Zprávy | Z archivu rubriky

V některých oblastech České republiky si mohou houbaři z lesa odnést plné košíky hub. Masově rostou i pravé hřiby. ČTK to řekl jednatel České mykologické společnosti Miroslav Smotlacha. "Máme zprávy z několika míst, zejména z Krkonoš a z Podkrkonoší, že tam rostou houby masově, řekl Smotlacha. Podle mykologa se houbaři v této oblasti mohou setkat ve větší míře především s hřibovitými houbami, dokonce i s hřibem pravým. "Je to pro mě trochu překvapivé," dodal Smotlacha. Na území celé republiky pak také hodně rostou jedlé muchomůrky růžovky. Tato houba, které se lidově říká masák, je mezi houbaři hodnocena jako jedna z nejchutnějších. Dále rostou všechny druhy letních hub - klouzky, kozáky, křemenáče a další. Smotlacha také upozornil na hojný výskyt mírně jedovaté pečárky zápašné, kterou si lidé mohou splést s jedlými druhy žampionů. Podle mykologa bude víkend pro houbaře příznivý, zejména tam, kde zapršelo. "Máme dojem, že si letos houbaři přijdou na své," zhodnotil letošní sezonu Smotlacha.

Státní dluh v letošním 2. čtvrtletí stoupl na 599,8 miliardy korun, což je o 61,8 miliardy Kč více než na konci 1. čtvrtletí. Oznámilo to ve čtvrtek ministerstvo financí. V přepočtu na jednoho obyvatele se tak dluh přiblížil 60.000 Kč. Na růstu dluhu se nejvíce podílelo vydání dluhopisů v zahraničí za 1,5 miliardy eur, tedy přibližně 47 miliard korun. Vydání historicky prvních eurobondů bylo podle ministerstva i odborníků úspěšné a rozpočtu by mělo ušetřit asi 1,5 miliardy korun. Takzvaný obchodovatelný státní dluh činil ke konci prvního pololetí 583,9 miliardy korun. Podíl státních pokladničních poukázek přitom poklesl z jedné třetiny na 26,4 procenta, zbytek tvoří střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy. Podíl státního dluhu se zbytkovou splatností do jednoho roku postupně klesá a nově činil 35,3 procenta. Cílem vlády bylo využít rekordně nízkých úrokových sazeb a přejít na dluhopisy s delší splatností, čímž stát ušetří na úrocích.

Spolu ve čtvrtek oslavili 50. výročí ukončení činnosti vojenských táborů nucených prací členové Pomocných technických praporů (PTP), kteří v letech 1951 až 1954 pracovali na dole Ludvík v Ostravě-Radvanicích. "Pro nás to znamenalo konec otrocké práce a života ve velké nejistotě," řekl ČTK jeden z bývalých pracovníků dolu Ludvík Bohuslav Strauch, který se sešel se 60 kolegy na brněnské vojenské akademii. Na dole Ludvík pracovali příslušníci roty R a Z čtvrtého praporu PTP. Prací v podzemí si splnilo v Radvanicích základní vojenskou službu bezmála 450 mužů. V kádrových materiálech měli uvedeno písmeno E, což znamenalo, že jsou politicky nespolehliví. Proto místo zbraně dostali na vojně do rukou lopaty a krumpáče. V táborech nucených prací končili zejména synové bývalých živnostníků a kulaků. Mnozí z nich byli na vojně tři až čtyři roky. "Museli jsme fárat každý den. Část mzdy nám pak strhávali za výdaje na naši stravu a ubytování. Nikdo nevěděl, kdy jej z vojny pustí domů. Neustále nám bylo dáváno najevo, že jsme političtí škůdci komunistického Československa," dodal Strauch.

Když přijela kajakářka Štěpánka Hilgertová v únoru na olympijský kanál v Aténách, byla se spíš přesvědčit, jestli stojí. Od té doby tam zavítala ještě třikrát a už mu pomalu přichází na chuť, třebaže jím protéká slaná voda. Dvojnásobná olympijská vítězka bude zkoušet formu při víkendovém Světovém poháru Praze, jejím předposledním závodu před Aténami. Před čtyřmi lety, rovněž v olympijském roce, pražský závod vyhrála a posléze v Sydney obhájila titul z Atlanty. "To ale nic neznamená. Sice každá výhra potěší a zvedne i sebevědomí, výsledek ze závodu pět týdnů před olympiádou však nemusí vůbec nic napovědět, ať už se jedná o pokaženou jízdu, nebo triumf," odmítla paralelu Hilgertová. Naposledy se z desetidenního tréninku na olympijském kanálu vrátila minulý týden ve středu. "Tam skončila plná příprava, snad ten čas na odpočinek před závody bude stačit, neboť jsme přijeli hodně unaveni. Ale stejné podmínky máme všichni, protože v těch Aténách byla celá světová špička," upozornila kajakářka. "Ale moc se těším, bude to závod bez nervů," hlásila s úsměvem.

