Zprávy | Z archivu rubriky


Místopředseda KSČM Jiří Dolejš připouští možnost, že by komunisté byli ochotni za určitých okolností podporovat menšinový kabinet ČSSD. Uvedl to v nedělním diskusním pořadu Nedělní partie televize Prima v reakci na krizi uvnitř vládní US-DEU, kterou opustili dva poslanci.

"Do budoucna, pokud strana sociálnědemokratická se rozhodne být levicovou, tak má naši podporu, tichou podporu," řekl Dolejš. "Jsme na to připraveni v podstatě od roku 2002, kdy vzniklo to známé číslo 111 pro levici," odvětil na dotaz, zda je KSČM připravena podpořit menšinovou vládu ČSSD. KSČM a ČSSD mají ve sněmovně po předloňských volbách celkem 111 křesel.

Podpora menšinového kabinetu ale podle Dolejše také záleží na tom, s čím by předseda vlády a sociální demokracie Vladimír Špidla za komunisty přišel. "My jsme v roli těch, kteří teď tak trochu vyčkávají na reakci," podotkl Dolejš. Ve shodě s postojem šéfa KSČM Miroslava Grebeníčka dodal, že komunisté návrhy ČSSD podpoří v případech, kdy se budou překrývat s jejich volebním programem. Myšlenky na tichou či oficiální podporu KSČM tento týden zcela neodmítl vicepremiér a místopředseda ČSSD Stanislav Gross a další představitelé strany.

Špidla dal ale jasně najevo, že menšinový kabinet není na pořadu dne. Ani jemu ovšem spolupráce s KSČM při schvalování zákonů není cizí. "Ve sněmovně se běžně hlasuje napříč (politickým spektrem), může najít stovky a tisíce hlasování, kdy se tomu tak stalo," řekl.

V zachování soudržnosti dosavadní vládní koalice ČSSD, KDU- ČSL a US-DEU doufá unionistický poslanec Pavel Němec, šéf sněmovního výboru pro evropskou integraci. "Jakékoli rozkývání této vlády je nahrávání komunistům," poznamenal v pořadu Primy. Tak jako bývalý americký ministr zahraničí Henry Kissinger se domnívá, že země s vládou, v níž jsou komunisté, nepatří do západního světa.

Vytvoření menšinového kabinetu není podle premiéra a předsedy ČSSD Vladimíra Špidly na pořadu dne. I po pátečním odchodu poslance Mariana Bielesze z US-DEU, druhého z unionistických poslanců, má vládní koalice ve sněmovně stále většinu 101 hlasů, a může tedy prosazovat své záměry i po zbytek funkčního období, míní premiér.

"Myslím si, že není čas na nějaké nervózní akce," řekl v sobotu Špidla. Podle premiéra se samozřejmě budou vést o vzniklé situaci jednání, "ale nebudou nijak dramatická".

"Naším cílem je naplnit program vlády, který byl velmi promyšlený, který jasně zemi prospívá," uvedl premiér. "Budeme hledat podporu napříč (politickým spektrem), koneckonců jsme ji hledali i v předchozím období," poznamenal k možnosti spolupráce s KSČM.

Špidla si nemyslí, že by na lámání chleba ve vládní koalici došlo už v úterý, kdy by měla sněmovna rozhodnout o osudu vládního návrhu zákona o nájemném. Podle premiéra není důvod, proč by poslanci Bielesz a Tomáš Vrbík nemohli podpořit například zákony proti šedé ekonomice nebo pro daňové zvýhodnění rodin. "Těch bodů, kde by mohl být problém, je relativně málo a jsme schopni svůj vládní program naplnit," poznamenal Špidla.

Bieleszův odchod je podle něj jen další problém US-DEU. Pro premiéra je významné Bieleszovo "velmi pevné vyjádření, že bude podporovat vládu". Ministerský předseda si myslí, že se tomu dá věřit.

Každé z politických uskupení bude muset v blížících se volbách do Evropského parlamentu získat více než pět procent hlasů, aby mělo nárok na místo europoslance.

Pětiprocentní uzavírací klauzule platí pro všechny typy kandidujících subjektů, uvedla Marie Masaříková z ministerstva vnitra; na rozdíl od voleb do sněmovny tedy i koalicím stačí překročení této hranice. Při volbách do sněmovny dvoučlenné koalice potřebují alespoň deset, tříčlenné nejméně 15 procent a vícečlenné pětinu platných hlasů.

