Zprávy | Z archivu rubriky

Rychlostní silniční okruh kolem Prahy by mohl být celý v provozu v roce 2010. Novinářům to po podpisu memoranda o spolupráci při budování okruhu řekl ministr dopravy Milan Šimonovský. "Do roku 2006 bychom rádi dokončili přípravu celého okruhu," řekl ministr. Vybudování zhruba 70kilometrové komunikace podle něj vyjde zhruba na 55 miliard korun v současných cenách.

Memorandum, které vedle ministra podepsal hejtman Středočeského kraje Petr Bendl a pražský primátor Pavel Bém, má pomoci zajistit předprojektovou přípravu výstavby. Jde například o zanesení trasy komunikací v územních plánech či projednání s ministerstvem životního prostředí.

Urychlená výstavba okruhu má podle Béma částečně vyřešit katastrofální dopravní situaci v hlavním městě, kdy na začátku prázdnin doprava zcela zkolabovala.

Zástupci kraje, města a ministerstva se zároveň shodli, že stavba okruhu spolu s dostavbou rychlostní komunikace R6 na Karlovy Vary a zahájením stavby dálnice D3 na České Budějovice bude pro ně prioritou.

Z pražského dálničního okruhu, který má klíčový význam pro řešení dopravy v metropoli, jsou zatím hotové dvě části. Na východě je to úsek mezi Běchovicemi a Horními Počernicemi a na západě trasa ze Slivence do Ruzyně.

Bývalý předseda vlády a ČSSD Miloš Zeman podpořil ve čtvrtek názor prezidenta Václava Klause, že hlavní příčinou současné vládní krize je nefunkční volební systém. "Já svůj názor neměním. V době, kdy jsem stál v čele vlády a sociální demokracie, tak jsem podporoval posílení většinových prvků v rámci poměrného volebního systému," řekl ČTK.

Součástí takzvané opoziční smlouvy, která v roce 1998 umožnila Zemanovi v Poslanecké sněmovně obhájit menšinový kabinet ČSSD a vládnout celé volební období, obsahuje vůli ke změně volebního systému. Uzavřely ji 9. července 1998 ČSSD a ODS a podepsali ji tehdejších jejich předsedové Zeman a Klaus spolu s místopředsedy a šéfy poslaneckých frakcí svých stran.

Společná komise skutečně připravila změny volebního systému, který obsahoval většinové prvky. Úsilí ale ztroskotalo na odporu ostatních politických stran a prezidenta republiky Václava Havla, který dal podnět k Ústavnímu soudu. Prosadit se nepodařilo ani kompromisní návrh.

Česká energetická společnost ČEZ, rakouská firma EVN a německý koncern E.ON si mezi sebe rozdělí sedm bulharských distributorů elektřiny, oznámila ve čtvrtek bulharská vláda. Za západní skupinu distributorů dá ČEZ 281,5 milionu eur, tedy 8,9 miliardy korun, představujících dosud největší investici české firmy v zahraničí.

Bulharsko nabídlo podíly 67 procent v sedmi distributorech elektřiny k prodeji loni v říjnu. Cílem vlády bylo liberalizovat trh s elektřinou před vstupem do Evropské unie a zvýšit tím jeho výkonnost. Distribuční firmy vláda seskupila do tří regionálních svazků. Každý ze zájemců mohl podat nabídku na všechny tři skupiny, získat však mohl jen jednu.

S ČEZ soutěžily o rozvod elektřiny v Bulharsku čtyři další evropské společností, kromě vítězů i italský Enel a řecká Public Power Corp. ČEZ měl zájem o všechny tři svazky, přičemž jeho nabídka na západní skupinu byla druhá nejvyšší po EVN a na severovýchodní skupinu druhá nejvyšší po E.ON.

Získání západní skupiny tří bulharských distribučních společností je největší zahraniční investicí české firmy. ČTK to sdělil mluvčí ČEZ Ladislav Kříž v reakci na oznámení bulharské vlády.

