Zprávy | Z archivu rubriky

Dva svědci v případu na doživotí odsouzeného Jiřího Kajínka v úterý u plzeňského krajského soudu tvrdili, že Vojtěch Pokoš, který ho kdysi usvědčil ze střelby, nemluvil pravdu. Oba Pokošovi spoluvězni se to prý přímo od něj dověděli ve vězení. Sám Pokoš v úterý odmítl vypovídat. Před osmi lety označil Kajínka přímo v soudní síni jako střelce. Kajínek byl v červnu 1998 odsouzen za to, že zastřelil v květnu 1993 v borských serpentinách v Plzni v autě Štefana Jandu, jeho osobního strážce Juliána Pokoše a postřelil Vojtěcha Pokoše. Kajínek svou vinu vždy popíral. Soud nyní rozhoduje, zda se v kauze objevily nové důkazy a zda je možné Kajínkův proces obnovit. Bývalý Pokošův spoluvězeň Miroslav Brabec v úterý řekl, že mu Pokoš sám řekl, že nestřílel Kajínek, ale policisté. Prý mu policie za to, že Kajínka usvědčí, slíbila, že ho propustí z vězení. Pokoš byl totiž ve vazbě kvůli obvinění z loupeže. Kajínek připomněl, že se to skutečně stalo. "Propustili ho (Pokoše) z vazby další den poté, co proti mně svědčil," uvedl Kajínek. Brabec byl již třikrát souzen a ve vězení strávil více než pět let. Další svědek Jan Oberdörfer uvedl, že slyšel kdysi Pokoše ve vězení na chodbě, jak říká, že vůbec neví, kdo po Kajínkovi střílel. "Ptal jsem se ho, proč to teda pověděl u toho soudu. Řekl jsem mu, že možná poslal nevinného na doživotí do vězení," uvedl Oberdörfer. Pokoš prý údajně pokrčil jen rameny.

Roli Českého rozhlasu (ČRo) na začátku pražského povstání v roce 1945 a během okupace vojsky Varšavské smlouvy v úterý připomnělo slavnostní odhalení desky s označením kulturní památka u vchodu do historické budovy. "Jsem potěšen, že ČRo jako kulturní instituce může dlít v tak významné budově," řekl ředitel rozhlasu Václav Kasík. Desky se budova rozhlasu na Vinohradské třídě v Praze dočkala 28 let po prohlášení kulturní památkou. Až letos totiž začala dlouho plánovaná a stále odkládaná kompletní rekonstrukce, která povede k obnově původních prvků funkcionalistické architektury. Potřebné opravy by se měl dočkat hlavně vstup do budovy. Budovu Českého rozhlasu postavil v letech 1927 až 1931 architekt Bohumil Sláma. Ale spíše než architektonickou památkou je budova rozhlasu především důležitým svědkem nejtěžších bojů českého lidu v novodobých dějinách. V minulém století se na rozhlas střílelo dvakrát. V květnu 1945 byla budova rozhlasu jedním z míst nejtvrdších bojů povstalců s okupanty. Volání rozhlasu o pomoc se navíc stalo jedním z bezprostředních podnětů ke všeobecnému povstání. Také v srpnu 1968 zažila budova těžké boje. Srážky se sovětskými vojáky si tehdy vyžádaly 15 mrtvých. Oba boje připomínají pamětní desky po stranách vstupu.

Vznikající kabinet ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU má od úterka pravidla pro schvalování klíčových návrhů. Lídři ČSSD v nich učili kompromis vůči menším partnerům - vzdali se do budoucna silového prosazování svých idejí a spolupráce s komunisty ve sněmovně. Ke schválení zásadního zákona bude totiž nutný souhlas většiny ministrů každé ze stran. Pokud smlouvu přijmou i stranická grémia, budou kontrole podléhat i poslanecké návrhy týkající se například rozpočtu, daní, zahraniční politiky, bezpečnosti a bytové politiky. V budování vlády postoupil úřadující předseda ČSSD Stanislav Gross i ve vlastní partaji, text podporující vznik koaliční vlády už podepsalo 63 z celkem 70 poslanců ČSSD, mezi nimi i kritici předběžného slibu podpisem Jan Kavan a Vladimír Laštůvka. Šéf poslaneckého klubu ČSSD Petr Ibl je přesvědčen o tom, že do konce týdne budou podpisy všechny, jak si Gross představuje. I když ale velká většina poslanců ČSSD podpořila úsilí sestavit koaliční vládu, o tom, zda ji všichni podpoří i ve sněmovně, se definitivně rozhodnou, až budou znát program a koaliční dohodu.

