Zprávy | Z archivu rubriky

Poslední červencový den odletí do Řecka 28 českých skautů, aby spolu s ostatními dobrovolníky pomáhali při organizaci letních olympijských her v Aténách. Budou zajišťovat bezpečnost her a zázemí pro sportovce v olympijském veslařském areálu, oznámili ČTK zástupci Junáka.

Rapidní nárůst počtu vojáků základní služby, kteří utíkají od útvarů nebo se k němu včas nevracejí, zaznamenali za posledních šest měsíců policisté na Novojičínsku. "Nárůst vojenských trestných činů je značný. Během prvního pololetí loňského roku jsme podobných případů zaznamenali sedm. Letos jich už je 21. Nejčastěji přitom jde o zběhnutí či svévolné opuštění vojenské posádky," řekl ČTK ředitel novojičínské policie Karel Třetina. Podle něj tento trend ovlivňuje asi fakt, že jde o poslední vojáky základní služby, kteří vojnu už neberou příliš vážně. "Asi nemají důvod se k útvarům vracet," řekl.

Koncem letošního ledna policejní rada obvinil z opuštění vojenské posádky a úmyslného vyhýbání se vojenské službě mladíka z Přerovska, který bez potřebných povolení opustil posádku v Hodslavicích na Novojičínsku. "Snažil se vyhnout vojenské službě. Od útvaru se odloučil koncem září 2003 a vrátil se až v polovině letošního ledna," řekla ČTK mluvčí novojičínské policie. V březnu ze stejné posádky na 13 dnů utekl vojín z Frýdku- Místku. "Po celou dobu o sobě nedal vědět. Navíc po návratu odešel na vycházku a opět se nevrátil," dodala mluvčí.

Jan Pejšek z tiskového odboru ministerstva obrany ČTK potvrdil, že nejčastějšími zločiny spáchanými vojáky základní služby je právě zběhnutí a svémocné odloučení. Na republikové úrovni však podle něj těchto případů, jako je tomu na Novojičínsku, rapidně nepřibývá. "U vojáků základní služby poklesla během prvního pololetí trestná činnost o 50 procent. Souvisí to s připravovanou plnou profesionalizací armády a ubývajícím počtem vojáků základní služby. Tezi o špatné morálce a zvýšené kriminalitě posledních vojáků základní služby nelze potvrdit," uvedl.

Podle něj poslední vojáci základní služby nejsou zvýhodněni ani při udělení trestu. V úvahu přichází řada kázeňských opatření jako důtka, zákaz vycházek, vězení a snížení hodnosti o jeden stupeň. "Fakt, že se jedná o poslední vojáky základní služby, nemá na řešení jejich kázeňských přestupků vliv. V případě vězení musí voják základní služby dny strávené v trestu nasluhovat i po stanoveném termínu hromadného propuštění do zálohy," uzavřel.

ČSSD ve svém návrhu koaliční smlouvy s lidovci a unionisty požaduje zvýšení majetkových daní a progresivnější zdanění příjmů fyzických osob. Současně odmítá snižování sociálního a zdravotního pojištění. Prosadit chce zákon o prokazování původu majetku, podle kterého by musely fyzické i právnické osoby doložit, že majetek nad stanovenou hranici nabyly legálně. Návrh dokumentu zveřejnily Britské listy. ČSSD rovněž požaduje "rozvíjení sociálního státu na základě sociálně-tržního a ekologicky orientovaného hospodářství", udržení sociálního smíru a posílení sociálního dialogu. Koaliční partneři se mají zavázat, že budou zásadní hospodářská a sociální opatření před jejich přijetím projednávat v tripartitě. Předložit by měli nový zákoník práce, který zachová nynější ochranu zaměstnanců.

Koalice má pokračovat v přípravě důchodové reformy založené na státem garantovaném průběžném financování a na příjmové a generační solidaritě. Sociální dávky se mají změnit tak, aby více podporovaly rodiny s dětmi a motivovaly k hledání zaměstnání. Životní minimum se má pravidelně valorizovat a zachovat se má v poměru k němu motivační funkce mzdy. Reforma zdravotnictví má být založena na ústavním právu občanů na bezplatnou zdravotní péči na základě veřejného pojištění. Stejně tak má být zachováno bezplatné veřejné základní, střední a vysoké školství. Zákon o nájemném bydlení, který mají vládní strany připravit, by měl stanovit regulační pravidla pro stanovení místně obvyklého nájemného a úhrad služeb. Zákonem by měl být rovněž stanoven sociální příspěvek na bydlení.

