Zprávy | Z archivu rubriky


Opoziční ODS od samého počátku projevuje značnou skepsi k plánované reformě veřejných financí z pera vládní koalice. Navržené body se jí zdají být pouze dílčí a nedostatečné. Občanští demokraté proto připravují alternativní verzi toho, jak zastavit prohlubování schodku veřejných financí. Základem reformy ODS má být rovná daň ve výši zřejmě 15 procent. Detaily však strana zatím odmítá zveřejnit, učinit tak prý hodlá tehdy, až se bude podílet na vládní moci. V úterý má mít stínový kabinet k reformě poslední sezení, Poslanecká sněmovna ve stejný den začíná projednávat koaliční verzi reformy.

Počátkem června se ve sněmovně kvůli podobě reformy střetla ODS s ČSSD. Opozice vládě vytkla, že reforma vše zdraží, zemi ještě více zadluží a že kabinet chce lidi šacovat a ožebračit. ČSSD ale upozornila, že v důsledku známých reformních kroků ODS by se za tři roky blížilo zadlužení země dvěma bilionům korun.

Zástupci ODS tvrdí, že jejich vlastní návrh je oproti vládním představám založen na ekonomickém růstu. O opoziční reformě se z dřívějších informací ví, že obsahuje návrh na rovnou daň a zmiňuje se také o revizi obchodního, pracovního a regulačního práva. ODS dále navrhuje reformu v sociální oblasti. K průběžnému financování důchodů chce přidat individuální kapitálové spoření. V reformě se prý také navrhuje, aby byl deficit státního rozpočtu snižován například v osmiletém období pod hrozbou takzvané sekvestrace, tedy automatického krácení výdajů státního rozpočtu s výjimkou předem definovaných nákladů zvláštní důležitosti.

Stínový ministr financí a předseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý přišel koncem června také s návrhem na takzvanou rovnou sociální dávku ve výši mezi 3,5 až čtyřmi tisíci korun měsíčně. Ta by se měla vyplácet každému občanovi od 18 let jeho věku až do konce života jako existenční základ na potřebu jeho životních úhrad v době, kdy není ekonomicky aktivní. Tlustého oponent, ministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD), však tento návrh považuje v současné době za nereálný. Ostatní politické strany jej vidí také většinou negativně. Mezi výtkami nejčastěji zaznívá, že sociální systém má být zaměřen adresně na ty, kteří to potřebují, a ne na všechny bez rozdílu.

K některým koaličním návrhům se však ODS až tak odmítavě nestaví. Nezavrhuje například myšlenku na snížení daní z příjmů právnických osob a zavedení individuálních důchodových účtů. Ohledně důchodové reformy se všechny strany shodují na tom, že její provedení je nezbytné. ODS není proti mysli třeba zvýšení hranice pro odchod do důchodu, který vláda plánuje na 63 let. Nesouhlasí ale se změnami v nemocenské. Podle místopředsedkyně sociálního výboru Aleny Páralové (ODS) je také zvýšení odvodů pro osoby samostatně výdělečně činné "pogromem na živnostníky". Zásadně proti jsou občanští demokraté ve věci zvyšování daní. Jeden z pilířů koaliční reformy, novelu zákona o dani z přidané hodnoty, vetoval v pátek prezident Václav Klaus.

Osmatřicátý ročník mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech je minulostí. Hlavní cenu Křišťálový globus získal v sobotu večer za ovací diváků, kteří do posledního místa zaplnili Velký sál hotelu Thermal, italský film Okno naproti režiséra Ferzana Ozpeteka, který vznikl v koprodukci Velké Británie, Turecka a Portugalska.

Režisér Ferzan Ozpetek přišel na podium i podruhé, aby převzal cenu za nejlepší režii. Jeho příběh nezvyklého setkání mladé ženy, unavené stereotypním manželstvím, a osmdesátiletého muže, poznamenaného tragickou událostí z druhé světové války, se loni stal nejúspěšnějším italským filmem.

Cenu za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii převzal hollywoodský herec Morgan Freeman. Byl letos druhou osobností, kterou festival takto vyznamenal - režisér Jiří Menzel ji dostal při zahájení devítidenního maratonu projekcí 250 snímků.

Závěrečného ceremoniálu, který v přímém přenosu vysílala Česká televize, se zúčastnili i prezident Václav Klaus s chotí, ministři a zástupci diplomatického sboru. Na tři stovky filmů zhlédlo v Karlových Varech 122.440 diváků

Během devíti dnů mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech přišlo na 476 projekcí 122.440 diváků. Osmatřicátý ročník této prestižní přehlídky navštívilo 10.480 příznivců. Festivalový pas, jehož majitelé získali čtyři vstupenky denně, si koupilo sedm tisíc studentů a pravidelných diváků.

Podle informací tiskového střediska organizátoři akreditovali téměř tři tisíce členů filmových delegací, distributorů a filmařů, novinářů bylo na 600. Denně se ve 12 kinosálech konalo až 63 většinou vyprodaných projekcí. Celkem se promítalo 304 titulů, z nichž mělo 18 světovou, 21 mezinárodní a dva evropskou premiéru. V soutěži hraných filmů bylo uvedeno 16 snímků.

Vyrovnanou kvalitu pochválili filmaři i kritici. Jen porota, v níž usedla i herečka Aňa Geislerová, byla nesourodá věkem. "Její členové se i hádali, ale s jejich verdiktem lze souhlasit," podotkla na setkání s novináři umělecká ředitelka Eva Zaoralová. V kinech se z této kolekce objeví například americký film Průserář, dílo dánské režisérky Natashy Arthyové Starý, nový, půjčený a modrý a francouzsko-japonský film Strach a chvění.

Podle prezidenta festivalu Jiřího Bartošky může budoucnost festivalu ovlivnit privatizace Thermalu i přízeň státních orgánů, neboť finanční podpora (letos 20 milionů korun) není součástí příslušné kapitoly státního rozpočtu. "Přejeme si, aby privatizace byla seriozní a zaručila, že festival bude dál v Karlových Varech," řekl Bartoška, který martyrium při shánění podpory státu přirovnal k pohádce O kohoutkovi a slepičce.

Podle Zaoralové reputace karlovarské přehlídky roste nejen se zájmem médií, jejichž zástupci přijíždějí z celého světa, ale i programem. "Je to vidět v tom, že producenti a distributoři jsou ochotni dát nám filmy, které by jinak schovávali pro Cannes či Benátky. To by se před deseti lety nemohlo stát," řekla.

Bartoška se Zaoralovou byli letos v čele festivalu podesáté. Za tu dobu se podle svých slov přesvědčili, že je to práce, která sedí jim i spokojeným návštěvníkům.