Zprávy | Z archivu rubriky

Bulharsko kontaktovalo několik zemí, včetně České republiky, ve snaze osvobodit své dva občany zadržované jako rukojmí v Iráku. Uvedla to v Sofii náměstkyně bulharského ministra zahraničí Gergana Grunčarová. Podle ní nicméně v celé záležitosti není důvod k optimismu. Už v pátek večer navštívil bulharské velvyslanectví v Praze člen krizového štábu ministerstva zahraničí, který fungoval v době, kdy byli v Iráku pohřešováni tři čeští novináři. "Bulhaři dostali kontakty, nejrůznější rady, doporučení a především kontakt na českou ambasádu v Bagdádu," řekla Dana Pavlousková z tiskového oddělení.

Egyptologové připravují výstavu Abúsír - tajemství pouště a pyramid, která v pražském Náprstkově muzeu představí výsledky českého a německého archeologického výzkumu doby faraónů Staré říše (2740 až 2198 před naším letopočtem). Historii Abúsíru a výsledky práce českých a německých expedic budou reprezentovat více než dvě stovky unikátních předmětů, které Češi a Němci objevili za posledních sto let, uvádějí pořadatelé na internetové adrese http://egypt.cuni.cz. Výstava bude otevřena od letošního 25. listopadu do 6. března příštího roku. Novinkou pro českou veřejnost bude ojedinělý soubor předmětů, který zapůjčí Egyptologické muzeum univerzity v Lipsku. V České republice bude vystaven vůbec poprvé. Z Prahy bude výstava putovat do Lipska a poté do Berlína.

České národní egyptologické centrum a Český egyptologický ústav Univerzity Karlovy upoutaly světovou odbornou veřejnost jedinečnými objevy v pyramidovém komplexu zapomenutého panovníka Neferefrea, pohřebiště princezen a dalších členů královské rodiny. Zcela unikátní byl objev nevykradené hrobky kněze, která obsahovala neporušenou pohřební výbavu. O své práci vydali čeští egyptologové stovky článků.

Pohřbu dlouholetého rakouského prezidenta Thomase Klestila se zúčastnil současný i bývalý prezident Václav Klaus a Václav Havel a odstupující premiér Vladimír Špidla. Největší státní pohřeb v alpské republice od konce druhé světové války vyvrcholil odpoledne uložením rakve s ostatky prezidenta na Centrálním hřbitovu ve Vídni.

Ředitel Národní galerie v Praze Milan Knížák havaroval ve svém mercedesu v Plané na Tachovsku. Knížák vyvázl bez zranění, řidička vozu, s nímž se střetl, utrpěla oděrky a drobné řezné rány. Lékaři ji po ošetření v nemocnici propustili domů. "Řidič nedal na křižovatce přednost v jízdě vozidlu suzuki, které přijíždělo po hlavní silnici, a vozy se střetly," uvedla policejní mluvčí. Doplnila, že požití alkoholu před jízdou bylo u řidiče i řidičky vyloučeno.

Tenistky hrají v baráži Fed Cupu v Tallinnu s domácím Estonskem po sobotních dvouhrách 1:1 na zápasy. O první český bod se zasloužila Barbora Strýcová, která ve vyrovnaném klání zdolala domácí jedničku Maret Aniovou 7:6, 5:7 a 8:6. V úvodní dvouhře nečekaně prohrála Klára Koukalová s Margit Ruutelovou, až 588. hráčkou žebříčku, 5:7, 7:5 a 2:6.

Český zaměstnanec stráví v práci ročně v průměru 1972 hodin, což odpovídá 43 hodinám týdně. Češi se tak napracují nejvíc ze všech zaměstnanců ve vyspělých státech a odpracují víc než Japonci, Američané nebo Slováci. V porovnání například s Nory nebo Francouzi jim zbude ročně o 500 hodin méně volného času. Píše to Mladá fronta Dnes a odvolává se na studii Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Záleží však na tom, v jakém oboru kdo pracuje. Tuzemští podnikatelé tráví v práci týdně 50 hodin, naproti tomu státní úředníci jen 34 hodin. Podle zákona je standard 40 hodin.

