Zprávy | Z archivu rubriky

Podle poslaneckého návrhu by lékaři, který by zákrok provedl, hrozilo až pět let vězení. Interrupce by byla povolena jen kvůli záchraně života rodičky a v případě znásilnění. Kriminalizace potratů nemá šanci na úspěch ani v parlamentu. Ministři podle vicepremiéra Pavla Rychetského argumentovali tím, že každá rodina a každá žena má právo rozhodnout o počtu svých dětí i o době, kdy je přivede na svět. "Vláda České republiky se domnívá, že dominantní při této otázce je právo ženy rozhodovat nebo alespoň mít plnohodnotnou účast na rozhodování o procesu probíhající v jejím těle," řekl Rychetský. Ministři poukázali zejména na dokumenty OSN a Rady Evropy, které za jedno ze základních lidských práv považují právo dítěte narodit se jako chtěné a vítané. novinářům.

Sami autoři předlohy, osm poslanců vládní KDU-ČSL a Petr Pleva z opoziční ODS, ji chápou spíš jako otevření diskuse. Podle některých kritiků by novela vyvolala "potratovou turistiku", kterou jsou například nuceny podstupovat ženy z Polska, kde jsou potraty zakázány. Počet potratů v ČR od roku 1989 klesá. Ještě v roce 1990 jich bylo 100.000. Autoři předlohy s odvoláním na oficiální statistiky uvedli, že za posledních pět let jich bylo celkem přes 180.000.

Česká republika letos patrně doveze dalšího čtvrt milionu hektolitrů červeného vína. Vláda totiž schválila návrh ministerstva financí na otevření dodatečné celní kvóty pro víno v nádobách větších než dva litry. "Podobně jako v předchozích letech není Česká republika schopna pokrýt spotřebu vína vlastní produkcí," zdůvodňuje vyšší dovoz ministerstvo financí. Celní kvóty na dovoz vína s celní sazbou 25 procent jsou již nyní zcela vyčerpány. Navrhované opatření bylo projednáno a schváleno v rámci celní unie se Slovenskem a je v souladu s právem Evropské unie.

Od roku 1994 se v České republice každoročně zvyšovala spotřeba vína o čtyři až pět procent. V loňském roce vypil každý Čech 15 až 16 litrů vína. Letošní prodej vína sice mírně stagnuje, ale výdaje za víno se stále zvyšují, neboť lidé kupují kvalitnější značky.

Opoziční ODS od samého počátku projevuje značnou skepsi k plánované reformě veřejných financí z pera vládní koalice. Navržené body se jí zdají být pouze dílčí a nedostatečné. Občanští demokraté proto připravují alternativní verzi toho, jak zastavit prohlubování schodku veřejných financí. Základem reformy ODS má být rovná daň ve výši zřejmě 15 procent. Detaily však strana zatím odmítá zveřejnit, učinit tak prý hodlá tehdy, až se bude podílet na vládní moci. V úterý má mít stínový kabinet k reformě poslední sezení, Poslanecká sněmovna ve stejný den začíná projednávat koaliční verzi reformy.

Počátkem června se ve sněmovně kvůli podobě reformy střetla ODS s ČSSD. Opozice vládě vytkla, že reforma vše zdraží, zemi ještě více zadluží a že kabinet chce lidi šacovat a ožebračit. ČSSD ale upozornila, že v důsledku známých reformních kroků ODS by se za tři roky blížilo zadlužení země dvěma bilionům korun.

Zástupci ODS tvrdí, že jejich vlastní návrh je oproti vládním představám založen na ekonomickém růstu. O opoziční reformě se z dřívějších informací ví, že obsahuje návrh na rovnou daň a zmiňuje se také o revizi obchodního, pracovního a regulačního práva. ODS dále navrhuje reformu v sociální oblasti. K průběžnému financování důchodů chce přidat individuální kapitálové spoření. V reformě se prý také navrhuje, aby byl deficit státního rozpočtu snižován například v osmiletém období pod hrozbou takzvané sekvestrace, tedy automatického krácení výdajů státního rozpočtu s výjimkou předem definovaných nákladů zvláštní důležitosti.

Stínový ministr financí a předseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý přišel koncem června také s návrhem na takzvanou rovnou sociální dávku ve výši mezi 3,5 až čtyřmi tisíci korun měsíčně. Ta by se měla vyplácet každému občanovi od 18 let jeho věku až do konce života jako existenční základ na potřebu jeho životních úhrad v době, kdy není ekonomicky aktivní. Tlustého oponent, ministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD), však tento návrh považuje v současné době za nereálný. Ostatní politické strany jej vidí také většinou negativně. Mezi výtkami nejčastěji zaznívá, že sociální systém má být zaměřen adresně na ty, kteří to potřebují, a ne na všechny bez rozdílu.

