dvacetinu celkové výroby elektrické energie v Česku. Mezi další důsledky by podle nich patřilo propuštění až několika tisíc zaměstnanců hnědouhelných dolů a elektráren a výrazné zvýšení nákladů pro spotřebitele.

Ekologická sdružení naopak požadují, aby počet povolenek byl nižší, než ministerstvo stanovilo na základě množství vypouštěných emisí skleníkových plynů za poslední tři roky a odhadů vývoje jednotlivých průmyslových odvětví.

Obchodování s emisemi má být v EU spuštěno od ledna. Povolenky dostane 350 českých podniků pro zhruba 430 zdrojů. Do systému byly zařazeny elektrárny, rafinerie, koksárny, strojírenské a papírenské závody, cementárny, sklárny, vápenky, výrobny keramiky a některé potravinářské závody.

Povolenky dostanou podniky vždy na jeden rok dopředu. Podle skutečného množství vypuštěných skleníkových plynů v daném roce pak budou státu povolenky vracet. V průběhu roku s nimi budou moci obchodovat, přičemž kupovat je a dál s nimi obchodovat bude moci kdokoli. Aby unie zaručila transparentnost obchodů, vytvořila stejnou metodiku monitorování emisí pro všechny členské státy.

Doporučením, zda vyznamenat členy odbojové skupiny bratří Mašínů, se bude senátní podvýbor pro státní vyznamenání znovu zabývat 13. července. V některém z následujících týdnů se pak bude jejich možným oceněním zabývat Senát jako celek. Poslanecká sněmovna ve středu návrh nominovat muže, kteří v 50. letech se zbraní v ruce vedli boj s československým komunistickým režimem, velkou většinou odmítla.

Pro bylo ve sněmovně jen 25 ze 149 přítomných poslanců, přičemž návrh odmítli zejména zástupci KSČM a ČSSD, kteří mají v dolní komoře většinu. Nominaci podpořila jen většina přítomných poslanců ODS a US-DEU, ostatní členové těchto klubů se spolu s lidovci zdrželi hlasování. V pravicovějším Senátu má návrh větší šanci na schválení.

Návrh vyznamenat Mašíny, kteří v 50. letech bojovali proti komunistickému režimu a při útěku na Západ zabili šest lidí převážně z ozbrojených složek státu, podporují například Josef Pavlata (ODS), Daniel Kroupa (za ODA) nebo Martin Mejstřík (za Cestu změny), považují je za hrdiny třetího odboje. Proti jsou zástupci ČSSD, například Jan Rakušan či Alena Gajdůšková, a komunisté, kteří Mašíny označují za vrahy. Vyčítají jim zejména postřelení hasiče, zastřelení ozbrojeného muže, který převážel peníze, či zabití chloroformem omámeného příslušníka někdejšího Sboru národní bezpečnosti v Čelákovicích u Prahy.

Člen odbojové skupiny Milan Paumer při nedávném veřejném slyšení v Senátu uvedl, že tento policista byl zabit kvůli hrozbě pozdější identifikace a následným represím. K zastřelení pokladníka řekl, že tento muž byl členem Lidových milicí, "ozbrojené pěsti komunistické strany", a zahynul při šarvátce s Josefem Mašínem. Někteří z účastníků slyšení dali najevo, že by jednání Mašínů nebylo zpochybňováno, pokud by při svém boji zahynuli. Jejich odsuzování tkví podle advokáta Milana Hulíka v nepochopení toho, co se počátkem 50. let v tehdejším Československu dělo.

Senát i sněmovna své nominace předloží prezidentu republiky, který se ale jejich doporučením nemusí řídit. Kandidáty si může vybrat sám. Dny, kdy hlava státu vyznamenání propůjčuje nebo uděluje, jsou vždy 28. říjen a 1. leden.

Odstupující premiér Vladimír Špidla je přesvědčen o tom, že vznik koalice ČSSD, KDU-ČSL a Unie svobody-DEU před dvěma lety byla správná koncepce. V nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce ale přiznal, že se mu v sociální demokracii nepodařilo obhájit názor, že vznik této koalice má politickou logiku a je prospěšný pro Česko i ČSSD.

"Nakonec v delší perspektivě se ukáže, že tato koncepce byla správná. Že byla v určitý okamžik poražena, to je jiná věc," řekl, aniž by chtěl jakkoli komentovat současné vyjednávání o nové vládě. Špidla řekl, že vytvoření koaliční vlády, která se ve sněmovně opírala o většinu 101 hlasů, byl docela komplikovaný a důležitý krok, který v době povodňových balíčků utrpěl "poměrně vážným napětím a vážnými rozpory". Od té doby se Špidla snažil přesvědčit sociální demokracii, že toto uspořádání má politickou logiku a je správné a prospěšné pro Česko a sociální demokracii.

