Zprávy | Z archivu rubriky


Úřadující předseda ČSSD Stanislav Gross se stal nejmladším premiérem v historii České republiky. Na Pražském hradě ho jmenoval prezident Václav Klaus. Gross má nyní za úkol sestavit vládu. Do doby, než nový kabinet jmenuje na jeho návrh prezident, bude podle Ústavy vládnout zemi odstupující premiér Vladimír Špidla. Z čela strany i vlády odešel kvůli sílící kritice uvnitř ČSSD. Novou vládu chce čtyřiatřicetiletý Gross sestavit s původními koaličními stranami - KDU-ČSL a unionisty. Změny ale nebudou jen kosmetické, prohlásil po svém jmenování. Rád by vytvořil mladý a energický tým, který bude mít elán a chuť řešit problémy země. Hodlá také zlepšit komunikaci s veřejností, opozicí i s hlavou státu.

Ještě v pondělí odpoledne se sešli koaliční vyjednavači. Místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach byl ale již před schůzkou skeptický k tomu, že se podaří nalézt shodu ve všech bodech programu. Vyjednavači vládních stran, kteří dolaďují konečné znění koaliční smlouvy, proto zřejmě ponechají rozhodnutí o sporné části programu na politické reprezentaci, která se sejde v úterý.

ČSSD ve svém návrhu koaliční smlouvy požaduje zvýšení majetkových daní, progresivnější zdanění příjmů fyzických osob a současně odmítá snižování sociálního a zdravotního pojištění. Koaliční devítka, kterou tvoří šéfové socialistů Stanislav Gross, lidovců Miroslav Kalousek a unionistů Pavel Němec, tři místopředsedové a šéfové poslaneckých frakcí, by měla v úterý jednat také o složení nového kabinetu. Na koaliční dohodě a personálním obsazení vlády se chtějí lídři tří vládních stran dohodnout ještě do konce týdne. Až prezident jmenuje nové ministry, předstoupí kabinet před dolní komoru s žádostí o důvěru. Pravděpodobně se tak stane v srpnu.

Prezident Klaus od nové vlády očekává, že bude mít odvahu riskovat a nebude se bát změn. Například experti, které ČTK oslovila, však nepočítají s tím, že by Grossova vláda zavedla jakékoli zásadní ekonomické reformy. Především sociální demokraté se podle nich budou obávat dalšího odlivu voličů v případě, že by zásadním způsobem reformovali důchody, zdravotnictví nebo výrazněji omezili sociálních dávky. Nová vláda sice ekonomiku nijak zásadně negativně neovlivní, Česko ale bude v tempu potřebných změn zaostávat za okolními státy, soudí ekonomové. Někteří experti mají navíc obavu, zda budou privatizace, které připraví nová vláda, dostatečně transparentní. Vládu čeká zejména privatizace Českého Telecomu a možná i 16 procent akcií energetického gigantu ČEZ. O konkrétních jménech budoucích ministrů hovořil Gross již v pondělí dopoledne s prezidentem. Klaus údajně proti žádnému návrhu zatím nemá námitky.

Nová vláda se má stejně jako předchozí Špidlův kabinet opírat o těsnou většinu 101 hlasů ve dvousetčlenné sněmovně. Politologové předpovídají, že sestavit vládu nebude lehké a že i nový kabinet bude nestabilní. Například Rudolf Kučera se domnívá, že koaliční vláda nevydrží až do řádných voleb v roce 2006. Bohumil Doležal si myslí, že pro Grosse může být v jeho snaze sestavit a následně udržet vládu zřejmě nejobtížnějším partnerem levicové křídlo v ČSSD. "Doutnák" má podle něho v ruce "kryptokomunistická levice" v ČSSD.

ČSSD ve svém návrhu koaliční smlouvy s lidovci a unionisty požaduje zvýšení majetkových daní a progresivnější zdanění příjmů fyzických osob. Současně odmítá snižování sociálního a zdravotního pojištění. Prosadit chce zákon o prokazování původu majetku, podle kterého by musely fyzické i právnické osoby doložit, že majetek nad stanovenou hranici nabyly legálně. Návrh dokumentu zveřejnily Britské listy. ČSSD rovněž požaduje "rozvíjení sociálního státu na základě sociálně-tržního a ekologicky orientovaného hospodářství", udržení sociálního smíru a posílení sociálního dialogu. Koaliční partneři se mají zavázat, že budou zásadní hospodářská a sociální opatření před jejich přijetím projednávat v tripartitě. Předložit by měli nový zákoník práce, který zachová nynější ochranu zaměstnanců.

