Zprávy | Z archivu rubriky


Policejní komisař chce příští týden zahájit další výslechy v případu zatopení pražského metra při předloňských katastrofálních záplavách, řekl ČTK státní zástupce. Kauzu již jednou odložil s tím, že nebyl spáchán trestný čin. Nejvyšší státní zástupkyně ale označila závěry za předčasné a vyšetřování znovu otevřela.

Po odložení se vyrojila řada nových trestních oznámení, lidé se hlásili s novými informacemi. Právě tito oznamovatelé by měli být v nejbližší době pozváni na policii. Podle žalobce jde například o strojvůdce, kteří tvrdí, že metro jezdilo ještě ve chvíli, kdy již do metra tekla voda, a nikdo nedal příkaz zastavit provoz. Vyslechnut bude i dispečer z noční služby z 13. srpna 2002, kdy začala voda zaplavovat stanice. Plánují se i doplňující výslechy představitelů Dopravního podniku.

Policie zjišťovala případnou trestní odpovědnost více než rok. Loni v listopadu případ odložila s tím, že nebyl spáchán trestný čin. Nejvyšší státní zástupkyně ale kauzu otevřela, podle ní je třeba vyslechnout další lidi. Nařídila také prozkoumat vliv vltavské kaskády na pražskou povodeň. Policie proto musí zadat posudek, který určí, zda pracovníci nádrží něco nezanedbali. Má také znovu přezkoumat roli Ústřední povodňové komise, kterou vedl ministr životního prostředí Libor Ambrozek.

Odstranění škod v metru stálo sedm miliard korun. Pražská podzemní doprava byla několik měsíců ochromena, voda zatopila 17 stanic. Za ochranu metra zodpovídal krizový štáb v čele s tehdejším primátorem Igorem Němcem. Kvůli zatopení podzemní dráhy rezignovali ředitel metra Ladislav Houdek a šéf jeho ochranného systému Jiří Svoboda. Vyšetřovatelé však nikoho neobvinili.

Odcházející kabinet Vladimíra Špidly projedná ve středu působení českých vojáků v zahraničních operacích v příštím roce. Materiál, který předkládá ministr obrany Miroslav Kostelka, počítá s rozšířením české vojenské účasti na Balkáně a v Afghánistánu.

Například v Iráku má být kontingent jen do deseti lidí. V dokumentu je ale zmíněn i pobyt stovky iráckých vojáků v České republice. ČR totiž slíbila pomoci s výcvikem irácké armády.

Na Balkáně se ministerstvo obrany chystá posílit účast v misi KFOR v jihosrbské provincii Kosovo až na 600 lidí. Dosud tam je ve společném česko-slovenském praporu 400 českých a 100 slovenských vojáků. "1. srpna 2005 by měla ČR převzít po Finsku vedoucí roli v rámci kosovského Mnohonárodního uskupení Střed," uvedl Andrej Čírtek z tiskové služby ministerstva obrany. Proto se zvýší počet českých vojáků v Kosovu, vzniknout by měla velitelská rota a Češi převezmou více funkcí na velitelstvích KFOR a uskupení Střed.

Do vznikajících sil Evropské unie EUFOR, které nahradí v Bosně a Hercegovině vojáky Severoatlantické aliance z mise SFOR, přispějí čeští vojáci jednotkou v počtu 50 lidí, dvěma vrtulníky Mi-17 s osádkami - do 25 lidí - a šesti příslušníky vyslanými do štábu velitelství EUFOR. Další čtyři lidé by měli být vysláni do nově vytvořeného velitelství NATO v Sarajevu.

Z Iráku odejdou vojenští policisté, kteří tam tento rok cvičí místní policii. V britské vojenské nemocnici nedaleko Basry ale zůstane pracovat jen armádní chirurgický tým, celkem ne více než deset lidí.

V Afghánistánu bude až 90 českých vojáků na dvou místech. Prodloužena má být podle ministerstva obrany účast v misi ISAF v Kábulu. Tam bude nadále působit skupina pro likvidaci min a nevybuchlé munice a meteorologové. Odjet ale mohou i jiní odborníci.

Nově zvažovanou lokalitou, kde by Češi mohli pracovat, je severní Afghánistán. Tam se na základě nynějších jednání mezi ministerstvy obrany ČR a Německa připravuje účast v rámci Provinčního rekonstrukčního týmu, který zde Němci chtějí zřídit ještě letos. Navrhovaný český příspěvek by měl být v počtu do 40 lidí z lehké pěchoty, průzkumníků, ale i kuchaři a zdravotníci.

Do sil rychlé reakce NATO Češi příští rok budou moci zapojit až 35 lidí v druhé polovině roku 2005 - četu radiační, chemického a biologického průzkumu a vojáky pro Společné operační středisko letectva. Síly rychlé reakce jsou založeny na principu šestiměsíčních rotací. Čírtek připomněl, že vzhledem k současnému významnému zapojení české armády do sil rychlé reakce NRF-3, kde je mnoho českých vojáků v libereckém mnohonárodním praporu radiační, chemické a biologické ochrany, nebude Česko do NRF-4 v první polovině roku vysílat žádnou jednotku.

Děkan brněnské filozofické fakulty Jan Pavlík je očištěn od obvinění ze spolupráce s bývalou Státní bezpečností. Ministerstvo vnitra se nebude odvolávat proti rozsudku, podle kterého byl Pavlík neoprávněně veden jako agent StB. ČTK to řekla mluvčí ministerstva Marie Masaříková.