K některým koaličním návrhům se však ODS až tak odmítavě nestaví. Nezavrhuje například myšlenku na snížení daní z příjmů právnických osob a zavedení individuálních důchodových účtů. Ohledně důchodové reformy se všechny strany shodují na tom, že její provedení je nezbytné. ODS není proti mysli třeba zvýšení hranice pro odchod do důchodu, který vláda plánuje na 63 let. Nesouhlasí ale se změnami v nemocenské. Podle místopředsedkyně sociálního výboru Aleny Páralové (ODS) je také zvýšení odvodů pro osoby samostatně výdělečně činné "pogromem na živnostníky". Zásadně proti jsou občanští demokraté ve věci zvyšování daní. Jeden z pilířů koaliční reformy, novelu zákona o dani z přidané hodnoty, vetoval v pátek prezident Václav Klaus.

Prezident Václav Klaus vetoval novelu zákona o dani z přidané hodnoty (DPH). Kvůli zákonu se od počátku příštího roku měly zdražit některé služby, například telefonování, internet či právní poradenství. Tyto služby měly podléhat DPH ve výši 22 procent, zatímco nyní jsou zdaňovány pěti procenty. Státní pokladna tak měla v příštím roce získat na DPH o 11 miliard korun více. Prezident se tak podle svého mluvčího Tomáše Klvani rozhodl i na základě dopisů občanů, podnikatelů, firem i jejich asociací, které poukazovaly na nedostatky zákona a na jeho závažné negativní dopady do podnikatelského prostředí. Klausovi se podle něj také nelíbilo, že se k zákonu o DPH nevyslovil Senát, přestože jde podle něj o mimořádně významnou věc.

Vojáci českého kontingentu, který působí v jihoirácké metropoli Basře, v uplynulých dnech doprovázeli vozidla rozvážející humanitární pomoc věnovanou Českou republikou prostřednictvím nadace Člověk v tísni. Současně se podíleli na její distribuci. ČTK o tom informoval generální štáb Armády České republiky. Kolonu čtyř vozidel a jedenácti osob vedl zástupce velitele kontingentu major Vladimír Lang. "Cesta k hraničnímu přechodu Zacho v kurdské části Iráku byla delší než jedenáct set kilometrů," řekl. Po celou pětidenní cestu se museli vojáci spolehnout na své zásoby. Výpravu nezkomplikoval žádný incident. Při cestě potkal konvoj americké vojáky i kurdské policisty.

Český prezident Václav Klaus dnes využil své přítomnosti za zasedání Rady Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v Paříži k tomu, aby kritizoval zavedení jednotné evropské měny. Svou kritikou eura způsobil podle důvěryhodného diplomatické zdroje polemiku se zástupci členských zemích eurozóny. Klaus považuje euro za jednu z příčin zbrzdění ekonomického růstu v Evropě. Představitelé zemí eurozóny v OECD však namítali, že jednotná měna se ukázala jako životaschopný projekt a že je euro v poslední době silnější než americký dolar. Zasedání Rady OECD bylo neveřejné. Po jeho skončení Klaus novinářům pouze řekl, že rekapituloval okolnosti vstupu Česka do OECD v roce 1995, kdy byl předsedou vlády, a hovořil i o přístupu do Evropské unie. Podle zdroje ČTK přitom odmítl, aby Česko spěchalo se zaváděním jednotné evropské měny.

Český prezident Václav Klaus je přesvědčen, že jeho návštěva ve Francii přispívá k pochopení budoucího postavení České republiky v Evropské unii. "Jsem přesvědčen o tom, že tato návštěva přispívá k tomu, aby nám bylo věřeno v tom, že chceme být standardně fungující členskou zemí Evropské unie," prohlásil Klaus po pracovním obědě se svým francouzským protějškem Jacquesem Chirakem. Klaus míní, že díky jeho nynější pracovní návštěvě budou "odstraněna některá nedorozumění, která jsou možná zbytečně rozehrávána jednotlivými větami, nadpisy těch či oněch článků". Zřejmě narážel na svůj rozhovor pro francouzský deník Le Figaro, který dnes vyšel s titulkem "Václav Klaus: Náš vstup do EU? Není proč tančit v ulicích". Klaus v něm mimo jiné uvedl, že podle něj není zapotřebí ústavy Evropské unie, jejíž návrh před měsícem předložil Konvent o budoucnosti EU pod vedením francouzského exprezidenta Valéryho Giscarda d'Estaing.

Cena za mimořádný umělecký přínos světovému filmu, kterou v sobotu večer převzal v závěru karlovarského festivalu Morgan Freeman, už následovala amerického herce do Ameriky. Organizátoři mezinárodní filmové přehlídky ji za ním poslali dodatečně, neboť před závěrečným ceremoniálem produkce zapomněla vyrýt na podstavec jeho jméno. "Z pověrčivosti jsme to nechtěli udělat už před festivalem v Praze, abychom nezakřikli, že opravdu přijede. Nakonec se na to nedostatečnou koordinací práce mezi produkcí a programovým oddělením bohužel zapomnělo," řekla dnes ČTK umělecká ředitelka MFF Eva Zaoralová. Podle prezidenta MFF Jiřího Bartošky je už soška dívky, držící v napjatých pažích nad hlavou křišťálový globus, na cestě do USA. Sám Freeman byl prý překvapen, že na sošce není žádné jméno. "Teď nevím, jestli je pro mě. Jestli mi nedali nějakou jinou cenu," řekla hollywoodská hvězda televizi Nova.

