Zprávy | Z archivu rubriky


Odcházející kabinet Vladimíra Špidly projedná ve středu působení českých vojáků v zahraničních operacích v příštím roce. Materiál, který předkládá ministr obrany Miroslav Kostelka, počítá s rozšířením české vojenské účasti na Balkáně a v Afghánistánu.

Například v Iráku má být kontingent jen do deseti lidí. V dokumentu je ale zmíněn i pobyt stovky iráckých vojáků v České republice. ČR totiž slíbila pomoci s výcvikem irácké armády.

Na Balkáně se ministerstvo obrany chystá posílit účast v misi KFOR v jihosrbské provincii Kosovo až na 600 lidí. Dosud tam je ve společném česko-slovenském praporu 400 českých a 100 slovenských vojáků. "1. srpna 2005 by měla ČR převzít po Finsku vedoucí roli v rámci kosovského Mnohonárodního uskupení Střed," uvedl Andrej Čírtek z tiskové služby ministerstva obrany. Proto se zvýší počet českých vojáků v Kosovu, vzniknout by měla velitelská rota a Češi převezmou více funkcí na velitelstvích KFOR a uskupení Střed.

Do vznikajících sil Evropské unie EUFOR, které nahradí v Bosně a Hercegovině vojáky Severoatlantické aliance z mise SFOR, přispějí čeští vojáci jednotkou v počtu 50 lidí, dvěma vrtulníky Mi-17 s osádkami - do 25 lidí - a šesti příslušníky vyslanými do štábu velitelství EUFOR. Další čtyři lidé by měli být vysláni do nově vytvořeného velitelství NATO v Sarajevu.

Z Iráku odejdou vojenští policisté, kteří tam tento rok cvičí místní policii. V britské vojenské nemocnici nedaleko Basry ale zůstane pracovat jen armádní chirurgický tým, celkem ne více než deset lidí.

V Afghánistánu bude až 90 českých vojáků na dvou místech. Prodloužena má být podle ministerstva obrany účast v misi ISAF v Kábulu. Tam bude nadále působit skupina pro likvidaci min a nevybuchlé munice a meteorologové. Odjet ale mohou i jiní odborníci.

Nově zvažovanou lokalitou, kde by Češi mohli pracovat, je severní Afghánistán. Tam se na základě nynějších jednání mezi ministerstvy obrany ČR a Německa připravuje účast v rámci Provinčního rekonstrukčního týmu, který zde Němci chtějí zřídit ještě letos. Navrhovaný český příspěvek by měl být v počtu do 40 lidí z lehké pěchoty, průzkumníků, ale i kuchaři a zdravotníci.

Do sil rychlé reakce NATO Češi příští rok budou moci zapojit až 35 lidí v druhé polovině roku 2005 - četu radiační, chemického a biologického průzkumu a vojáky pro Společné operační středisko letectva. Síly rychlé reakce jsou založeny na principu šestiměsíčních rotací. Čírtek připomněl, že vzhledem k současnému významnému zapojení české armády do sil rychlé reakce NRF-3, kde je mnoho českých vojáků v libereckém mnohonárodním praporu radiační, chemické a biologické ochrany, nebude Česko do NRF-4 v první polovině roku vysílat žádnou jednotku.

Policejní komisař chce příští týden zahájit další výslechy v případu zatopení pražského metra při předloňských katastrofálních záplavách, řekl ČTK státní zástupce. Kauzu již jednou odložil s tím, že nebyl spáchán trestný čin. Nejvyšší státní zástupkyně ale označila závěry za předčasné a vyšetřování znovu otevřela.

Po odložení se vyrojila řada nových trestních oznámení, lidé se hlásili s novými informacemi. Právě tito oznamovatelé by měli být v nejbližší době pozváni na policii. Podle žalobce jde například o strojvůdce, kteří tvrdí, že metro jezdilo ještě ve chvíli, kdy již do metra tekla voda, a nikdo nedal příkaz zastavit provoz. Vyslechnut bude i dispečer z noční služby z 13. srpna 2002, kdy začala voda zaplavovat stanice. Plánují se i doplňující výslechy představitelů Dopravního podniku.

Policie zjišťovala případnou trestní odpovědnost více než rok. Loni v listopadu případ odložila s tím, že nebyl spáchán trestný čin. Nejvyšší státní zástupkyně ale kauzu otevřela, podle ní je třeba vyslechnout další lidi. Nařídila také prozkoumat vliv vltavské kaskády na pražskou povodeň. Policie proto musí zadat posudek, který určí, zda pracovníci nádrží něco nezanedbali. Má také znovu přezkoumat roli Ústřední povodňové komise, kterou vedl ministr životního prostředí Libor Ambrozek.

Odstranění škod v metru stálo sedm miliard korun. Pražská podzemní doprava byla několik měsíců ochromena, voda zatopila 17 stanic. Za ochranu metra zodpovídal krizový štáb v čele s tehdejším primátorem Igorem Němcem. Kvůli zatopení podzemní dráhy rezignovali ředitel metra Ladislav Houdek a šéf jeho ochranného systému Jiří Svoboda. Vyšetřovatelé však nikoho neobvinili.