Zprávy | Z archivu rubriky


Výroční cenou nadace Pangea Za úsilí o nápravu věcí lidských budou poctěni někdejší slovenská herečka a nynější diplomatka Magda Vášáryová a člen činohry Národního divadla v Praze a pedagog Radovan Lukavský. ČTK to oznámil místopředseda správní rady nadace Miroslav Hanuš. Slavnostní večer se uskuteční 13. června v pražském Divadle na Vinohradech.

Při rozhodování o laureátech ve 12. ročníku prestižních cen nadační rada přihlédla k tomu, že Magda Vášáryová úsilí o nápravu věcí lidských promítá do svého konání v různých rolích. "Byla skvělou herečkou i nositelkou myšlenek vzájemné občanské podpory. Svým přístupem ukazovala význam obyčejné laskavosti v mezilidských vztazích. Po vstupu do diplomatické služby vykonala mnoho pro vztahy mezi lidmi z různých zemích v regionu střední a východní Evropy," píše se mimo jiné v odůvodnění. Připomíná se v něm, že i nyní osobně podporuje řadu dobročinných projektů.

Radovan Lukavský převezme výroční cenu za celoživotní dílo, jímž přispěl k vysoké úrovni českého divadla, filmu a kultury vůbec. I jako pedagog uměleckých škol se zasloužil o kulturu české řeči a o zvláštní duchovní a mravní rozměr soudobého charakterního herectví. Svůj myšlenkový i umělecký odkaz vtělil do řady knih, zrcadlících jeho lidskou a hereckou zkušenost.

Cena nadace Pangea je vedle vynikajících profesních výkonů vázána i na etický přesah tvorby a kontinuitu občanských postojů laureáta. Těmi dosavadními byli například Jaroslav Foglar, Jiří Suchý, Otto Wichterle, Marta Kubišová, Zdeněk Svěrák, Jiří Hanzelka, Miroslav Zikmund, Václav Havel a Pavel Tigrid. V mezinárodní kategorii nadace podobně odměnila americkou folkovou zpěvačku Joan Baezovou, oceánografa Jacquesa-Yvese Cousteaua, režiséra Ingmara Bergmana, herce Ladislava Chudíka a legendu polské kinematografie Andrzeje Wajdu.

Nadace Pangea byla ustavena v roce 1991 při příležitosti 400. výročí narození Jana Amose Komenského, k jehož inspirujícímu reformátorskému odkazu se hlásí. Podněcuje a podporuje projekty přispívající k prohlubování obecné vzdělanosti, výchovné a vzdělávací programy a projekty směřující k ochraně kulturního dědictví. Výroční cenu uděluje od roku 1992, nominační výbor každoročně vybírá z pěti desítek kandidátů.

Vztahy České republiky a Slovenska a spolupráce obou zemí v rámci Evropské unie - to byla hlavní témata páteční schůzky prezidenta Václava Klause se slovenským premiérem Mikulášem Dzurindou na Pražské hradě. "Hovořili jsme o evropské ústavní smlouvě a o perspektivách spolužití v novém prostředí, do kterého se Česko a Slovensko dostalo," uvedl Dzurinda. S Klausem se shodl na tom, že Evropská unie má zůstat seskupením svrchovaných suverénních států, informoval ČTK mluvčí Hradu Petr Hájek.

Dvoudenní návštěvu České republiky završil Dzurinda prohlídkou Českého Krumlova, kam se vydal se svým českým protějškem Vladimírem Špidlou. Premiéři si prohlédli krumlovskou radnici a místní zámek, jejich manželky navštívily klášter ve Vyšším Brodě. "V Českém Krumlově jsem ještě nebyl. V Českých Budějovicích ano, ale sem jsem se nedostal. Vidím, že jsem udělal vekou chybu, protože to je úžasné město," řekl Dzurinda.

Ve čtvrtek podepsali Dzurinda se Špidlou mezivládní memorandum, v němž dali najevo zájem pokračovat v intenzivních vztazích zemí i po vstupu do Evropské unie. Členství v EU podle nich nabízí další formy spolupráce. Slovenský premiér se v Praze setkal i se zástupci obou parlamentních komor, s nimiž hovořil o režimu na společných hranicích.

Pravidelné podzimní a jarní návštěvy českých a slovenských premiérů se již staly tradicí. Oba nástupnické státy československé federace si zakládají na nadstandardních vztazích v politice, ekonomice či kultuře i na silných mezilidských vazbách z dob společné minulosti.

Šestičlenný mezinárodní tým odborníků na jadernou bezpečnost nezjišťoval, kde by v České republice mělo vzniknout úložiště jaderného odpadu. Experti prověřovali program přípravy vybudování jaderného skladu a tím, kde nakonec bude stát, se nezabývali. Na dotaz ČTK to uvedl jeden ze členů mise a zároveň vědecký tajemník Mezinárodní komise pro atomovou energii (MAAE) Jean-Marie Potier. Jejich úkolem bylo zhodnotit pokrok v přípravách od roku 1993. Tehdy se zahraniční vědci o tento problém zajímali poprvé a Správě úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) uložili několik doporučení. "Musím konstatovat, že ve většině bodů byla doporučení splněna," řekl další člen mise, německý výzkumník Wernt Brewitz. Oficiální posudek týdenní mise dostanou české úřady do poloviny srpna, oznámil dále Potier.