Ústavní soud si za deset let své existence v České republice vydobyl zásadní postavení a uznání. Prohlásil to prezident Václav Klaus, když se v pondělí na Pražském hradě loučil s těmi ústavními soudci, kterým končí mandát. Prezident jim za jejich práci poděkoval. Klaus také řekl, že uvedených deset let, kdy všechny zúčastněné strany hledaly vhodnou pozici soudu v ústavním pořádku, se místy neobešlo bez tápání a "vzájemného osahávání půdy". Prezident míní, že to je přirozené a logické. Václav Klaus se v minulosti netajil výhradami k některým rozhodnutím Ústavního soudu. Při svém nástupu do funkce prezidenta dal také najevo, že se na ústavní soudce nehodlá obracet tak často, jak to dělal jeho předchůdce na Pražském hradě Václav Havel. Desetiletý mandát vyprší v úterý 15. července osmi z 15 ústavních soudců. Prezident již vybral všech osm kandidátů na uvolněná místa. Senát začne jednotlivé nominace projednávat ve středu. Poslední navrženou se stala v pátek senátorka ODS Dagmar Lastovecká. Dalšími kandidáty jsou současný vicepremiér Pavel Rychetský, právník Aleš Pejchal, bývalý děkan Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni Vladimír Balaš, vedoucí katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Václav Pavlíček, dosavadní ústavní soudci Pavel Holländer a Vojen Gütler a advokátka Klára Veselá-Samková.

Osmatřicátý ročník mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech je minulostí. Hlavní cenu Křišťálový globus získal v sobotu večer za ovací diváků, kteří do posledního místa zaplnili Velký sál hotelu Thermal, italský film Okno naproti režiséra Ferzana Ozpeteka, který vznikl v koprodukci Velké Británie, Turecka a Portugalska.

Režisér Ferzan Ozpetek přišel na podium i podruhé, aby převzal cenu za nejlepší režii. Jeho příběh nezvyklého setkání mladé ženy, unavené stereotypním manželstvím, a osmdesátiletého muže, poznamenaného tragickou událostí z druhé světové války, se loni stal nejúspěšnějším italským filmem.

Cenu za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii převzal hollywoodský herec Morgan Freeman. Byl letos druhou osobností, kterou festival takto vyznamenal - režisér Jiří Menzel ji dostal při zahájení devítidenního maratonu projekcí 250 snímků.

Závěrečného ceremoniálu, který v přímém přenosu vysílala Česká televize, se zúčastnili i prezident Václav Klaus s chotí, ministři a zástupci diplomatického sboru. Na tři stovky filmů zhlédlo v Karlových Varech 122.440 diváků

Během devíti dnů mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech přišlo na 476 projekcí 122.440 diváků. Osmatřicátý ročník této prestižní přehlídky navštívilo 10.480 příznivců. Festivalový pas, jehož majitelé získali čtyři vstupenky denně, si koupilo sedm tisíc studentů a pravidelných diváků.

Podle informací tiskového střediska organizátoři akreditovali téměř tři tisíce členů filmových delegací, distributorů a filmařů, novinářů bylo na 600. Denně se ve 12 kinosálech konalo až 63 většinou vyprodaných projekcí. Celkem se promítalo 304 titulů, z nichž mělo 18 světovou, 21 mezinárodní a dva evropskou premiéru. V soutěži hraných filmů bylo uvedeno 16 snímků.

Vyrovnanou kvalitu pochválili filmaři i kritici. Jen porota, v níž usedla i herečka Aňa Geislerová, byla nesourodá věkem. "Její členové se i hádali, ale s jejich verdiktem lze souhlasit," podotkla na setkání s novináři umělecká ředitelka Eva Zaoralová. V kinech se z této kolekce objeví například americký film Průserář, dílo dánské režisérky Natashy Arthyové Starý, nový, půjčený a modrý a francouzsko-japonský film Strach a chvění.

Podle prezidenta festivalu Jiřího Bartošky může budoucnost festivalu ovlivnit privatizace Thermalu i přízeň státních orgánů, neboť finanční podpora (letos 20 milionů korun) není součástí příslušné kapitoly státního rozpočtu. "Přejeme si, aby privatizace byla seriozní a zaručila, že festival bude dál v Karlových Varech," řekl Bartoška, který martyrium při shánění podpory státu přirovnal k pohádce O kohoutkovi a slepičce.

Podle Zaoralové reputace karlovarské přehlídky roste nejen se zájmem médií, jejichž zástupci přijíždějí z celého světa, ale i programem. "Je to vidět v tom, že producenti a distributoři jsou ochotni dát nám filmy, které by jinak schovávali pro Cannes či Benátky. To by se před deseti lety nemohlo stát," řekla.

Bartoška se Zaoralovou byli letos v čele festivalu podesáté. Za tu dobu se podle svých slov přesvědčili, že je to práce, která sedí jim i spokojeným návštěvníkům.