Zprávy | Z archivu rubriky


Prezident Václav Klaus byl v královském paláci v centru Osla přijat norským panovníkem Haraldem V., který na jeho počest rovněž uspořádal slavnostní oběd. Klaus s chotí Livií v Norsku zahájil dvoudenní návštěvu. Kvůli průjezdu české delegace byla uzavřena hlavní dálnice do norské metropole. O pobytu hlavy českého státu v zemi nicméně nemají místní občané možnost dozvědět se z tisku, protože zaměstnanci největších norských novin stávkují kvůli důchodové otázce.

S norskými politiky hovořil Václav Klaus o Evropské unie. Premiér Kjell Mange Bondevik uvedl, že Norsko, které zatím není členem Evropské unie, se zájmem pozoruje zapojování nových členských států do společenství. To by podle něj mohlo významně pomoci při rozhodování Osla o případném členství. Norové v referendu odmítli vstup do EU v roce 1994 poté, co už jejich vyspělá země měla vyjednaný vstup do společenství od 1. ledna 1995. Od té doby se vedou debaty, zda by Norsko mělo znovu o členství usilovat. Český prezident zopakoval svůj názor, že pro Českou republiku jako stát ležící ve středu Evropy poznamenaný čtyřiceti lety komunismu nebyla jiná možnost než do Evropské unie vstoupit. Vyjádřil ovšem své výhrady k rostoucí centralizaci a sjednocování Evropy. Přesto by sám sebe neoznačil za euroskeptika, dodal.

Kromě EU oba státníci mluvili o situaci v konfliktních oblastech, jako je Irák, Afghánistán či Blízký východ, a o bilaterálních vztazích mezi Českou republikou a Norskem. Shodli se na nutnosti obnovit důvěryhodnost západních demokracií v Iráku po skandálu s týráním iráckých vězňů v americké věznici v Bagdádu, přičemž hlavní slovo by měla mít OSN.

Adopce by se měly zrychlit, takže malé děti by se dřív dostaly do náhradních rodin a nemusely by prožít mládí v různých ústavech. Má k tomu přispět lidovecký návrh novely, který sněmovna schválila hlasy 84 ze 155 přítomných. Novela počítá s tím, že matka může dát souhlas s adopcí bezprostředně po porodu. Účinnosti by nabyl až po šesti týdnech od narození dítěte, takže ochrana ženy v šestinedělí by byla zachována. Nynější praxe, kdy je možné souhlasit s osvojením až šest týdnů po porodu, vede podle lidovců k průtahům a vleklým soudům. Matka se někdy po porodu "vytratí" a už se jí nelze dotázat. Dítě tak může přijít o šanci na to, že se rychle dostane do náhradní rodiny.

Na návrh Evy Dundáčkové z ODS navíc sněmovna přijala pasáž, která umožňuje svěřit dítě budoucím osvojitelům už před uplynutím šesti týdnů. Soudům navíc novela ukládá tříměsíční, respektive nejvýše šestiměsíční lhůtu na rozhodnutí o případech, které se osvojení týkají. Jeden z autorů předlohy Vilém Holáň (KDU-ČSL) ČTK řekl, že dnes se někdy takové věci protahují i na roky. Zdaleka ne všichni poslanci jsou ale přesvědčeni o kladných dopadech novely, sporná byla zvlášť část, která umožňuje vyslovit souhlas s osvojením už během prvních šesti týdnů po porodu. V roce 2001 bylo osvojeno 545 dětí, přičemž počet žadatelů o osvojení byl 2100," uvedli v důvodové zprávě autoři novely zákona o rodině. Předloha ve znění schváleném sněmovnou by měla rovněž finančně přispět zařízením pro děti, které vyžadují okamžitou pomoc.

Ombudsmanovi Otakarovi Motejlovi se nelíbí postup některých správních úřadů rozhodujících o vyplácení sociálních dávek. Z podnětů občanů Motejl zjistil, že úřady v řadě případů místo toho, aby občanovi v nouzi pomohly, jeho situaci ještě zhoršují. O problému již téměř před čtvrt rokem informoval ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha. Vyzval jej k jednání, ale ministr se k připomínkám dosud nevyjádřil.

"Problémů v této oblasti je více. Ministrovi jsme udělali jejich soupis a jej k setkání. Dosud neodpověděl," uvedla ve středu zástupkyně vyzvali veřejného ochránce Anna Šabatová.

Právníci ombudsmanovy kanceláře například opakovaně řešili případy, kdy úředníci podmiňovali přiznání dávky občanovi tím, že si musí zrušit penzijní připojištění a stavební spoření. Úřady zcela zapomněly na to, že občan by pak musel státu vrátit všechny příspěvky, které dostal, což by jeho krizi prohloubilo. Tím by se pro občana uzavřela možnost sociálně se zajistit na stáří. "Navíc úřady jednají i v rozporu se zájmy nezletilých dětí, protože nutí rodiče zrušit také stavební spoření svých potomků," zdůraznila Šabatová. Podle ní by přitom stačilo, aby si občan jen domluvil přerušení plateb na dobu překlenutí finančních problémů.

Podle současné podoby zákona by se žadatel o dávku měl snažit zvýšit své příjmy prodejem nebo jiným využitím svého majetku. V současnosti ale neexistuje jednotný názor, co lze považovat za obvyklé vybavení domácnosti, které nelze prodat a úřady tak nutí lidi k prodeji potřebných věcí. "Tak například prodejem starého auta může občan vydělat třeba 20.000 korun. Své problémy tím ale nevyřeší. Zároveň si tak odřízne možnost, v regionu se špatnou obslužností, dojíždět za prací," vysvětlila Šabatová.