Kandidujícím seskupením budou mandáty přidělovány podle klasické d'Hondtovy metody volebního dělitele. Počet platných hlasů pro každou úspěšnou stranu se tedy bude dělit jedničkou a postupně dalšími vyššími celými čísly. Takto vypočítané podíly se seřadí sestupně podle velikosti na seznam s 24 místy; za každý podíl náleží straně jeden mandát.

Kandidátky už mají sestaveny ČSSD, ODS, KSČM i KDU-ČSL, Unie svobody-DEU má jasno v lídrech a zbývající kandidáty chce nominovat v polovině března. Kandidovat hodlá také řada menších stran, například Evropští demokraté spolu se Sdružením nezávislých, Strana zelených, Strana pro otevřenou společnost, Dělnická strana a Republikáni Miroslava Sládka.

O rozruch se postarala Nezávislá iniciativa, která si za lídra vybrala pornoherečku Kateřinu Bochníčkovou, známější jako Dolly Buster. Kandidovat chce také podnikatel Viktor Kožený se svou novou stranou Občanská federální demokracie, která ale podle informací ministerstva vnitra dosud nebyla zaregistrována.

Otazníky se zatím vznášejí i nad kandidaturou bývalého ředitele televize Nova Vladimíra Železného, kterého by mohlo nominovat například hnutí Nezávislí, na jehož kandidátce byl předloni zvolen do Senátu.

ČSSD, která je nejsilnější vládní stranou, vyčká na další vývoj situace v Unii svobody-DEU, která je naopak nejslabším článkem koalice. "Míček je na straně Unie svobody. Bude záležet na tom, jak se budou poslanci chovat a jak budou dodržovat dohody vládní koalice," řekl ČTK po zasedání politického grémia ČSSD její místopředseda Zdeněk Škromach. "Dneska nejsme v situaci, že bychom nutně museli hledat novou formaci," soudí předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD). Nevnímá prý to tak dramaticky a je přesvědčen o tom, že koalice bude schopna pokračovat dál beze změn. Situaci, kdy nějaký poslanec dělá problémy, třebas i sociálnědemokratický, považuje už za všední. Zaorálek na páteční tiskové konferenci nevyloučil ani to, že chybějící hlasy vlastních poslanců koalice nahradí hlasy opozice. Podle situace prý to dělala i v minulosti případ od případu. Důvody k trvání nynější vládní koalice jsou podle Zaorálka velmi silné. Je to především to, že ve sněmovně není kromě ČSSD jiná strana, jež by se mohla stát základem vládní koalice, dodal. "Když se ukáže, že Unie svobody nemá pod kontrolou svůj vlastní poslanecký klub, tak tu situaci budeme muset razantně a rychle řešit," pohrozil místopředseda. Zásadním signálem podle něj bude, když unionisté nezajistí podporu opatřením proti "šedé a černé" ekonomice.

Škromach připustil, že unionističtí odpadlíci mohou kalkulovat s tím, že si po přestupu do ODS, která už dala najevo, že by je přijala do svých řad, udrží poslanecká křesla i po budoucích volbách. Kalkulace s volebním vítězstvím občanských demokratů je podle místopředsedy jejich riziko. "Já si myslím, že to bylo i takto iniciováno," připustil předseda poslaneckého klubu ČSSD Petr Ibl, který je rovněž členem užšího vedení sociální demokracie. "Ódéeska může samozřejmě dělat cokoli," dodal. Škromach již dříve řekl, že řešení případné krize je "modré nebo červené".

Ibl uvedl, že podporu pro jednotlivé sněmovní návrhy hledá u opozičních klubů, tedy i u frakce KSČM, už dávno. "Pro mě to není úplně neznámá činnost," řekl. Něco jiného podle něj ale je spolupráce stran. Šéf poslanecké frakce si pamatuje i na to, že komunisté bezprostředně po parlamentních volbách nabídli ČSSD podporu její menšinové vlády. "Je to na rozhodnutí strany, nikoli mojí," poznamenal. Ibl by jednobarevnou vládu ČSSD s podporou KSČM nepovažoval za porušení usnesení bohumínského sjezdu ČSSD, které šéfům strany spolupráci s komunisty na centrální úrovni zapovědělo. Předseda KSČM Miroslav Grebeníček dal ale ve čtvrtek najevo, že nyní o podobné nabídce neuvažuje.

Předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) kritizoval prezidenta Václava Klause za jeho názor na financování a integraci Evropské unie, který vyslovil v Bruselu při setkání s jejími představiteli. Klausova podpora zemí, které nechtějí rozpočet společenství větší než jedno procento jeho hrubého domácího produktu i za cenu zpomalení integrace, není v zájmu České republiky, řekl Zaorálek na páteční tiskové konferenci v Lidovém domě.

Méně peněz v rozpočtu unie by podle Zaorálka znamenalo také méně peněz pro Českou republiku. Klaus naopak soudí, že by bylo lépe integraci zpomalit, když na ni nejsou peníze. Kdo chce více společné evropské politiky, měl by si na ni podle něj připlatit. Důsledkem tohoto postoje by ale podle Zaorálka mohla být vícerychlostní Evropa.

Klausovo odmítání evropské integrace se všemi finančními důsledky podle Zaorálka neodpovídá politice české vlády. "Jsem přesvědčen, že Česká republika je na straně prohlubování integrace Evropské unie na straně formulování (společných) politik," uvedl šéf sněmovny. ČR podle něj musí mít jednotnou evropskou politiku, její představitelé se musí sjednotit na tom, co je pro zemi prospěšné, a to na mezinárodním poli hájit. Různé hlasy prezidenta a vlády mohou pozici země výrazně oslabovat, obává se šéf sněmovny.

Šéf sněmovny připomněl, že za formování zahraniční politiky je odpovědná vláda a prezident je pouze její součástí. "Nedovedu si představit, že by mohl prezident dělat nějakou samostatnou politiku v této věci," uvedl. Věří prý také, že komunikace o těchto věcech povede ke shodě.

Prezident Václav Klaus ve čtvrtek v Bruselu upozornil špičkové představitele Evropské unie na prohlubující se nesoulad mezi náročnými záměry EU a jejich finančním krytím. Usoudil, že pokud v příštím finančním výhledu členské státy nedají unii dost prostředků, měla by se zříci části svých ambic.

Klaus se tak v rozhovorech s předsedou Evropské komise Romanem Prodim, šéfem Evropského parlamentu Patem Coxem a částečně i s vysokým představitelem pro zahraniční politiku Javierem Solanou zapojil do vzrušené evropské debaty o tom, jak by měla být EU financována v příštích letech a co by za tyto peníze měla dělat.

Podle očekávání vyložil svým protějškům, v čem podle něj spočívají "rizika z urychleného integrování evropského prostoru". Také odpovědi na jeho názory byly standardní: "Kdybychom měli stejnou vizi, není třeba debatovat. Měli jsme jistý stupeň shody a jistý stupeň rozporů," uvedl předseda EK Prodi, podle něhož šlo "spíše o cvičení v předpovědích než o konfrontaci".

Klaus se s Prodim shodl ohledně budoucího složení Evropské komise, kde bude mít každý členský stát po jednom komisaři. Jen okrajově mluvili o "epizodě Kužvart" - Klaus ji přisoudil slabosti vládní koalice, Prodi reagoval poukazem na rychlé a pozitivní následné rozhodnutí vlády. Podle vnitřního zdroje EK vysoce ocenil novou nominaci Pavla Teličky na českého komisaře a Klaus přitakal. Posléze před novináři podotkl, že nominovaný komisař dosud "hrál přece jen jinou než politickou roli v EU, roli kvalitního úředníka".

Prezident si posteskl na hráze stavěné členskými státy EU pro volný pohyb českých pracovníků po vstupu. Dovede pochopit, uvedl podle dobrého zdroje, že se lidé v německém pohraničí obávají přílivu levnějších pracovních sil; ve větších vzdálenostech jsou však jakékoli strachy zcela liché. Prodi s ním souhlasil a uvedl, že i jemu dělá chování členských států starost.

Klaus za dobu svého působení v české politice navštívil bruselské instituce mnohokrát a jeho dnešní hostitelé ho dobře znají. V prezidentské funkci přijel poprvé. Vyznění bylo podle názoru obou stran pozitivní a názorové střety nevybočovaly z předpokládaného rámce. Prezident uvedl, že necítí potřebu své postoje jakkoli měnit - evropští partneři je ostatně dobře znají. Zároveň "nevidí sebemenší důvod, abychom v řadě věcí neměli stejné názory".