Zprávy | Z archivu rubriky


Praha se možná dočká obrovského akvária s mořskými živočichy. Ve zdevastovaných podzemních prostorách bývalého Stalinova pomníku v Letenských sadech v Praze 7 je chce vybudovat společnost Underwater World Oceanarium. Vedení města záměr podporuje. Příští týden posoudí memorandum, jež má stvrdit zájem obou stran na tom, aby se stavba uskutečnila, informoval novináře radní Pavel Klega.

Stavba by podle radního byla pro Prahu nesporně výhodná. Vyřešila by problém nevyužitých prostor pomníku na Letné, které jsou léta v havarijním stavu a město nemá na jejich úpravy peníze. Metropole by navíc získala atraktivní mořské expozice, které by byly magnetem pro domácí i zahraniční turisty.

Oceanárium za 20 milionů amerických dolarů (přes půl miliardy koruun) nemá stát Prahu ani korunu. Stavbu se zavázala plně uhradit firma, která je dceřinou společností Oceanis Australia. Společnost vlastní a provozuje oceanária v Autrálii, Číně a Thajsku a nedávno uzavřela smlouvy na výstavbu a provoz podobných zařízení v Paříži, Teheránu, Řecku, Spojených arabských emirátech a na Novém Zélandu.

Projekt prvního mořského akvária ve střední Evropě představil zahraniční investor už v červnu 2002. Už tehdy měl podporu pražského zastupitelstva i Prahy 7. Plány ale odsunuly srpnové záplavy, které krátce nato přišly. Nyní bude záležet na tom, zda společnost sladí svůj projekt s platnými zákony a územním plánem. První studie totiž nevyhověla legislativě o životním prostředí.

Česká energetická společnost ČEZ, rakouská firma EVN a německý koncern E.ON si mezi sebe rozdělí sedm bulharských distributorů elektřiny, oznámila ve čtvrtek bulharská vláda. Za západní skupinu distributorů dá ČEZ 281,5 milionu eur, tedy 8,9 miliardy korun, představujících dosud největší investici české firmy v zahraničí.

Bulharsko nabídlo podíly 67 procent v sedmi distributorech elektřiny k prodeji loni v říjnu. Cílem vlády bylo liberalizovat trh s elektřinou před vstupem do Evropské unie a zvýšit tím jeho výkonnost. Distribuční firmy vláda seskupila do tří regionálních svazků. Každý ze zájemců mohl podat nabídku na všechny tři skupiny, získat však mohl jen jednu.

S ČEZ soutěžily o rozvod elektřiny v Bulharsku čtyři další evropské společností, kromě vítězů i italský Enel a řecká Public Power Corp. ČEZ měl zájem o všechny tři svazky, přičemž jeho nabídka na západní skupinu byla druhá nejvyšší po EVN a na severovýchodní skupinu druhá nejvyšší po E.ON.

Získání západní skupiny tří bulharských distribučních společností je největší zahraniční investicí české firmy. ČTK to sdělil mluvčí ČEZ Ladislav Kříž v reakci na oznámení bulharské vlády.

"Jde o první krok k naplnění cíle společnosti stát se leaderem středo- a východoevropského trhu s elektřinou," uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Martin Roman. Podle něj to je historický milník v rozvoji skupiny ČEZ i české energetiky.

Kapitálový trh rozšíření ČEZ do zahraničí hodnotí kladně. "Expanze se všeobecně vnímá pozitivně," shrnul makléř firmy Sati Ladislav Soukup. "Trh jednoznačně akvizici považuje za pozitivní," přidal se analytik Tibor Bokor z Wood & Company. Důkazem byl růst akcií ČEZ za poslední týdny o deset procent, z toho jen ve středu o 3,5 procenta, neboť investoři úspěch ČEZ na Balkáně předvídali. Kromě toho se ČEZ zajímá o další akvizice ve střední a východní Evropě. V Rumunsku, které nyní prodává dvě distribuční společnosti, ČEZ čeká společně s dalšími čtyřmi zájemci na výzvu k zahájení hloubkové kontroly. Podle Romana má ČEZ zájem i o distribuci elektřiny v Polsku, Bosně a Hercegovině, Chorvatsku, Makedonii, Moldavsku, Ukrajině a v budoucnu v Srbsku.

Nyní bude trh čekat, jak ČEZ dopadne u Slovenských elektrární, na jejichž koupi chce příští týden podat závaznou nabídku. SE jsou ale dle Bokora hodně zadlužené a bude proto záležet na podmínkách transakce.

Dvanáct letadel, která by měly České aerolinie získat mezi roky 2006 až 2008 buď od Boeingu nebo Airbusu, budou stát mezi deseti až 20 miliardami korun. Na setkání s novináři to řekl výkonný ředitel pro strategii a plánování aerolinií Jan Váňa. Konečná cena vzejde ze soutěže, která začala koncem dubna. Podpis kontraktu na nákup strojů očekávají ČSA do konce října.

Vedle 12 letadel, jejichž dodavatele ČSA vyberou v nynějším řízení, chtějí aerolinie pořídit do roku 2014 dalších 41 strojů pro střední tratě, a to v dalších dvou etapách. Současných 29 Boeingů 737 řady 400 a 500 společnost vyřadí.

Vedle letadel pro střední tratě, které tvoří páteř flotily, obnovují ČSA také flotilu turbovrtulových strojů ATR 42 a 72 pro krátké lety. Letos firma pořídila tři ATR, příští rok chce získat další čtyři a v roce 2007 dalších pět. Současná letadla této kategorie bude také postupně vyřazovat.

Dálkovou flotilu ČSA tvoří tři Airbusy 310. Společnost nyní jedná o pořízení dalšího letadla tohoto typu. Od roku 2006 chce obnovit i dálkovou flotilu, a to stroji Airbus 330. Vzhledem k nedostatku těchto letadel na trhu v úvahu připadají také Boeingy 767 či jejich nástupce, zcela nový letoun Boeing 7E7.

V roce 2014 by tak ČSA provozovaly 63 letadel proti současným 43 strojům. Zhruba třetinu letadel chtějí aerolinie vlastnit, třetinu splácet formou leasingu a třetinu si najímat.