Zprávy | Z archivu rubriky


Vládní koalice se shodla na nominaci odcházejícího premiéra Vladimíra Špidly do funkce evropského komisaře. Nynější komisař Pavel Telička by se měl dále aktivně podílet na české zahraniční politice v oblasti evropské integrace, řekl na tiskové konferenci úřadující předseda ČSSD Stanislav Gross. Špidlovu nominaci na příští pětileté období vláda ještě projedná s opozičními parlamentními stranami a s prezidentem Václavem Klausem, uvedl šéf nejsilnější vládní strany. Předsedové stran staronové koalice hovořili o Špidlovi jen v superlativech a nepochybovali o tom, že se komisařem skutečně stane.

Odcházející premiér Vladimír Špidla nabídku stát se novým evropským komisařem přijme. "V každém případě mám v Evropě zřetelný vliv. Jsem schopen, a to jsem si ověřil, formulovat některé obecnější teze. Mám velmi dobré kontakty s většinou politiků," odpověděl Špidla na dotaz, jaké předpoklady má podle svého názoru pro působení v Evropské komisi. Vladimír Špidla patří k výrazným zastáncům dalšího rozšíření a integrace Evropské unie. Pro další rozšíření unie vidí prostor především na Balkáně. Špidlovým handicapem v Evropské komisi může být jeho jazykové vybavení. Hovoří sice dobře německy a zejména francouzsky, hlavní jednací jazyk, angličtinu, se ale stále učí. Podle bývalé mluvčí vlády Anny Veverkové však používá tento jazyk nerad.

Český komisař Pavel Telička se o tom, že by jej měl v evropské exekutivě vystřídat premiér Vladimír Špidla, nejprve dozvěděl od kamaráda, který čerpal informace z médií, až pak s ním hovořil úřadující předseda ČSSD Stanislav Gross. Podrobnosti mají přijít na řadu při osobní schůzce, kterou Gross navrhl, možná už o víkendu. Komisaře však vývoj českých událostí zaskočil zrovna v době, kdy v Bruselu zastupuje v plnění povinností šéfa evropské exekutivy Romana Prodiho. "Beru na vědomí fakta a fakta jsou jasná. Koalice jednala, koalice rozhodla," řekl. "Premiér Špidla, který mě ještě jako velvyslance při EU navrhl do této funkce s mandátem do roku 2009, dospěl k závěru, že by chtěl tuto práci vykonávat a že ji bude dělat z hlediska reprezentace ČR lépe než já. Nezbývá mi, než říci, že doufám, že tato změna bude dobrá, bude ku prospěchu této instituce, unie, Evropy a samozřejmě obrazu ČR v ní," prohlásil. Osobní pocity sice nemá příjemné, nerad odchází od rozdělané práce, ale doufá, že se Špidlovi bude v komisi dařit.

Vojáci, kteří se během zahraničních misí či po jejich skončení setkají s psychickými problémy, se s nimi odborníkům často neradi svěřují. Konzultaci tak v mnoha případech odkládají, řekl armádní psycholog Michal Hummel. Podle něj přitom vojáci musí v zahraničí řešit množství stresových situací včetně adaptace na nové prostředí, odloučení od rodiny nebo strachu o svůj život. Účastníci vojenských zahraničních misí musí projít specializovaným lékařským vyšetřením, v jehož rámci skládají náročné psychotesty. "Většina vojáků s psychickými problémy by měla být odfiltrována," vysvětlil psycholog. Testy zkoumají jak osobnostní vlastnosti zájemců o mise, tak výkonnostní charakteristiku. Podle Hummela se však mohou psychické problémy později rozvinout i u zcela zdravých mužů a žen.

Jeden mladý příslušník libereckých chemiků ČTK řekl, že je přesvědčen o tom, že pokud by odbornou pomoc hledal, jistě by ji dostal, chybí však podle něj aktivní přístup psychologů k vojákům po návratu z mise. "Nepamatuji si, že by s námi o našich problémech někdo sám od sebe začal mluvit, je to vždy jen na tom vojákovi, aby, když problém má, vyhledal pomoc," řekl. Problémy po návratu z mise přitom podle něho měla řada jeho kolegů. Některá manželství či vztahy dlouhé odloučení nevydrží a vojáci tak ztrácejí zázemí, které k návratu do běžného života nutně potřebují. "Pak to může skončit třeba sebevraždou, i takový případ jsem zažil," dodal mladý voják.