Zprávy | Z archivu rubriky


Prezident Václav Klaus nechá dopis britské autorky knih o Harrym Potterovi, která v něm kritizovala používání klecových lůžek v českých ústavech, posoudit odborníky. Zajímá ho totiž, nakolik spisovatelka Joan Rowlingová vychází z novinových článků a nakolik ze své zkušenosti. Řekl to novinářům. Premiér Vladimír Špidla hodlá podle mluvčího vlády Jindřicha Marka spisovatelce Joan Rowlingové na její stížnost na praktiky v českých léčebnách "každopádně odpovědět". Dopis, v němž se Rowlingová postavila proti používání klecových lůžek, obdrželi prezident i premiér v pondělí. Zájem o situaci v českých léčebných zařízeních rozvířil v Británii před měsícem článek The Sunday Times o ústavu v Rábech na Pardubicku. List tvrdil, že některé z dětí zde tráví v síťových lůžkách bez hraček a pozornosti personálu většinu času. Prezident Klaus našel spisovatelčin dopis dnes ráno v poště. "Je krátký (dopis), ale já si ho přece jenom nechám zásadně posoudit lidmi, kteří jsou v této věci zběhlí a mají k ní co říci," uvedl Klaus. Je podle něj otázka, nakolik autorka knih o Harrym Potterovi reaguje na skutečnou realitu či nakolik vychází její reakce z článků "v tom či onom tisku". Zajímá ho proto spisovatelčina "autentická znalost" problému. "Za svých téměř 15 let politické činnosti jsem navštívil desítky, desítky složitých nemocnic a dětských domovů a jenom bych se chtěl zeptat autorky tohoto dopisu, jestli jich viděla tolik jako já a jestli se natolik podrobně seznámila s touto problematikou," dodal Klaus. List tvrdí, že se po rozvíření případu postoj českých úřadů změnil. Ministerstvo práce podle něj před měsícem trvalo na tom, že se zákon o zákazu klecových lůžek nechystá. Nyní uvádí, že se na něm pracuje. "Není pravda, že bychom se probrali až teď. Na přípravě zákona se začalo pracovat už po první kritice," řekla mluvčí ministerstva Kateřina Beránková. Za klecové a síťové postele totiž mezinárodní instituce káraly ČR již dříve, naposledy v březnu Rada Evropy a v květnu Amnesty International. Klecová lůžka zakáže novela zákona o sociálním zabezpečení, která by měla platit od 1. ledna. Podle psychiatrů se "klece a sítě" používají ojediněle, a to u nebezpečných pacientů. Odborníci upozorňují na to, že je nebude možné hned zrušit, protože by ústavy a léčebny musely přijmout další kvalifikovaný personál. Na jeho zaplacení ale chybí peníze.

Češi a Slováci spolu mají výjimečně dobré, nadstandardní vztahy a takové by měly zůstat i nadále - na tomto závěru se v Praze shodli nový slovenský prezident Ivan Gašparovič a jeho český protějšek Václav Klaus. "V panu Gašparovičovi nachází Česká republika člověka, který tuto zemi zná velmi dobře a který bude pokračovat v tom, co zahájili jeho předchůdci," uvedl Klaus. Ocenil, že Gašparovič dodržel tradici a po svém zvolení do čela státu, stejně jako předešlí dva slovenští prezidenti po rozpadu federace, navštívil oficiálně jako první zemi ČR. "Je to hlavní signál, který jsme touto návštěvou chtěli dát," dodal. Gašparovič po setkání s Klausem řekl, že by si Češi a Slováci měli v budoucnu vzájemně pomáhat, například v rámci Evropské unie. Jak konkrétně by tato spolupráce v unii měla vypadat, neupřesnil. Další trvání takzvané visegrádské čtyřky považují Klaus i Gašparovič nadále za smysluplné. Často diskutovanou otázku omezení pohybu na společné hranici, jíž se má zabývat česko-slovenská smlouva, by podle obou prezidentů měly vyřešit vlády a parlamenty. "Dnes jde o malé detaily," uvedl Klaus. Dodal, že od české vlády, která podala demisi, není možné očekávat v tomto směru nějakou iniciativu. "To bude úkolem pro novou vládu, aby za vyjednáváními na toto téma udělala poslední tečku," řekl Klaus. Prezidenti spolu mluvili také o společném působení českých a slovenských vojáků v zahraničí. Podle Klause by vytváření společných jednotek, jak tomu bylo například v případě Kosova, nemělo být pravidlem. "Nemám pocit, že má být základním cílem vytvářet česko-slovenské jednotky tam či onde ve světě. Musí to být řešení ad hoc," řekl Klaus novinářům. Klaus i Gašparovič vyjádřili ochotu obou zemí podílet se na výcviku iráckých vojáků a vojenských policistů. Gašparovič vystřídal v prezidentské funkci Rudolfa Schustera, když překvapivě zvítězil v přímých volbách hlavy státu.