Špidla narážel na události z konce léta 2002, kdy zemi postihly záplavy. Vláda na ně reagovala úspornými opatřeními a daňovými změnami, jejichž část ale parlament nepřijal, neboť se proti nim postavila tehdejší unionistická poslankyně Hana Marvanová. Při těsné většině dvou hlasů nad opozicí byl její postoj pro vládu zničující, což jí osobně a také celé unii někteří sociální demokraté dodnes nezapomněli.

Špidla v neděli řekl, že vláda tehdy "absolvovala poměrně velké vnitřní napětí". "Dlouhodobě to podrylo určitou důvěryhodnost uvnitř sociální demokracie pro koalici, kde Unie svobody byla chápaná jako velmi nejistý a možná až příliš průrazný partner. A mně se nepodařilo sociální demokracii přesvědčit, že tomu tak není. Reálně tomu tak nebylo, ale ten obraz se vytvářel," uvedl.

Na dlouhodobé problémy uvnitř US-DEU poukázal místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach, když v diskusním pořadu televize Nova Sedmička odpovídal na dotaz, kdo zavinil pád Špidlova kabinetu. "Nelze hovořit o vině a nevině. Věci mají svoje souvislosti, můžeme začít Hanou Marvanovou a jejím hlasováním na počátku této koalice," řekl. Škromach také uvedl, že v době, kdy Ústřední výkonný výbor ČSSD rozhodl minulou sobotu o konci vlády, už z unie odcházeli poslanci Tomáš Vrbík a Marian Bielesz, a koalice tak už neměla jistotu většiny v Poslanecké sněmovně.

Naopak zástupci lidovců a Unie svobody-DEU v pořadu, hejtman Roman Línek a poslanec František Pelc, považovali vládní krizi za vyvrcholení vnitřních sporů v ČSSD.

Dosavadní výsledky práce koaliční vlády Špidla v České televizi hájil. Kabinet podle něj zvládl vstup země do Evropské unie, stabilizoval veřejné finance a důchodový systém, předložil zákony na podporu rodin s dětmi a prosadil nástroje na boj proti šedé ekonomice. Špidla uvedl, že vláda poctivě plnila své programové prohlášení, jehož větší díl splnila.

Další knihou s hrabalovskou tematikou vycházející v roce, kdy si literární veřejnost připomíná nedožité devadesátiny jednoho z nejvýznamnějších českých umělců 20. století, je monografie Tomáše Mazala. Nazvaná prostě Spisovatel Bohumil Hrabal vychází v těchto dnech v nakladatelství Torst.

Tomáš Mazal, dlouholetý Hrabalův přítel a pomocník, napsal čtivý, fakty nabitý spisovatelův životopis, v němž krok za krokem konfrontuje Hrabalovo psaní a skutečný život. V tematicky zaměřených kapitolách sleduje čtenář spisovatele během celého jeho života. Součástí knihy je více než 300 fotografií, z nichž většina pochází z Hrabalova soukromého archivu a je zde publikována vůbec poprvé. Reprodukováno je i mnoho rukopisů, dokumentů a fotografií předmětů, které spisovatele provázely celým jeho životem.

Série oslav nedožitých Hrabalových devadesátin začala v březnu výstavou v pražském Libeňském zámečku. S Libní spojil Hrabal část svého života. Bydlel tam, tvořil a přímo na zámečku se i oženil. V dubnu pořadatelé oslav odhalili poblíž libeňské ulice Na hrázi, kde stával Hrabalův domek, základní kámen zamýšleného Centra Bohumila Hrabala. V centru by mělo být knihkupectví se všemi jeho knihami, výčep, informační báze o všech akcích souvisejících s Hrabalem i galerie umělců spjatých s jeho dílem či přímo s ním. Akce Hrabalova devadesátka trvala několik měsíců a konala se i v Nymburku a Kersku, které jsou s autorovým jménem také spojeny.

Na uzavřené projekci určené zahraničním novinářům, hostům, distributorům či zástupcům zahraničních přehlídek představili v sobotu režisér Jan Hřebejk s producentem Ondřejem Trojanem svůj nový snímek. Má název Horem pádem, scénář k němu opět napsal Petr Jarchovský a v kinech se objeví v polovině září. Film už prezentovali v Cannes a nabídli ho k výběru do soutěže MFF v Benátkách.

