Zprávy | Z archivu rubriky

Necelých 15.000 lidí a kolem 3000 aut se už sjelo na 11. ročník největší taneční technoparty CzechTek na louku za Boněnovem na Tachovsku. Největší nápor lidí se očekává zejména v sobotu, policie hovoří o tom, že na akci by mohlo přijít až kolem 30.000 lidí. "Na místě už stojí 50 pódií, lidé v autech stále proudí na místo, hodně jich jezdí také vlaky," řekla ČTK Jolana Číhová ze západočeské policie. Policisté večer ani během noci nezjistili žádnou trestnou činnost, vyšetřovali pouze druhou nehodu, která se na příjezdové trase k party stala.

Kolem 21:00 jel sedmadvacetiletý muž z Prahy s vozem ford s přívěsem v pomalu se pohybující koleně vozidel. Čtyřiadvacetiletá Britka, která šla pěšky podél kolony, v opilosti spadla pod kola přívěsu, popsala Číhová. Na místo přijela záchranná služba, žena ale odmítla ošetření. "Zjevně utrpěla jen škrábance a pohmožděniny, v krvi měla 1,35 promile alkoholu," uvedla mluvčí. Také starosta Chodové Plané, kam Boněnov patří, nezaznamenal v noci žádné vážnější problémy. "Nemám zatím ani žádné stížnosti od místních lidí. Produkce v noci byla, ale to místo je od domů poměrně daleko a ten hluk, který je na těchto akcích největší problém, tady není tak výrazný," řekl ČTK starosta Pavel Vopat. Podle něj na louku v pátek v noci přijel kamion naložený chemickými toaletami, které by měly sloužit návštěvníkům.

Kromě aut mnoho lidí na party chodí pěšky od vlaků. "Vlaky jezdí do Chodové Plané, ale většinou do Plané, a ta je odtud takových 12 kilometrů," doplnil starosta. Party se koná na pozemcích, jejichž nájemce nedal k pořádání souhlas, o akci nevěděla ani radnice. Vedení radnice vydalo upozornění, že akce je nepovolená a neohlášená. Mezi tisíci lidmi se snaží najít organizátora akce, kterému by upozornění předala. "Bohužel předpokládáme, že se to nám ani policie nepodaří," řekl Vopat.

Ředitel civilní rozvědky, signatář Charty 77 a někdejší duchovní František Bublan vystřídá zřejmě v čele ministerstva vnitra nastupujícího premiéra Stanislava Grosse. Bublan stanul v čele Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) v březnu 2001 a už půl roku po nástupu do funkce se musel vyrovnat s novou situací, která nastala po teroristických útocích na Spojené státy. V poslední době se třiapadesátiletý Bublan v médiích často vyjadřoval k práci tajných služeb, například v letos v dubnu mluvil o tom, jakou úlohu jeho úřad sehrál v případu unesených českých novinářů v Iráku. Více pozornosti ale vyvolal požadavek nejen civilní rozvědky na novou legislativní úpravu práce tajných služeb. Ty požadují snadnější a rychlejší přístup k informacím od státních orgánů i soukromých firem.

Bublan přitom řekl, že by nejraději šel podobnou cestou jako Němci, kteří přijali zvláštní protiteroristický zákon, který v případě podezření na možný útok rozšiřuje pravomoci státních orgánů. Proti rozšíření pravomocí tajných služeb se ale postavila část veřejnosti i opozice. Například šéf sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost, občanský demokrat Jan Vidím k tomu řekl, že požadavky tajných služeb jsou mnohonásobně nadsazené.

Jako šéf civilní rozvědky se Bublan stal jedním z aktérů takzvané "války tajných služeb". Koncem roku 2002 příslušníci Bezpečnostní informační služby (BIS) sledovali své kolegy z ÚZSI, na což si Bublan stěžoval u vedení BIS. Případem se zabývala Inspekce Bezpečnostní informační služby i Poslanecká sněmovna. Státní zástupce ale nakonec kauzu, kterou nejspíše pokynem ke sledování rozpoutal bývalý ředitel BIS Jiří Růžek, začátkem letošního roku odložil.