"Jde o první krok k naplnění cíle společnosti stát se leaderem středo- a východoevropského trhu s elektřinou," uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Martin Roman. Podle něj to je historický milník v rozvoji skupiny ČEZ i české energetiky.

Kapitálový trh rozšíření ČEZ do zahraničí hodnotí kladně. "Expanze se všeobecně vnímá pozitivně," shrnul makléř firmy Sati Ladislav Soukup. "Trh jednoznačně akvizici považuje za pozitivní," přidal se analytik Tibor Bokor z Wood & Company. Důkazem byl růst akcií ČEZ za poslední týdny o deset procent, z toho jen ve středu o 3,5 procenta, neboť investoři úspěch ČEZ na Balkáně předvídali. Kromě toho se ČEZ zajímá o další akvizice ve střední a východní Evropě. V Rumunsku, které nyní prodává dvě distribuční společnosti, ČEZ čeká společně s dalšími čtyřmi zájemci na výzvu k zahájení hloubkové kontroly. Podle Romana má ČEZ zájem i o distribuci elektřiny v Polsku, Bosně a Hercegovině, Chorvatsku, Makedonii, Moldavsku, Ukrajině a v budoucnu v Srbsku.

Nyní bude trh čekat, jak ČEZ dopadne u Slovenských elektrární, na jejichž koupi chce příští týden podat závaznou nabídku. SE jsou ale dle Bokora hodně zadlužené a bude proto záležet na podmínkách transakce.

Vyšetřování sobotní dopravní nehody ředitele Národní galerie Milana Knížáka se zřejmě potáhne ještě několik týdnů. Policie ji dosud vyšetřuje jako dopravní přestupek. Není však vyloučeno, že pokud bude zraněná řidička v pracovní neschopnosti delší dobu než sedm dní, může být čin posuzován i jako ublížení na zdraví. ČTK to řekla tachovská policejní mluvčí Jindřiška Cholenská.

Nehoda se stala v sobotu dopoledne na křižovatce silnic Bor, Planá a Chodová Planá na Tachovsku. Knížák jel ve svém mercedesu a nedal přednost v jízdě řidičce, která jela v suzuki po hlavní silnici. Vozy se poté střetly. Knížák vyvázl bez zranění, žena byla původně ošetřena s lehkým zraněním v mariánskolázeňské nemocnici a odjela domů. Večer se jí údajně přitížilo a šla do chebské nemocnice, kde si ji nechali na pozorování. Podle lékařů utrpěla lehký otřes mozku a podvrtnutí páteře. Pracovní neschopnost odhadují celkem na 14 dnů.

Současný šéf Národní galerie způsobil vážnou dopravní nehodu na sklonku roku 1995. Těžké zranění při ní utrpěl německý řidič. Okresní soud v Tachově Knížákovi uložil peněžitý trest 40.000 korun a zákaz činnosti řídit motorová vozidla na tři roky. Soud navíc rozhodl, že Knížák musí uhradit asi 19.000 korun Fakultní nemocnici v Plzni, kam byl německý řidič po nehodě převezen.

Česká republika není zemí, která by nadměrně omezovala pacienty. Naopak je členem konsorcia států, jehož zástupci mají vyhodnotit a vydat doporučení k užívání restriktivních metod v ústavech a léčebnách. Novinářům to po čtvrtečním setkání odborníků na psychologii, psychiatrii a neurologii s prezidentem Václavem Klausem řekla profesorka Soňa Nevšímalová.

Prezident s experty o problémech psychiatrie i zachování lidské důstojnosti pacientů jednal déle než hodinu a půl. Důvodem setkání se stal rozruch kolem užívání klecových lůžek v Česku. Zájem vyprovokovala před měsícem v Británii reportáž o ústavu v Rábech na Pardubicku, podle níž zde většinu času v "klecích" tráví i děti. Stížnost českému prezidentovi zaslala i autorka knih o Harrym Potterovi Joane Rowlingová.