Koalice má pokračovat v přípravě důchodové reformy založené na státem garantovaném průběžném financování a na příjmové a generační solidaritě. Sociální dávky se mají změnit tak, aby více podporovaly rodiny s dětmi a motivovaly k hledání zaměstnání. Životní minimum se má pravidelně valorizovat a zachovat se má v poměru k němu motivační funkce mzdy. Reforma zdravotnictví má být založena na ústavním právu občanů na bezplatnou zdravotní péči na základě veřejného pojištění. Stejně tak má být zachováno bezplatné veřejné základní, střední a vysoké školství. Zákon o nájemném bydlení, který mají vládní strany připravit, by měl stanovit regulační pravidla pro stanovení místně obvyklého nájemného a úhrad služeb. Zákonem by měl být rovněž stanoven sociální příspěvek na bydlení.

Koaliční partneři by měli společně prosadit v obou parlamentních komorách ústavní zákon o referendu. Občané by v něm měli rozhodovat o zásadních otázkách vnitřní a zahraniční politiky. Jiný ústavní zákon by měl omezit imunitu ústavních činitelů. Česko by rovněž mělo prosazovat posilování Evropská unie, ale také OSN v předcházení ozbrojeným konfliktům a válkám. V NATO i unii navrhují sociální demokraté prosazovat posilování bezpečnostního pásma v sousedství evropského společenství. Přijetí eura by mělo Česko dosáhnout v letech 2009 až 2010.

Sociální demokraté rovněž chtějí zachovat veřejnoprávnost Českého rozhlasu, obou programů České televize i ČTK. V majetku státu by měly zůstat lesy, které nyní spravuje státní podnik Lesy České republiky. Nad návrhem koaliční smlouvy se ještě sejdou vyjednavači koaličních stran. Místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach připustil, že o sporné části programu bude muset rozhodnout politická reprezentace staronové koalice v úterý.

Rapidní nárůst počtu vojáků základní služby, kteří utíkají od útvarů nebo se k němu včas nevracejí, zaznamenali za posledních šest měsíců policisté na Novojičínsku. "Nárůst vojenských trestných činů je značný. Během prvního pololetí loňského roku jsme podobných případů zaznamenali sedm. Letos jich už je 21. Nejčastěji přitom jde o zběhnutí či svévolné opuštění vojenské posádky," řekl ČTK ředitel novojičínské policie Karel Třetina. Podle něj tento trend ovlivňuje asi fakt, že jde o poslední vojáky základní služby, kteří vojnu už neberou příliš vážně. "Asi nemají důvod se k útvarům vracet," řekl.

Koncem letošního ledna policejní rada obvinil z opuštění vojenské posádky a úmyslného vyhýbání se vojenské službě mladíka z Přerovska, který bez potřebných povolení opustil posádku v Hodslavicích na Novojičínsku. "Snažil se vyhnout vojenské službě. Od útvaru se odloučil koncem září 2003 a vrátil se až v polovině letošního ledna," řekla ČTK mluvčí novojičínské policie. V březnu ze stejné posádky na 13 dnů utekl vojín z Frýdku- Místku. "Po celou dobu o sobě nedal vědět. Navíc po návratu odešel na vycházku a opět se nevrátil," dodala mluvčí.

Jan Pejšek z tiskového odboru ministerstva obrany ČTK potvrdil, že nejčastějšími zločiny spáchanými vojáky základní služby je právě zběhnutí a svémocné odloučení. Na republikové úrovni však podle něj těchto případů, jako je tomu na Novojičínsku, rapidně nepřibývá. "U vojáků základní služby poklesla během prvního pololetí trestná činnost o 50 procent. Souvisí to s připravovanou plnou profesionalizací armády a ubývajícím počtem vojáků základní služby. Tezi o špatné morálce a zvýšené kriminalitě posledních vojáků základní služby nelze potvrdit," uvedl.

Podle něj poslední vojáci základní služby nejsou zvýhodněni ani při udělení trestu. V úvahu přichází řada kázeňských opatření jako důtka, zákaz vycházek, vězení a snížení hodnosti o jeden stupeň. "Fakt, že se jedná o poslední vojáky základní služby, nemá na řešení jejich kázeňských přestupků vliv. V případě vězení musí voják základní služby dny strávené v trestu nasluhovat i po stanoveném termínu hromadného propuštění do zálohy," uzavřel.