Koaliční partneři by měli společně prosadit v obou parlamentních komorách ústavní zákon o referendu. Občané by v něm měli rozhodovat o zásadních otázkách vnitřní a zahraniční politiky. Jiný ústavní zákon by měl omezit imunitu ústavních činitelů. Česko by rovněž mělo prosazovat posilování Evropská unie, ale také OSN v předcházení ozbrojeným konfliktům a válkám. V NATO i unii navrhují sociální demokraté prosazovat posilování bezpečnostního pásma v sousedství evropského společenství. Přijetí eura by mělo Česko dosáhnout v letech 2009 až 2010.

Sociální demokraté rovněž chtějí zachovat veřejnoprávnost Českého rozhlasu, obou programů České televize i ČTK. V majetku státu by měly zůstat lesy, které nyní spravuje státní podnik Lesy České republiky. Nad návrhem koaliční smlouvy se ještě sejdou vyjednavači koaličních stran. Místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach připustil, že o sporné části programu bude muset rozhodnout politická reprezentace staronové koalice v úterý.

David Šťastný a Jiří Pilný půjdou definitivně na 13 a 12 let do vězení za to, že po několika evropských zemích pašovali desítky kilogramů drog. Pražský vrchní soud jim potvrdil tresty, které letos vynesl městský soud. Odvolací senát zároveň osvobodil třetího obžalovaného, lékaře Jaroslava Štolbu, který byl původně odsouzen k osmiletému trestu vězení.

Výskyt rakoviny prsu se v České republice za 25 let téměř zdvojnásobil, ale počet úmrtí se od roku 1990 s výjimkou jednoho roku prakticky nemění. Podle přednosty radiodiagnostické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Jana Daneše je růst zjištěného počtu onemocnění do jisté míry ovlivněn častějším screeningem. Relativní snižování úmrtnosti je z větší části výsledkem časné diagnostiky a z menší části úspěšnější léčby.

Úřadující předseda ČSSD Stanislav Gross se stal nejmladším premiérem v historii České republiky. Na Pražském hradě ho jmenoval prezident Václav Klaus. Gross má nyní za úkol sestavit vládu. Do doby, než nový kabinet jmenuje na jeho návrh prezident, bude podle Ústavy vládnout zemi odstupující premiér Vladimír Špidla. Z čela strany i vlády odešel kvůli sílící kritice uvnitř ČSSD. Novou vládu chce čtyřiatřicetiletý Gross sestavit s původními koaličními stranami - KDU-ČSL a unionisty. Změny ale nebudou jen kosmetické, prohlásil po svém jmenování. Rád by vytvořil mladý a energický tým, který bude mít elán a chuť řešit problémy země. Hodlá také zlepšit komunikaci s veřejností, opozicí i s hlavou státu.

Ještě v pondělí odpoledne se sešli koaliční vyjednavači. Místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach byl ale již před schůzkou skeptický k tomu, že se podaří nalézt shodu ve všech bodech programu. Vyjednavači vládních stran, kteří dolaďují konečné znění koaliční smlouvy, proto zřejmě ponechají rozhodnutí o sporné části programu na politické reprezentaci, která se sejde v úterý.

ČSSD ve svém návrhu koaliční smlouvy požaduje zvýšení majetkových daní, progresivnější zdanění příjmů fyzických osob a současně odmítá snižování sociálního a zdravotního pojištění. Koaliční devítka, kterou tvoří šéfové socialistů Stanislav Gross, lidovců Miroslav Kalousek a unionistů Pavel Němec, tři místopředsedové a šéfové poslaneckých frakcí, by měla v úterý jednat také o složení nového kabinetu. Na koaliční dohodě a personálním obsazení vlády se chtějí lídři tří vládních stran dohodnout ještě do konce týdne. Až prezident jmenuje nové ministry, předstoupí kabinet před dolní komoru s žádostí o důvěru. Pravděpodobně se tak stane v srpnu.

Prezident Klaus od nové vlády očekává, že bude mít odvahu riskovat a nebude se bát změn. Například experti, které ČTK oslovila, však nepočítají s tím, že by Grossova vláda zavedla jakékoli zásadní ekonomické reformy. Především sociální demokraté se podle nich budou obávat dalšího odlivu voličů v případě, že by zásadním způsobem reformovali důchody, zdravotnictví nebo výrazněji omezili sociálních dávky. Nová vláda sice ekonomiku nijak zásadně negativně neovlivní, Česko ale bude v tempu potřebných změn zaostávat za okolními státy, soudí ekonomové. Někteří experti mají navíc obavu, zda budou privatizace, které připraví nová vláda, dostatečně transparentní. Vládu čeká zejména privatizace Českého Telecomu a možná i 16 procent akcií energetického gigantu ČEZ. O konkrétních jménech budoucích ministrů hovořil Gross již v pondělí dopoledne s prezidentem. Klaus údajně proti žádnému návrhu zatím nemá námitky.