Opoziční komunisté nebudou ani nadále podporovat koalici sociálních demokratů, lidovců a unionistů. Sociální demokraté by s podporou komunistů mohli počítat jen tehdy, kdyby se ČSSD posunula zpět ke svému volebnímu programu. Po čtvrteční schůzce s vedením ČSSD to novinářům řekl předseda KSČM Miroslav Grebeníček. Obnovení dosavadní koalice ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU patří podle dosavadních informací k prioritám úřadujícího šéfa ČSSD Stanislava Grosse. Grebeníček ve čtvrtek stručně poznamenal, že Gross "oživuje dosavadní sestavu".

Gross po čtvrteční schůzce novinářům řekl, že zástupci ČSSD hovořili s představiteli KSČM o kultivaci vztahů mezi vládou a opozicí včetně možného posílení kontrolních nástrojů opozice. O konkrétních postech, jež by v tomto rámci mohly opozici, a konkrétně KSČM, připadnout, ale podle Grosse nemluvili. Potvrdil to Grebeníček, když řekl, že "žádné nabídky na koryta nezazněly". Jediné, co mu prý při schůzce nabídli, byla podle Grebeníčka minerální voda. Schůzka vedení ČSSD a KSČM trvala zhruba hodinu, tedy stejně jako středeční jednání sociálních demokratů s ODS. I ve čtvrtek se ho zúčastnili šéfové stran, po jednom místopředsedovi za každou a předsedové jejich poslaneckých klubů, tedy celkem šest lidí. Po jednání mezi nimi panovala dobrá nálada a oba tábory nešetřily bonmoty.

Čeští spisovatelé o víkendu zavítají do Chotěboře na Havlíčkobrodsku. Na festivalu Literární Vysočina budou předčítat ze svých děl a zúčastní se i autorské tvůrčí dílny. Od pátečního večera do neděle se v prostorách staré radnice představí tři desítky účinkujících; kromě literátů i divadelníci nebo muzikanti. "Festival je v první řadě zaměřen na kvalitní literaturu," řekl ve čtvrtek ČTK prezident festivalu Petr Musílek. Díky setkání se podle něj autoři navzájem poznají a navíc si mohou ověřit působení svých prací na diváky. Součástí festivalu bude vyhodnocení soutěže Literární Vysočina, které se zúčastnila téměř stovka příspěvků od autorů z celé republiky. V pátek představí svoji knihu Lucie Seifertová, letošní nositelka ceny Magnesia Litera za leporelo o českých dějinách. Ukázky ze svých prací přečte například Radek Fridrich nebo Miroslav Koupil. Později vystoupí písničkář a kouzelník Paul Merild. O den později se čtenáři setkají třeba s Ivanem Binarem, předsedou Obce spisovatelů, s kritikem a publicistou Pavlem Janáčkem nebo si poslechnou koncert písničkářky Zdenky Lorencové. Vrcholem bude večerní vyhlášení výsledků literární soutěže. Písničkář Pavel Dobeš zahraje v neděli dopoledne, představí také svoji knihu Něco o Americe.

Obvinění někdejšího generálního sekretáře ministerstva zahraničí Karla Srby a tří dalších lidí z podvodu při opravách v Konferenčním centru Štiřín bylo předčasné. Žalobce proto květnové usnesení policie o zahájení jejich trestního stíhání koncem června zrušil. "Do usnesení byla podána stížnost a té stížnosti bylo vyhověno," řekl ve čtvrtek ČTK mluvčí pražského městského státního zastupitelství Martin Omelka. Protikorupční služba se v souvislosti s rozsáhlou rekonstrukcí Štiřína, příspěvkové organizace ministerstva zahraničí, zabývá třemi samostatnými případy. Spadají do éry ředitele Jiřího Zoufala a jde v nich o porušování povinnosti při správě cizího majetku, podvod i korupci. Dvě z kauz zůstávají bez obviněných. Není ale vyloučeno, že za podvod při opravách ve Štiříně padnou časem obvinění znovu. "V okamžiku, kdy se usnesení rušilo, jevilo se obvinění jako předčasné, takže byly dány pokyny k dalšímu šetření," uvedl Omelka. Podle zrušeného obvinění se vedle Srby dopustili trestné činnosti i jeho bývalá rodinná přítelkyně Eva Tomšovicová, Zoufal a jednatel stavební firmy Petr Langer. Jsou podezřelí z toho, že stát připravili o desítky milionů korun, když uzavřeli smlouvy na provedení stavebních prací za ceny mnohonásobně vyšší, než bylo obvyklé. Podle některých informací údajně dostal Srba po uzavření smluv a dodatků s vítězi veřejné soutěže pět milionů korun.

