Zprávy | Z archivu rubriky


Obvinění někdejšího generálního sekretáře ministerstva zahraničí Karla Srby a tří dalších lidí z podvodu při opravách v Konferenčním centru Štiřín bylo předčasné. Žalobce proto květnové usnesení policie o zahájení jejich trestního stíhání koncem června zrušil. "Do usnesení byla podána stížnost a té stížnosti bylo vyhověno," řekl ve čtvrtek ČTK mluvčí pražského městského státního zastupitelství Martin Omelka. Protikorupční služba se v souvislosti s rozsáhlou rekonstrukcí Štiřína, příspěvkové organizace ministerstva zahraničí, zabývá třemi samostatnými případy. Spadají do éry ředitele Jiřího Zoufala a jde v nich o porušování povinnosti při správě cizího majetku, podvod i korupci. Dvě z kauz zůstávají bez obviněných. Není ale vyloučeno, že za podvod při opravách ve Štiříně padnou časem obvinění znovu. "V okamžiku, kdy se usnesení rušilo, jevilo se obvinění jako předčasné, takže byly dány pokyny k dalšímu šetření," uvedl Omelka. Podle zrušeného obvinění se vedle Srby dopustili trestné činnosti i jeho bývalá rodinná přítelkyně Eva Tomšovicová, Zoufal a jednatel stavební firmy Petr Langer. Jsou podezřelí z toho, že stát připravili o desítky milionů korun, když uzavřeli smlouvy na provedení stavebních prací za ceny mnohonásobně vyšší, než bylo obvyklé. Podle některých informací údajně dostal Srba po uzavření smluv a dodatků s vítězi veřejné soutěže pět milionů korun.

Češi nedůvěřují evropským institucím a pouze dvě pětiny obyvatel dnes podporují členství ČR v Evropské unii, což je historicky nejnižší údaj. V kontrastu s tím si zavedení jednotné měny stále přeje více než polovina, přesněji 56 procent obyvatel. Vyplývá to z českého Eurobarometru, což je průzkum Evropské komise, který sleduje postoje k evropským otázkám. Jak ukázal průzkum, Češi vnímají EU jako záruku ekonomické prosperity, ale vidí v ní také symbol byrokracie a nezaměstnanosti. O její politice jsou málo informováni, institucím nerozumějí a jsou k nim skeptičtí. Polovina Čechů nechápe princip fungování EU a stejná část obyvatel se domnívá, že rozsah práva veta by měl zůstat nezměněn, protože zaručuje ochranu národních zájmů. ČR také patří s Dánskem, Tureckem a Velkou Británií mezi země s nejnižší podporou evropské ústavy. Co se týká výhod členství, jsou Češi spolu s Poláky, Litevci a Estonci nejméně skeptičtí v očekáváních. Slibují si ekonomické výhody a brání se dalšímu rozšiřování. Společnou obrannou a zahraniční politiku podporují více než tři čtvrtiny obyvatel. S dalším rozšířením unie souhlasí méně než polovina dotázaných. S nízkou důvěryhodností souvisí podle respondentů také malá informovanost o institucích EU. O Evropském parlamentu si 38 procent obyvatel myslí, že nemá na jejich život žádný vliv. O existenci Rady EU ví 54 procent lidí, nejméně známými institucemi jsou Evropský účetní dvůr a Výbor regionů (o obou slyšelo 21 procent lidí).