Zprávy | Z archivu rubriky


Po více než čtyřhodinovém jednání se v úterý lídři ČSSD, KDU-ČSL a Unie svobody-DEU shodli na programové části koaliční smlouvy nové vlády. V jakém poměru si strany staronové koalice mezi sebou rozdělí jednotlivá ministerstva a kdo je povede, však zatím není známo. Jednání o těchto otázkách jsou teprve v počátcích.

Za své priority považuje trojkoalice ochranu národních zájmů země v rámci Evropské unie, boj proti terorismu, hospodářský růst, podporu rodin s dětmi a vzdělanosti, boj s nezaměstnaností, korupcí a šedou ekonomikou, podporu venkova a ochranu životního prostředí.

O složení nové vlády, kterou povede nově jmenovaný premiér Stanislav Gross, se nyní bude jednat na oficiální i neoficiální úrovni až do neděle. Pokud bude vše pokračovat podle jejich představ, mohla by Grossova vláda požádat Poslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry v polovině srpna.

Gross v pondělí uvedl, že ve vládě rozhodně zůstanou jeho straničtí kolegové - dosavadní ministr financí Bohuslav Sobotka a kultury Pavel Dostál. V úterý nicméně prohlásil, že žádný ministr nemá zatím vládní funkci jistou. Sobotkovo a Dostálovo jméno prý "pustil pod tlakem redaktora". Snahu utajit postup vyjednávání o personálním složení vlády vysvětluje nový premiér tím, že nechce předem uzavírat cesty k dohodám s koaličními partnery.

V sociální demokracii se dosud považovalo za pevné postavení ministryně školství Petry Buzkové (ČSSD). O práci a řízení ministerstva školství ale Gross jednal s vedením Akademie věd a zástupci vysokých škol.

V souvislosti s obsazením křesla ministra zdravotnictví se v minulých dnech mluvilo o tom, že Gross nabídne toto místo unionistům. Místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach však řekl Českému rozhlasu, že sociální demokraté křeslo ministra zdravotnictví US-DEU nepřenechají.

Jednou z nových tváří, která by se podle spekulací médií mohla objevit v Grossově vládě, je generální ředitel agentury CzechInvest Martin Jahn. Nestraník Jahn v těchto úvahách nejčastěji figuruje jako možný ministr průmyslu a obchodu, tedy nástupce Milana Urbana (ČSSD).

K rozdělení jednotlivých resortů mezi koaliční strany šéf lidovců Miroslav Kalousek znovu řekl, že se jeho strana spokojí s řízením tří ministerstev, jak tomu bylo dosud. Podle stranických lídrů existuje několik variant složení vlády, které musejí nejdřív probrat vedení všech tří stran budoucí koalice. Ještě odpoledne se sešlo vedení lidovců, o víkendu mají jednat také špičky sociálních demokratů.

Jestliže se koalici podaří shodnout se na složení nové vlády, prezident republiky by měl podle Ústavy jmenovat ty ministry, které mu designovaný premiér předloží. Může však nastat situace, že hlava státu bude mít k některé z navržených osob výhrady. Právníci, které dnes ČTK oslovila, připouštějí, že prezident by nejednal v rozporu s Ústavou, přestože další postup v tomto případě již nestanoví. Odborníci však naznačují, že je v zájmu prezidenta i premiéra najít nakonec shodu.

Deset vojáků předsunuté skupiny liberecké protichemické jednotky odletí do Atén tuto středu, zbytek stočlenného kontingentu je bude následovat v sobotu. ČTK to řekl zástupce ředitele Společného operačního centra ministerstva obrany Michal Pažúr. Vlak s technikou, kterou chemici k ochraně olympijských a paralympijských her potřebují, odjel z Liberce už v pondělí.

Dopravu jednotky do Atén hradí Severoatlantická aliance, Řecko uhradí pobyt vojáků a česká strana jejich platy. Celkem se náklady vyšplhají na 30,3 milionu korun.

Čeští chemici mají v době konání olympiády a poté i paralympijských her monitorovat případné použití chemických nebo biologických zbraní teroristy. Vybaveni jsou na to, aby byli schopni zajistit ochranu účastníků her v případě použití zbraní hromadného ničení. Vezou techniku pro radiační i chemický průzkum a dekontaminaci. Skupina je schopna vyhledávat a odebírat vzorky, analyzovat je a minimalizovat možný dopad zamoření.

Čeští vojáci budou při své práci spolupracovat se specialisty z Itálie, Maďarska, Španělska a Polska, kteří patří do liberecké protichemické jednotky rychlé reakce NATO. Tento mnohonárodní prapor vznikl loni 1. prosince a skládá se z více než 500 specialistů z 11 evropských zemí, USA a Kanady. Na bojiště nebo k průmyslové a přírodní katastrofě se musí dostat v rozmezí od pěti do 20 dnů. Přibližně polovinu mužstva tvoří Češi. O výcvik praporu se starají především čeští odborníci.

Policejní komisař chce příští týden zahájit další výslechy v případu zatopení pražského metra při předloňských katastrofálních záplavách, řekl ČTK státní zástupce. Kauzu již jednou odložil s tím, že nebyl spáchán trestný čin. Nejvyšší státní zástupkyně ale označila závěry za předčasné a vyšetřování znovu otevřela.

Po odložení se vyrojila řada nových trestních oznámení, lidé se hlásili s novými informacemi. Právě tito oznamovatelé by měli být v nejbližší době pozváni na policii. Podle žalobce jde například o strojvůdce, kteří tvrdí, že metro jezdilo ještě ve chvíli, kdy již do metra tekla voda, a nikdo nedal příkaz zastavit provoz. Vyslechnut bude i dispečer z noční služby z 13. srpna 2002, kdy začala voda zaplavovat stanice. Plánují se i doplňující výslechy představitelů Dopravního podniku.

Policie zjišťovala případnou trestní odpovědnost více než rok. Loni v listopadu případ odložila s tím, že nebyl spáchán trestný čin. Nejvyšší státní zástupkyně ale kauzu otevřela, podle ní je třeba vyslechnout další lidi. Nařídila také prozkoumat vliv vltavské kaskády na pražskou povodeň. Policie proto musí zadat posudek, který určí, zda pracovníci nádrží něco nezanedbali. Má také znovu přezkoumat roli Ústřední povodňové komise, kterou vedl ministr životního prostředí Libor Ambrozek.

Odstranění škod v metru stálo sedm miliard korun. Pražská podzemní doprava byla několik měsíců ochromena, voda zatopila 17 stanic. Za ochranu metra zodpovídal krizový štáb v čele s tehdejším primátorem Igorem Němcem. Kvůli zatopení podzemní dráhy rezignovali ředitel metra Ladislav Houdek a šéf jeho ochranného systému Jiří Svoboda. Vyšetřovatelé však nikoho neobvinili.