Zprávy | Z archivu rubriky


Odstupující premiér Vladimír Špidla odmítá komentovat úvahy o tom, zda dostal nabídku na místo eurokomisaře a zda ji přijme. "Vláda není sestavena a já veškeré osobní věci odvozuji až teprve od toho okamžiku. Tak teď žádné komentáře a žádná rozhodnutí," řekl. Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek naznačil, že by si Špidlu uměl jako eurokomisaře představit. V rozhovoru s novináři řekl, že Špidla je na rozdíl od Pavla Teličky osobností s politickým profilem a politickou vahou. Místo eurokomisaře nabídl podle Mladé fronty Dnes (MfD) a Lidových novin (LN) Špidlovi úřadující předseda ČSSD Stanislav Gross. "Já si myslím, že ČR si zaslouží, aby její reprezentant v EU byla osobnost s politickým profilem a politickou vahou. Takovou osobností pan Telička není, takovou osobností pan Špidla nesporně je," řekl novinářům Kalousek. Ostře se také ohradil proti kritikám, že by místo eurokomisaře mělo být pro Špidlu "trafikou". "Je to pejorativní, urážlivé a zcela nespravedlivé," řekl šéf lidovců. V souvislosti s eurokomisařem se také spekulovalo o tom, že na místo by mohl nastoupit ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU- ČSL). Podle Lidových novin by se Teličkově výměně nebránili ani unionisté. Telička podle středečního vyjádření vnímá debatu o dalším obsazení úřadu komisaře v souvislosti s vládní krizí v České republice. Vychází nadále z toho, že byl jmenován do roku 2009 a že z profesionálního hlediska mu nemůže nikdo nic vytknout.

Případ skupiny lidí kolem bratří Mašínů, kteří se počátkem 50. let postavili komunistickému režimu se zbrani v ruce, dodnes vyvolává v české společnosti výrazné rozepře. Ctirad a Josef Mašínové se pokusili navázat na činnost svého otce, podplukovníka Josefa Mašína, popraveného v roce 1942 nacistickými úřady za odboj. Při jejich činnosti ale zemřelo šest lidí - dva příslušníci SNB a pokladník v Československu a později tři východoněmečtí policisté. Bratrům Mašínům a jednomu ze tří jejich společníků Milanu Paumerovi se sice na podzim 1953 podařilo probít se do západního Německa, další členové skupiny ale byli později v Československu odsouzeni k hrdelním trestům nebo mnohaletému žaláři. V lednu 1955 vynesl Nejvyšší soud tři rozsudky smrti, jedno doživotí a třináct lidí bylo odsouzeno celkem k 241 letům - nejčastější byly tresty v rozmezí 15 až 18 let. K pětadvacetiletému žaláři byla odsouzena i matka Mašínových; v červnu 1956 zemřela ve vězení. Mašínové a Paumer nikdy nebyli v Československu odsouzeni, jejich stíhání bylo přerušeno a komunistické úřady několikrát marně žádaly Spojené státy o jejich vydání. V polovině 90. let pak státní zastupitelství stíhání bratrů i Milana Paumera kvůli promlčení odložilo. Případ Mašínů ale dodnes vzbuzuje silné emoce - někteří lidé opakovaně požadují, aby jim bylo uděleno státní vyznamenání, jiní je označují za vrahy. Z celé rodiny zatím získala vyznamenání jen matka Zdena Mašínová, která v roce 1998 obdržela in memoriam Řád Tomáše Garrigua Masaryka. Její stejnojmenná dcera (sestra Josefa a Ctirada Mašínových) ale odmítla řád na Pražském hradě převzít - protestovala tak proti tomu, že její bratři tehdy vyznamenání nedostali. Řád Zdena Mašínová převzala až po více než roce.

Konsolidace veřejných rozpočtů a snižování povinných výdajů státu vévodí návrhu společného programu staronové koalice lidovců, socialistů a unionistů, který bude podkladem pro vládní prohlášení. S ním kabinet žádá sněmovnu o důvěru. Jeho zhruba třístránkový náčrt projednají v pátek na společné schůzce reprezentace vládních stran. "Směřujeme k tomu, aby do konce příštího týdne byla hotová koaliční smlouva, aby ji mohla stranická grémia přes víkend projednat," uvedl místopředseda lidovců Milan Šimonovský. Obsahovat by už měla rozdělení resortů a obsazení ministerských křesel. Sociální demokraté podle Škromacha o víkendu na přelomu července a srpna svolají opět předsednictvo a ústřední výkonný výbor. Sociální demokraté dali už dříve najevo, že by chtěli získat alespoň jedno z ministerstev dopravy, místního rozvoje a životního prostředí. V příštích dnech bude kolem nové vlády rušno. V neděli nebo v pondělí by měl být stanoven termín Grossova přijetí prezidentem Václavem Klausem, na kterém ho úřadující šéf ČSSD pověřený jednáním o nové vládě seznámí s výsledky dosavadního snažení. Když se stranické reprezentace příští víkend na koaliční smlouvě a složení nové vlády shodnou, bude moci Gross jít opět na Hrad a prezidentovi navrhnout jmenování členů nového kabinetu. Za čtrnáct dní poté, mezi 15. a 20. srpnem, by pak mohla sněmovna hlasovat o důvěře novému kabinetu.