Dobře organizovanou skupinu devíti dealerů heroinu a pervitinu rozbili policisté v Ostravě. Šest členů gangu zatkli minulý týden v rámci akce Španěl. Zbývající tři muži, kteří se na prodeji narkotik podíleli dříve, jsou už delší dobu ve vězení pro podobné zločiny. ČTK to řekla tisková mluvčí Policejního prezidia Blanka Kosinová. Policisté z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu a Národní protidrogové centrály skupinu složenou převážně z rusky hovořících cizinců sledovali šest měsíců. Šest dealerů zatkli během několika hodin ve spolupráci se zásahovou jednotkou na různých místech Ostravy. "Při třech domovních prohlídkách policisté zajistili heroin, váhy na vážení drogy a další věci sloužící k trestné činnosti. Kolik si vydělali trestnou činností se nyní vyšetřuje," řekla mluvčí. Podle kriminalistů si skupina drogy nechala vozit do Ostravy z Brna a Prahy. Časem jim ale začala vadit konkurence. "Na ulici proto přepadli konkurenčního dealera, spoutali ho, hodili do kufru auta a odvezli do garáže, kde ho pod pohrůžkou užití násilí nutili, aby přislíbil, že nebude heroin nadále v Ostravě prodávat a že jim finančně nahradí ušlý zisk. Poté ho propustili," uvedla Kosinová.

Češi nedůvěřují evropským institucím a pouze dvě pětiny obyvatel dnes podporují členství ČR v Evropské unii, což je historicky nejnižší údaj. V kontrastu s tím si zavedení jednotné měny stále přeje více než polovina, přesněji 56 procent obyvatel. Vyplývá to z českého Eurobarometru, což je průzkum Evropské komise, který sleduje postoje k evropským otázkám. Jak ukázal průzkum, Češi vnímají EU jako záruku ekonomické prosperity, ale vidí v ní také symbol byrokracie a nezaměstnanosti. O její politice jsou málo informováni, institucím nerozumějí a jsou k nim skeptičtí. Polovina Čechů nechápe princip fungování EU a stejná část obyvatel se domnívá, že rozsah práva veta by měl zůstat nezměněn, protože zaručuje ochranu národních zájmů. ČR také patří s Dánskem, Tureckem a Velkou Británií mezi země s nejnižší podporou evropské ústavy. Co se týká výhod členství, jsou Češi spolu s Poláky, Litevci a Estonci nejméně skeptičtí v očekáváních. Slibují si ekonomické výhody a brání se dalšímu rozšiřování. Společnou obrannou a zahraniční politiku podporují více než tři čtvrtiny obyvatel. S dalším rozšířením unie souhlasí méně než polovina dotázaných. S nízkou důvěryhodností souvisí podle respondentů také malá informovanost o institucích EU. O Evropském parlamentu si 38 procent obyvatel myslí, že nemá na jejich život žádný vliv. O existenci Rady EU ví 54 procent lidí, nejméně známými institucemi jsou Evropský účetní dvůr a Výbor regionů (o obou slyšelo 21 procent lidí).

Ústecký kraj nemůže kvůli dluhu teplické lékárenské služby nakládat se svým majetkem. Obce nedostanou slíbené dotace, převody majetků musel kraj zastavit. Lounská nemocnice tak nadále patří kraji, ačkoliv ten za ni dostal zaplaceno a od začátku července ji spravuje pražská Nemocnice svaté Alžběty. "Hospodařit s majetkem budeme moci až po ukončení exekuce," řekl ve čtvrtek ČTK ředitel krajského úřadu Jiří Kubricht. Exekuční příkaz vydal na konci dubna Okresní soud v Ústí nad Labem, proti jeho rozhodnutí se kraj odvolal. O odvolání soud ještě nerozhodl. Zákaz používání majetku vydal soud kvůli lékárenské službě, která údajně dluží firmě Alliance Uni Chem CZ zhruba půl milionu korun za léky. Lékárenská služba Teplice je příspěvkovou organizací, kterou kraj získal společně se zadluženými nemocnicemi v lednu 2003. Dluh vznikl podle radních v době, kdy služba patřila státu. Částku chtěl kraj zaplatit z peněz na oddlužení zdravotnických zařízení. Nedostal však souhlas od ministerstva financí.