Nová vláda se má stejně jako předchozí Špidlův kabinet opírat o těsnou většinu 101 hlasů ve dvousetčlenné sněmovně. Politologové předpovídají, že sestavit vládu nebude lehké a že i nový kabinet bude nestabilní. Například Rudolf Kučera se domnívá, že koaliční vláda nevydrží až do řádných voleb v roce 2006. Bohumil Doležal si myslí, že pro Grosse může být v jeho snaze sestavit a následně udržet vládu zřejmě nejobtížnějším partnerem levicové křídlo v ČSSD. "Doutnák" má podle něho v ruce "kryptokomunistická levice" v ČSSD.

Sociální demokracii postihl podle agentury STEM další pokles preferencí, v porovnání s minulým měsícem si naopak polepšili komunisté. "Odstup ČSSD od KSČM se tak znatelně zvětšil," uvádí se v analýze agentury. Pořadí stran zůstává nezměněno. S 33,5 procenta vede žebříček nejsilnější opoziční strana ODS. Komunisté jsou s 19 procenty na druhém místě. Na nejsilnější vládní stranu, ČSSD, zbylo třetí místo s 13,6 procenta hlasů.

Úřadující předseda ČSSD Stanislav Gross je stále nejpopulárnějším českým politikem. Plyne to z výzkumu Střediska empirických výzkumů (STEM) uskutečněného na počátku měsíce července. Příznivě hodnocená je stále i ministryně školství Petra Buzková. Grosse kladně hodnotilo 56 procent respondentů, Buzkovou 50 procent. Oba však dlouhodobě u občanů ztrácejí.

Velkolepou oslavu svých nedávných 65. narozenin zažil v sobotu večer v newyorské Astorii Karel Gott. Na galavečeru ho doprovázela dcera Dominika a přítelkyně Ivana Macháčková a celá řada přátel včetně Lucie Bílé, imitátora Vladimíra Hrona a muzikálového zpěváka Josefa Štágra. V nabitém sále byly tři stovky příznivců, převážně krajanů, kteří se nemohli "svého Karla" nasytit. Kdo mohl, nechal se s ním nebo Lucií Bílou vyfotografovat. Když Gott zazpíval na podiu, uzavřel ho neprodyšný kruh fanynek.

Někdejší komunistický funkcionář Karel Hoffmann je připraven nastoupit 9. srpna do vězení, kde si má odpykat čtyři roky vězení za sabotáž při vpádu Varšavské smlouvy do Československa. "Jsem připraven nastoupit," potvrdil dnes ČTK s tím, že 9. srpna se má dostavit do pražské pankrácké věznice. Až poté se ale podle něj rozhodne, kde si trest odpyká. Devětasedmdesátiletý Hoffmann je připraven nastoupit do vězení poté, co v pátek obdržel písemné rozhodnutí Nejvyššího soudu, který už koncem května zamítl jeho dovolání proti rozsudku, na jehož základě má jít do vězení. Hoffmann podle rozsudku v noci na 21. srpna 1968 nechal zastavit rozhlasové vysílání. Chtěl tím údajně zabránit zveřejnění stanoviska předsednictva Ústředního výboru Komunistické strany Československa, jež odsoudilo tehdejší intervenci vojsk Varšavské smlouvy do Československa.

Nad dalším harmonogramem jednání o nové vládě se předsedové sociální demokracie, lidovců a Unie svobody-DEU sejdou v pondělí po schůzce úřadujícího předsedy ČSSD Stanislava Grosse s prezidentem Václavem Klausem. "Plánuje se setkání ještě před pravidelnou schůzkou předsednictev v úterý ráno," řekl ČTK místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach. Šéf lidovců Miroslav Kalousek ČTK potvrdil, že se zbývajícími lídry koalice se má setkat v pondělí odpoledne. Jestliže v pondělí jmenuje prezident Grosse premiérem a požádá ho o sestavení nové vlády, v úterý otevře koaliční devítka oficiální jednání o rozdělení resortů a personálním obsazení ministerstev. Paralelně vyjednavači trojkoalice dokončují programové teze nové vlády tak, aby příští neděli po jednání Ústředního výkonného výboru ČSSD mohli podepsat dohodu o vládní spolupráci. Gross široké vedení své strany musí přesvědčit o tom, že spoluprací s menšími liberálnějšími partnery nezradí program ČSSD.