Zprávy | Z archivu rubriky


Podpora dobrovolnického hnutí byla cílem prezentace desítek nadací a občanských sdružení, na kterou se v neděli do obce Velehrad na Uherskohradišťsku sjelo několik tisíc lidí. Ve Velehradě začaly Dny lidí dobré vůle a přehlídka nadací a občanských sdružení poprvé přecházela tradičnímu večernímu Koncertu lidí dobré vůle. Akce je součástí oslav svátku slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje.

Do Velehradu zavítala i řada politiků v čele s Mirkem Topolánkem, Vladimírem Špidlou a Miroslavem Kalouskem. "Byl jsem zde již v loňském roce, ale teprve letos si mohu udělat čas na celý program," poznamenal Špidla. Podle olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera pořadatelé zájem politiků o tuto akci vítají. "Dobrovolnická činnost mnohdy stojí na okraji zájmu a málo se o ní ví. Je jen dobře, že se politická reprezentace může s těmito aktivitami seznámit," dodal.

Ve velkých stanech před velehradskou bazilikou dostalo prostor několik desítek dobrovolnických organizací. Například olomoucké Centrum pro rodinný život připravilo pro návštěvníky dům prorodinných aktivit s několika výtvarnými dílnami. "Lidé zde mohou vyjádřit vztah jednoho k druhému, tedy udělat přesně to, k čemu slouží i opravdový domov," uvedl Luboš Nágl z centra.

Velký zájem byl také o činnost ekologických aktivistů, kteří se představili u velehradských rybníků. Jednou z organizací byla i Veronica. "Největší zájem je o naše novinky, například o program věnovaný nakládání s odpady v domácnosti," uvedla Yvonna Gaillyová. Součástí Dne lidí dobré vůle bylo setkání asi 50 vozíčkářů.

Večer slavnosti vyvrcholily tradičním Koncertem lidí dobré vůle. V pondělí bude na programu poutní mše svatá, kterou bude sloužit kardinál Miloslav Vlk.

Pád vlády zřejmě dál odsune přijetí národního alokačního plánu pro trh s emisemi skleníkových plynů. Česká republika měla dokument, podle kterého by měly být povolenky rozděleny jednotlivým firmám k 1. lednu příštího roku, koncem května odevzdat Bruselu. Dostala se ale už na jaře do skluzu. Ministerstvo životního prostředí hodlalo návrh předložit vládě tento měsíc. Zatím nevypořádalo ani všechny připomínky a nestihne to ani do příštího pátku, jak plánovalo.

"Je to tak důležitý dokument, že by ho měla schválit až nová vláda," řekla ČTK mluvčí ministerstva životního prostředí Karolína Šůlová. Připustila, že stát se tak kvůli povolenkám může dostat do velké časové tísně. Brusel si totiž ke kontrole plánu vyhradil dva měsíce. Pokud Evropská komise dostane návrh až po prázdninách a nebude s ním spokojena, vrátí ho do Prahy. Na přepracování pak zbude pouze pár měsíců, v horším případě týdnů.

Proti návrhu v uplynulém týdnu vystoupily hnědouhelné společnosti, počet povolenek, které mají dostat, mají za nízký. Návrh stanovující, jak budou průmyslovým a energetickým firmám rozdělovány povolenky na emise kysličníku uhelnatého, by podle nich mohl způsobit pokles výroby elektřiny z hnědého uhlí až o čtyři terawatthodiny ročně, tedy o jednu dvacetinu celkové výroby elektrické energie v Česku. Mezi další důsledky by podle nich patřilo propuštění až několika tisíc zaměstnanců hnědouhelných dolů a elektráren a výrazné zvýšení nákladů pro spotřebitele.

Ekologická sdružení naopak požadují, aby počet povolenek byl nižší, než ministerstvo stanovilo na základě množství vypouštěných emisí skleníkových plynů za poslední tři roky a odhadů vývoje jednotlivých průmyslových odvětví.

Obchodování s emisemi má být v EU spuštěno od ledna. Povolenky dostane 350 českých podniků pro zhruba 430 zdrojů. Do systému byly zařazeny elektrárny, rafinerie, koksárny, strojírenské a papírenské závody, cementárny, sklárny, vápenky, výrobny keramiky a některé potravinářské závody.

Povolenky dostanou podniky vždy na jeden rok dopředu. Podle skutečného množství vypuštěných skleníkových plynů v daném roce pak budou státu povolenky vracet. V průběhu roku s nimi budou moci obchodovat, přičemž kupovat je a dál s nimi obchodovat bude moci kdokoli. Aby unie zaručila transparentnost obchodů, vytvořila stejnou metodiku monitorování emisí pro všechny členské státy.