Pavlíkovo jméno tak bude vymazáno ze seznamu spolupracovníků komunistické bezpečnosti, který je přístupný na internetu. Údaj však zůstane zachován v seznamech, které ministerstvo vydalo tiskem a zdarma rozdávalo. Změnit tyto údaje není reálné, doplnila Masaříková.

Na soud se Pavlík obrátil s žalobou na ochranu osobnosti poté, co mu ministerstvo vnitra vystavilo pozitivní lustrační osvědčení. Důvodem byla děkanova evidence jako agenta StB s krycím jménem Břeťa.

Pražský městský soud letos v červnu rozhodl o neoprávněnosti jeho evidence. Pavlíkovu nevinu potvrdili i bývalí pracovníci StB. Přiznali, že v 70. letech Pavlíka kontaktovali. Ten ale údajně odmítl nejen spolupráci, ale i jakoukoli komunikaci s policisty. Jeden z příslušníků StB, Vladislav Kotečka, u soudu uvedl, že se s Pavlíkem sešel v 70. letech asi třikrát. Pavlík ale podle něj nevěděl, že je agentem státní bezpečnosti. "Zřejmě si myslel, že jsem stále u kriminálky, kde jsem pracoval dříve...Žádnou spolupráci s StB mi nepodepsal," řekl Kotečka.

Stejný rozsudek padl letos v červnu u pražského vrchního soudu v případě herečky Jiřiny Bohdalové. Soud potvrdil neoprávněnost její evidence v seznamech spolupracovníků StB. Také jméno Bohdalové však zmizí pouze z internetové verze seznamu, v tištěných bude zachováno. Podle vrchního soudu sice výmaz umožňuje Listina základních práv a svobod, ale samotné provedení není technicky možné.

Podle advokáta Bohdalové Josefa Lžičaře nejsou předpisy o svazcích StB v souladu s Listinou základních práv a svobod. Lžičař zvažuje dovolání k Nejvyššímu soudu, případně ústavní stížnost.

Společnost Eurotel zřejmě spustí vysokorychlostní mobilní přístup na internet CDMA začátkem příštího týdne. Firma spolu s mateřským Českým Telecomem svolala na pondělí tiskovou konferenci, kde by měla oznámit zahájení komerční nabídky.

Zkušební provoz služby CDMA, která by měla fungovat v kmitočtovém pásmu starší mobilní sítě NMT, se protáhl kvůli rušení sousedních frekvencí. Rušeno tak bylo například televizní vysílání. "Rušení příjmu televizního vysílání bylo v dotčených místech vyřešeno na náklady Eurotelu. Případné další možné rušení bude odstraňováno obdobným způsobem," uvedl minulý týden předseda ČTÚ David Stádník.

Eurotel buduje CDMA v pásmu 450 MHz, které získal v roce 1991 na 20 let pro analogovou mobilní síť NMT s předčíslím 601. ČTÚ již dříve uvedl, že nebude kmitočty přidělovat dalším operátorům. Ti nepochodili ani s žádostí, aby Eurotel v okamžiku spuštění služby přišel s velkoobchodní nabídkou. "Žádosti tohoto druhu považujeme za předčasné, protože sami ještě zmíněnou službu neposkytujeme," řekla ČTK mluvčí Eurotelu Diana Dobálová.

Služba CDMA by měla umožnit připojení o rychlosti kolem 200 kbit/s, což je asi pěti- až desetinásobek současné rychlosti pro připojení z mobilního telefonu. Eurotel by měl službu nabízet i jako možnou alternativu služby Internet Express od mateřského Českého Telecomu.

Zákazníci mobilních operátorů mohou v současnosti využívat pro přístup na internet technologii GPRS. Ta je však pomalá a umožňuje rychlost kolem 50 kbit/s za cenu kolem 800 Kč měsíčně. ADSL začíná na rychlosti 512 kbit/s za cenu pod 1000 Kč včetně 350korunového paušálu za telefonní linku.

Program "Řekni NE drogám, řekni ANO životu" nemá podle vládní rady zabývající se problematikou drog za cíl snížení počtu narkomanů, ale spíše šíření názorů scientologů a matení široké veřejnosti. Kampaň scientologů zužuje prevenci na pouhé podepisování petic o městech bez drog, řekl ČTK ředitel sekretariátu Rady vlády pro koordinaci protidrogové problematiky Josef Radimecký.

Mluvčí scientologů Vlastimil Špalek ČTK řekl, že zprávu, kterou vydala Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky nezná, proto se k ní nemůže vyjádřit.

Rada má k programu, který sekta pořádala během letošního i loňského června, v podstatě dvě hlavní výhrady. "V řadě zemí jsou scientologové vnímáni negativně jako sekta, v několika zemích jsou dokonce zakázáni, například v Německu," uvedl Radimecký. Je tedy podle něj otázkou, nakolik chtějí scientologové svou aktivitou přispět ke snížení počtu uživatelů drog, nebo zda se pouze snaží získat publicitu a etablovat se v české společnosti.

Druhým problémem je provádění scientologického protidrogového programu. Rada mu vytýká, že není v souladu se základními požadavky na primárně preventivní programy, mezi které patří dlouhodobost a systematičnost projektů, návaznost na další aktivity nebo odborná kvalifikace. Scientologové oslovují starosty měst kvůli podepisování petic a prevenci zužují na pouhé deklarace, míní Radimecký. "Kampaň dává falešnou informaci veřejnosti, že se problémy odstraní pouhým podpisem," uvedl. Materiály scientologů také podle něj obsahují zavádějící a vědecky nepodložená tvrzení.

Součástí letošního protidrogového programu scientologů bylo prohlášení Města bez drog, ke kterému se podpisem připojila řada představitelů obcí.