Právě z civilní kontrarozvědky přitom František Bublan do ÚZSI přišel. Do tehdejší Federální bezpečnostní informační služby přišel Bublan v roce 1991, tři roky pracoval jako řadový operativec, zpočátku se věnoval sektám. V letech 1994 až 1998 působil jako ředitel brněnského odboru BIS, následující tři roky byl ředitelem sekce civilní kontrarozvědky, mimo jiné koordinoval činnost krajských expozitur.

František Bublan se narodil 13. ledna 1951 v Třebíči, po gymnáziu studoval Vysokou školu zemědělskou, roku 1976 absolvoval Katolickou teologickou fakultu Univerzity Karlovy. Dva roky působil jako duchovní, po podpisu Charty 77 přišel o státní souhlas a až do roku 1990 pracoval v dělnických profesích, mimo jiné jako řidič dodávky nebo sanitky. Je ženatý a má tři dospělé děti.

Česká republika se posunula opět o něco blíž ke vzniku nového kabinetu. Premiér a úřadující šéf ČSSD Stanislav Gross v ústředním výboru své strany obhájil vládu a koaliční smlouvu, kterou v uplynulých týdnech vyjednal s lidovci a unií. Pro hlasovala drtivá většina delegátů, ovšem vyhráno kabinet nemá. Někteří poslanci ČSSD dali i najevo, že s touto vládou a smlouvou spokojeni nejsou. Kabinet přitom bude ve sněmovně při hlasování o důvěře potřebovat každý hlas. V těchto dnech se navíc objevily spekulace, podle nichž není z Grossova připravovaného týmu nadšen ani prezident Václav Klaus. Prezident od začátku říkal, že nová vláda musí představovat skutečnou změnu a že nestačí jen kosmetické úpravy. Gross tvrdí, že se mu splnit podařilo. Osmnáctičlennou vládu už má víceméně složenou, nová má být třetina členů. Tři místa připadnou lidovcům, tři US-DEU a zbytek obsadí ČSSD.

Někteří sociální demokraté mají pocit, že místo, aby ve srovnání s odcházejícím kabinetem Vladimíra Špidly ČSSD ve vládě posílila, je tomu spíš naopak. Zklamalo je zejména to, že ve funkci ministra zahraničí pokračuje lidovec Cyril Svoboda a rozladila je i nominace unionisty Karla Kühnla na post ministra obrany. Gross je přesvědčoval o tom, že ČSSD má v kabinetu odpovídající prostor a že vyjednal to, co bylo možné. Nakonec získal hlasy drtivé většiny delegátů, nikoli ale všech. Oznámil, že přinejmenším od sociálnědemokratických členů vlády očekává, že se vzdají poslaneckých mandátů. Několika ministrům za ČSSD ale vzápětí udělil z různých důvodů výjimku. Vzdát mandátu se nemusí budoucí ministři práce Zdeněk Škromach, financí Bohuslav Sobotka a kultury Pavel Dostál. Lidovci a unionisté po svých ministrech složení mandátu nežádají. Obsazení vlády je téměř jasné, malý otazník se vznáší už jen nad ministerstvem zemědělství. Úřadující předseda ČSSD ale řekl, že se kloní k tomu ponechat v čele tohoto resortu Jaroslava Palase.

V pondělí mají socialisté, lidovci a unionisté podepsat koaliční smlouvu. Předpokládalo se, že již v úterý by mohl prezident kabinet jmenovat, momentálně je ale otázka, zda to tak bude. Václav Klaus si zřejmě bude chtít nejprve osobně promluvit s některými kandidáty na ministry.

Dosluhující premiér Vladimír Špidla předá v nejbližších dnech svému nástupci ve Strakově akademii Stanislavu Grossovi agendu ministerského předsedy, uvolní mu kancelář na Úřadu vlády i nedalekou Kramářovu vilu. Nejmladší předseda vlády v historii země se stane i novým majitelem jednoho ze sedmi klíčů od trezoru v chrámu svatého Víta, kde jsou korunovační klenoty.

Dalších šest klíčů od nejvzácnějšího pokladu české historie mají v úschově prezident, pražský arcibiskup, předsedové obou komor parlamentu, děkan Metropolitní kapituly u svatého Víta a pražský primátor. Naposledy se všichni majitelé klíčů nebo jejich zástupci sešli u trezoru loni v létě, když byla svatováclavská koruna, žezlo, jablko, kříž a meč vystaveny za obrovského zájmu veřejnosti na Pražském hradě.

