Zprávy | Z archivu rubriky


Letošní 11. ročník Febiofestu byl díky kvalitě programů a vysoké návštěvnosti přelomový, soudí ředitel festivalu Fero Fenič. Do budoucna uvažují organizátoři mezinárodní přehlídky filmu, televize a videa, která se v posledních letech konala v Praze především v multikině ve Slovanském domě, o přemístění do větších prostor. Zhruba o deset se procent se v příštím roce možná navýší rozpočet Febiofestu. Změní se také zřejmě termín konání festivalu. "Uvažujeme o tom, že se Febiofest stane jarním festivalem," uvedl Fenič během tiskové konference, která definitivně uzavřela pražskou část přehlídky. Tradiční termín totiž podle ředitele komplikuje každoročně programovou uzávěrku. "Koncem prosince a počátkem ledna pracuje nejen v křesťanském světě jen málokdo, takže lidé či instituce, které oslovíme, často dlouho neodpovídají," vysvětlil Fenič. To vede k pozdějšímu zahájení předprodeje vstupenek, který organizátoři nechtějí začínat před tím, než je definitivně znám kompletní program.

Během osmi dní se při pražské části Febiofestu uskutečnilo přes 480 projekcí. Zhlédlo je asi 70.000 lidí, což je podle Feniče pravděpodobně o něco víc než loni. Festival se nyní vydává do dalších českých a moravských měst. V neděli bude zahájena jeho šestidenní brněnská část, o den později začíná série projekcí v Ostravě, poté i v Liberci, Pardubicích a Krnově. Následovat bude také Bratislava a dalších sedm měst na Slovensku.

Nositeli ceny Kristián, která se každoročně uděluje v závěru Febiofestu, se v Praze stali režisér Vladimír Morávek za celovečerní hraný film Nuda v Brně, Slovák Peter Kerekes za dokumentární snímek 66 sezón a Čech Aurel Klimt za animovaný film Franta Nebojsa. Čestnou cenu za přínos českému filmovému publiku si z Prahy odvezl tchajwanský režisér Caj Ming-Liang. Již v úvodu festivalu převzal prestižní cenu Kristián za přínos světové kinematografii hollywoodský herec německého původu Armin Mueller-Stahl. V Praze uvedl snímek Agnieszky Hollandové Hořká sklizeň, za nějž byl v polovině 80. let na MFF v Montrealu oceněn za herecký výkon.

Investice do letecké základny v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku v nejbližších čtyřech letech převýší jednu miliardu korun. Kromě národních zdrojů na modernizaci základny přispěje 400 miliony korun Severoatlantická aliance. Právě peníze NATO byly podle ministra obrany Miroslava Kostelky rozhodujícím argumentem pro zachování základny. "Byl to trochu boj, po akcích, které proběhly v jiných regionech," uvedl Kostelka. Pro základnu, které v polovině minulého roku hrozilo zrušení, jsou podle něj vysoké investice zárukou udržení dlouhodobého provozu. O příspěvku na modernizaci českých leteckých základen v Náměšti nad Oslavou a v Čáslavi rozhodl příslušný výbor NATO s konečnou platností 27. ledna. Základny v Náměšti by se podle Kostelky neměly dotknout ani případné další koncepční změny, protože vláda už nemůže výrazně snižovat prostředky na armádu. "Tato armáda, až bude v cílovém stavu, bude na minimálních počtech," zdůvodnil.

Ministr v sobotu na základně provázel premiéra Vladimíra Špidlu. "To, co bylo předvedeno vidím jako velmi rozumné, jako koncepci, která je založena na dobré úvaze a má perspektivu," zhodnotil předseda vlády. Podle něj je nejdůležitější role základny při obraně státu. "Mě těší, že tu bude mít obživu 1800 lidí," dodal.

Koncem loňského listopadu z Náměště odešli vojáci základní služby a byla zrušena 32. základna taktického letectva. Nahradila ji 22. základna letectva, která se stala první profesionální leteckou základnou české armády. Pod nově vzniklý útvar spadá 500 lidí, proti loňskému roku o 700 méně. Koncem roku 2006 se ale má do Náměště přestěhovat vrtulníková základna z Přerova a počet pracovníků se má zvednout na 1800.

