Zprávy | Z archivu rubriky


Vojáci, kteří se během zahraničních misí či po jejich skončení setkají s psychickými problémy, se s nimi odborníkům často neradi svěřují. Konzultaci tak v mnoha případech odkládají, řekl armádní psycholog Michal Hummel. Podle něj přitom vojáci musí v zahraničí řešit množství stresových situací včetně adaptace na nové prostředí, odloučení od rodiny nebo strachu o svůj život. Účastníci vojenských zahraničních misí musí projít specializovaným lékařským vyšetřením, v jehož rámci skládají náročné psychotesty. "Většina vojáků s psychickými problémy by měla být odfiltrována," vysvětlil psycholog. Testy zkoumají jak osobnostní vlastnosti zájemců o mise, tak výkonnostní charakteristiku. Podle Hummela se však mohou psychické problémy později rozvinout i u zcela zdravých mužů a žen.

Jeden mladý příslušník libereckých chemiků ČTK řekl, že je přesvědčen o tom, že pokud by odbornou pomoc hledal, jistě by ji dostal, chybí však podle něj aktivní přístup psychologů k vojákům po návratu z mise. "Nepamatuji si, že by s námi o našich problémech někdo sám od sebe začal mluvit, je to vždy jen na tom vojákovi, aby, když problém má, vyhledal pomoc," řekl. Problémy po návratu z mise přitom podle něho měla řada jeho kolegů. Některá manželství či vztahy dlouhé odloučení nevydrží a vojáci tak ztrácejí zázemí, které k návratu do běžného života nutně potřebují. "Pak to může skončit třeba sebevraždou, i takový případ jsem zažil," dodal mladý voják.

Vládní koalice se shodla na nominaci odcházejícího premiéra Vladimíra Špidly do funkce evropského komisaře. Nynější komisař Pavel Telička by se měl dále aktivně podílet na české zahraniční politice v oblasti evropské integrace, řekl na tiskové konferenci úřadující předseda ČSSD Stanislav Gross. Špidlovu nominaci na příští pětileté období vláda ještě projedná s opozičními parlamentními stranami a s prezidentem Václavem Klausem, uvedl šéf nejsilnější vládní strany. Předsedové stran staronové koalice hovořili o Špidlovi jen v superlativech a nepochybovali o tom, že se komisařem skutečně stane.

Odcházející premiér Vladimír Špidla nabídku stát se novým evropským komisařem přijme. "V každém případě mám v Evropě zřetelný vliv. Jsem schopen, a to jsem si ověřil, formulovat některé obecnější teze. Mám velmi dobré kontakty s většinou politiků," odpověděl Špidla na dotaz, jaké předpoklady má podle svého názoru pro působení v Evropské komisi. Vladimír Špidla patří k výrazným zastáncům dalšího rozšíření a integrace Evropské unie. Pro další rozšíření unie vidí prostor především na Balkáně. Špidlovým handicapem v Evropské komisi může být jeho jazykové vybavení. Hovoří sice dobře německy a zejména francouzsky, hlavní jednací jazyk, angličtinu, se ale stále učí. Podle bývalé mluvčí vlády Anny Veverkové však používá tento jazyk nerad.

Český komisař Pavel Telička se o tom, že by jej měl v evropské exekutivě vystřídat premiér Vladimír Špidla, nejprve dozvěděl od kamaráda, který čerpal informace z médií, až pak s ním hovořil úřadující předseda ČSSD Stanislav Gross. Podrobnosti mají přijít na řadu při osobní schůzce, kterou Gross navrhl, možná už o víkendu. Komisaře však vývoj českých událostí zaskočil zrovna v době, kdy v Bruselu zastupuje v plnění povinností šéfa evropské exekutivy Romana Prodiho. "Beru na vědomí fakta a fakta jsou jasná. Koalice jednala, koalice rozhodla," řekl. "Premiér Špidla, který mě ještě jako velvyslance při EU navrhl do této funkce s mandátem do roku 2009, dospěl k závěru, že by chtěl tuto práci vykonávat a že ji bude dělat z hlediska reprezentace ČR lépe než já. Nezbývá mi, než říci, že doufám, že tato změna bude dobrá, bude ku prospěchu této instituce, unie, Evropy a samozřejmě obrazu ČR v ní," prohlásil. Osobní pocity sice nemá příjemné, nerad odchází od rozdělané práce, ale doufá, že se Špidlovi bude v komisi dařit.