Zprávy | Z archivu rubriky


Obvodní soud pro Prahu 1 se již příští měsíc vrátí k případu dvou příslušníků komunistické Státní bezpečnosti stíhaných za psychické a fyzické týrání disidentů při akci Asanace. Kauzu musí otevřít z pokynu Nejvyššího soudu, který kvůli formálním nedostatkům zrušil pravomocný rozsudek, podle něhož měli jít Zbyněk Dudek a Jiří Šimák na pět let do vězení.

"Hlavní líčení je naplánováno na 30. srpna," řekla ČTK soudkyně Edita Beranová. Předloni její senát vyměřil Dudkovi i Šimákovi tříleté nepodmíněné tresty, které odvolací soud o dva roky zpřísnil.

Ve druhém kole procesu nebudou vyslýcháni žádní svědci, přečteno bude jen pár dokumentů. Nejvyšší soud požaduje, aby senát konkrétně doložil výrok o tom, že případ nebyl promlčen, protože se na něj vztahuje zákon o protiprávnosti komunistického režimu.

Případ souvisí s akcí Asanace, jejímž cílem bylo donutit v letech 1977 až 1985 signatáře Charty 77 násilím nebo výhrůžkami k opuštění republiky. Dudek a Šimák podle zrušeného rozsudku napadli v červnu 1981 při výsleších Zbyňka Benýška v pražské služebně StB v Bartolomějské ulici. Šimák jej škrtil mokrým ručníkem a zakláněl mu hlavu tak, že upadl do bezvědomí. Dudek později muže bil do břicha a lil mu na hlavu vodu. Společně podle verdiktu v říjnu 1981 v noci vnikli do bytu Ziny Freundové, kterou bili a kopali, osahávali na těle, vulgárně jí vyhrožovali a nadávali. Oba souzení vždy vinu popírali.

Za akci Asanace bylo původně stíháno 25 funkcionářů ministerstva vnitra a StB. U některých se stíhání zastavilo či přerušilo, čtyři byli odsouzeni k podmíněným trestům. Podmíněné tresty dostalo i deset krajských šéfů StB, kteří akci organizovali v regionech. Tehdejší ministr vnitra Jaromír Obzina, který Asanaci nařídil, byl souzen v samostatném procesu. Loni v lednu ale zemřel, takže se rozsudku nedočkal.

Oficiální sestavování nové vlády zahájil v sobotu úřadující předseda ČSSD Stanislav Gross diskusí s úzkým vedením sociální demokracie. Předsednictvo ČSSD ho pověřilo jednáním se všemi parlamentními stranami včetně KSČM. Předseda komunistů Miroslav Grebeníček očekává, že jej Gross kontaktuje. Zatím se však Gross setkal pouze s předsedy stran odcházející vládní koalice, lidovcem Miroslavem Kalouskem a unionistou Pavlem Němcem.

Všichni tři lídři partnerských stran zopakovali, že pokračování vlády na současném půdorysu je podle nich nejlepší variantou řešení vládní krize. Gross si však stěžuje na úzký manévrovací prostor. Podle jeho slov ho omezuje "řada mantinelů", například i to, že předseda ODS Mirek Topolánek v pátek rezolutně odmítl podpořit vládu podobnou té, která odchází.

Vyjednávací pozice svých stran si Gross s Kalouskem a Němcem osvětlili na odpolední schůzce. Předsedové menších vládních stran po ní zopakovali, že se budou angažovat pouze ve vládě, která nebude záviset na podpoře komunistů a bude pokračovat v reformách. To, že Gross bude jednat i s komunisty, považují oba za legitimní. O tom, že by s nimi chtěl opravdu do vlády jít, nepadla na schůzce podle Kalouska žádná informace.

Místopředseda ODS Petr Nečas je ale přesvědčen o tom, že Gross má v plánu sestavit vládu s podporou KSČM už od začátku vládní krize. "Je to od počátku jeho základní strategický záměr, Ústřední výkonný výbor ČSSD jednoznačně zamítl spolupráci v rámci stávajícího koaličního půdorysu, ten potřebuje Gross pouze proto, aby jej prezident jmenoval předsedou vlády," řekl.

Aby byli občanští demokraté ochotni s ČSSD jednat, musel by Gross podle ODS přijít s úplně jiným návrhem, než je pokračování současného triumvirátu. "To by musel být jiný charakter vlády, postavený na jiných principech, s jiným programem... Pak samozřejmě v úvahu jednání přichází," řekl ČTK předseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý. Naznačil, že přijatelná by mohla být tichá podpora vlády ze strany Unie svobody, jak si ji přeje i část ČSSD.

Návratu k povinnému maturování z matematiky, s nímž počítá nový školský zákon, Senát možná bránit nebude. Naznačovala to vyjádření představitelů senátorských klubů, které oslovila ČTK. Všichni byli pro obnovení matematiky jako povinného maturitního předmětu na gymnáziích, řada z nich ale zároveň podotýkala, že jejich frakce o této otázce ještě nejednaly.

"Já to oběma rukama podpořím, matematika je základ logiky," řekl předseda senátorů ČSSD Petr Smutný, absolvent Vysoké školy chemicko-technologické, který byl podle svých slov v tomto předmětu hodnocen většinou dvojkou. Gymnázia mají připravovat studenty na vysokou školu, přičemž na těch technických absolventům gymnázií matematické znalosti mnohdy chybějí, uvedl.

"Pro povinnou maturitu z matematiky jsem," přidal se šéf lidoveckých senátorů Josef Kaňa, nikoli ale kvůli tomu, že má technické vzdělání. "Vím, že to (matematika) dělá potíže, třeba mé vnučce, ale nakonec měla jedničku," uvedl s úsměvem.

Povinnost maturovat z matematiky by zavedl také předseda Klubu otevřené demokracie Edvard Outrata (za US-DEU), někdejší šéf Českého statistického úřadu. "Já sám mám dojem, že má být matematika povinná, ale jakou to má většinu (v klubu), to nevím," uvedl.

"Mně osobně ta matika až tolik v tom zákoně nevadí, poněvadž já jsem ji kdysi učil," uvedl místopředseda senátorů ODS Vladimír Kulhánek. Netroufal si ale vzhledem k protichůdným názorům na tento krok odhadnout, jak se ke němu Senát postaví

Nový školský zákon počítá mimo jiné s reformou maturit, které by měly mít dvě části - státní a školní. Stát má stanovit obsah, formu i kritéria společné části maturit, druhá část je záležitostí školy. Státní, společnou část maturit mají tvořit tři zkoušky - z českého jazyka, z cizího jazyka a pro všechny střední školy s výjimkou gymnázií volitelný předmět, kde si žáci matematiku vybrat mohou, ale také nemusejí. Podle nového systému by se mělo podle ministryně školství Petry Buzkové (ČSSD) poprvé maturovat v roce 2009; týkalo by se to tedy studentů, kteří do školy nastoupí v září 2005.

Sama Buzková povinnou maturitu z matematiky na gymnáziích odmítala podobně jako místopředsedkyně školského výboru Michaela Šojdrová (KDU-ČSL), podle níž tím budou znevýhodněna zvláště humanitně zaměřená gymnázia. "Matematika je univerzálním jazykem, a proto má být (na gymnáziích povinně) součástí maturitní zkoušky," uvedl naopak šéf téhož výboru Walter Bartoš z ODS.