Zprávy | Z archivu rubriky


Předseda českého Senátu Petr Pithart odmítl převzít Evropskou medaili, kterou mu udělila bavorská vláda. Pithart k důvodům svého rozhodnutí ČTK řekl, že před rokem všech deset evropských poslanců Křesťanskosociální unie (CSU), vládnoucí strany v Bavorsku, hlasovalo proti vstupu Česka do Evropské unie a CSU od té doby tento postoj nijak nekorigovala. "Dost dobře nemůžu přijet sedm dní po vstupu České republiky (do EU) do hlavního města spolkové země, která hlasovala proti našemu přijetí, a dělat, že se nic nestalo," prohlásil Pithart. Stále podle svých slov věřil, že CSU najde způsob, jakým dá najevo, že Česko v EU vítá, čímž by snížila váhu jednotného hlasování všech svých členů v Evropském parlamentu.

Předseda horní komory se domnívá, že by jeho rozhodnutí nepřijmout medaili "mělo vést bavorskou stranu k zamyšlení". "Kdyby bylo po vůli vládnoucí strany v Bavorsku, tak my bychom nebyli členy Evropské unie a já bych se na cestě do Mnichova musel vykázat pasem České republiky. Já jsem za těchto okolností medaili prostě nemohl přijmout," uvedl Pithart.

Dvě desítky německých pravicových poslanců Evropského parlamentu loni 9. dubna hlasovaly proti vstupu ČR do EU kvůli tomu, že česká vláda a parlament podle nich neodpověděly na výzvu EP a neučinily gesto politování ohledně excesů při odsunu sudetských Němců po druhé světové válce. Poslanci CSU tehdy prohlásili, že "čekali na politické gesto ve smyslu usmíření", ale dočkali se jen potvrzení neměnnosti Benešových dekretů. "Potřebujeme zlom, zrušení platnosti amnestijního zákona z roku 1946, jasný signál pro ty, kdo byli vyhnáni z Čech jako zvěř," řekl tehdy ČTK předseda frakce CSU v Evropském parlamentu Markus Ferber.

"Česká republika nebude, pokud jde o minulost, jednat pod jakýmkoli nátlakem, a toto prostě byl nátlak. Pokud se budeme k minulosti vracet, tak se k ní budeme vracet ze své vlastní svobodné vůle a ne pod nějakým ultimativním tlakem," prohlásil ve čtvrtek Pithart. Je přesvědčen, že už několikrát tlak zejména z bavorské strany "znemožnil říct určité věci, udělat určité činy".

V diskusích kolem vysídlení sudetských Němců po druhé světové válce je Pithart považován za jednoho z umírněných českých politiků. Již před sametovou revolucí z roku 1989 se zasazoval o usmíření mezi Čechy a Němci, charakterizuje DPA předsedu Senátu.

Bavorská státní kancelář v Mnichově ve čtvrtek podle agentury DPA dala najevo, že Pithartova rozhodnutí lituje. Doufá však, že vyznamenání bude moci být předáno při nějaké příští vhodné příležitosti. Pithart uvedl, že jeho rozhodnutí odmítnout medaili nebylo lehké a že její význam nijak nepodceňuje. "Byl bych první občan ČR, který by byl tou medailí oceněn," podotkl. Podle deníku Süddeutsche Zeitung šlo o medaili "za zásluhy o Bavorsko v Evropě". List o záležitosti stručně informuje pod titulkem Předseda pražského senátu jedná urážlivě s Bavorskem.

Komunistická strana Čech a Moravy plánuje rozpoutat diskusi o majetkových poměrech v českých médiích. Podle komunistů totiž fakt, že naprostou většinu českých periodik, celostátních a regionálních televizí a rozhlasových stanic vlastní zahraniční majitelé, omezuje pro české občany možnost získat objektivní a vyváženou informaci. Novinářům to ve čtvrtek řekl místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip. "Křížení vlastnictví je omezeno ve všech státech Evropské unie," poznamenal Filip. KSČM má podle něj připraven nástin možné úpravy vlastnických vztahů, který vychází z Listiny základních práv a svobod. Ta sice dává každému možnost podnikat, ale zároveň stanoví, že zákon může stanovit podmínky a omezení.