Za nálepkou nejvíce pracujícího národa se podle deníku skrývá hlavně skutečnost, že v Česku pracuje v porovnání se zahraničím jen nepatrné procento lidí na částečný úvazek. Zatímco v Česku vyrážejí do zaměstnání na méně než 30 hodin týdně jen necelá dvě procenta lidí, ve Franci nebo Itálii je to dvakrát víc. Ve skandinávských zemích je to až čtyřikrát víc. Podle Daniela Münicha z ekonomického ústavu CERGE za to může i menší podíl služeb v ekonomice, kde bývá krátkodobých úvazků víc. Za pracovitostí českých zaměstnanců je v neposlední řadě i menší produktivita práce. Se stejným počtem pracovníků Češi nevyrobí ani 60 procent toho, co třeba Němci, uvedla Mladá fronta Dnes.

Historik a publicista Karel Bartošek zemřel v pařížské nemocnici po operaci srdce. ČTK to oznámil přítel rodiny, předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Smuteční obřad se bude konat v rodinném kruhu v Paříži. Ostatky zesnulého budou na podzim převezeny do Prahy a uloženy na hřbitově na Malvazinkách. Bartošek (nar. 1930) je čelným představitelem generace, která se v šedesátých letech z valné části odklonila od dogmatických postojů a vnesla do československé historiografie i publicistiky výrazně tvořivější postoje a metody. V roce 1972 byl vězněn a od roku 1982 žil v Paříži. Je autorem knih Český vězeň a Zpráva o putování komunistickými archivy a jedním z autorů Černé knihy komunismu.

Světoznámý režisér Roman Polanski přiletěl na tři měsíce do České republiky. Od pondělí začne v barrandovských ateliérech v Praze natáčet svůj nový film Oliver Twist. Za zhruba deset dní se pak filmaři přesunou na exteriéry do Žatce. "Film se odehrává ve starém Londýně, takže na pozemku na Barrandově stavíme obrovskou stavbu. Hotová by měla být koncem července, tam to bude teprve stát za to," dodal Petr Moravec ze společnosti Etic Films, která na snímku bude spolupracovat. Film na motivy románu Charlese Dickense se bude natáčet ve francouzsko-italsko-britsko-české koprodukci, předběžný rozpočet je 45 milionů eur (asi 1,4 miliardy korun).

Desetiletou holčičku na návsi v Kojeticích u Prahy pokousal dobrman. Dívka byla převezena do Fakultní nemocnice Motol, kde ji lékaři na chirurgickém sále ošetřili rány na hlavě v celkové anestezii. Dívka si hrála se svojí šestiletou kamarádkou před domem jejího otce, když ji napadl hlídací pes, který vyběhl z areálu místní soukromé firmy. Případem se nyní zabývají policisté. Podobné případy se staly letos ve Středočeském kraji už přinejmenším tři. Z poslanecké iniciativy už vznikl zákon, který má nedbalé majitele agresivních psů více postihovat. Vláda předlohu v červnu nepodpořila, přesto návrh posoudí po prázdninách sněmovna.

Úctu potomků vojáků Napoleonovy armády k obětem Bitvy tří císařů symbolizuje v sobotu vysazený dub na slavkovském bojišti. Strom ze severovýchodní Francie stojí při památníku Mohyla míru u obce Prace na Brněnsku. Objekt připomíná střet, který si vyžádal 40.000 životů. Region tvořený rozlehlým slavkovským bojištěm se již nyní připravuje na příští rok, kdy se v rámci 200. výročí bitvy budou konat četné vzpomínkové akce. Nejdůležitější se budou odehrávat právě u Mohyly míru. Její výstavbu před sto lety inicioval kněz Alois Slovák. Výsadbou stromů ze zemí, jejichž vojáci bojovali u Slavkova, chce muzeum navázat na Slovákovu práci.

Francouzský dub byl vysazen vedle stromu, který má připomínat památku duchovního. Sazenice byla přivezena z Moselska, z obce Ay-sur-Moselle. Tato vesnice má již od 90. let čilé styky s obcí Podolí, která leží na bojišti. Ještě letos v září by měl být vysazen u mohyly strom zastupující Rusko. Bude pocházet z Borodina, kde se odehrála jedna z klíčových bitev Napoleonova tažení Evropou. Rakouský strom se u památníku objeví na jaře příštího roku.

Bitva u Slavkova se odehrála 2. prosince 1805. Napoleonova armáda zvítězila nad spojenými vojsky rakouského císaře Františka I. a ruského cara Alexandra I. Slavný válečný střet si každý rok připomínají stovky milovníků vojenské historie z celé Evropy. Scény z bitvy, které předvádějí v dobových vojenských uniformách, pravidelně sledují tisíce zvědavců. Jen při hlavní zinscenované bitvě je pravidelně použito 300 kilogramů střelného prachu.