Možná už v pondělí nebo v úterý se Gross sejde s prezidentem Klausem, aby ho informoval o stavu formování vlády. "Chtěl bych... panu prezidentovi říci, zda se podařilo nalézt takovou shodu, která mě opravňuje k tomu, abych s nějakou elementární jistotou řekl, že je možné sestavit vládu, která získá ve sněmovně důvěru, anebo nikoli. A pak samozřejmě bude záležet na prezidentovi republiky, jak bude pokračovat dál," řekl Gross novinářům. Za své vítězství označili dílčí dohodu na pravidlech komunikace hlavně lidovci. Gross ale po odpoledním jednání poslaneckého klubu ČSSD jejich radost mírnil. Odmítl názory, že ČSSD jim výrazně ustoupila. "Myslím, že KDU-ČSL uvádí všechno jako svoji výhru. Každý má určitý politický styl," řekl novinářům Gross. I podle politologů však dohoda znamená elegantní kompromis nakloněný spíš menším stranám. ČSSD přišla při budoucích zásadních hlasováních o většinovou pozici ve vládě, ale nemuseli se otevřeně zříct spolupráce s komunisty na půdě Poslanecké sněmovny. Do konce týdne chtějí lídři koalice dospět také ke shodě na programové části společné dohody. Tato část dohody se stane podkladem pro vládní prohlášení.

Ministerstvo zemědělství navrhne ve středu vládě pokračovat v podpoře zpracování řepky na metylester řepkového oleje (MEŘO), který se používá pro výrobu bionafty. Tímto způsobem se má letos zpracovat 200.000 tun řepky s tím, že výrobci dostanou dotaci 9500 korun na tunu vyrobeného MEŘO. Celkově se předpokládají výdaje 475 milionů korun, které má v rozpočtu vyčleněny Státní zemědělský intervenční fond, sdělil ČTK odbor komunikace MZe. Než Česko vstoupilo do EU, dodával SZIF výrobcům metylesteru řepkového oleje za snížené ceny řepku, kterou zemědělci vypěstovali na půdě uložené do klidu. MEŘO se pak míchalo s naftou na bionaftu. MZe počítalo s tím, že od května měla být biopaliva přimíchávána do benzinu a nafty na základě zákona o ochraně ovzduší. Výrobci pohonných hmot ale na toto opatření k danému datu nebyli technicky připraveni. Než se přimíchávání dořeší, je podle MZe třeba podpůrného programu, aby výroba MEŘO zůstala zachována.

Koncepce zdravotnictví, kterou se chystá ve čtvrtek představit ministr Jozef Kubinyi, má podle Svazu pacientů ČR "nejméně tři vady". Svaz nesouhlasí s tím, aby stát přestal platit zdravotní pojištění za děti a důchodce, aby si lidé platili nižší pojištění a v ordinacích si připláceli. ČTK o tom v úterý informoval prezident svazu Luboš Olejár. Informace, které o koncepci prosákly na veřejnost, v úterý mluvčí ministerstva zdravotnictví Aneta Kupková označila za domněnky. Zdůraznila, že ministr svůj materiál zatím nikomu nepředložil a zveřejní ho až ve čtvrtek v 11:00. "Z toho, co zatím víme, můžeme s jistotou říci, že ministrem Kubinyim připravovaná koncepce zdravotnictví má nejméně tři vady," uvedl Olejár. Kubinyi ČTK již dříve řekl, že koncepce obsahuje několik variant. Směr, kterým se české zdravotnictví bude ubírat, vyberou politici. Materiál rozpracovává nulovou finanční spoluúčast pacientů i možnost plateb v ordinacích. Zaměstnanci by podle jednoho z návrhů v budoucnu mohli odvádět na pojištění méně než nynějších 13,5 procenta. Za děti a důchodce by také nemusel platit pojištění stát. Za potomky by je mohli hradit rodiče, penzisté by si platili sami. S kompenzacemi se počítá.

Česká republika již do společného rozpočtu Evropské unie poslala přes šest miliard korun. Ministerstvo financí do Bruselu každý měsíc odesílá přibližně dvě miliardz korun, první stovky milionů v úterý poslali rovněž celníci. Celkem by Česko letos mělo odvést téměř 17 miliard korun a získat může až o 12 miliard korun více, řekl ČTK mluvčí MF Radek Němeček. První téměř dvě miliardy získala Evropská unie již o den dříve, než do ní ČR vstoupila. "Obě strany se obávaly možných zádrhelů, a první peníze proto raději poslaly dříve," vysvětlil Němeček. Další platby následovaly podle plánu první pracovní den v červnu i červenci. Jednotlivé částky se od sebe mohou mírně lišit, protože se změnily výdaje rozpočtu unie a Evropská komise výši odvodů ještě přepočítala. Kompenzace pro ČR přicházejí z Bruselu také každý měsíc, a to v eurech. Česká národní banka je převádí na koruny a peníze potom směřují do státního rozpočtu do kapitoly Všeobecná pokladní správa.

