Zprávy | Z archivu rubriky


František Oldřich Kinský prohrál spor o palác Kinských na pražském Staroměstském náměstí, v němž sídlí Národní galerie. Podle Obvodního soudu pro Prahu 1 patří palác státu. Potomek šlechtického rodu, žijící v Argentině, chtěl v budově bydlet. Advokát Kinského Jaroslav Čapek s verdiktem nesouhlasí, a odvolá se proto k pražskému městskému soudu.

Rodina Kinského přišla o majetek po druhé světové válce na základě Benešových dekretů. "V řízení bylo prokázáno, že konfiskace proběhla v souladu se zákonem," uvedla soudkyně Martina Škodová. Podle ní měl Kinský v roce 1945 německou národnost. Soud v úterý podle Čapka rozhodl na základě dokumentu (konfiskačního výměru), který není podepsán, orazítkován, datován a nebyl adresován Kinskému. "To je pro mě jako pro právníka velkým překvapením, že soud takovýto dokument bere jako základní pro rozhodnutí v tak závažné věci," uvedl Čapek. Podle Čapka konfiskace majetku Kinských byla sice zamýšlena, ale neuskutečnila se podle práva. Originál konfiskačního výměru prý Čapek nikdy neviděl a jeho klient jej nikdy nedostal. "I kdyby tedy bylo konfiskováno, nebylo doručeno, a tudíž by rozhodnutí nebylo pravomocné," vysvětloval soudu Čapek. Také údajně použitý Benešův dekret podle něj nebyl správný. V neposlední řadě Čapek tvrdí, že Kinský nebyl Němec.

Palác Kinských patří k nejznámějším pražským budovám. Od roku 1992 je na seznamu národních kulturních památek. Narodila se v něm první nositelka Nobelovy ceny míru Bertha von Suttnerová (rozená Kinská). Německé gymnázium v paláci navštěvoval v letech 1893 až 1901 spisovatel Franz Kafka, jehož otec měl navíc v průjezdu obchod s galanterním zbožím. Klement Gottwald z jeho balkónu zase 25. února 1948 oznámil shromážděným davům nastolení komunistické moci v tehdejším Československu.

Kinský dosud pravomocně zvítězil v pěti soudních přích, dvě prohrál. Dalších asi 150 budou muset soudy ještě projednat. Někteří čeští politici v rozsudcích, které Kinskému vrátily část majetku, vidí zpochybnění dekretů. Majetek se podle dekretů zabavoval kolaborantům, zrádcům, Maďarům a Němcům, kromě těch, kteří sami trpěli nebo bojovali proti nacistům.

Vyspělé státy EU mají bývalým socialistickým zemím co vracet. Je o tom přesvědčen český ministr práce Zdeněk Škromach. Reagoval tak v úterý na rozhovor týdeníku Focus s Gerhardem Schröderem. Podle německého spolkového kancléře totiž nové členské země s nízkými platy nyní očekávají, že jim infrastrukturu poskytne EU. "Tak to ale nejde," uvedl v rozhovoru Schröder.

"Naše momentálně, řekněme nízká životní úroveň, je taky daní za vysokou životní úroveň v těch stávajících evropských zemích, která byla vybudována v dobách železné opony. Myslím si, že teď je doba vyrovnání a vrácení toho, co nám vlastně ještě v rámci tohoto vyrovnání dluží (Evropa)," řekl novinářům Škromach. Připustil, že jeho názor může být kontroverzní. Podle ministra se západoevropské státy bránily komunismu, který ovládal střední a východní Evropu, právě rostoucí životní úrovní. Socialismus tak neměl šanci se v nich uchytit.

Německý kancléř v rozhovoru kritizoval přistupující země za nízké sazby daní z příjmů firem. Již koncem března naznačil to, že nové členské státy budou mít kvůli své daňové politice problémy při jednáních o penězích EU na regionální pomoc. Podle Škromacha se Česko standardům EU přibližuje a má zájem zařadit se mezi "úspěšné a bohaté státy". Ministr připomněl, že Česká republika je z desítky přistupujících států pro pracovníky z nových zemí nejatraktivnější. "I to vypovídá o určité ekonomické a sociální situaci (v ČR)," dodal Škromach. Dosavadní členské země EU kromě Británie a Irska novým evropským občanům zatím své pracovní trhy uzavřely nebo přístup na ně omezily.

Někdejší předseda vlády a ČSSD Miloš Zeman se ohradil proti tvrzení premiéra a šéfa nejsilnější vládní strany Vladimíra Špidly, že kritikou strany porušil usnesení Ústředního výkonného výboru. Rozhodně nesouhlasí s tím, že by ČSSD poškodil. "Tuto stranu, bohužel, poškozují ti, kdo způsobili výrazný odliv důvěry občanů a voličů od sociální demokracie, a to jistě nejsem já," řekl Zeman ČTK v reakci na Špidlovo vyjádření pro úterní Právo.

Výbor v únoru uložil všem členům a funkcionářům, aby veškeré úsilí podřídili potřebám letošních voleb. Mají se také při veřejných vystoupeních zdržet výroků zpochybňujících kvalitu kandidátů a kandidátek a mediálních polemik oslabujících volební úsilí strany. Usnesení bylo podle poslanců, kteří tehdy písemně projevili nesouhlas se stranickou politikou a plněním programu ČSSD, namířeno proti nim. Zeman na víkendovém mítinku v Mostě, kam ho pozvali jeho severočeští přátelé, hovořil o zradě sociálnědemokratického programu.

Zeman podle šéfky pražské ČSSD Petry Buzkové stranu poškozuje proto, aby na její rozvrat mohl po volbách poukazovat během své kandidatury na křeslo stranického šéfa. Nyní ji úsměvným způsobem tutlá, řekla Buzková Právu. "Bylo by dobré si uvědomit, že jestliže jsem už jednou předsedou byl a dokázal jsem to, co jsem dokázal, tak nemám žádný důvod stát se předsedou znovu. Vždyť kdybych chtěl zůstat předsedou, tak jsem dobrovolně neodcházel," tvrdí naopak Zeman. ČSSD zvolí předsedu na sjezdu, který se bude konat příští rok na jaře.

Expředseda tvrdí, že svými výzvami a kritikou odpověděl těm, kdo ho neustále přemlouvají k návratu. O víkendu v Mostě požadoval svolání mimořádného sjezdu do tří měsíců, odstranění stranického vedení v čele s Vladimírem Špidlou a Stanislavem Grossem, vypovězení koaliční smlouvy a sestavení menšinové vlády ČSSD. Sociální demokracie by se podle něj měla rovněž vrátit k programu, s nímž vyhrála parlamentní volby.

Řekl prý jen, co musí nyní sociální demokracie udělat, aby se nestala nejslabší opoziční stranou. Příští rok, po trojích letošních volbách, bude pozdě. "Ani dobrý pilot nedokáže vybrat padající letadlo, pokud je již blízko země. Proto jsem se snažil na tu hrozící katastrofu upozornit předem a včas," podotkl Zeman.