Podle Filipa chce KSČM prosazovat, aby například "jeden kapitál" nesměl vlastnit více než jedny noviny nebo nesměl majetkově vstupovat do televize či rádia, pokud už bude vlastnit celostátní deník. Výsledný zákon, který by tedy měl určovat vlastnictví médií, není věcí jedné či dvou stran, ale širokého konsensu v ČR i v EU, prohlásil poslanec. Potřeba je totiž podle něj diskutovat i o tom, na kolik se úprava má týkat jednotlivých kapitálových skupin uvnitř Evropské unie. I EU si totiž musí hlídat svůj vlastní mediální trh před penězi a majiteli z Asie, Afriky a Ameriky. Filip také připomněl, že například v 70. letech v Německu dostali zahraniční majitelé médií tři roky na změnu svých majetkových poměrů.

Pátý květnový den patří v kalendáři mezi významné státní dny, do hokejové historie se ale zlatým písmem nezapíše. Reprezentanti ve středečním čtvrtfinále zaváhali proti celku USA a namísto vysněného titulu a nadšených oslav s fanoušky zbyla jen prázdnota a zklamání. Stejný pocit prožíval se svými svěřenci i kouč Slavomír Lener. "Přišlo to jako blesk z čistého nebe. Tolik jsme si byli jisti, že tenhle zápas zvládneme. Hůř mi u hokeje asi ještě nikdy nebylo," přiznal ve čtvrtek lodivod národního mužstva v rozhovoru s novináři v hotelu Corinthia Towers.

Noc strávil na tamním baru s asistentem Vladimírem Růžičkou u sklenky vína a usnout se mu podařilo alespoň na chvíli až kolem páté ráno. "V šesti předchozích zápasech jsme neztratili ani bod a teď jsme venku a Amerika, až čtvrtá v ostravské skupině, si zahraje semifinále. Systém turnaje by potřeboval změnu, aby byl spravedlivější. Vláďa (Růžička) asi přesně vystihl pocity, které teď všichni prožíváme. Řekl, že je to jako kdybyste absolvovali na golfovém hřišti skvěle sedmnáct jamek a před tou poslední by vám někdo sebral hole," přirovnal Lener. Největší výčitky mu prý způsobuje skutečnost, že fanoušci, kteří po celou dobu mužstvo úžasně povzbuzovali a věřili mu, se nedočkali patřičné odměny. I po nečekaném vyřazení diváci v hale ocenili snahu týmu dlouhotrvajícím potleskem. "Na jednu stranu je to takové milé pohlazení, že nás lidé po porážce nezatratili, na druhou je právě v tom naše bolest ještě větší. Moc nás mrzí, že jsme jejich očekávání nedokázali naplnit," dodal sklesle. V celé řadě faxů, e-mailů a textových zpráv na telefonu ještě Lener do čtvrtečního poledne nenašel žádný výhrůžný. "Třeba teprve nějaký přijde," odtušil sarkasticky. "Lidé většinou píší, ať si z toho nic neděláme, že je to jen sport. Ale to prostě nejde, vždyť my to děláme pro ně. Někdy by bylo lepší, kdyby nás někdo odsoudil," trápil se.

Ani s odstupem několika hodin po vyřazení mužstva neshledával kouč žádná zásadní pochybení ve složení kádru, taktice pro souboj s Američany či v nominaci na rozhodující samostatné nájezdy. "Jistě, teď, když víme, jak to dopadlo, asi bychom poslali na penaltu třeba Martina Ručinského nebo Frantu Kaberleho, kteří byli mezi kandidáty i včera. Ale takový Jirka Dopita odehrál celý zápas v životní formě, i proto jsme mu věřili," svěřoval se Lener. Soupeře chtěl zaskočit i tím, že do posledních dvou nájezdů nasadil evropské hráče, které by americký brankář Ty Conklin neměl tak přečtené. Proto se proti němu rozjel nejprve mladíček Petr Průcha a po něm právě Dopita. "Vůbec jsme si nepřipouštěli, že bychom vyhořeli ve všech pěti penaltách," přiznal. Český celek však měl podle něho rozhodnout už dříve. "Za stavu 2:0 či později 2:1 jsme měli dát třetí gól. Utkání se vlastně vyvíjelo hodně podobně jako to předešlé s Kanadou, v němž jsme ale tuhle situaci zvládli a nakonec jasně vyhráli. Ve středu nám to nevyšlo," připomněl Lener.

Po dvouletém působení Lener u národního týmu končí a od nadcházející sezony bude působit na střídačce pražské Sparty. O svém nástupci už má devětačtyřicetiletý kouč jasnou představu. "Pro mne je jednoznačným kandidátem Vláďa Růžička. Má za sebou bohaté zkušenosti, hokeji věnuje maximum času, u hráčů má respekt a fantasticky se mi s ním spolupracovalo. Považuji za logické, že by se měl přesunout z pozice asistenta na post hlavního kouče," vyložil Lener.