Jde o vzájemně se prostupující příběhy o osudovém ztrácení a nalézání lásek, přátelství, rodin, rodičů a dětí navzájem. Upozorňují na problémy emigrace a imigrace, fanouškovství na stadionech, rasismu i existenci drobných zlodějíčků, kteří znepříjemňují život. Mezi herci se objeví Jan Tříska, Jiří Macháček, Emília Vášáryová, Ingrid Timková, Petr Forman, Pavel Liška, Zdeněk Dušek a Jan Budař a objeví se i exprezident Václav Havel.

Oproti dosavadním Hřebejkovým snímkům je děj situován do současnosti. Oba tvůrci v tomto pátém společném projektu opustili žánr laskavých komedií a jsou zvědavi, jak to přijmou diváci. "Pokud jde o jakési výchovné působení, jsem skeptický. Ani si nemyslím, že jsme se předtím za nostalgické komedie schovávali," řekl Hřebejk ČTK. Své nejnovější dílo označuje za psychologickou komedii - není to prý proto, že by chtěl "nastavovat zrcadlo".

Podle Trojana po 15 letech od listopadu 1989 nazrála doba, kdy se současníci dokáží "odstřihnout" od bývalého režimu. "Mně osobně ta setrvačnost trvala dlouho, neboť všechny lásky, nezdary a směrování se někam spojené s pubertou byly ovlivněny dobou. Reflexe je podstatná," řekl ČTK s tím, že snímek Horem pádem je v mnoha směrech kritický i závažný. "Zároveň je však i zábavný, což je nejsilnější zbraň dua Hřebejk - Jarchovský," uvedl producent.

Obvodní soud pro Prahu 1 se již příští měsíc vrátí k případu dvou příslušníků komunistické Státní bezpečnosti stíhaných za psychické a fyzické týrání disidentů při akci Asanace. Kauzu musí otevřít z pokynu Nejvyššího soudu, který kvůli formálním nedostatkům zrušil pravomocný rozsudek, podle něhož měli jít Zbyněk Dudek a Jiří Šimák na pět let do vězení.

"Hlavní líčení je naplánováno na 30. srpna," řekla ČTK soudkyně Edita Beranová. Předloni její senát vyměřil Dudkovi i Šimákovi tříleté nepodmíněné tresty, které odvolací soud o dva roky zpřísnil.

Ve druhém kole procesu nebudou vyslýcháni žádní svědci, přečteno bude jen pár dokumentů. Nejvyšší soud požaduje, aby senát konkrétně doložil výrok o tom, že případ nebyl promlčen, protože se na něj vztahuje zákon o protiprávnosti komunistického režimu.

Případ souvisí s akcí Asanace, jejímž cílem bylo donutit v letech 1977 až 1985 signatáře Charty 77 násilím nebo výhrůžkami k opuštění republiky. Dudek a Šimák podle zrušeného rozsudku napadli v červnu 1981 při výsleších Zbyňka Benýška v pražské služebně StB v Bartolomějské ulici. Šimák jej škrtil mokrým ručníkem a zakláněl mu hlavu tak, že upadl do bezvědomí. Dudek později muže bil do břicha a lil mu na hlavu vodu. Společně podle verdiktu v říjnu 1981 v noci vnikli do bytu Ziny Freundové, kterou bili a kopali, osahávali na těle, vulgárně jí vyhrožovali a nadávali. Oba souzení vždy vinu popírali.

Za akci Asanace bylo původně stíháno 25 funkcionářů ministerstva vnitra a StB. U některých se stíhání zastavilo či přerušilo, čtyři byli odsouzeni k podmíněným trestům. Podmíněné tresty dostalo i deset krajských šéfů StB, kteří akci organizovali v regionech. Tehdejší ministr vnitra Jaromír Obzina, který Asanaci nařídil, byl souzen v samostatném procesu. Loni v lednu ale zemřel, takže se rozsudku nedočkal.

Oficiální sestavování nové vlády zahájil v sobotu úřadující předseda ČSSD Stanislav Gross diskusí s úzkým vedením sociální demokracie. Předsednictvo ČSSD ho pověřilo jednáním se všemi parlamentními stranami včetně KSČM. Předseda komunistů Miroslav Grebeníček očekává, že jej Gross kontaktuje. Zatím se však Gross setkal pouze s předsedy stran odcházející vládní koalice, lidovcem Miroslavem Kalouskem a unionistou Pavlem Němcem.