Odcházející premiér podle svých spolupracovníků stále dochází na Úřad vlády a chystá se na předání funkce. V programu má ještě několik rozhovorů s novináři i pracovní schůzky. V pondělí Špidlu i členy jeho vlády přijme v pražském Belvederu prezident Václav Klaus. Špidlův kabinet bude zemi spravovat do chvíle, než prezident oficiálně jmenuje nové ministry. Poté si chce Špidla vybrat dovolenou. Chystá se vyrazit do jižních Čech a na Šumavu. Bude se také připravovat na svoji novou funkci evropského komisaře, do níž nastoupí v listopadu. Špidla slíbil, že se zlepší v angličtině, plánuje také trénink na podzimní maraton.

Ve Strakově akademii již sice delší dobu vědí, že jejich novým šéfem se stane Gross, s napětím ale čekají, jaké si přivede spolupracovníky - zejména na funkci vedoucího Úřadu vlády, šéfa premiérské kanceláře či mluvčího vlády. Zřejmě to budou dosavadní blízcí spolupracovníci nastupujícího premiéra - mluví se o Zdeňku Šarapatkovi, Richardovi Dolejším a dalších. Úřad vlády zaměstnává přes 500 lidí. Každý předseda vlády si s sebou přivádí nejbližší spolupracovníky a poradce. Změny se dají očekávat i ve funkcích šéfů klíčových odborů, zatímco běžní úředníci zůstávají bez ohledu na to, kdo je zrovna premiérem.

Vzdát poslaneckého mandátu se nemusí budoucí ministři práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach, financí Bohuslav Sobotka a kultury Pavel Dostál. Pro zbytek sociálnědemokratických ministrů včetně premiéra to platí, uvedl Gross na tiskové konferenci po zasedání Ústředního výkonného výboru ČSSD. Členové vlády se podle něj musí novému úkolu věnovat na sto procent. Od místopředsedy ČSSD Škromacha, který bude rovněž prvním vicepremiérem, to prý Gross nepožadoval proto, že ho považuje za svého potencionálního soupeře o předsednické křeslo na jarním stranickém sjezdu. U něj z tohoto pohledu mám trošku jiné měřítko. "Nechám to čistě na něm," dodal.

Škromach, který je poslancem a navíc chce kandidovat v senátních volbách, ČTK na dotaz, zda se mandátu vzdá, odpověděl: "Ještě si to rozmyslím, je na to dost času." Podle kuloárových informací se k tomu ale nechystá. V podobné situaci je i Jaroslav Palas, který by chtěl pokračovat ve funkci ministra zemědělství, kterou zastává i v končící vládě. Na něj ale Gross použil "jiný metr". Přiznal totiž, že váhá, zda ho vezme do vlády právě proto, že je poslancem a chce kandidovat i do Senátu. Myslí si prý ale, že na seznamu ministrů, který předloží prezidentovi Václavu Klausovi, nakonec bude, přestože u něj na této podmínce bude trvat.

Dostál se podle Grosse nemusí vzdát mandátu proto, že je "pamětí Poslanecké sněmovny". Výjimku pro Sobotku vysvětlil tím, že ministr financí musí být silný v parlamentu.

Také předsedům koaličních stran lidovců a unionistů Miroslavovi Kalouskovi a Pavlu Němcovi prý řekl, že ochota vzdát se poslaneckého mandátu bude "jeden z faktorů, podle kterého se bude rozhodovat" při výběru ministrů. Přiznal ale, že u nich nenalezl odezvu. Na rozdíl od sociální demokracie prý soudí, že veřejnosti spojení funkcí ministra a poslance nevadí. Kromě Vladimíra Mlynáře, který se mandátu vzdal již loni, jsou všichni ministři KDU-ČSL a Unie svobody poslanci či senátory.

