Zprávy | Z archivu rubriky


Česká energetická společnost ČEZ, rakouská firma EVN a německý koncern E.ON si mezi sebe rozdělí sedm bulharských distributorů elektřiny, oznámila ve čtvrtek bulharská vláda. Za západní skupinu distributorů dá ČEZ 281,5 milionu eur, tedy 8,9 miliardy korun, představujících dosud největší investici české firmy v zahraničí.

Bulharsko nabídlo podíly 67 procent v sedmi distributorech elektřiny k prodeji loni v říjnu. Cílem vlády bylo liberalizovat trh s elektřinou před vstupem do Evropské unie a zvýšit tím jeho výkonnost. Distribuční firmy vláda seskupila do tří regionálních svazků. Každý ze zájemců mohl podat nabídku na všechny tři skupiny, získat však mohl jen jednu.

S ČEZ soutěžily o rozvod elektřiny v Bulharsku čtyři další evropské společností, kromě vítězů i italský Enel a řecká Public Power Corp. ČEZ měl zájem o všechny tři svazky, přičemž jeho nabídka na západní skupinu byla druhá nejvyšší po EVN a na severovýchodní skupinu druhá nejvyšší po E.ON.

Získání západní skupiny tří bulharských distribučních společností je největší zahraniční investicí české firmy. ČTK to sdělil mluvčí ČEZ Ladislav Kříž v reakci na oznámení bulharské vlády.

"Jde o první krok k naplnění cíle společnosti stát se leaderem středo- a východoevropského trhu s elektřinou," uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Martin Roman. Podle něj to je historický milník v rozvoji skupiny ČEZ i české energetiky.

Kapitálový trh rozšíření ČEZ do zahraničí hodnotí kladně. "Expanze se všeobecně vnímá pozitivně," shrnul makléř firmy Sati Ladislav Soukup. "Trh jednoznačně akvizici považuje za pozitivní," přidal se analytik Tibor Bokor z Wood & Company. Důkazem byl růst akcií ČEZ za poslední týdny o deset procent, z toho jen ve středu o 3,5 procenta, neboť investoři úspěch ČEZ na Balkáně předvídali. Kromě toho se ČEZ zajímá o další akvizice ve střední a východní Evropě. V Rumunsku, které nyní prodává dvě distribuční společnosti, ČEZ čeká společně s dalšími čtyřmi zájemci na výzvu k zahájení hloubkové kontroly. Podle Romana má ČEZ zájem i o distribuci elektřiny v Polsku, Bosně a Hercegovině, Chorvatsku, Makedonii, Moldavsku, Ukrajině a v budoucnu v Srbsku.

Nyní bude trh čekat, jak ČEZ dopadne u Slovenských elektrární, na jejichž koupi chce příští týden podat závaznou nabídku. SE jsou ale dle Bokora hodně zadlužené a bude proto záležet na podmínkách transakce.

Praha se možná dočká obrovského akvária s mořskými živočichy. Ve zdevastovaných podzemních prostorách bývalého Stalinova pomníku v Letenských sadech v Praze 7 je chce vybudovat společnost Underwater World Oceanarium. Vedení města záměr podporuje. Příští týden posoudí memorandum, jež má stvrdit zájem obou stran na tom, aby se stavba uskutečnila, informoval novináře radní Pavel Klega.

Stavba by podle radního byla pro Prahu nesporně výhodná. Vyřešila by problém nevyužitých prostor pomníku na Letné, které jsou léta v havarijním stavu a město nemá na jejich úpravy peníze. Metropole by navíc získala atraktivní mořské expozice, které by byly magnetem pro domácí i zahraniční turisty.

Oceanárium za 20 milionů amerických dolarů (přes půl miliardy koruun) nemá stát Prahu ani korunu. Stavbu se zavázala plně uhradit firma, která je dceřinou společností Oceanis Australia. Společnost vlastní a provozuje oceanária v Autrálii, Číně a Thajsku a nedávno uzavřela smlouvy na výstavbu a provoz podobných zařízení v Paříži, Teheránu, Řecku, Spojených arabských emirátech a na Novém Zélandu.

Projekt prvního mořského akvária ve střední Evropě představil zahraniční investor už v červnu 2002. Už tehdy měl podporu pražského zastupitelstva i Prahy 7. Plány ale odsunuly srpnové záplavy, které krátce nato přišly. Nyní bude záležet na tom, zda společnost sladí svůj projekt s platnými zákony a územním plánem. První studie totiž nevyhověla legislativě o životním prostředí.

Sociální demokraté s největší pravděpodobností nebudou nakloněni výzvám prezidenta Václava Klause měnit volební systém a systém vyhlašování předčasných voleb. Právní expert ČSSD Zdeněk Koudelka poznamenal, že radikální změna volebního systému si vyžádá změnu Ústavy a k tomu za této politické situace není vůle ani politická síla. Změny Ústavy musí totiž oběma komorami projít třípětinovou většinou. Pro změny je ODS. Sama na ně ale nestačí.

"Změna volebního systému a ústavní změny jsou možné, pokud by se na nich domluvily nejsilnější strany, tedy ODS a ČSSD," řekl Koudelka. Posílení většinových prvků ve volebním systému však podle něj znamená, že je to velmi nevýhodné pro malé strany. "V okamžiku, kdy ČSSD má koalici s malými stranami, tak si nemůže proti vůli těch malých stran dovolit jednat s ODS o změně volebního systému. Ty malé strany by pak podle mě vládu opustily," řekl ČTK poslanec, který se měl ve vládě Vladimíra Špidly stát ministrem spravedlnosti.

Předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik ČTK řekl, že Ústava není trhací kalendář. "Měnit ji v případě, že něco momentálně nefunguje, nepovažuji za dobré. Není třeba Ústavu měnit. Příčinou vládní krize není volební systém, příčinou je chování vládních stran. Z toho vyplývá, že změnu volebního systému podporovat nebudeme," řekl.

Šéf poslanců US-DEU Karel Kühnl řekl Mladé frontě Dnes, že se nedá jednoznačně říci, že to funguje lépe v zemích s poměrným, nebo většinovým volebním systémem. Předseda poslanců KDU-ČSL Jaromír Talíř ČTK řekl, že takový názor zřejmě sdílí jen ODS a prezident Václav Klaus pořád mluví její řečí.

Prezident republiky v článku pro Mladou frontu Dnes uvedl, že příčinou současné vládní krize je nefunkční volební systém a obtíže s vyhlašováním předčasných voleb. Prioritou je ukončení fungování vlády v demisi a nalezení řešení politického, nikoli úřednického. Podle prezidenta souvisí současná vládní krize s výsledky voleb do Evropského parlamentu, s "rozhádanou" situací uvnitř ČSSD a s protikladností programů stran vládní koalice pouze částečně.

Podle Klausova mínění každé dosavadní volby přinesly patovou situaci. Jednoznačným trendem bylo jen "posilování KSČM, což dále více a více zužovalo prostor pro vytváření rozumných vládních koalic". Za nynějšího poměrného volebního systému "žádné dlouhodobé řešení není možné", tvrdí prezident.