"Je naprosto evidentní, že ČR se nijak neodchyluje, a neměli bychom se nechat peskovat odkudsi ze světa na základě ne plně hodnotných a kvalitních informací," řekl po setkání s odborníky prezident. Podle jeho názoru je problém klecových lůžek nadhodnocen.

Změna volebního systému směrem k většinovému, jak o ní hovoří prezident Václav Klaus, podle politologů k vyřešení problému křehkých vládních koalic v Česku nestačí. Ještě opatrnější jsou politologové k myšlence jednoduššího vyvolání předčasných voleb. Shodují se v tom, že česká politická scéna potřebuje úpravy volebního systému, ještě víc je ji třeba ale kultivovat a hledat cestu konsenzů. Podle některých z nich chce Klaus touto cestou získat víc pravomocí pro funkci prezidenta, což může být riskantní.

Praha se možná dočká obrovského akvária s mořskými živočichy. Ve zdevastovaných podzemních prostorách bývalého Stalinova pomníku v Letenských sadech v Praze 7 je chce vybudovat společnost Underwater World Oceanarium. Vedení města záměr podporuje. Příští týden posoudí memorandum, jež má stvrdit zájem obou stran na tom, aby se stavba uskutečnila, informoval novináře radní Pavel Klega.

Stavba by podle radního byla pro Prahu nesporně výhodná. Vyřešila by problém nevyužitých prostor pomníku na Letné, které jsou léta v havarijním stavu a město nemá na jejich úpravy peníze. Metropole by navíc získala atraktivní mořské expozice, které by byly magnetem pro domácí i zahraniční turisty.

Oceanárium za 20 milionů amerických dolarů (přes půl miliardy koruun) nemá stát Prahu ani korunu. Stavbu se zavázala plně uhradit firma, která je dceřinou společností Oceanis Australia. Společnost vlastní a provozuje oceanária v Autrálii, Číně a Thajsku a nedávno uzavřela smlouvy na výstavbu a provoz podobných zařízení v Paříži, Teheránu, Řecku, Spojených arabských emirátech a na Novém Zélandu.

Projekt prvního mořského akvária ve střední Evropě představil zahraniční investor už v červnu 2002. Už tehdy měl podporu pražského zastupitelstva i Prahy 7. Plány ale odsunuly srpnové záplavy, které krátce nato přišly. Nyní bude záležet na tom, zda společnost sladí svůj projekt s platnými zákony a územním plánem. První studie totiž nevyhověla legislativě o životním prostředí.

Květnové rozšíření Evropské unie o deset nových členů znamenalo zkrácení front na hranicích pro tradiční země zatížené kamionovou dopravou, jako jsou Polsko, ČR, Německo či Rakousko. Zároveň ale provoz nákladních aut vzrostl. Vstup nových zemí na jednotný trh přinesl zvýšení obchodní výměny a zrušení celních kontrol na hranicích, které mnohdy znamenaly desítky hodin čekání. Vyplývá to z ankety ČTK.

Čeští dopravci najezdí kvůli menším frontám na hranicích zhruba o 15 procent více. Přepravy rostou i díky zrušení nedostatkových vstupních povolení do sousedního Německa či Rakouska. Podle mluvčího sdružení Česmad Bohemia Martina Felixe se po uvolnění hranic zvýšil i objem tranzitní dopravy přes tuzemsko. Dříve se kvůli dlouhému čekání vyplatilo Českou republiku objet.

Provoz na hranicích by mohly zkomplikovat úvahy policie o návratu k vážení nákladních aut na hranicích. Kamiony totiž mnohdy přijíždějí do Česka přetížené a ničí silnice.

Komunisté jsou podle svého předsedy Miroslava Grebeníčka ochotni ke kompromisům při řešení vládní krize. "My jsme připraveni sestavovat rozumné vládní koalice," řekl komunistický lídr ve čtvrtek.