Jednoho mrtvého a asi padesát zraněných, z toho osm těžce, si vyžádala havárie autobusu na lince z Košic do Příbrami, která se stala v pátek ve 22:35 hodin mezi obcí Spišský Hrhov a Levoča. Jak ČTK sdělil Slavomír Staňa z Hasičského a záchranného sboru v Levoči, o život přišel slovenský důchodce. Kolik bylo mezi zraněnými Čechů, neupřesnil. "Zcela určitě byla mezi těžce zraněnými jedna starší paní z České republiky. Byla zaklesnuta v autobusu, sám jsem ji vyprošťoval," řekl Staňa. Členové hasičského záchranného sboru museli kromě toho vyprostit ještě další čtyři cestující, kteří uvízli mezi sedadly. Havarovaný autobus značky Neoplan patří firmě Turismo a jezdí na lince Příbram-Praha-Košice. ČTK to telefonicky potvrdila zaměstnankyně společnosti, podle níž je řidič zkušený a u firmy pracuje delší dobu. Bližší podrobnosti nechtěla sdělit a odkázala na majitele společnosti, který je již na místě události. U nehody zasahovali jak hasiči z Levoče, tak jejich kolegové z Popradu, Spišské Nové Vsi a také z Trenčína, kteří byli právě na cestě do povodněmi postižených oblastí východního Slovenska. Zranění byli přepraveni do nemocnic v Levoči, Popradu a Spišské Nové Vsi. "O příčině havárie zatím nejsou podrobnější informace, protože stále není známo stanovisko soudního experta," poznamenal Staňa.

Dva měsíce plné práce čeká české vojenské chemiky, kteří v sobotu dopoledne odletěli ze starého ruzyňského letiště do Řecka střežit olympijské a poté i paralympijské hry. Fandění a sportovních výkonů si ale vůbec neužijí. "Ty dny budou pracovní, šance navštívit závody nebude, není to rekreace, ale každý voják ve svém volnu může sledovat televizi," řekl novinářům před odletem mluvčí jednotky Martin Krumnikl.

Odletělo 83 chemiků, desetičlenný předvoj odcestoval ve středu, aby vše připravil. Vlak s technikou a několika vojáky doprovodu odjel z Česka už v pondělí. Pracovat budou v Řecku po celou dobu olympijských i paralympijských her, mise skončí 30. září.

Chemici jsou vybaveni na to, aby byli schopni zajistit ochranu účastníků her v případě použití zbraní hromadného ničení. Mají techniku pro radiační i chemický průzkum a dekontaminaci. Skupina je schopna vyhledávat a odebírat vzorky, analyzovat je a minimalizovat možný dopad zamoření. "Detekční přístroje budou puštěné po celou dobu a my je budeme neustále monitorovat," popsal hlavní náplň práce Krumnikl. Většina příslušníků jednotky již má zkušenosti ze zahraničních misí, řada z nich byla třeba v Kuvajtu nebo v Iráku. Mezi vojáky je pět žen, dvě podle Krumnikla ještě přiletí. Kontingent s sebou do Řecka odvezl své laboratoře či specializovaná průzkumná vozidla.

Ihned po příletu se jednotka ubytuje na moderní vojenské základně vzdálené asi 80 kilometrů od Atén. "S ubytováním jsme spokojeni," uvedl Krumnikl. Práci chemici zahájí nácvikem součinnosti s místním záchranným systémem. Čeští vojáci budou spolupracovat se specialisty z Itálie, Maďarska, Španělska a Polska, kteří patří do liberecké protichemické jednotky rychlé reakce NATO. Tento mnohonárodní prapor vznikl loni 1. prosince a skládá se z více než 500 specialistů z 11 evropských zemí, USA a Kanady. Na bojiště nebo k průmyslové a přírodní katastrofě se musí dostat v rozmezí od pěti do 20 dnů. Přibližně polovinu mužstva tvoří Češi. O výcvik praporu se starají především čeští odborníci. Dopravu jednotky do Atén hradí Severoatlantická aliance, Řecko uhradí pobyt vojáků a česká strana jejich platy. Celkem se náklady vyšplhají na 30,3 milionu korun.

Prezident Václav Klaus si chce osobně promluvit s některými kandidáty na ministry ve vládě premiéra Stanislava Grosse. Začátkem příštího týdne by měl Gross na Pražský hrad přinést jmenný seznam navrhované vlády, prezident si pak s některými kandidáty pohovoří. Nedá se zřejmě očekávat, že ten samý den, kdy Gross přinese seznam, Klaus vládu jmenuje.