Podle velitele základny Martina Hejry budou plochy krátkodobě využívat i vojáci NATO. "Dají sem peníze právě proto, že v budoucnu budou chtít využít část základny pro svoje účely," zdůvodnil. Podle něj aliance dá peníze například na zlepšení parametrů přistávací dráhy a na vybudování potřebného zázemí. Česká strana bude investovat především do infrastruktury, skladišť nebo autoparků.

Čeští zemědělci mohou být v čerpání peněz z fondů Evropské unie podobně úspěšní jako řečtí farmáři, domnívá se ministr zemědělství Jaroslav Palas. "V předvstupním programu Sapard, který byl přípravou na strukturální fondy, jsme byli nejúspěšnější z kandidátských zemí," řekl Palas ČTK během své návštěvy Řecka. Řecko dokáže čerpat z EU vysoký podíl peněz. Obecně jeho příjmy z unijního rozpočtu mnohonásobně převyšují odvody. Asi 45 procent získaných peněz směřuje do zemědělství. Na druhé straně Řecko musí při zpětných kontrolách nemalou část peněz vracet, hlavně kvůli nedokonalé evidenci.

Čeští rolníci mohou podle Palase využít zkušenosti právě ze Sapardu. Navzdory zpoždění se zahájením programu byly veškeré přidělené peníze v Česku vyčerpány se značným převisem poptávky nad finančními možnostmi. Počet projektů v tuzemsku přesáhl tisíc, zatímco v jiných kandidátských zemích se počítal spíše na desítky. Do zemědělství poplynou peníze ze strukturálních fondů prostřednictvím Horizontálního plánu rozvoje venkova a Operačního programu. Ministerstvo zemědělství ale zatím nemá ve své kapitole veškeré peníze potřebné na spolufinancování zdrojů z EU. Na zmíněné dva programy chybí asi 1,1 miliardy korun. "Ty peníze chceme v postupných krocích přečerpávat z rozpočtové rezervy do kapitoly MZe," uvedl Palas. Nyní podle něj resort připravuje pro vládu materiál, v němž požádá z rozpočtové rezervy o 400 milionů. Řešení zdrojů na spolufinancování Palas označil za prioritu.

Společnost Masokombinát Jičín, královéhradecký Interlov a Krajskou veterinární správu Hradec Králové kontrolovali ve středu inspektoři Evropské unie. Již v pondělí prověřili hradeckého zpracovatele vajec, firmu Agricol. "Domníváme se, že jsme v kontrolách obstáli," řekl ve čtvrtek ČTK ředitel hradecké Krajské veterinární správy Václav Dlauhoweský. Uvedl, že několik zjištěných nedostatků, které přitom neohrožují hygienickou bezpečnost potravin, bude možné odstranit. Nedostatky blíže nespecifikoval. "Žádný kostlivec na nás ze skříně nevypadl," podotkl ředitel s tím, že ve středu inspektoři svou práci v Hradeckém kraji ukončili.

Téměř pět hodin inspektoři strávili na kontrole v Masokombinátu Jičín. "Zhruba polovinu času věnovali kontrole dokumentace. V provozu se soustředili na křížení toků suroviny a hygienu zaměstnanců. Odnesli si od nás pozitivní dojem," řekl ČTK ředitel masokombinátu Ladislav Adam. Jičínský podnik, který je s ročním obratem kolem 600 milionů korun druhým největším zpracovatelem masa v Hradeckém kraji, kvůli splnění norem investoval přes 110 milionů korun. Zhruba dvě třetiny sumy vydal na výstavbu úplně nové porážky prasat, dále investoval do čistírny odpadních vod, trafostanice, chlazení a dalších zařízení. Na hradecké Krajské veterinární správě inspektoři kontrolovali její činnost a systém práce. "Zajímalo je, zda jsme při našich kontrolách postupovali v souladu s novou legislativou," přiblížil Dlauhoweský.

Při pondělní kontrole v Agricolu byli inspektoři podle ředitele závodu Pavla Štefky s jeho provozem spokojení. Podniku podle něj inspektoři vytkli pouze nedostatky, které bez výrazných nákladů dokáže rychle odstranit. Jedna z výtek směřovala například k seřízení stroje na zpracování vajec. Inspektoři se v Česku pohybují od minulého pondělí, kontroly ukončí v pátek 30. ledna. Cílem mise z Bruselu je prověřit stav potravinářských provozů, provést vyhodnocení a připravit zprávu pro Evropskou komisi.