Šabatová kritizuje také postup úřadů, které podmiňují přiznání sociální dávky mladým matkám tím, že zveřejní otce novorozeněte. Úřady přitom zapomínají, že neuvedení otce v dokladech není výrazem libovůle matek, ale jejich reakcí na "problematickou osobnost otce". Sociální pracovníci by jistě měli s maminkami o věci jednat, pokud se ale žena jednou rozhodne, měli by to plně respektovat, zdůraznila zástupkyně Motejla.

Tvrdé kritice opozičních poslanců čelil ve středu ve sněmovně ministr zdravotnictví Jozef Kubinyi (ČSSD). Občanští demokraté trvají na tom, aby vláda sněmovně okamžitě předložila koncepci zdravotnictví. Do té doby by se podle nich měl Kubinyi vyhnout dalším radikálním krokům.

"Je zarážející, že je ministrem opakovaně jmenován někdo, kdo v okamžiku nástupu do funkce žádnou koncepci nemá," řekl také komunistický místopředseda zdravotního výboru Jiří Maštálka.

Kubinyi odstartoval debatu o zdravotnictví už v pátek, kdy obvinil Všeobecnou zdravotní pojišťovnu (VZP) ze špatného hospodaření. Už od svého nástupu volá po odchodu ředitelky VZP Jiřiny Musílkové, která již dříve jeho výzvu odmítla a dnes se proti kritice VZP ohradila přímo ve sněmovně. Některé odborníky a opoziční poslance Kubinyi popudil také pátečním odvoláním šéfa Institutu klinické a experimentální medicíny Karla Filipa.

Ministr si vyslechl kritiku i od Musílkové. Tím, kdo v českém zdravotnictví selhává, není podle ní VZP, ale ministerstvo zdravotnictví. Úřad podle ní nemá představu, jak zdravotnictví řídit. Kubinyi poté v nadsázce prohlásil, že z jejího projevu nabyl dojmu, jako by pojišťovna byla skvělá, zatímco on se ve všem mýlí, je nezkušený, manipulovatelný a víceméně lže nebo se předvádí. Někteří poslanci si to ale možná myslí. "Vůbec nehájím VZP, aby bylo jasno. Jen se ohrazuji proti věcně správně nedoloženým obviněním pana ministra. Tady určitě platí aforismus - kdo nerozumí, měl by se ptát, nikoli protestovat"," vzkázal Kubinyimu Maštálka.

Státní podnik Lesy ČR prodával dříví za nevýhodných podmínek a přišel tak o několik desítek milionů korun. Podnik také neoprávněně nakládal s finančními prostředky a uzavíral dodavatelské smlouvy bez výběrových řízení, vyplývá z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Lesy ČR proto již například zřídily odbor vnitřní kontroly a připravují úpravu obchodních vztahů, informoval ve středu mluvčí státního podniku Lubomír Šálek.

Prověrka Nejvyššího kontrolního úřadu se zaměřila na roky 2001, 2002 a část roku 2003. Na tiskové konferenci to řekl člen NKÚ Jiří Kalivoda, který kontrolní akci řídil.

Ztrátu z prodeje dříví prostřednictvím Hradecké lesní a dřevařské společnosti (HLDS) kontroloři vyčíslili na 34,6 milionu korun v roce 2001 a na 47,5 milionu korun v roce 2002. O další prostředky státní podnik podle úřadu přišel, když prodával dříví "nastojato", tedy neporažené v lese, jiným firmám. Tržní způsob prodeje používal podnik podle NKÚ pouze doplňkově, přestože byl efektivnější. Lesy ČR podle Šálka zvažují úpravu smluvního vztahu s HLDS. Ještě v době prověrky loni v září ministr zemědělství Jaroslav Palas odvolal z funkce generálního ředitele Lesy ČR Jiřího Olivu a poté i dva členy dozorčí rady. Oliva již dříve vyjádřil s prezentovanými nálezy NKÚ nesouhlas. Podnik podle něj postupoval správně.

"Lze přijmout jen některá zjištění účetních chyb, které ovšem svým rozsahem nemohly ovlivnit ekonomickou bilanci podniku," řekl Oliva. Posuzování výhodnosti či nevýhodnosti obchodních vztahů je podle něj provedeno amatérsky a s množstvím zásadních ekonomických chyb. "Jediným vysvětlením je buď odborná nekompetentnost hodnotitele, nebo podjatost," uvedl Oliva. Pokud by NKÚ nechal výpočty prověřit odborné ekonomické instituci, musel by podle Olivy vyvodit personální důsledky.

Lesy ČR podle kontrolorů také ohrozily investici do cenných papírů. V roce 1999 koupil podnik cenné papíry zahraniční investiční firmy za 201,43 milionu korun. U stejné společnosti pak v letech 2001 a 2002 koupil cenné papíry za dalších 264,34 milionu korun. Investici celkem za 465,77 milionu korun podle zjištění NKÚ státní podnik ohrozil, protože zahraniční společnost poskytovala nižší míru ochrany. Lesy ČR již podle Šálka zadaly příkaz k prodeji těchto cenných papírů.

Výtka NKÚ směřuje i na ministerstvo zemědělství. To v letech 2001 až 2003 neprovedlo žádnou kontrolu, která by prověřila uzavírání obchodních smluv nebo nakládání s volnými finančními prostředky v podniku Lesy ČR. Nedostatečná byla také spolupráce ministerstva a dozorčí rady Lesů ČR, uvedl Kalivoda.