Zaměstnanci škol si v prvním čtvrtletí letošního roku vydělali v průměru 15.400 korun měsíčně, tedy téměř o 12 procent víc než loni ve stejném období. Novináře o tom v úterý informovala Michaela Kleňhová z Ústavu pro informace ve vzdělávání (ÚIV). Stále však zůstávají pod republikovým průměrem, který byl v prvním čtvrtletí roku zhruba 16.700 korun. Učitelé ze škol a školských zařízení zřizovaných obcemi a kraji, v takzvaném regionálním školství, si vydělali téměř 18.200 korun měsíčně. Učitelka v mateřské škole brala v prvních třech měsících roku průměrně 14.600 korun měsíčně, její kolega na základní škole 18.400, učitel na střední zhruba 19.600 korun. Nejvíc bral pedagog na vyšší odborné škole - přes 20.000 korun. V průměrných platech jsou zahrnuty výdělky zástupců i ředitelů škol, podotkla Kleňhová. Zaměstnanci veřejných vysokých škol brali v prvním čtvrtletí průměrně 17.000 korun, pedagogové 21.000. Platy na jednotlivých vysokých školách se ale liší, nejhůře na tom bývají zaměstnanci humanitně zaměřených škol. Vyšší platy berou pedagogové na technikách.

V boji proti dětské prostituci, dětské pornografii a obchodu s dětmi by měl stát více podporovat nevládní organizace, které se starají o ohrožené děti. Vyplývá to ze zprávy o plnění Národního plánu boje proti komerčnímu sexuálnímu zneužívání dětí, kterou ministerstvo vnitra předloží na středečním zasedání vlády. Neziskové organizace by od státu přivítaly zejména finanční pomoc. Podle ředitelky Fondu ohrožených dětí Marie Vodičkové jsou letošní dotace neziskovým organizacím a charitám ve výši 1,2 miliardy korun naprosto nedostačující. Nevládní organizace se starají o oběti trestné činnosti, ale nemají možnosti k jejímu odhalování. "Je na státu a policii, aby se pachatelé této trestné činnosti necítili beztrestní," doplnila Vodičková. Podle Lászla Sümegha z projektu Šance je kontakt s dětmi žijícími na pražských ulicích nepříznivě ovlivněn represivními opatřeními státních orgánů. "Oběti komerčního sexuálního zneužívání jsou vytlačovány na okraj společnosti a stát se řídí heslem, co nevidíš to není," uvedl Sümegha.

Ministr vnitra Stanislav Gross (ČSSD) navrhne ve středu vládě, aby v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie souhlasila s přijetím Dublinské úmluvy. ČTK to řekl Jiří Hájek z ministerstva vnitra. Úmluva stanoví, že žádost o azyl vyřizuje první stát EU, na jehož území žadatel vstoupil. Úmluva má zaručit každému žadateli o udělení azylu, že nebude postupně vracen z jednoho státu unie do druhého. Jejím cílem je také vyloučit vícenásobné podávání žádostí o azyl v dalších členských státech. Konvenci podepsalo v roce 1990 v Dublinu 12 členských zemí Evropského společenství. V platnost vstoupila v roce 1997. "Její přijetí představuje splnění závazků, které pro Českou republiku vyplývají ze smlouvy o přistoupení země k Evropské unii," uvedl Hájek. Přijetí úmluvy by pro Česko znamenalo také výhodu vzájemného sdílení břemene uprchlíků.

Europoslanec ODS Miroslav Ouzký byl v úterý zvolen jedním ze 14 místopředsedů Evropského parlamentu. Navrhl ho klub Evropská lidová strana- Evropští demokraté, nejsilnější v EP. Místopředsedové EP jsou členy byra parlamentu, střídají se při řízení plenárních zasedání a zastupují předsedu v různých aktivitách. Ze 14 místopředsedů jsou dva z nových členských zemí; vedle Ouzkého je to polský politik Jacek Sariusz-Wolski, kterého také navrhl klub ELS-ED. Seznam místopředsedů byl schválen aklamací. Miroslav Ouzký (45) vystudoval Lékařskou fakultu UK v Praze. Je členem městského zastupitelstva v Kadani. Poslancem českého parlamentu byl v období 1998-2004 a specializoval se na sociální politiku a zdravotnictví. V minulosti působil jako český pozorovatel v Evropském parlamentu.