Program přípravy hlubinného úložiště počítá s tím, že vhodná lokalita bude vybrána do roku 2025. Jeho provoz by měl být zahájen v roce 2065. "Bude určeno pro veškerý radioaktivní odpad z jaderných elektráren Dukovany i Temelín a fungovat by mělo do roku 2100," řekl ředitel správy úložišť Vítězslav Duda. Vybudování skladu včetně příprav bude stát podle odhadů 48 miliard korun. Všechny činnosti SÚRAO s tím spojené jsou podle jeho ředitele financovány z tzv. jaderného účtu, na který přispívají všichni původci radioaktivního odpadu. Úřad zatím vytypoval šest lokalit, všude ale narazil na odpor veřejnosti. Proto nyní požádal vládu o pětiletý odklad dalších geologických prací.

Zlínská Galerie Viva vystavuje kolekci 111 unikátně vyzdobených filmových klapek. Čeští a slovenští umělci je vytvořili pro Mezinárodní festival filmů pro děti a mládež, který ve Zlíně začne 30. května. Na závěr přehlídky, 4. června, pořadatelé filmové klapky vydraží a výtěžek věnují studentům zlínské Vyšší odborné školy filmové. Klapky, pojaté jako malby nebo plastiky, připravili umělci bez nároku na honorář. "Z nových jmen se zde objevuje práce výtvarníka Miloše Nesvadby nebo Zdenka Smetany, známého svým Rákosníčkem," řekl ČTK galerista Miloslav Daříček. Série se pyšní také dílem Ivy Hüttnerové, Kristiána Kodeta, Zdeňky Burgetové, Vlastimila Zábranského a zpěvačky Věry Martinové.

Dílo přesahující klasické rozměry filmové klapky stejně jako v minulých ročnících vytvořil malíř Libor Vojkůvka. Loni se jeho Múza stala absolutním vítězem, neboť se vydražila za nejvyšší částku 50.000 korun. Letos se o prvenství bude ucházet s dílem nazvaným Kocour klapka, myší lapka.

První výstava filmových klapek se ve Zlíně konala před sedmi lety. Téměř 190 autorů vytvořilo 586 děl, která se vydražila za více než 4,26 milionu korun. "Klapku, která byla vydražena za nejvyšší částku 71.000 korun, vytvořil v roce 2000 právě Libor Vojkůvka. Vojkůvkova díla také nejvíce přispěla k celkové vydražené částce. Jeho klapky se vydražily za 267.500 korun," upřesnil galerista. Loňská kolekce obsahovala 101 výtvarně zpracovaných filmových klapek. V závěrečné dražbě se prodalo 99. Výtěžek činil téměř 850.000 korun.

Sedm evropských zemí, včetně České republiky, vyjádřilo společné přání, aby v připravované evropské ústavě byla také zmínka o křesťanských kořenech Evropy. Návrh je obsažen v dopisu, který v pátek polské ministerstvo zahraničí předalo nynější předsednické zemi EU Irsku. Oznámil to ve Varšavě mluvčí polského ministerstva zahraničí Boguslaw Majewski. Upřesnil, že dopis podepsali představitelé Polska, Itálie, Litvy, Malty, Portugalska, Slovenska a České republiky.

Dopis vznikl z iniciativy Polska a Španělska, řekl ČTK mluvčí českého ministerstva zahraničí Vít Kolář. "My jsme se k němu připojili, protože to je v souladu s mandátem české vlády pro mezivládní konferenci," dodal. "Seznam signatářů dopisu není konečný. Věříme, že se přidají i další země," řekl agentuře PAP Majewski. Sedm signatářských států v dopise žádá od Irska, které nyní předsedá EU, aby tuto otázku zařadilo do programu připravované mezivládní konference.

Mluvčí irského ministerstva zahraničí Ciaran Madden ve čtvrtek agentuře AFP řekl, že jakmile Irsko dopis dostane, předloží otázku k posouzení na nejbližší schůzce šéfů diplomacií zemí EU. Nynější návrh úvodu evropské ústavy předpokládá pouze zmínku o inspiraci kulturními, náboženskými a humanistickými tradicemi Evropy.

Z 25 členských zemí Evropské unie konkrétní zmínku o křesťanských tradicích Evropy v úvodu dokumentu požadují zejména Itálie, Polsko, Španělsko, Portugalsko a Irsko, proti jsou především Francie, Belgie a severoevropské země unie. Pokud jde o stanovisko České republiky premiér Vladimír Špidla se ve čtvrteční diskusi o evropské ústavě v Senátu s mnohými senátory shodoval v tom, že tato zmínka není nutná, byť ji mají vládní vyjednávači prosazovat. Jejich případný neúspěch ale nebude důvodem pro odmítnutí ústavy.