Všichni tři lídři partnerských stran zopakovali, že pokračování vlády na současném půdorysu je podle nich nejlepší variantou řešení vládní krize. Gross si však stěžuje na úzký manévrovací prostor. Podle jeho slov ho omezuje "řada mantinelů", například i to, že předseda ODS Mirek Topolánek v pátek rezolutně odmítl podpořit vládu podobnou té, která odchází.

Vyjednávací pozice svých stran si Gross s Kalouskem a Němcem osvětlili na odpolední schůzce. Předsedové menších vládních stran po ní zopakovali, že se budou angažovat pouze ve vládě, která nebude záviset na podpoře komunistů a bude pokračovat v reformách. To, že Gross bude jednat i s komunisty, považují oba za legitimní. O tom, že by s nimi chtěl opravdu do vlády jít, nepadla na schůzce podle Kalouska žádná informace.

Místopředseda ODS Petr Nečas je ale přesvědčen o tom, že Gross má v plánu sestavit vládu s podporou KSČM už od začátku vládní krize. "Je to od počátku jeho základní strategický záměr, Ústřední výkonný výbor ČSSD jednoznačně zamítl spolupráci v rámci stávajícího koaličního půdorysu, ten potřebuje Gross pouze proto, aby jej prezident jmenoval předsedou vlády," řekl.

Aby byli občanští demokraté ochotni s ČSSD jednat, musel by Gross podle ODS přijít s úplně jiným návrhem, než je pokračování současného triumvirátu. "To by musel být jiný charakter vlády, postavený na jiných principech, s jiným programem... Pak samozřejmě v úvahu jednání přichází," řekl ČTK předseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý. Naznačil, že přijatelná by mohla být tichá podpora vlády ze strany Unie svobody, jak si ji přeje i část ČSSD.

Návratu k povinnému maturování z matematiky, s nímž počítá nový školský zákon, Senát možná bránit nebude. Naznačovala to vyjádření představitelů senátorských klubů, které oslovila ČTK. Všichni byli pro obnovení matematiky jako povinného maturitního předmětu na gymnáziích, řada z nich ale zároveň podotýkala, že jejich frakce o této otázce ještě nejednaly.

"Já to oběma rukama podpořím, matematika je základ logiky," řekl předseda senátorů ČSSD Petr Smutný, absolvent Vysoké školy chemicko-technologické, který byl podle svých slov v tomto předmětu hodnocen většinou dvojkou. Gymnázia mají připravovat studenty na vysokou školu, přičemž na těch technických absolventům gymnázií matematické znalosti mnohdy chybějí, uvedl.

"Pro povinnou maturitu z matematiky jsem," přidal se šéf lidoveckých senátorů Josef Kaňa, nikoli ale kvůli tomu, že má technické vzdělání. "Vím, že to (matematika) dělá potíže, třeba mé vnučce, ale nakonec měla jedničku," uvedl s úsměvem.

Povinnost maturovat z matematiky by zavedl také předseda Klubu otevřené demokracie Edvard Outrata (za US-DEU), někdejší šéf Českého statistického úřadu. "Já sám mám dojem, že má být matematika povinná, ale jakou to má většinu (v klubu), to nevím," uvedl.

"Mně osobně ta matika až tolik v tom zákoně nevadí, poněvadž já jsem ji kdysi učil," uvedl místopředseda senátorů ODS Vladimír Kulhánek. Netroufal si ale vzhledem k protichůdným názorům na tento krok odhadnout, jak se ke němu Senát postaví

Nový školský zákon počítá mimo jiné s reformou maturit, které by měly mít dvě části - státní a školní. Stát má stanovit obsah, formu i kritéria společné části maturit, druhá část je záležitostí školy. Státní, společnou část maturit mají tvořit tři zkoušky - z českého jazyka, z cizího jazyka a pro všechny střední školy s výjimkou gymnázií volitelný předmět, kde si žáci matematiku vybrat mohou, ale také nemusejí. Podle nového systému by se mělo podle ministryně školství Petry Buzkové (ČSSD) poprvé maturovat v roce 2009; týkalo by se to tedy studentů, kteří do školy nastoupí v září 2005.

Sama Buzková povinnou maturitu z matematiky na gymnáziích odmítala podobně jako místopředsedkyně školského výboru Michaela Šojdrová (KDU-ČSL), podle níž tím budou znevýhodněna zvláště humanitně zaměřená gymnázia. "Matematika je univerzálním jazykem, a proto má být (na gymnáziích povinně) součástí maturitní zkoušky," uvedl naopak šéf téhož výboru Walter Bartoš z ODS.