Vyplynulo to z vyjádření mluvčího prezidenta Petra Hájka. V minulých dnech se předpokládalo, že Grossův kabinet by mohl být jmenován již v úterý, nyní se ale nad tímto termínem vznáší otazník. Spekuluje se o tom, že Klaus je složením Grossova kabinetu rozladěn. Hájek tyto spekulace nekomentoval. "Prezident se k tomu vyjádří, až ta vláda skutečně bude hotová," uvedl. Nechtěl odhadovat, zda prezident vládu jmenuje již příští týden.

"Myslím si, že začátkem týdne pan premiér přinese, bude-li ho mít, panu prezidentovi seznam členů nové vlády a pak asi o tom budou mluvit," řekl ČTK Hájek. Na víkend schůzka premiéra s prezidentem plánovaná není, dodal. Hájek považuje za pravděpodobné, že prezident si s některými ministerskými kandidáty ještě osobně promluví. Média spekulují, že Klaus není spokojen s tím, že v kabinetu by měl zůstat Cyril Svoboda (KDU-ČSL) jako ministr zahraničí, výhrady má prý i ke Karlu Kühnlovi (US-DEU), který se má stát ministrem obrany. Mluvčí prezidentské kanceláře neřekl, se kterými kandidáty do vlády si Klaus chce promluvit.

V Ústavě se praví, že prezident jmenuje členy vlády na návrh premiéra. Poslanec ČSSD a člen ústavně právního výboru sněmovny Zdeněk Jičínský ČTK řekl, že prezident teoreticky může jmenování některých ministrů oddalovat a komplikovat, ale ne zabránit. Klaus jmenoval Grosse premiérem 26. července. Tehdy řekl, že si nemyslí, že má prezident republiky obsazovat ministerské posty. "Ale oba se budeme snažit vyhnout něčemu, co bych nazval zřetelným, evidentním konfliktem, totálním, absolutním nesouhlasem s tím či oním jménem," uvedl tehdy Klaus. Ústřední výkonný výbor sociální demokracie velkou většinou hlasů podpořil vládu, kterou sestavil premiér a úřadující šéf strany Gross. V pondělí mají socialisté, lidovci a unionisté podepsat koaliční smlouvu.

Americký cyklista Lance Armstrong se během svého pobytu v Praze stal členem indiánského kmene Motolů. Dvaatřicetiletého fenoména světového sportu si při návštěvě dětské onkologie Fakultní nemocnice v Praze - Motole 'přivlastnili' tamní malí pacienti, kteří mají každé léto v areálu nemocnice postaven indiánský tábor. Šestinásobný vítěz Tour de France dostal i příznačné jméno - děti mu vybraly přezdívku Rychlý vítr. "Je vzorem pro děti, které u nás léčíme," uvedl Američana na tiskové konferenci ředitel motolské nemocnice Miloslav Ludvík. Armstrong, který se po dvouleté léčbě zotavil z rakoviny, zdůraznil, že boj s těžkou nemocí byl zlomovým bodem jeho života. "Bez této nemoci bych nikdy Tour nevyhrál. Po vyléčení jsem si uvědomil, že v životě je jen jedna šance, to samé platí ve sportu," uvedl na krátké tiskové konferenci. Motolskou přezdívku má například i fotbalista Karel Poborský, kterého děti přejmenovaly na Kopajícího jelena.

Řady místopředsedů Poslanecké sněmovny by mohl po vládní krizi rozšířit jeden unionista. Vyplývá to z textu koaliční smlouvy, kterou chtějí lídři sociální demokracie, křesťanských demokratů a Unie svobody-DEU podepsat v pondělí dopoledne. Podle dokumentu, který má ČTK k dispozici zůstanou stranám staronové vlády v Poslanecké sněmovně ty výbory, komise a delegace, kterým dosud předsedaly. Podle smlouvy "strany podpoří volbu předsedy a šesti místopředsedů Poslanecké sněmovny tak, že ČSSD připadne funkce předsedy a jednoho místopředsedy, KDU-ČSL jednoho místopředsedy a US-DEU rovněž jednoho místopředsedy". Dosud mají zastoupení v čele sněmovny z vládních stran pouze socialisté a lidovci. Spolu s předsedou sněmovny Lubomírem Zaorálkem hájí sociální demokracii v dolní komoře Jitka Kupčová. Místopředsedou sněmovny za lidovce je Jan Kasal. Dosavadní pětici doplňují opoziční politikové - Ivan Langer z ODS a komunista Vojtěch Filip.