Zatímco lidovci a unionisté jakoukoli účast komunistů vylučují, část ČSSD možnost své menšinové vlády s podporou KSČM nevzdala. Místopředseda Zdeněk Škromach, který spolu s úřadujícím šéfem Stanislavem Grossem o nové vládě jedná, minulý víkend řekl, že lidovci a unionisté nejsou pro ČSSD "jedinou spásou".

Komunisté si podle Grebeníčka rozumí s některými poslanci ČSSD, například s šéfem zahraničního výboru sněmovny Vladimírem Laštůvkou a Janem Kavanem, kterého by prý rádi viděli místo lidovce Cyrila Svobody opět ve funkci ministra zahraničí. Tohoto souznění prý ale nechtějí využít ke zmaření nynější křehké koaliční většiny ve sněmovně, dodal.

Připraveni jsou naopak podpořit návrh státního rozpočtu pro příští rok, když bude "nadějí pro Českou republiku", řekl Grebeníček. Musel by podle Exnera komunisty přesvědčit, že povede k hospodářskému rozvoji a že snižování deficitu nebude na úkor sociální politiky.

Sociální demokraté s největší pravděpodobností nebudou nakloněni výzvám prezidenta Václava Klause měnit volební systém a systém vyhlašování předčasných voleb. Právní expert ČSSD Zdeněk Koudelka poznamenal, že radikální změna volebního systému si vyžádá změnu Ústavy a k tomu za této politické situace není vůle ani politická síla. Změny Ústavy musí totiž oběma komorami projít třípětinovou většinou. Pro změny je ODS. Sama na ně ale nestačí.

"Změna volebního systému a ústavní změny jsou možné, pokud by se na nich domluvily nejsilnější strany, tedy ODS a ČSSD," řekl Koudelka. Posílení většinových prvků ve volebním systému však podle něj znamená, že je to velmi nevýhodné pro malé strany. "V okamžiku, kdy ČSSD má koalici s malými stranami, tak si nemůže proti vůli těch malých stran dovolit jednat s ODS o změně volebního systému. Ty malé strany by pak podle mě vládu opustily," řekl ČTK poslanec, který se měl ve vládě Vladimíra Špidly stát ministrem spravedlnosti.

Předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik ČTK řekl, že Ústava není trhací kalendář. "Měnit ji v případě, že něco momentálně nefunguje, nepovažuji za dobré. Není třeba Ústavu měnit. Příčinou vládní krize není volební systém, příčinou je chování vládních stran. Z toho vyplývá, že změnu volebního systému podporovat nebudeme," řekl.

Šéf poslanců US-DEU Karel Kühnl řekl Mladé frontě Dnes, že se nedá jednoznačně říci, že to funguje lépe v zemích s poměrným, nebo většinovým volebním systémem. Předseda poslanců KDU-ČSL Jaromír Talíř ČTK řekl, že takový názor zřejmě sdílí jen ODS a prezident Václav Klaus pořád mluví její řečí.

Prezident republiky v článku pro Mladou frontu Dnes uvedl, že příčinou současné vládní krize je nefunkční volební systém a obtíže s vyhlašováním předčasných voleb. Prioritou je ukončení fungování vlády v demisi a nalezení řešení politického, nikoli úřednického. Podle prezidenta souvisí současná vládní krize s výsledky voleb do Evropského parlamentu, s "rozhádanou" situací uvnitř ČSSD a s protikladností programů stran vládní koalice pouze částečně.

Podle Klausova mínění každé dosavadní volby přinesly patovou situaci. Jednoznačným trendem bylo jen "posilování KSČM, což dále více a více zužovalo prostor pro vytváření rozumných vládních koalic". Za nynějšího poměrného volebního systému "žádné dlouhodobé řešení není možné", tvrdí prezident.